Na startu pro odborné školy se prozatím neshodla. Materiál týkající se jejich řešení má ministryně školství Kateřina Valachová předložit nejpozději do konce února.
Přechod jednotlivých oborů vzdělání na maturitní zkoušku s třemi povinnými zkouškami se bude časově realizovat ve dvou hlavních fázích. V rámci 1. fáze budou mít od školního roku 2020/2021 povinnost tří zkoušek společné části žáci oborů vzdělání skupiny oborů 78 (lycea) a 79 (gymnázia), v nichž je už nyní počet hodin matematiky dostatečný a u nichž je uplatnění absolventa zaměřeno především na přípravu na další studium na vysokých a vyšších odborných školách. O druhé fázi bude vláda rozhodovat až v příštích měsících. Na zavedení povinné maturity z matematiky na odborných školách od roku 2021/2022 či 2022/2023 (vyjma žáků zdravotnických oborů, oborů sociální péče a uměleckých oborů) se dnes vláda neshodla. Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová předloží nový materiál do konce února 2017.
„Naším cílem je popularizovat matematiku v jednotlivých oborech tak, aby se zkoušky z tohoto předmětu žáci nebáli a současně, aby se matematika stala součástí jejich běžného života. Jedním z prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout, je ukázat žákům, že matematika není pouze o počítání fiktivních příkladů na tabuli, ale například v rámci spolupráce s vědeckými či technickými centry si žáci budou moci vyzkoušet, že znalosti z matematiky uplatní i v životě. Matematika je všude kolem nás a podpora logického a analytického myšlení je nutností,“ říká ministryně Kateřina Valachová.
Potřeba důrazu na výuku matematiky je zřejmá i z posledních výsledků mezinárodních šetření PISA a TIMSS.
„Vytvoříme školám a žákům takové podmínky, aby mohli z matematiky maturovat úspěšně. Finančně podpoříme dělení hodin matematiky tak, aby měl učitel dostatek prostoru věnovat se individuálním potřebám žáků, budeme se soustředit na nové metody výuky matematiky, posílíme didaktiku směrem k učitelům, více zapojíme do výuky také vědecká centra. Důležité je vytvořit pro všechny žáky fér startovní podmínky, aby už na začátku svého studia věděli, jaká maturita je čeká,“ zdůrazňuje ministryně Valachová. Jedním z kroků ke kvalitnější matematice na středních školách budou od příštího roku také jednotné přijímací zkoušky.
Původní návrh nařízení vlády podpořily i mnohé odborné asociace svazy a sdružení. Například Českomoravský odborový svaz pracovníků školství uvedl prostřednictvím svého předsedy Františka Dobšíka jasně: „Zástupci ČMOS PŠ se aktivně zapojovali do projednávání návrhu nařízení vlády. Souhlasíme s tímto návrhem. Dlouhodobě podporujeme záměr, aby všechny obory středního vzdělání zakončené maturitní zkouškou měly povinně matematiku jako maturitní předmět. Nezařazení uměleckých, zdravotnických a oborů sociální péče vnímáme jako dostatečně odůvodněné a nediskriminující. Souhlasíme i s navrhovaným harmonogramem zavedení matematiky jako povinného předmětu, který umožní školám s různými obory dostatečně zajistit výuku a motivací žáků pro úspěšné zakončení studia na středních školách.“
„Tato varianta návrhu nařízení vlády pro odborné školy je akceptovatelná. V této podobě návrh nařízení vlády za odborné školy podporujeme,“ prohlásil předseda Unie školských asociací ČR - CZESHA Jiří Zajíček.
K návrhu se stavěl kladně i Svaz průmyslu a dopravy ČR. Miloš Rathouský k tomu uvedl: „Svaz průmyslu a dopravy vítá uzákonění povinné maturity z matematiky, což byl jeden z dlouhodobých požadavků zaměstnavatelských organizací, směřující ke zvýšení kvality absolventů a zlepšení jejich připravenosti pro další studium či výkon zvolené profese. Schválené nařízení vlády, stanovující obory s povinnou matematikou, vnímáme jako akceptovatelný kompromis, který zajistí, že nedojde ke spekulativnímu přelivu žáků do oborů, které by povinnou matematiku nařízenu neměly. Navržený dvoustupňový postup, kdy v roce 2021 začnou maturovat z matematiky gymnaziální a lyceální obory a ostatní obory je budou s odstupem roku/dvou následovat, vidíme jako vhodný k tomu, aby všechny typy oborů měly na přípravu dostatečné množství času.“ ´
Zdroj: Tisková zpráva MŠMT
22 komentářů:
"V rámci 1. fáze budou mít od školního roku 2020/2021 povinnost tří zkoušek společné části žáci oborů vzdělání skupiny oborů 78 (lycea) a 79 (gymnázia), v nichž je už nyní počet hodin matematiky dostatečný a u nichž je uplatnění absolventa zaměřeno především na přípravu na další studium na vysokých a vyšších odborných školách."
Možná by bylo dobré, kdyby si ministryně napřed, než bude ve zdůvodnění tlachat nesmysly, prostudovala RVP jednotlivých oborů a další souvislosti. Na průmyslovkách mají v RVP matematiky více než na gymnáziích, a kdo jiný než průmyslovky by měl připravovat studenty na studium technických oborů VŠ, kde budou matematiku potřebovat. Že by tyto studenty na studium technických oborů připravovaly jazykově zaměřené gymply? Zas a znovu mne ministryně překvapuje naprostou neznalostí reálií našeho školství. Ostatně ohledně inkluze jsme si od ní vyslechli nesmyslů, až to byla hanba.
No a ještě čekám, kdy těm andílkům nahoře dojde, že chtějí-li změnit výuku matematiky a pomoci jí dělením tříd, musí začít z gruntu, a to nejpozději na 2. stupni ZŠ, nejlépe však už na prvním stupni. Na střední už to bohužel bude z křížkem po funuse.
„Naším cílem je popularizovat matematiku v jednotlivých oborech tak, aby se zkoušky z tohoto předmětu žáci nebáli a současně, aby se matematika stala součástí jejich běžného života. Jedním z prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout, je ukázat žákům, že matematika není pouze o počítání fiktivních příkladů na tabuli, ale například v rámci spolupráce s vědeckými či technickými centry si žáci budou moci vyzkoušet, že znalosti z matematiky uplatní i v životě. Matematika je všude kolem nás a podpora logického a analytického myšlení je nutností,“ říká ministryně Kateřina Valachová.
Bravissimo. To bude ta matematika populární. Žáci se po ní budou samou radostí sápat jak včelky po nektaru. Oni se ji totiž přestanou bát, protože bude u přijímaček i maturity a stane se tak "součástí jejich života". Ženiální plán žákům ukázat, že "matematika není pouze o počítání fiktivních příkladů na tabuli, ale že ji žáci uplatní i v životě", provedeme tím, že necháme všechny žáky na konci studia spočítat 23 fiktivních příkladů plus 13 fiktivních pod-úloh, v 90 minutách. Jak pravil pan Doležel, konečně začnou makat. Budou se tak krásně bát.
Každý matematik ze školy vám na optání potvrdí, že jsou žáci kteří matematiku jednoduše nedají a přitom nemusí být "nestudijní" typy. Tito nechť v sobě honem rychle objeví umělecké sklony, nebo nezměrnou touhu stát se zdravotní sestrou/bratrem nebo opatrovatelem.
Někdo nedá matiku, někdo se nedokáže vyrovnat se sérií životních zklamání, když se staví programově vždy na opačnou stranu barikády. Holt, když dlouho škrtá sirkama, není popálenina překvapením.
Pokud jde o žáky gymnázií, tak o ty se asi nikdo nebojí. Ale jak ti frekventanti technických středních škol vyjdou bez matiky do praxe, to si představit neumím. Už teď jsou obtížně zaměstnatelní a když jim takto pomůžeme se slovy "to by vás nesmírně zatížilo, klidně zůstaňte hloupí", asi nám pak ve frontě před úřadem práce děkovat nebudou.
Spolu se zavedením smz je toto největší systémová chyba, které se mšmt dopustilo.
"Každý matematik ze školy vám na optání potvrdí, že jsou žáci kteří matematiku jednoduše nedají a přitom nemusí být "nestudijní" typy."
Přesně tak. Von nebyl blbej. Von byl jenom momentálně vopožděnej.
"Každý matematik ze školy vám na optání potvrdí, že jsou žáci kteří matematiku jednoduše nedají a přitom nemusí být "nestudijní" typy."
Každý jazykář ze školy vám na optání potvrdí, že jsou žáci kteří cizí jazyk jednoduše nedají a přitom nemusí být "nestudijní" typy.
Každý češtinář ze školy vám na optání potvrdí, že jsou žáci kteří český jazyk jednoduše nedají a přitom nemusí být "nestudijní" typy.
A tak můžeme pokračovat donekonečna. Má takový jedinec mít maturitu? Co to je studijní typ? Co je maturita?
Je třeba jasně ríct, že státní maturita zaručuje určitou minimální úroveň kompetencí žáka a umožňuje žáku studovat na běžné vysoké škole. Žák který ji absolvuje úspěšně, má úplné maturitní středoškolské vzdělání. Žák, který ji neabsolvuje úspěšně, má neúplné maturitní vzdělání a tedy nemůže pokračovat na běžné vysoké škole, kde je maturita podmínkou přijetí, ale může do praxe s ukončeným středoškolským vzděláním.
Bylo by hned po problému. Pak by mohly být všechny tři předměty povinné a umělecké obory stejně mají na VŠ výjimku pro přijetí bez maturity pro nesporný talent.
Jen soukromé VŠ by křičely, protože by měly málo žáků!!
"Zas a znovu mne ministryně překvapuje naprostou neznalostí reálií našeho školství."
Mě paní ministryně neznalostí reálií nepřekvapuje, je právnička, ale překvapuje mě neschopnost aparátu, který by ji měl poučit a vysvětlit jí, jak to ve školství reálně vypadá. Měla by si na ministerstvu a přilehlých ústavech udělat pořádek.
V době internetu a ICT technologií v dobře řízené organizaci by neměla mít problém mít jakékoliv informace do několika dní, možná hodin.
19. prosince 2016 15:26
Mám obavy, že je to i tak trochu o IQ jedince. Genetické předpoklady jsou základ. Nelze tedy přeceňovat vzdělávací proces. Pravdu máte v tom, že mezi sociálně vyloučenými je spousta talentů na matematiku. Toto je třeba podchytit. Nelze to však prosazovat plošně a za každou cenu.
Pane Vaňku,
vy vážně nevidíte rozdíl v obtížnosti mezi matematikou a jazykem?
Já například maturitu z Ma mám (tu starou školní) a při vš studiu ani v práci jsem ji jaktěživ nepotřeboval. Proč je smz Ma povinná pro všechny? Proč ne jenom pro průmyslovky a přírodovědně zaměřené středoškoláky? Nebo je to jenom dodatečný filtr pro uspokojení něčí touhy po selekci? Že logiku potřebují všichni? Všichni ji v rámci předmětu Ma mají. Že je středoškolská Ma nutné minimum pro studium na vš? Proč? Že rozvíjí myšlení? Všichni ji mají. V rámci předmětu Ma.
Přestaňme předstírat a tlachat o potřebnostech. Povinná smz Ma je buďto výsledkem lobbyingu průmyslu žadonící o více techniků, nebo zvrácený výron výběrových elitářů, nebo lobbying uměleckých a zdravotních škol.
Já mám maturitu z češtiny a kdybych neměl, nic by se nestalo. NA nic jsem ji nepotřeboval. Mám maturitu z němčiny, na nic jsem ji nepotřeboval.
Ano, přestaňte tlachat, souhlasím . Jeďte raději do Berlína "pomáhat uprchníkům".
Á, pan anonymní, no to jste se pak stresoval zbytečně... Mimochodem, jak dopadlo vaše dvpp Jak si se bez anestezie odoperovat slepé střevo způsobené uprchlíkem?
Každý jazykář ze školy vám na optání potvrdí, že jsou žáci kteří cizí jazyk jednoduše nedají a přitom nemusí být "nestudijní" typy.
No, to jsou ti, kteří si vybrali matematiku a bylo jich bez výjimky podstatně méně, než těch kteří si vybrali cizí jazyk.
Názor z gymnázia. https://www.facebook.com/petr.rohacek/posts/1261609897211495
Nářek žáka na gymnáziu, kterému studium matematiky moc nejde. Odborníkem na školství a vzdělávání je pro něj Ondřej Šteffl a opakuje názory podobných odborníků. A?
Nutí někdo někoho studovat na SŠ? Nenutí. Maturita z matematiky je nutná na všech gymnáziích, obchodních akademiích, stavebních, strojních a elektro průmyslovkách a to včetně SŠ s podobným zaměřením. Je zbytečné nutit do tohoto procesu zdravotní a umělecké střední školy.
p. Krtek
přehlédl jste zajímavou zkušenost žáka, zejména, že nechuť či odpor k matematice většina žáků dostává "darem" už na základce. Další nebo větší strašák toto nevyřeší. Budou se jen více bát a někteří na všeobecně vzdělávací střední s maturitou kvůli tomu nepůjdou. Toto je velmi pravděpodobné, nemyslíte? Naši Elitáři si slastně mnou upocené ručičky, jak to tou matikou pěkně vytřídili. Nicméně, je rovněž pravděpodobné, že mezi těmi, kteří se kvůli matematice gymnáziím a lyceím vyhnou, budou promarněné talenty. Druhý nejmenší počet všeobecně vzdělávacích středních na žáka? Vážně?
Mšmšt namísto dlouhodobého, systematického a nákladného úsilí o změnu výuky Ma na základních a středních školách, nastaví většího strašáka. Všimněte si slov dlouhodobého a systematického a nákladného. Tato slova jsou pro politika/úředníka instantní narkózou.
Tak se sáhne, jako vždy, po rychlých a levných řešeních. Vím, že místní jsou alergičtí na Finy, ale jednu věc podchytili dobře. Pečlivě vyber učitele a pečlivě je připrav a dobře je zaplať. Pak je vypusť do škol ať páchají dobro. Za deset let (a několik voleb) budeš sklízet první plody.
Kdy jste naposled slyšeli něco o zásadní změně financování a sylabu na pedfakultách? O změně výběru uchazečů? O skutečném navýšení platů všech učitelů? Neslyšel? Nákladné, dlouhodobé, pracné....chrrrrr.
Zkušenost jsem nepřehlédl, jen nemohu zevšeobecnit, protože chlapce vůbec neznám, nevím, kdo a jak ho učil, jaké má rodinné zázemí, vidím jen to, co sám napsal.
---
Bojím se na přechodu a raději přecházím na zelenou.
Bojím se sahat na kamna.
Bojím se hlouposti, davu, dokonce k nim mám nechuť, někdy až fyzickou.
Myslíte, že kvůli tomu přestanu žít? Dýchat? Chodit ulicemi, jezdit hromadnou dopravou?
Pokud se jedná o patologické strachy, je to případ pro doktory psychických poruch.
---
Pořád nevím, o jakých promarněných talentech to píšete? A když budou odborné školy následovat v dalším roce, pak se masivně přesunou žáci na zdrávky a umělecké školy?
---
Ve čtvrtém ročníku na středních školách žáky "motivuje" k učení hrozba propadnutí a maturitní předměty. Těch, co s nadšením studují vše, je málo. I kdyby se učitel/é rozkrájeli.
---
Jinak s Vámi souhlasím, že je potřeba úsilí dlouhodobé, systematické a nákladné - například více hodin matematiky na ZŠ. A že toto úsilí není dosažitelné v horizontu volebního období.
A ještě mimochodem - pan Hejný učil mnoho let na Pedagogické fakultě v Praze. Já z jeho didaktiky čerpal i přes studium na jiné škole. Je tedy spoluzodpovědný za stav výuky matematiky na prvním stupni? A je jeho metoda jediným řešením? Nemyslím ani jedno.
p. Krtku,
nikdo nechodí rád tam, kde se bojí, krom těch individuí, co postávají o půlnoci před kinem na premiéru Lidské stonožky VII. Zase dejavu, nebo Alzheimer, už jsem to někde psal.
Snad uznáte, že je poměrně dost velký rozdíl mezi strachem o život a každodenním dlouhodobým strachem z nepochopení, neznalosti, neúspěchu. Co kdybychom zanechali těch populistických příměrů?
Ve čtvrtém ročníku na středních školách žáky "motivuje" k učení hrozba propadnutí a maturitní předměty
O to právě jde, aby žáci nebyli motivováni strachem z propadnutí, nebo závěrečné zkoušky, nýbrž aby byli motivováni zájmem, faktem, že se v něčem zlepšují, tím, že to něco lze třeba někde nějak použít.
Souhlasím s tím, že vnitřní motivace je lepší než vnější. Co ale chcete dělat v době, kdy se vnitřní motivace nedostavuje a nedostaví? Zastavit výuku? Přestat zkoušet? Představa, že během jednoho roku změníte zázračným proutkem vše, je jen představa.
"Co kdybychom zanechali těch populistických příměrů?"
Kdybys vynechal v této a podobných větách to množné číslo, bylo by po problému.
Okomentovat