K potřebě téma PISA na další 3 roky ještě neopustit mě dovedl lednový Kulatý stůl SKAV, jehož záměrem bylo prodiskutovat, co dělat, chceme-li se v mezinárodních šetřeních zlepšovat. Nejsem si moc jist, zda se to povedlo. Jeho hlavní myšlenkou nakonec bylo nezabředávat do detailů a věnovat se významu těchto šetření spíše s nadhledem, což je jistě v pořádku.
Mnozí považují za největší přetrvávající potíž tragickou nechuť českých žáků ke škole a zvětšující se rozdíly mezi žáky, školami a regiony. To jsou nepochybně naše největší problémy, které je třeba řešit. Pořád se ale nemohu ubránit pocitu, že je třeba se bavit ještě o něčem jiném.
 |
| Bořivoj Brdička (youtube.com) |
Jedná se o trend, který bude v dalším běhu PISA 2018 ještě posílen. Zatím toho moc nevíme, ale to, co je známo, by asi mělo být důvodem k zamyšlení nad nasměrováním případné přípravy našich žáků. Existují dva dokumenty OECD, z nichž se lze něco dozvědět. První se zabývá modifikací hlavní testované oblasti – pro rok 2018 čtenářské gramotnosti. Druhý materiál OECD slibuje do PISA 2018 zavést ověření tzv. globální kompetence.
Šéf programu OECD PISA Andreas Schleicher na otázku, co má být testováno, odpověděl takto: „Je to hlavně cizí jazyk, ale nejenom ten. Též schopnost každého jedince zapojit se do činnosti v odlišných hodnotových systémech, schopnost dělat smysluplná rozhodnutí. (…) Umíte pracovat s nejistotou? Umíte pracovat s mnohoznačností?“
Nemyslím si, že jsem to já, kdo by měl náš školský systém na vývoj testování PISA připravovat. Dělám to jen proto, že se zde tak silně projevuje role vzdělávacích technologií, a nikdo jiný se tomu, zdá se, nevěnuje. Na našich oficiálních stránkách šetření PISA na webu ČŠI se o běhu 2018 dozvíme jen to, že se koordinátoři z 81 zemí na jaře 2016 sešli v Praze a o věci jednali. Je jasné, že sdělovat detaily toho, jak budou testy vypadat, nesmějí. Nicméně bych očekával, že něco na způsob toho, co dělá Schleicher pro USA, by se udělat mělo i u nás.
Otázkou ovšem je, zda chceme. Opravdu si nejsem jist. Slova pana náměstka profesora Štecha raději ocituji doslova (24:44): „PISA testuje gramotnost čili schopnost mobilizovat v situacích, které se neučí. To samozřejmě neznamená, že to nemá vztah ke škole, ale musíme být nesmírně opatrní. (…) Navíc se ta šetření metodologickou stavbou lišila v jednotlivých letech, takže dělat jednoznačné trendy – zlepšujeme se, zhoršujeme –, to musíme být nesmírně opatrní.“
Celý text naleznete zde
6 komentářů:
"náš školský systém na vývoj testování PISA připravovat"
Proboha, proč by se měl náš školský systém připravovat na testování?
Mně se rozsvítila červená kontrolka už u "chceme-li se v mezinárodních šetřeních zlepšovat"...
Základní otázkou je, zda jsme ochotni připustit, že vývoj ověřování schopností 15letých PISA odpovídá tomu, kam by se mělo ubírat celé naše školství. Pokud je odpověď ano, pak tou přípravou bude úprava výukových postupů, kterou není třeba dělat zrovna proto, abychom zlepšili své pořadí. Bylo by skvělé, kdybychom měli jako hlavní cíl prospěch žáků, ne Pisu.
Úprava výukových postupů?
To je ovšem další reforma, protože ani v RVP výukové postupy nejsou nijak "zaváděny" a "sjednocovány" (na rozdíl od "výstupů" a "kompetencí").
Základní otázkou je, zda jsme ochotni připustit, že vývoj ověřování schopností 15letých PISA neodpovídá tomu, kam by se mělo ubírat celé naše školství.
Pro mě je -- bohužel -- základní otázkou, zda vůbec věřit výsledkům testování PISA. Já jsem důvěru ztratil. Vystupme z testování a ušetřené peníze dejme do škol.
Okomentovat