„Encyklopedičnost, roztříštěnost učiva je v didaktice češtiny kritizována už přes 50 let, stejně tak velká detailnost a velké množství učiva. Proto se v rámci toho projektu, který podpořila Karlova univerzita, budeme zabývat také výběrem učiva a opodstatněním výběru učiva,“ řekl Stanislav Štěpáník ve včerejším pořadu Události komentáře ČT. Mluvil o projektu, který by měl být základem pro změny ve výuce češtiny.
V rozhovoru zazněly i tyto otázky a odpovědi:
 |
| Stanislav Štěpáník (repro ČT) |
Ta tradice je velice silná. Byla založena už před takřka 200 lety... a mnohdy nás brzdí až ničí.
Skutečně jen tradice?
Je velmi silná a je to hlavně proto, že v praxi se udržuje natolik, že jsme-li na pedagogické fakultě, vychováváme naše studenty k něčemu novému, ale mnohdy vstoupí do praxe a ta praxe je v uvozovkách semele, je to veliký tlak kolegů, je to veliký tlak vedení, kdy se, pokud snaží o něco nového, tak mnohdy se na ně ti ostatní kolegové sesypou, případně ty změny, které se snaží prosadit, prostě narážejí na velký odpor.
Mě zaujalo, že vy byste chtěli tu výuku změnit, jako se například proměňuje výuka matematiky tou Hejného metodou...
Inspirovali jsme se a profesor Hejný na tom pracoval velmi, velmi dlouho a my jsme na začátku, ale inspirovali jsme se, protože ta jeho metoda je založena na teorii konstruktivismu, ze které bychom rádi vycházeli i my. V podstatě jde o to položit žáka do centra toho didaktického uvažování, to jest vycházet od něj z jeho předchozích znalostí, které má, na tom vlastně je položena i ta v uvozovkách Hejného metoda, vycházet z takzvaných prekonceptů, zároveň soustředit se na tu aktivní konstrukci znalostí toho žáka, to znamená, aktivní žák a spíše v uvozovkách pasivní učitel.
Tak já se omlouvám, já vám skočím do řeči, abychom tomu rozuměl i já, ta Hejného metoda, jak ji chápu já, jak ji znám já, spočívá v tom, že žák si na to přijde sám.
Ano.
Celý rozhovor naleznete zde
4 komentářů:
Manipulativní a zcela vylhaný titulek "Stanislav Štěpáník: Čeština se učí už 200 let stejně. Ta tradice nás ničí", nic takového jmenovaný neřekl:
Proč se vlastně učí čeština poslední tři generace stejně?
-Ta tradice je velmi silná.
Byla založena už před cca 200 lety.
Pokud bude k dispozici kvalitní učebnice a metodika a bude to fungovat, každý slušný učitel to využije.
Bohužel je hezké, že vychováváte nějak studenty, ale když je praxe semele znamená to, že jste odtrženi od praxe. Buďto se musíte praxi přizpůsobit nebo přesvědčit ty z té praxe, že to, co nabízíte, je lepší než to, co je zavedeno a ověřeno.
Nebo doufat, že strana a vláda nařídí reformu. To má ale špatné konce.
Píši první, co mě napadlo: Je dobře, že se (čeština) neučí maďarsky, arabsky, svahilsky, mongolsky...
I když někdy (podle reakcí žáků) mám pocit, že na ně v češtině tak mluvím.
Pravda je, že někteří žáci... Ale škoda slov.
(To byl v pátek odpoledne pokus o vtip. Doufám, že to tak berete. Nechtěl jsem nikoho urazit.)
"ta praxe je v uvozovkách semele"
A opravdu vychováváte k něčemu novému? Že by se za ta léta všechno jen semlelo? A nesemelete je už na fakultě?
Okomentovat