„Podívejme se, jak vypadá příprava pedagogů a podpora těch stávajících. Kolik času věnují budoucí učitelé při studiu na fakultách didaktikám svých oborů, tedy tomu, jak učit? Zoufale málo,“ odpovídá ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na otázku „Překvapuje vás, že se výsledky českých žáků zhoršují?“. Rozhovor časopisu E15 se vrací k výsledkům šetření PISA 2015.
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
 |
| Tomáš Zatloukal (msmt.cz) |
Čeští žáci jsou dobří v interpretaci znalostí, daleko větší problém mají s aplikací těch znalostí. To by pomohl změnit jiný průběh výuky. Kdyby měli možnost projektově badatelsky pracovat, kdyby měli příležitost znalosti použít v konkrétních aktivitách. Bohužel takovou možnost dnes úplně nemají. Mezi příčinami může být i jeden z nejnižších počtů hodin matematiky a přírodovědných oborů mezi zeměmi, které se šetření účastní.
Co je nejdůležitějším vzkazem z posledního šetření PISA 2015?
Potvrdila se významná selektivita našeho systému.
Co ještě by školství pomohlo?
Snížit konkurenci mezi jednotlivými základními školami. Tomu by mohla pomoci změna financování, která se připravuje. Po ní nebude hrát zásadní roli počet žáků ve třídě. Konkurence v povinné školní docházce neměla pozitivní přínos.
Celý rozhovor naleznete v aktuálním vydání časopisu E15
4 komentářů:
Bylo by dobré, kdyby si pan Zatloukal uvědomil, že svůj podíl a ne malý má i ČSI svým přístupem ke školám a učitelům.
Vím, že vyčítala počet propadlíků či nedostatečných. A protože není v moci školy změnit žáka, mění škola známky a polevuje protože tlak místo na rodiče a žáka je vyvíjen velmi nepříjemně ze strany inspekce na školu.
Motivačně to působí naprosto úžasně.
Takže než dám někomu nedostatečnou, dostatečně si to promyslím. Žák stejně odejde, já zůstávám a nervy mám jenom jedny...
Výborně. Konečně zaznělo, že máme nízký počet hodin matematiky.
A co se s tím bude dělat?
Zatím jen to, že někteří navrhují (a v reálu k tomu dochází) přesun funkcí a výrazů na střední školu.
Mimochodem - je nedostatek aprobovaných učitelů fyziky, možná i chemie a přírodopisu. Může se to neodrazit na výsledcích testování? Projekty samy o sobě řešením nejsou. Dobrý učitel používá ve výuce problémové úlohy, které uplatňování znalostí v praxi prověřují.
O selektivitě víme i bez Písy. Jenomže nám to pořád někdo zatloukal.
To, že je systém selektivní je možné. Ale selektivní byl i dříve a přesto jsme dosahovali nadprůměrných výsledků. Ta mediálně-politická zkratka, kterou se nám zase nějaký intelektuál propagandista snaží vnutit, že totiž selektivita je důvodem pro zhoršující se výsledky, je průhledná a na poli seriozní diskuse nemá co dělat. Provedl někdo skutečně predikční model na základě časových řad? Testovala se hypotéza statistické závislosti průměrných výkonů a míry selektivity? Jak konkrétně je ta míra selektivity měřena? Mám dojem, že ani na jednu takovouto základní otázku, nemají naši rádobyexperti odpověď. Tedy fundovanou odpověď. Názory si mohou strčit do zadní brady.
Já vidím problémy našeho školství úplně jinde, než je selektivita vzdělávacího systému. Soudruzi nejprve navrhovali neviditelnou ruku a privatizaci, pak jiní soudruzi ploškou inkluzi a netestování, podobní soudruzi udělali z učitele kus hadru a ještě s almužnou a pak se podívali na ten výsledek a ejhle, vono to nefunguje. Ale protože soudruzi svazáci nebyli nadáni funkcí autokorekce a poučení se z vlastních chyb, hledají, co je špatně tentokrát a přicházejí s převratnou myšlenkou. Nejenže děti budou rozhodovat, co, kdy, jak a zda vůbec se budou učit, ale ještě je nesmíme hodnotit (ovšem ony učitele pochopitelně ano - to je cool) a navíc ani rozřazovat podle schopností. Dnes se nemůže říci chlapečkovi, že je blbej jak troky, dnes se musí s blbci extrémně opatrně. Nejprve se musí otestovat, jestli netrpí nějakou tou poruchou, která dříve spadala pod lidové "blbec". Pak se musí založit šanon a napsat nějaké pojednání, které sice možná něco řekne, ale hlavně nesmí nikoho urazit. Každý má totiž dnes právo nebýt blbej. A co kdyby si někdo stěžoval na ČŠI, MŠMT, či rovnou u velectěných institucí EU (nebudu vypisovat, je jich něco kolem tisíce - ty absolventy gender studies, politologií, kulturologií, sociologií, atd. ad absurdum je také třeba někde zaměstnat, že). Pak se zruší veškeré porovnávání, měření, testování, žebříčky, tabulky, apod. Aby mohla Howe žít na čistém poli s úplně čistou hlavou (ovšem pouze tak nějak zevnitř, zvenku už to bude počítám horší). Abychom mohli být všichni harmonicky rozvinutí a plout si klidným světem na pohádkovém obláčku s dalšími zvířátky, s nimiž se nesrovnáváme. Teletubbies. O tom, ajkou činnost kdo bude vykonávat nebude napříště rozhodovat trh, ani hygienické, stavební, atestační a jiné normy, ale výhradně to, co kdo dělat chce. A hlavně kdy a jak, případně s kým a komu. Když přijde do banky žadatel o půjčku, nebude už muset vyplňovat nějaké žádosti. Přece banka nemůže být tak neetická, aby implicitně předpokládala, že dotyčný snad nechce, nebo nbude moci půjčku splácet? Vždyť to je jako s tím EET. Stát si dovoluje předpokládat, že někdo krade a dokonce chce zavést monitorování. A to přece dopadne i na ty čestné a poctivé. A stejně tak u žádostí o půjčku. Soudruzi moderní ultralevice umí řídit všechno. A vždy když se do nščeho pustí a ono to nedopadne, tak se jede dál, ale nikdy ne revizí ultralevicových dogmat. Z neúspěchu se obviní někdo další, koho je třeba ovládnout, aby si mohli zase urvat kus další svobody pro sebe a své rozhodování o tom, co je správné a co správné není. A ono to, světe div se, ne a ne a nefunguje.
Okomentovat