Devětadvacetiletý Lukáš Malý studoval obor všeobecná sestra a deset let pracoval jako "zdravotní bratr" na oddělení ARO v Nemocnici pod Petřínem. Od roku 2012 jezdí každý rok na několik měsíců do Ugandy, kde pomohl založit kliniku, která se specializuje na péči o umírající. “Bolest a smrt tam vnímají úplně jinak než lidé ve střední Evropě,” popisuje své zkušenosti. Když viděl umírat svou první pacientku, byl to pro něj velmi silný zážitek. Za práci v Ugandě mu ve středu ministerstvo školství udělilo cenu pro studenty vysokých škol za mimořádný čin. Jeho příběh přináší server Aktuálně.cz.
Lukáš Malý (itibo.cz) |
V Africe se snaží se vyjíždět mimo kliniku přímo k pacientům domů. Paliativní péče má sice v Ugandě tradici, ale je špatně dostupná, což se svými službami snaží změnit.
Malý studoval molekulární a experimentální biologii na Ostravské univerzitě v Ostravě, nyní bude končit studia na 3. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. "Na ARU už pracovat nechci, potřebuji změnu. Uvažuji o praktickém lékařství či o interně. Pořád tíhnu k paliativní medicíně a ta se přes internu jako nástavbový obor dělat dá. Také uvažuji o doktorátu v oblasti lékařské etiky či paliativní medicíny, tak uvidíme," říká. Paliativní medicína si v Česku získává své místo, ale jde to velmi pomalu.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat