„Začíná se více mluvit o uplatňování formativního hodnocení a sebehodnocení, i když v této oblasti, stejně tak jako v oblasti pedagogické diagnostiky a účinném poskytování podpůrných opatření jak pro žáky nadané, tak i pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, jsme ve většině škol stále na začátku,“ píše ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal v aktuálním Informačním bulletinu České školské inspekce. Zatloukal také píše o narůstajících rozdílech mezi prvním stupněm ZŠ a vyšších stupních.
Vysloveně alarmující jsou výsledky vzdělávání v prvních ročnících nematuritních oborů středních škol, jak naznačuje jednak národní šetření, jednak mezinárodní šetření PISA 2015. Nízká úroveň výsledků v testech čtenářské a matematické gramotnosti navozuje otázku, kdy a v jaké míře si žáci 1. ročníku středních škol chybějící dovednosti doplní, vezmeme-li v úvahu fakt, že jejich další středoškolské vzdělávání bude orientováno spíše prakticky.
Navíc je důležité zaměřit se na vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými kraji. Opakovaně se na nejnižších příčkách drží kraje Karlovarský a Ústecký. V Ústeckém kraji dokonce každý desátý žák ani nedokončí základní školní docházku. Zároveň tam však existuje také nedostatečná kapacita pro kvalitní profesionální rozvoj učitelů uvnitř škol. Česká školní inspekce tedy doporučuje vytvořit i motivační systém pro nasměrování většího podílu evropských dotací právě do těchto oblastí a postupné posilování kapacit jak v systémovém segmentu, tak na úrovni zřizovatelů škol a školských zařízení.
Celý Informační bulletin je ke stažení zde
15 komentářů:
To jako, že někdo je překvapený v situaci, kdy na maturitní obory jdou žáci "ikvetykve" s několika čtverkami, s bídou znalostí násobilky a vyjmenovaných slov a na nematuritní obory ten zbytek zbytků? Ti co vyjdou ze zvláštní školy, ze sedmé či osmé třídy a stovkami zameškaných hodin na ZŠ?
Je dobře, že s mnohaletým zpožděním, díky "výzkumu" zjistí potentáti to, co by jim řekla většina učitelů už dávno, kdyby se obtěžovali jich zeptat. Ale inspektoři mají hlavu buď v oblacích, nebo v papírech nebo v ...
To je potom těžký.
Článek jsem nečetl, zaujal mě nadpis. Pokud jsou výsledky alarmující, asi to nebude v kladném slova smyslu.
Pro koho jsou alarmující? Pro mnoho učitelů asi ne. My totiž víme, s kým máme tu čest. A pokud si různí reformátoři (deformátoři) naivně mysleli, že to bude jinak, měli by otevřít oči. Ale nakonec to dopadne tak, že někdo řekne, že za to mohou učitelé, a někteří (nejchytřejší) budou zase kázat o tom, jak se to má dělat... A třeba se rozběhne za EU peníze nové kolo vzdělávání, aby někteří (vyvolení) si přilepšili tím, že budou školit a kázat, jak se má upravit RVP a ŠVP... (A našli bychom další zkratky: https://www.youtube.com/watch?v=CMpzQeFKrYc)
A tak pořád dokola. Má to konec?
Tak ale na druhou stranu je fajn, že přiznali, že v tom národním testování testovali žáky nematuritních oborů. Problém je, že to zmiňuje Zatloukal až teď, a to dost dlouho poté, co udělal v médiích pitomce ze všech středoškoláků.
Proč pokračuje úpadek českého školství?
Výsledky vzdělávání v prvních ročnících nematuritních oborů jsou vysloveně alarmující
Má nebo nemá na tento jeden z projevů prohlubujícího se úpadku školství v České republice (českého školství) významný vliv neuvážená kurikulární reforma tj. zavedení kompetenčně pojatého systému RVP/ŠVP, jemuž předcházelo zrušení pedagogických center s metodickými kabinety sdružujícími sobě fyzicky blízké a odborně zkušené učitele jednotlivých předmětů ke kolegiální pomocí začínajícím, "běžným" i vynikajícím kolegům?
Osobně se domnívám, že právě výše uvedené bylo významným negativním počátkem dodnes se prohlubujícího úpadku úrovně vzdělávání v ČR (úrovně českého školstvi, školství). K jehož dalšímu prohlubování dochází, obávám se, dalšími nesystémovými zásahy do školství. Těmi jsou například tzv. inkluze a manažersky pojatý Kariérní (ne)řád, který nedostatečně zajišťuje profesní rozvoj a odměňování rozhodující většiny učitelů, kteří podle něj mají být ve druhém kariérním stupni.
Co je příčinou výše uvedených objektivně existujících systémových nesrovnalostí v českém státním školství? Domnívám se, že to je na prvním místě snaha těch, kteří o českém školství rozhodují, a těch, kteří se na něm chtějí přiživovat, podvolit se vnějším požadavkům například a především z důvodu tzv. čerpání vzdělávacích EU dotací do českého hrubě rozpočtově podfinancovaného školství.
Jako doklad o opodstatněnosti výše uvedeného názoru uvedu teď můj dojem z projednávání
tzv. nové Agendy dovedností pro Evropu (vzdělávací EU agenda, agenda), která navazuje na tzv. Evropský kvalifikační rámec (kvalifikační rámec EU) a má sloužit k jeho tzv. přezkumu a k provedení jeho následným změn ve vzdělávací oblasti.
To projednávání nové vzdělávací EU agendy proběhlo ve středu 14.12.2016 dopoledne v Senátu Parlamentu ČR, kde návrh této agendy senátu předložila ke schválení paní ministryně školství. Následovala dost obsáhlá a rozsáhlá diskuse senátorů, jejichž názory a stanoviska je možné rozdělit do tří skupin:
- Odpůrci přijetí agendy uvedli, že jde sice o dost obecný, avšak přesto zavazující dalši z více než sta dokumentů, po jehož přijetí může být na ČR činěn nátlak, například při přidělování EU dotací, pokud bychom se něčemu z té agendy nepodvolili, když by to nebylo v našem národním zájmu. Platí přitom, že školství je interní věcí států EU a EU nesmí ve věcech školství státům nařizovat a že ve věcech školství smí státům jen doporučovat. Povídejte to ale těm EU činitelům, kteří chtějí nátlak dělat a současně i rozhodují o dotacích... Odpůrci proto navrhli usnesení, aby senát vzal tu agendu jen na vědomí, tedy aby senát projevil dobrou vůli, avšak aby v usnesení nevyslovoval schválení, které by později mohlo být vyloženo jako závazek.
- Asi nejpočetnější skupinou byli tzv. přihřívači polívčiček, kteří se k zásadnímu návrhu odpůrců schválení agendy nevyslovovali a snažili se především zdůraznit a zviditelnit názory a stanoviska k dílčím věcem, aniž by se přidali k odpůrcům.
- Výslovně souhlasných vystoupení moc nebylo, ale nějaká tam myslím byla.
V závěrečném na proslovu před hlasováním se paní ministryně znovu dotkla velkých úkolů českého školství včetně například potřeby zkvalitnit vzdělávání i uplatněním Hejného konstruktivistické metody výuky matematiky ve třídách dělených na méně početné skupiny. Její vystoupení se mi zdálo být jako EU souhlasně přihřívačopolívčičkovské.:)
Ten záznam senátní diskuse běžel v ČT24 v pokročilé noci ze středy 14. na čtvrtek 15.12.2016. V iVysílání však dál dostupný není - ČT lituje, ale záznam prý "není k dispozici". Ačkoli jednání Parlamentu a tedy i Senátu ČR jsou veřejná.
Na hlasování už jsem nečekal...
J.Týř
Pane Týři,
klíčové projevy z projednávání v Senátu naleznete na
http://www.pedagogicke.info/2016/12/jiri-ruzicka-patrime-k-zemim-s.html
http://www.pedagogicke.info/2016/12/radko-martinek-ceske-skolstvi-je-v.html
http://www.pedagogicke.info/2016/12/katerina-valachova-nejde-o-to-nachytat.html
Videozáznam je na
http://www.pedagogicke.info/2016/12/video-projednavani-nove-agendy-pro.html.
Je zarážející, že takové závěry vyslovuje představitel ČŠI, která má v náplni práce monitorovat stav vzdělávání. Když na to upozorňují učitelé už deset let.
Je to k zamyšlení nad prací ministertstva školství i práce a sociálních věcí i ČŠI v uplynulých letech!
Když na odborné školy a učiliště nastupují ti nejhorší ze základních škol, tak je to pro inspekci opravdu překvapením?
Takže pro školy, kde učitelé zápasí o přežití, žáci jsou mentálně zdevastováni a zvyklí nehnout prstem natož hlavou a někteří negramotní, budou teoretici vymýšlet záchranu ve školeních v tzv. moderních metodách vzdělávání. Tedy jako zachraňovat tonoucího tím, že ho neplavec začnete učit plavat.
Pane Wagnere, díky za zveřejnění některých vystoupení a odkazů na záznamy z jednání.
Znovu jsem si to prošel a vidím, že to senátní projednávání Nové Agendy bylo na vcelku dobré věcné úrovni a že bylo z více hledisek docela podnětné. Nepřevažovalo v něm tedy, myslím nyní, přihřívání polívčiček, jak by si někdo z mého výše popsaného dojmu mohl myslet. Týká se to i vystoupení paní ministryně, která se např. toho konstruktivistického přístupu k matematice opravdu jen dotkla aniž by jmenovala metodu pana Hejného.
Dojmy jsou dojmy, názory jsou názory a skutečnost je skutečnost. Dojem nebo názor není důkaz. Naše vnímání, zpracováni a reprodukce (odraz) skutečnosti totiž prochází smyslovým, myšlenkovým a citovým filtrem.
Ještě jednou díky, pane Wagnere, a přál bych si, aby těch objektivních pramenů pro dobré smyslové vnímání skutečnosti a pro pohodové přemýšlení o ní bylo co nejvíc.
J. Týř
„Začíná se více mluvit o uplatňování formativního hodnocení a sebehodnocení, i když v této oblasti, stejně tak jako v oblasti pedagogické diagnostiky a účinném poskytování podpůrných opatření jak pro žáky nadané, tak i pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, jsme ve většině škol stále na začátku,“ píše ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal v aktuálním Informačním bulletinu České školské inspekce.
To má být nějaký všelék?
A nepovede nás to ještě do větší záhuby?!
Řeči se vedou, řeka teče...
Na tomto stavu se podepisuje to, že ze základních škol hlavního vzdělávacího proudu byly vyděleny "vzory" (studenti víceletých gymnázií). Naopak k inkluzi již docházelo mnohem dříve než od 1.9. 2016. Rychle se začaly zhoršovat průměry tříd. Žáků na hranici analfabetismu přibylo a přibývá. Naprosto se nelze divit. A to se nebavím o naprosto nevyhovujícím stavu v matematice, fyzice, chemii. Jde evidentně o systémovou chybu (víceletá gymnázia, nesmyslná inkluze po českém způsobu). A za systémové chyby nemůžou učitelé, ale někdo úplně jiný.
Pane Moudrý, jednoduché soudy, jednoduchá řešení, jak lákavé, že?
Na víceletá gymnázia odchází v ČR cca 10 % populace. V Praze a Brně skoro 30 %, jinde tedy méně než 10 %. Tj. cca 2 žáci na třídu.
Navíc na víceletá gymnáziu určitě neodcházejí všichni ti nejlepší. Některým se nechce dojíždět, jiní vůbec nechtějí na gymnázium, další nechtějí opustit kamarády, některé rodiče ještě považují za nezralé atp.
Můžete se snadno, jako já, přesvědčit, že i do čtyřletých gymnázií přichází řada velmi nadaných dětí. Tak jaképak vydělení vzorů.
Všiml jste si, že na našich ZŠ je více specializovaných tříd (matematických, jazykových, studijních...), než je na gymnáziích prim? To je to pravé zvěrstvo. Udělat si ze dvou paralelek jednu třídu studijní a druhou zbytkovou.
Atd., atd.
Na kvalitu našich žáků má spousta věcí mnohem větší vliv než existence víceletých gymnázií. Ale o tom by se muselo přemýšlet a to bolí a někdy nestačí znalosti.
Toto jednoduché vysvětlení také zcela účelově podporuje řada lobbistických skupin, kterým by zrušení víceletých gymnázií vyhovovalo. Sami přitom na tyto školy dávají své děti. Proč je nenechají jako vzor svým vrstevníkům na ZŠ?
Okomentovat