Žáci z České středoškolské unie dnes na tiskové konferenci představili kampaň Revoluce na střední. Ta je vyústěním tříleté činnosti spolku a studenti v ní formulují devět konkrétních oblastí, které chtějí ve školství změnit – například posílit žákovské samosprávy nebo zajistit větší metodickou pestrost ve výuce.
 |
| Štěpán Kment (stredoskolskaunie.cz) |
„Dnes již naštěstí existuje mnoho učitelů, kteří podobný přístup ke vzdělávání razí. To velmi oceňujeme, neboť tak by podle nás mělo vypadat vzdělávání, které je relevantní přípravou pro život ve 21. století. Zároveň si ale uvědomujeme, že český školský systém má mnoho rezerv, proto jsme se rozhodli formulovat na základě zmíněných myšlenek devět požadavků na změnu“, vysvětluje Lenka Štěpánová, 1. místopředsedkyně České středoškolské unie.
Celý seznam požadavků obsahuje:
1. Posílení žákovských samospráv (podpora demokratizace škol)
2. Důraz na kvalitu učitele
3. Důraz na metodickou pestrost ve výuce
4. Snížení maximálního počtu žáků ve třídě na 24
5. Zvýšení odměn za praxe a jejich kvalita
6. Větší volitelnost vyučovaných předmětů
7. Uznání jazykového certifikátu u státní maturity
8. Odvolatelnost vůči kázeňským opatřením
9. Apolitické jmenování ředitelů škol
Ke kampani se na tiskové konferenci vyjádřili i zástupci Ministerstva školství: „Jsem ráda, že Česká středoškolská unie podporuje priority MŠMT v oblasti zvyšování platů učitelů, financování regionálního školství i profesního růstu pedagogů. Oceňujeme, že středoškoláci chtějí vést o školství debatu, ne na všechno máme shodný názor. S ČSU stejně jako s ostatními aktéry ve školství pravidelně komunikujeme o konkrétních krocích, jak zajistit kvalitní vzdělávání pro všechny žáky a studenty,“ říká náměstkyně ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Dana Prudíková.
Další informace naleznete zde
43 komentářů:
"Jsem ráda, že Česká středoškolská unie podporuje priority MŠMT v oblasti zvyšování platů učitelů"
Už dříve podpořila zvyšování platů kuchařek a myslím, že se nic nestalo.
Jak jsem říkal. O panu Kmentovi ještě uslyšíme.
Studenti by měli být vnímáni jako samostatně myslící bytosti, schopné převzít spoluodpovědnost za své vzdělávání. Proto chceme, aby studenti na středních školách mohli do větší míry rozhodovat nejen o obsahu svého vzdělávání, ale i o samotném chodu vzdělávací instituce“
Ano. To jsme měli možnost vidět a stokrát, tisíckrát zažít.
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10318730018-polosero/216562222000008-polosero-jsem-ucitel-kdo-je-min/
Takže až uslyším:
10. Zpřísnění trestů pro ty, kdo porušují školní řád a stanovené předpisy.
- pak možná, možná uvěřím, že lze žáky středních škol brát vážně.
Zatím mi tam nějak chybí sáhnutí si za své ledví.
"Středoškoláci" si chtějí posílit postavení, získat další páky na okolní prostředí, dokonce odvolatelnost vůči kázeňským opatřením (velmi pikantní), atd.
A za to nabízejí - NIC.
S ČSU stejně jako s ostatními aktéry ve školství pravidelně komunikujeme o konkrétních krocích, jak zajistit kvalitní vzdělávání pro všechny žáky a studenty,“ říká náměstkyně ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Dana Prudíková.
No a učiteli začne MŠMT komunikovat kdy?
Vlastně já zapomněl.
Učitelé do školství nemají co mluvit.
v začarovaném kruhu asi není lehké stanovit příčinu a následek - je možné vyžadovat zodpovědné chování bez sdílené zodpovědnosti s těmi, které učíme, vychováváme??? Už od první třídy, od školky, od narození...
Samozřejmě! A to již od prenatálního stavu. Maminka má právo vyžadovat po svém nenarozeném dítěti, aby přestalo kopat. Rozumná matka to dělá s patřičným nadhledem a láskou, ale dělá to. Na začarované kruhy bude dobrý Alexandrův meč a rozhodnost. Děkuji? Hezký den?
Plně souhlasím s panem Poste.restantem.
je možné vyžadovat zodpovědné chování bez sdílené zodpovědnosti s těmi, které učíme, vychováváme??? Už od první třídy, od školky, od narození...
Paní Kalabisová, až se v průběhu Vaší pracovní doby ve Vám svěřené třídě zabije dítě, budete jeho rodičům a policii vysvětlovat své pojetí "sdílené zodpovědnosti"?
Jedna věc je dovést děti k závěru, že při diskusi "mluví pouze jeden" a pak společně vyvěsit na nástěnku "Společná pravidla chování ve třídě".
Ale věc zcela odlišná je zákonná zodpovědnost za svěřenou osobu.
To není žádný začarovaný kruh.
To jsou elementární zákonitosti přežití.
Revoluce na střední.
Začnou se učit.
Budou se učit - ale co a jak? Například dnes jsem mluvila s bývalými žáky, nyní studenty gymnázia - na dvou hodinách angličtiny "probrali" asi 60 slovíček týkajích se nemoci, zdraví, medicíny, pro 14 leté děti docela záhul. Teď se stresují, protože po dvou hodinách "výuky" této slovní zásoby budou psát test. Procvičování téměř žádné, pouze nějaký okopírovaný papír z učebnice zřejmě pro dospělé. Kde je motivace, rozhovory, samostatné psaní, vyhledávání? V posledním čísle Rodina a škola jsem četla článek naříkající nad tím, že doučování je byznys škodící učitelům, protože na doučování se žáci soutředí a učí se, kdežto ve škole se neučí, protože mají mobil a jiné distraktory. Tito mí bývalí žáci (a jistě i mnozí další) se ovšem učí svědomitě, zodpovědně, v hodinách nikdy nevyrušovali, takže musí mít doučování ne kvůli neschopnosti respektovat školní práci, kázeň, ale protože někteří učitelé mají dost nepřiměřené nároky a nevhodné metody výuky. O tom je ta kampaň.
Přeji apolitickému předsednictvu, aby se dožilo dvaadvacátého století. To už bude vážně všude mír a sluníčko. Kdyby se předsedovi bimbal na krku kalich, ještě bych to chápal, kam ale s křížkem na revoluci. Není on nějakej slabší v dějepise?
1. Posílení žákovských samospráv (podpora demokratizace škol)
Vágní. Co to má znamenat konkrétně? Už teď se podněty samospráv MUSÍ zabývat a své stanovisko odůvodnit jak vedení školy i školská rada. Co ještě víc? Že by žáci odvolávali ředitele?
Zletilí žáci mohou, když se dohodnou, zvolit až třetinu členů školské rady.
To je ještě málo? Pokud ano, tak posilme pravomoci školských rad. V USA například rozhodují i o obsahu vzdělávání a nebo třeba o dodavateli jídla do školní jídelny.
2. Důraz na kvalitu učitele
Kdo a jak tu "kvalitu" bude měřit? Žáci? - Ano, to už tu jednou bylo. S výhradami se dodnes ČSU a pan Kmenta neuměli vypořádat jinak, nežli jejich bagatelizací.
A pak ještě jedna poznámka. Kvalitu je třeba zaplatit.
(Předpokládám, že předsednictvo ČSU zásobí ihned po maturitě svými kvalitními členy pedagogické fakulty. No a za pár let nám tu kvalitu mohou dnešní žáci předvést přímo před tabulí. Za dalších 5 let za katedrou se jich přijdu zeptat na jejich dnešní názory.)
3. Důraz na metodickou pestrost ve výuce
Kdo ji bude posuzovat? Opět žáci? Oni ty metody znají? Titíž žáci, kteří mají podle paní Kalabisové problém naučit 60 slovíček, které předtím probírali na dvou hodinách výuky? Na gymnáziu.
Kdybych řekl svým bývalým spolužákům, že naučit se 60 slovíček je ve 14 letech "docela záhul", potrhali by se smíchy spolu s naší jazykářkou.
Při tříhodinové dotaci angličtiny je to nějakých 3000 slov za školní rok. Opravdu nepřiměřené nároky. To pak těžko můžeme zvedat jazykovou vybavenost populace, když ani gymnazisté nechápou, že slovíčka se mají učit hlavně doma.
Jakou novátorskou metodou se dají naučit vyjmenovaná slova?
4. Snížení maximálního počtu žáků ve třídě na 24
Ano. Tady souhlas. Ale to bude něco stát.
5. Zvýšení odměn za praxe a jejich kvalita
Odměna na praxi náleží za odvedenou práci. Nikoliv za "účast".
Ale jinak, proč ne. Pokud tedy středoškoláci najdou firmu, která jim bude platit za to, že je může učit, nést za ně zodpovědnost a komplikovat si život.
V učňovském školství to každopádně funguje. Co ale ve fabrice s gymnazistou, to fakt nevím.
Ještě je jedna možnost. Mít trochu sebereflexe a skromnosti. Možná i vděčnosti. Ale to se asi dnes nenosí.
6. Větší volitelnost vyučovaných předmětů
Tady bych snad souhlasil, ovšem za předpokladu navýšení peněz na dělené hodiny a snížení základního úvazku učitelů. Výuka v malých skupinách je efektivnější, větší profilace, širší nabídka předmětů - proč ne. Ale bude to drahé.
7. Uznání jazykového certifikátu u státní maturity
Jakého certifikátu? Jaké úrovně a na úrovni jaké známky. Já bych to viděl spíš obráceně. Nechť maturity z jazyka jsou upraveny tak, že dosažení výborného stupně bude ekvivalentní získání certifikátu.
8. Odvolatelnost vůči kázeňským opatřením
Ta už existuje. Ale pozor. Pedagogická rada je kolektivní a poradní orgán ředitele. Chtít prokázat, že dvacet učitelů se spiklo proti naprosto nevinnému žákovi, to chce notnou dávku odvahy. Spíše drzosti. Opravdu doporučuji shlédnout odkazovaný pořad "Jsem učitel - kdo je míň. A odpovědět na otázky zde položené i naznačené. Teprve pak se můžeme dál bavit o kázeňských opatřeních v současném školském systému.
9. Apolitické jmenování ředitelů škol
Kéž by.
Jenže to by o nich musel rozhodovat apolitický orgán. A tím komise se zástupci volených zastupitelů obce či kraje nikdy nebude.
Což takhle vrátit zřizovatelské funkce zpátky státu?
Souhlasím s panem poste restante s tím, že potřesné je mít na mysli i starou moudrost "Ať se mládí vydovádí - však oni ti mladí taky vétšinou zmoudří". Starají se po svém, myslím celkem legitimně, o to, co je teď pálí. Kdyby byli všichni ukáznění, taky by se nám to nelíbilo. V něčem se to trochu podobá i tomu, o co se snažíme tady na České škole. V něčem se pletou očividně, v něčem méně. Vždyť i my třeba neradi sedíme na mnohahodinovém nezáživném frontálním školení, kde nám něco vnucují, vyrušujeme u toho bavením se atd. Podobně jako třeba v Parlamentu. Důležitý je vzájemný respekt a slušná komunikace bez paušalizace a urážek. A taky jednota výchovných vlivů.
Svým žákům jsem někdy říkal "Uvědomte si, prosím, jak s vámi rodiče a učitelé trpělivé diskutují, i když to hned neberete. A pamatujte si to do doby, kdy vy budete takto diskutovat s vašimi dětmi. Abyste takové trpělivosti byli také schopni". Zpravidla to trochu pomohlo.
Já bych měl dotaz stran toho uznání cizího jazyka: "Zkoušku z cizího jazyka v profilové části maturitní zkoušky lze od školního roku 2015/2016 nahradit výsledkem standardizované zkoušky dokládající jazykové znalosti žáka na úrovni B1 nebo úrovni vyšší podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. " To jim nestačí?
---
Jinak je to populistické plácání dobových frází, které - vzato do důsledků - může vyústit kulturní revolucí. To se pan Kmenta podiví, až student s vyloučením ze studia se odvolává a působí ve škole další paseku, že žáci odmítají psát testy, protože to je podle nich nevhodná metoda zjišťování kompetencí, atd.
---
Tak v které straně se chystá zakotvit? Abych věděl, koho případně nevolit.
---
Zahájit dialog s učitelem slovy "revoluce" je jaksi ...
www.youtube.com/watch?v=c89MIWlqSNw
6. Větší volitelnost vyučovaných předmětů
Ne, ne a ještě jednou ne. Kdo z kolegů někdy dělal rozvrh hodin, ví, co to bude znamenat. Padesát skupin, každá někde jinde, výuka od 7:00 do 17:00 s tříhodinovými okny.
U nás si studenti volí v posledním ročníku 6 volitelných předmětů. Vol. př. jsou vždy první dvě a poslední dvě hodiny, takže nevznikají žádná okna. Z 468 voleb (78 žáků, 6 předmětů) si pouze ve čtyřech případech musel student vybrat jeden jiný předmět kvůli kolizi v rozvrhu.
Je pravda, s rozdělením do skupin trávím vždy celé jarní prázdniny.
PS. Společně s předposledním ročníkem to je 51 skupin volitelných předmětů.
Pani Kalabisova, s temi skolami je to jako s dvourychlostni Evropou. Zakladni skoly pripravuji zaky na zivot dosti sklenikove - zejmena pokud jde o tempo. A kdyz prijdou na stredni skolu, nedokazi rychle privyknout vyssimu tempu. Je to bezne, je to smutne, zakladni skoly nic nenuti, aby tento stav napravily. A tak to odskacou zaci, jimz rodice plati doucovani. To jsou dalsi penize do skolstvi, kde danovy poplatnik nad ramec svych povinnosti sponzoruje insuficientni stat. Resit problemy zakladniho skolstvi (ktere si samo asi ani neuvedomuje) opatrenimi na urovni strednich skol je jako davat pacientovi tišící leky misto odstraneni priciny choroby.
"Revoluce na střední.
Začnou se učit."
Nemějme na ně nepřiměřené požadavky! Prozatím by stačilo, kdyby se alespoň naučili docházet do školství. 30% absence jsou naprosto běžné a 50% nejsou žádnou výjimkou.
" Například dnes jsem mluvila s bývalými žáky, nyní studenty gymnázia - na dvou hodinách angličtiny "probrali" asi 60 slovíček týkajích se nemoci, zdraví, medicíny, pro 14 leté děti docela záhul. Teď se stresují, protože po dvou hodinách "výuky" této slovní zásoby budou psát test. Procvičování téměř žádné, pouze nějaký okopírovaný papír z učebnice zřejmě pro dospělé."
A není to spíš náhodou tak, že slovíčka jako taková se procházela dvě hodiny, a další týden, dva nebo tři se procházely články k tématu zdraví atd.? Takhle by to totiž odpovídalo zhruba učebnici Maturita Activator, a jakkoli slovíček v ní není zrovna málo, není to nezvládnutelné - zvlášť když žáci poslouchají, co se jim říká, a slovíčka se učí průběžně, ne až večer před testem. Že by se při gymnaziální 6-7 hodinové dotaci na týden dělaly jenom slovíčka se mi nechce věřit.
Obsahově velice vágní, ale jako způsob dát o sobě vědět dobrý.
"zakladni skoly nic nenuti"
Paní Simono, mýlíte se. ZŠ dělají co můžou, přestože se velkou rychlostí přeměňují na praktické školy. Je to systémová záležitost.
Paní Ygrain, paní Adamová,
žáci, o kterých jsem mluvila, jsou žáci tercie, dříve jsem je učila na I.stupni, kde se opravdu o chorobách a zraněních neučili. Já nemluvím o jejich připravenosti. Mluvím o způsobu výuky, která vypadá, jakoby učitelé běželi sprint v disciplíně, kdo do jejich žáků nahustí co nejvíce slovíček (a tím si nad nimi upevnili moc), která později zapomenou, protože se je neučili v souvislotech, rozhovorech, v aktivním používání. O tom, jak mluví Češi anglicky (přestože absolvovali až 12 let školní angličtiny), si snad nemusíme sáhodlouze povídat. Tento příklad (jeden z x na entou) je smutný i tím, že se jedná o dvouhodinovku tzv. konverzace (vyučující je učitelka toho stejného gymnázia). V jejich "normálních" hodinách to ovšem nevypadá o moc lépe.
Abych ale nemluvila jen o angličtině, doučuji francouzštinu dívku, studentku kvinty gymnázia, která má francouzštinu třetím rokem, ale strašně se bojí mluvit (anglicky přitom mluví výborně). Z hodin (na kterých jsou pouze čtyři žáci!) totiž zná pouze vyplňování pracovních listů s gramatikou, slovní zásobou atd. Mluvení, rozhovor, vlastní psaní - miminálně. Přitom je to velmi nadaná dívka, navíc velmi kultivovaná.
Prostě školství má problém a kdo ho nevidí, nepochopí, proč vznikají soukromé školy. A je to škoda, protože ta energie, to nadšení, by mělo jít do škol, které jsou otevřené všem dětem bez rozdílu. A proboha neříkám, že je to vina učitelů - je to prostě chybně nastavený systém (prostě podmínky).
Kdyby učitelé nežehrali pouze na je omezující, ponižující podmínky, a připustili, že opravdu v tom systému něco zahnívá i (či hlavně) vzhledem k dětem, kdyby si vzali za své, že chtějí učit podle pedagogiky zaměřené na dítě, ne na látku, ne na třídu, ne na byrokracii, pak by se jim ulevilo, rozjasnilo, byli by ochotni spolupracovat s lidmi z "alternativ", kteří již hledají cestu, jak vychovávat vzdělané, motivované a spolupráce schopné lidi.
Já jsem učitelka na běžné škole, do školy jsem chodila ráda, učila jsem se výborně, učit se mne vždy bavilo (i když jsem nikdy nesnila o práci učitelky). Proč tedy jsem schopná vidět, že alternativy nejsou zlo (až na ten škodlivý aspekt školného), proč mám také potřebu školství měnit? Abych někomu škodila? Hmmm, co bych z toho asi měla? Prostě slyším a vidím na dětech, že není efektivní učit tak, jak se po nás v běžné škole vyžaduje. Jak mám učit v angličtině o historii vzniku džínů, když děti se chtějí učit chemii (mají sešity), poněvadž z ní další hodinu píší test. Proč mám dávat známky, když někdo se snaží, ale ještě nevyzrál natolik, aby se naučil složité slovesné časy a pojmy, které by jistě dokázal používat později, přirozeně, kdyby se učil tak, jak to odpovídá jeho potřebám.
Věřím, že by do školy děti docházely mnohem spolehlivěji, kdyby se tam opravdu mohly uplatnit a ne pouze stát nádobou určenou k pohlcování celých sbírek, které snaživí úředníci nacpali do všech různých vyhlášek, RVP, učebnic apod. No a učitel cítící bezmoc si tuto sbírku ještě rozšiřuje, aby měl páku, jak na děti, aby zkrotly alespoň bázní před množstvím.
Zajímavou odbočkou by byla potřeba teenagerů déle spát - mají prostě odlišný (vývojem podmíněný) tělesný režim. Je to dokonce i jedno téma v naší učebnici angličtiny. Sudbury schools to vyřešily elegantně - každý může přijít kdy chce v rozmezí od 8 do 10 hodin, pak ale musí dodržet pravidlo zůstat ve škole 5 hodin, tj. někdo odchází již ve 13, někdo v 15 hodin. Where there´s a will, there´s a way.
mají sešity chemie pod lavicí - doplnění
"Tento příklad (jeden z x na entou) je smutný i tím, že se jedná o dvouhodinovku tzv. konverzace (vyučující je učitelka toho stejného gymnázia). V jejich "normálních" hodinách to ovšem nevypadá o moc lépe."
Ale tohle je selhání konkrétního vyučujícího (a nadřízených) a rozhodně to neznamená, že je špatně celý systém. V každé profesi se vyskytují pitomci, kteří by raději měli jít dělat něco jiného, ale práci ostatních přece nemohu posuzovat podle takovéhoto extrému. Já jsem osobně tak praštěného jazykáře nikdy neměla, moji kolegové to taky nedělají... možná syndrom některých elitních škol? Od známých, co mají děti na gymplech, ale takové historky neslýchám.
"Jak mám učit v angličtině o historii vzniku džínů, když děti se chtějí učit chemii (mají sešity), poněvadž z ní další hodinu píší test."
No to je ovšem hrůza, chtít po dětech, aby se učily rozvrhnout si práci tak, aby se nemusely na testy učit hodinu předem a zodpovědně se připravily doma! Ostatně, brání vám snad něco udělat gesto a slíbit jim, že když udělají ve vaší hodině, co je třeba, necháte jim na konci čas na tu chemii? Win-win.
" O tom, jak mluví Češi anglicky (přestože absolvovali až 12 let školní angličtiny), si snad nemusíme sáhodlouze povídat."
To opravdu nemusíme, vždycky když nafasuju první ročník, mám chuť mlátit hlavou o zeď.
Paní Ygrain - to je jasné, že gesto dělám, často :), protože mám pochopení proto, že prostě někomu chemie (fyzika atd) nejde a prostě se stresují, přestože se doma učili. Jak to, že já toto slyším tak často a vy ostatní nikoliv? Prostě máte tendenci to, co cítí a potřebují děti nějak bagatelizovat. Vždyť jsou to jen děti, stěžují si, ale my víme, že je to všechno pro jejich dobro. Skutečně??? Vidím to i na dceři. Učí se, učí a učitel pak dá do testu něco jiného, nějak jinak, nebo méně času, neptá se na souvislosti, myšlenky, pouze čísla, vyjmenuj, seřaď, vyplivni ze sebe tak, jak jsme ti nahustili.....prostě zavíráte všichni oči před skutečným stavem a stále jen výmluvami či stížnostmi na ošklivé alternativy bráníte posunu k situaci, kdy si nebudeme muset stěžovat na nevychované nemotivované líné žáky a hlavně potom následně na pasivní, lehce oblbnutelnou masu, která si nechá zvolit Trumpa, Babiše, reakčnost EU (místo bohulibého záměru spolupráce máme diskriminaci, byrokracii...). Pan Tajný Učitel o tom píše moc hezky ve svém posledním příspěvku u články paní učitelky Loňkové.......
Pokud je veřejnost se školstvím spokojená, pak je to hlavně proto, že se bojí nezkáně a neúspěchu svých dětí, a nedokáže si představit jiný systém, ve kterém by se děti naučily více (protože by skutečně chtěly, měly motivaci). Děti si na toto stěžují a poukazují na to, že spokojenost se školstvím vykazují jejich rodiče, kteří tam nechodí, už dlouho nechodili a nemohou hodnotit. Dnešní děti jsou jiné. Ale ne vlastní vinou, ani nevíme, jestli se dá mluvit o vině, třeba je to zásluha, třeba konečně začne díky nim společnost myslet a být aktivní - ne si hrát na vzdělanost vyplivnutím nepotřebnýc, ale veledůležitých pojmů, protože jejich znalost potvrzuje vlastní hodnotu, vyjímečnost...Konečně třeba budou vzdělaní, to znamená spolupracující, beroucí v potaz i stav a vývoj světa, přírody. Inu, naděje umírá poslední a filozof řekne, že nejvyšší spravedlnost musí existovat.
Romana Howe
teď například si dcera zkouší psát maturitní slohovky, čte si zadání a ukázky úspěšných prací a komentuje, jak jsou to nepřitažlivá omezující nekreativní zadání. Nedávno složila Profficiency na Bristish Council a ve srovnání s maturitními zadáními rozhodně anglická témata, anglický přístup vede. U nás s dětmi jednáme jak s tupými hovádky - mám tím na mysli CERMAT a spol. Ani Scio a podobné časové testy mi nevyhovují, to abyste nemyslela, že snad jsem nějak podplacená :)
" Jak to, že já toto slyším tak často a vy ostatní nikoliv? Prostě máte tendenci to, co cítí a potřebují děti nějak bagatelizovat."
Na tohle už se dá říct leda něco, co by Komárek musel smazat. Ano, jste jediná dokonalá.
Škoda, že tento systém nemá funkci Ignore.
Prosil bych o jednu sadu zadání zmiňované zkoušky. Předpokládám, že zadání jsou volena tak, aby vyhovovala třem čtvrtinám žáků z populačního ročníku.
Paní Ygrain, nebylo to tak myšleno. Ale méně vztahovačnosti by neuškodilo. Nejsem jediná, to si samozřejmě nemyslím a jsem ráda :) Bylo to jen takové obrazné povzdechnutí na zdejší atmosféru. A proč tedy zde není slyšet tázání, co to asi je, čím to může být, že žáci se nechtějí učit? Mohli bychom se s nimi nějak domluvit, najít cestu, jak se dozvědět, v čem spočívá jádro pudla? Někteří mají hotové soudy, staré jak lidstvo samo, o zkaženosti současné generace, ale bohužel hlouběji pod povrch nejde. A to je to jádro pudla. Ignorování je normou, nejen třeba některých příspěvků, ale hlavně i nabídky středoškoláků, žáků na diskusi, a tím ztrácíme možnost rychleji najít společnou řeč.
Pane Soukale, zítra zareaguji. Dnes již hodina pokročilá nedovoluje odkládat spánek.
Romana Howe
Kdybych si přisvojil oblíbenou tezi současných pseudoreformátorů českého školství, tak zde hájím myšlenku, že škola má připravovat pro život. A pokud si položím otázku, co budou lidé s maturitou či vysokoškolským vzděláním v životě nejčastěji psát, tak kromě útvarů prostěsdělovacího stylu, jako je soukromý dopis, e-mail, jednoduchý recept apod., to budou útvary administrativní a odborné. Tedy nepřitažlivé, omezující, nekreativní. Sub specie spojení školy a života vlastně kýžený, ideální stav.
Smyslem písemné maturitní práce z českého jazyka a literatury je ověřit schopnost žáka napsat strukturovaný, smysluplný text, respektující téma a útvar či komunikační situaci (text funkční). I s tím má ovšem nemalé procento uchazečů o maturitní zkoušku problém, takže zařazovat témata a útvary vyžadující kreativitu by vedlo ke zvýšení počtu neúspěšných uchazečů. To chce asi málokdo. Touží-li některé školy ukázat, jak skvělé a talentované stylisty mají (nebo chtějí-li to dokázat sami žáci), nechť jim dají prostor ve školní (profilové) části maturitní zkoušky.
"Učí se, učí a učitel pak dá do testu něco jiného, nějak jinak, nebo méně času, neptá se na souvislosti, myšlenky, pouze čísla, vyjmenuj, seřaď, vyplivni ze sebe tak, jak jsme ti nahustili...."
A není to spíš tak, že se to ona hustí, aniž by se snažila pochopit souvislosti? Protože pokud učitel dá do testu něco jinak anebo něco trošku jiného, tak je to právě o těch souvislostech a porozumění učivu.
Ale to já z fyziky dobře znám. Vysvětlíme si, proč cyklista přeletí přes řidítka, když prudce zabrzdí přední brzdou, a když dám do písemky, proč přeletí jezdec na koni, když pod ním zastaví kůň, tak to už jsme se neučili, to po nás nemůžete chtít. A největší tragédie je, že si to myslí i rodiče.
Ještě mi není úplně jasné, proč paní Howe učí na 1. stupni a nejde dělat tu revoluci na střední. Možná je to proto, že sama trošku tuší, že učit malé děti je něco naprosto odlišného než středoškoláky, z nichž třetina nemá na dotyčný maturitní obor schopnosti a třetina na vás a na školu z vysoka kašle. A úplně nejlepší by bylo, kdyby si ona i pan Kment vyzkoušeli tu revoluci na učňáku.
"Prosil bych o jednu sadu zadání zmiňované zkoušky. Předpokládám, že zadání jsou volena tak, aby vyhovovala třem čtvrtinám žáků z populačního ročníku."
Samozřejmě. I skladník ve šroubárně může psát kreativně, ne?
" A úplně nejlepší by bylo, kdyby si ona i pan Kment vyzkoušeli tu revoluci na učňáku."
Howgh. Velmi ráda si pak přečtu, jak učni diskutovali o metodách výuky.
Mimochodem, zcela kacířsky nesdílím názor, že frontální výuka je dílem ďáblovým a ti, kdo ji používají, by měli být exkomunikováni, ne-li rovnou upáleni. Frontální výuka = automaticky špatná výuka je rychlý, povrchní soud, který naprosto nezohledňuje efektivnost, časovou náročnost atd. jiných stylů výuky a který je dobrý leda jako lehce dostupný klacek na běžnou výuku.
"lehce oblbnutelnou masu"
Vida. Nedávno někdo opěval emerické názorové eseje namísto našich "jenslohovek". A že jim to v Emerice bylo platné, co? Stejně jako Britům (viz čezový Roman).
Mimochodem, zcela kacířsky nesdílím názor, že frontální výuka je dílem ďáblovým a ti, kdo ji používají, by měli být exkomunikováni, ne-li rovnou upáleni. Frontální výuka = automaticky špatná výuka je rychlý, povrchní soud, který naprosto nezohledňuje efektivnost, časovou náročnost atd. jiných stylů výuky a který je dobrý leda jako lehce dostupný klacek na běžnou výuku.
Zcela souhlasím. (promiňte Ygrain) Frontální výuka provozovaná dobře je k nezaplacení.
Myslím, že nám tu paní Howe názorně předvedla, k jakým hrůzám by mohlo typově dojít, kdyby MŠMR ČR požadavek středoškoláků přijalo.
Na žádost paní Howe jsem smazal její příspěvek obsahující email od bývalé žákyně. Hezký den!
"Učitelé se navzájem obhajují, nechtějí vidět, sami sobě nastavit zrcadlo. Jejich metody jsou opravdu tak často neefektivní, že mne udivuje, že již je to netrklo."
Víte, co je váš problém? Nepřiměřené zobecňování. Vezmete špatného učitele a uděláte to z toho rádoby vysvětlení. Přitom žádný učitel nemůže zaujmout úplně všechny - žádný předmět ani styl výuky nemůže sednout úplně všem, a téměř žádný student se nebude učit, pokud nebude muset, prostě proto, že se mu nechce. Vám se snad chtělo? Otvírala jste doma sešit svého milovaného předmětu a procházela zápisky svého oblíbeného učitele jenom tak pro potěšení a radost z vědění? Dohledat si něco navíc, něco si přečíst, ptát se na to, co obzvlášť zaujalo, to ano, ale naučit se to sakumprásk celé, jenom tak, sama pro sebe? Houby s octem. To jsem nedělala ani já, ačkoli z pohledu pedagogů jsem byla téměř ideální studentka, zajímající se skoro o všechno a zodpovědně se připravující.
Vaše studentka má v některých bodech pravdu, v jiných je zase zřejmá její nezralost. Zkoušení každou hodinu nebo důraz na čtení namísto psaní, když jsou teprve v začátcích, jsou spíše hledání argumentů, proč je neoblíbená vyučující špatná.
Jinak pan Týř má naprostou pravdu, ten dopis jste uveřejňovat neměla. Za sebe bych k tomu dodala, že když už jste nutně chtěla něco citovat, bývaly by stačily pasáže ohledně problematické výuky, bez těch oslavných ód na vaši maličkost.
I já jsem teď smazal svůj příspěvek, kde byl ten žákovský dopis paní Howe citovaný.
Děkuji, pane Týři. Hezký den!
Jen mě teď tak napadlo: francouzština má nějaká rozumná pravidla pro výslovnost? V angličtině také žádný přehled nedáváme, protože neexistuje.
Paní Ygrain, určitě se alespoň nějaká pravidla pro výslovnost dají na začátku říci, j- ž, h se nečte apod. Více zde: http://www.irenaczuchova.cz/francouzska-vyslovnost/
K mému zobecňování, nemyslím, že by šlo o tento problém. Chodí za mnou bývalí žáci, většinou jsou na střední škole spokojeni, oceňují, že se s nimi jedná již jako s dospělými, zajímají je nové předměty (ekonomie, právo, nové jazyky, výpočetní technika), ale většinou zmiňují právě i nutnost biflování a učení bez souvislostí. Dost často také alespoň jednoho učitele, který vyloženě neumí zaujmout, jen diktuje a kázeň a respekt si vynucuje přísným (není shodné s náročným) systémem zkoušení a hodnocení bez přidané hodnoty zaujetí či schopnosti vzbudit zájem pro předmět.
"Přitom žádný učitel nemůže zaujmout úplně všechny - žádný předmět ani styl výuky nemůže sednout úplně všem, a téměř žádný student se nebude učit, pokud nebude muset, prostě proto, že se mu nechce. Vám se snad chtělo? Otvírala jste doma sešit svého milovaného předmětu a procházela zápisky svého oblíbeného učitele jenom tak pro potěšení a radost z vědění? Dohledat si něco navíc, něco si přečíst, ptát se na to, co obzvlášť zaujalo, to ano, ale naučit se to sakumprásk celé, jenom tak, sama pro sebe? Houby s octem." - Této argumentaci nerozumím. Přeci když mne učitel, předmět zaujme, je lepší když si dělám něco navíc pro radost z vědění, než když si procházím zápisky svého oblíbeného učitel - to se přeci nevylučuje.
A k tomu závěru, kde jsem nechala i to, že neučím češtinu a na AJ jsou žáci s výukou spokojeni - trochu v tom byl zřejmě smutek, že mi nebylo dopřáno český jazyk učit. No, být aktivním učitelem přináší i svoje ovoce, příjemné i nepříjemné :)
Panu Týřovi, v tom emailu nebylo nic urážlivého, pouze zhodnocení toho, jak paní profesorka dovede či nedovede zaujmout. Pokud by se mohli studenti vyjádřit v dotazníku, zřejmě by se zjistilo, zda je to jen subjektivní názor jedné žačky. Pokud by tak odpověděli všichni, už by to o něčem svědčilo, ne? Paní učitelka by s tím pak mohla pracovat a zamyslet se, zda a jak může výuku pozměnit, zatraktivnit. Předesílám, že má zkušenost ukazuje na to, že je možné žáky zaujmout ve většině případů (a ten zbytek pak už i ty ostatní nějak zpacifikuje /až na výjimky, které samozřejmě existují, ale tato konkrétní dívka je příkladem velmi svědomité a pracovité žačky, takže ji nepodezřívám, že by byla tou nepřizpůsobivou výjimkou/).
Paní Howe, nikdo, ani já, vám tu nevyčetl, že by to vaše zveřejnění toho dopisu žákyně bylo urážlivé. Vytknouta vám byla protiprávnost jeho zveřejnění a hrubé porušení profesních a etických zásad. Z vašeho příspěvku 19. listopadu 2016 21:24 i z dalších vašich příspěvků je myslím dost jasně vidět, že to stále nechápete nebo nechcete pochopit. Navíc si zcela jasně protiřečíte:
Na jedné straně se vzpíráte hodnocení práce učitelů a žáků objektivizovanými znalostními testy. Na druhé straně obhajujete požadavek na zavedení hodnocení učitelů do Kariérního řádu podle neobjektivizovaných (subjektivních) žákovských soudů.
Tento rozpor je i v argumentaci středoškoláků a EduInu.
J.Týř
Okomentovat