Singapur se už od roku 2006 umisťuje na předních příčkách mezinárodních žebříčků PIRLS, TIMSS a PISA, a to jak v matematice nebo přírodních vědách, tak ve čtenářských dovednostech a schopnosti řešit problémy. Výsledky singapurského Střediska výzkumu pedagogiky a praxe přitom ukazují, že singapurská výuka je postavena zásadně na předávání předepsaných znalostí, učitel většinou mluví k celé třídě, používá sekvence otázek a odpovědí ke kontrole zvládání učiva, postupuje podle učebnice a doprovodných pracovních listů, které musí žáci vyplňovat za domácí úkol. Pokud kantoři použijí inovativní metody, je cílem hlavně správně odpovídat, nikoli porozumět problému. Na paradox upozorňuje server scio.cz.
Celý text naleznete zde
4 komentářů:
Pravidlo nazývá paradoxem ten, kdo nepochopil pravidla fungování světa.
Když náhodou pozorování neodpovídá zvěstované teorii, je třeba nějaké marketingové akce.
"Přesto bylo opakovaně potvrzeno, že taková výuka nevychovává kritické a inovativní myslitele potřebné pro příští podobu ekonomie a nerozvíjí individuální talenty."
---
Znamená to, že inovativní výuka takové myslitele vychovává? Jména, věk a adresy, prosím...
A neinovativní v žádném případě?
Kolik je takových myslitelů potřeba?
Není možné, že by ty potvrzující studie byly cinknuté? Nebo jen špatně pochopené?
"myslitele potřebné pro příští podobu ekonomie"- Je skvělé, že někdo ví, jaké myslitele přesně do budoucna potřebujeme.
Jiný příklad podobného paradoxu: Jehovisté. Mladí Svědci Jehovovi mívají ve škole skvělé známky a tuším,že patří i mezi skvělé řešitele všech možných testů. Od malička jsou trénovaní se učit - prý bez porozumění a velkého přemýšlení.
Někdo objevil Ameriku?
Okomentovat