V češtině a matematice jsou na tom středoškoláci překvapivě hůř než děti na základní škole. Ukázal to test čtenářských a matematických dovedností žáků 6. tříd a studentů 1. ročníků čtyřletých středních škol a učňovských oborů.
Česká školní inspekce otestovala celkem 15 tisíc dětí.
Zatímco test schopnosti porozumět textu zvládli šesťáci v průměru na 71 procent, středoškoláci jen na 48 procent. V matematice byl rozdíl menší, ale i tak významný: žáci ho zvládli na 51 procent, studenti a učňové jen na 32 procent.
Kromě otázek přizpůsobených věku dostali žáci a studenti deset naprosto shodných úloh. I ty ukázaly, že šesťáci jsou na srovnatelné či lepší úrovni. Ve čtenářské gramotnosti byli šesťáci lepší s výsledkem 75,3 % oproti 68,5 % u žáků 1. ročníků středních škol. V matematické gramotnosti dopadli šesťáci jen o trochu hůře - inkasovali 37,7 % oproti 38,5 % u prváků.
Celý text naleznete zde
Doplněný text v dnešním vydání MF DNES
Tematickou zprávu ČŠI naleznete zde
11 komentářů:
Překvapivě? Jak pro koho.
Vždyť současní středoškoláci jsou produktem zavádění nepřipraveného a odfláknutého sociálního experimentu RVP a mediálně vděčných hrůz a la slovní hodnocení, zákaz domácích úkolů a jiných výmyslů.
Učitelé pochopili, že pseudomoderní metody, které do nich shora hrnuli univerzálně nefungují a začali používat to, co funguje.
Také žáci na prvním stupni projevují přirozenou zvídavost, takže jsou odolnější k duševnímu flákání než žáci v hormonální bouři puberty a následném procesu adolescentního vyzrávání.
Také si dokážu živě představit to zaujetí či přístup prváků, ať už studentů nebo učňů, na střední škole, se kterým k testu přistoupili. Na střední školu je přijali tak co, a do maturity daleko, tak co.
A ještě by mne zajímalo, jakým způsobem byly stanoveny zkoumané vzorky. Stanovit zastoupení osmiletých gymnazistů u šesťáků a učňů u prváků na střední škole, aby to odpovídalo rozložení inteligence v daném populačním ročníku, asi nebude zas až tak jednoduché.
Šel pštros s pštrosicí a pštrosáčaty pštrosí ulicí
Kromě otázek přizpůsobených věku dostali žáci a studenti deset naprosto shodných úloh. I ty ukázaly, že šesťáci jsou na srovnatelné či lepší úrovni.
Je to vůbec pravda? Ten fenomén se objevil až teď? Kdy se začal objevovat? Co je příčinou? Chybná metodika testů? Pochybné priority v koncepci a realizaci vzdělávací politiky? Rozpočtové podfinancování školství? Neúčinné a neefektivní čerpání dotací? Systém RVP/ŠVP? Nezájem rodičů a zřizovatelů o kvalitní vzdělávání? Malé platy učitelů? Ubývání kvalitních učitelů? Ztráta motivace učitelů? Pedagogické fakulty? Intervence nevládních organizací do školství? Další vlivy?
Jaký vliv na ten fenomén má a bude mít tzv. inkluze, Kariérní řád učitelů, malý školský rozpočet atd.?
J.Týř
PS: Navrhnou ČŠI, MŠMT nebo vzdělávací aktivisti zrušení pravopisu, větného rozboru a slohových prací, zrušení násobilky, zlomků a procent? Nebo radši rovnou přestaneme výsledky vzdělávání testovat, aby byl konečně klid?
Jaký vliv na ten fenomén má a bude mít tzv. inkluze, Kariérní řád učitelů, malý školský rozpočet atd.?
Navrhnou ČŠI, MŠMT nebo vzdělávací aktivisti zrušení pravopisu, větného rozboru a slohových prací, zrušení násobilky, zlomků a procent? Nebo radši rovnou přestaneme výsledky vzdělávání testovat, aby byl konečně klid na tzv. čerpání EU dotací a postupnou privatizaci veřejného školství v Česku?
Nebo dá vláda konečně na školství jinde obvyklých 6 % z HDP a učitelům a zřizovatelům škol klid na práci bez zbytečných pitomin?
Dívala jsem se do zveřejněné zprávy a je tam následující věta:
"Do vzorku vybraných středních škol byly zařazeny všechny střední školy vzdělávající žáky v 1. ročníku oborů vzdělávání, ve kterých se dosahuje středního vzdělání s výučním listem."
Proboha snad neporovnávali lumeny z šestek s učňáky, mezi nimiž téměř nenajdete nikoho, kdo by ze základky odešel bez čtverek od vrchu až dolů, zato mezi nimi najdete řadu absolventů praktických škol.
Obrovskou pridanou hodnotou vyzkumu z teto kuchyne je schopnost srovnat hrusky s jablky. To kazdy nezvladne, tak si toho važte!
Učili se od nejlepších v cermatu.
Dřív byly v okresech pro každý předmět metodické kabinety, které se staraly o oborové didaktiky a ověřování výsledků u všech předmětů. Dnes aktivističtí inovátoři a pedagogičtí díletanti brání zjišťování výsledků vzdělávání ve všech předmětech, ověřuje se mnohdy velmi pochybně jen něco a MŠMT, ČŠI ani nový Kariérní řád učitelů to, bohužel, účinně neřeší.
Vládou vzývané avšak mnohdy řádně nezajištěné a podivně opatřované tzv. čerpání vzdělávacích dotací (např. projekty RVP, NSK, Inkuze, Kariérní řád učitelů a projekt IMKA) přivedly, myslím, hrubě rozpočtově podfinancované české školství tam, kde je.
Co bude s českým veřejným školstvím, až ty dotace skončí?
J.Týř
Viz http://www.ceskaskola.cz/2016/02/msmt-zasady-karierniho-radu.html
"Co bude s českým veřejným školstvím, až ty dotace skončí? "
Bude to tak nějak vypadat jako třeba na veřejných školách ve Francii. Na mnohých je to bída a děs, který si ani Češi nedokáží představit.
No bodejť by to v té Francii nebyla bída a děs, protože z jejich peněz, kterými přispívají do EU, se drží nad vodou naše veřejné školství.
Okomentovat