O smyslu polytechnické výchovy ve školách a odtrženosti škol od praxe uvažuje ve svém sloupku na serveru Lupa.cz učitel a publicista Martin Malý.
Malý mimo jiné píše:
 |
| Martin Malý (arduino101.cz) |
Přemýšlel jsem nad tím, jak odpovědět. Proč by se vlastně někdo měl ve škole učit zapojovat nějaké obvody? Musím se přiznat, že se mi na jazyk drala lehce jedovatá odpověď, ale ironie nebyla na místě. Cílem polytechnické výchovy, konkrétně elektroniky, ve škole přeci není naučit žáky sestavovat daná elektronická zapojení... cílem podobných výukových programů by nemělo být předání nějaké konkrétní znalosti či dovednosti, ale rozvoj technického myšlení a vhledu do oboru. Ne každý musí konstruovat elektroniku, to je nesmysl, ostatně podobný jako různé fantazie typu “každý se naučí programovat, protože budujeme informační společnost a programátoři jsou potřeba”! To je přeci extrémní přístup ode zdi ke zdi, a tak ani problematika nestojí. Mnohem důležitější je ukázat obor, vzbudit zájem, zbavit jej určitého závoje tajemna a stigmatu “raketové vědy”, které porozumí jen odborník.
Celý text naleznete zde
9 komentářů:
"Stěžovali si na to, jak je školství odtržené od navazujících oblastí, že školy nemají vazbu z praxe, od firem, že se informace o tom, jaké specialisty firmy požadují, dostává ke školám zprostředkovaně přes jejich statistiky a tak dále."
To snad není možné. Vždyť RVP tvoří právě úředníci. A RVP je názorná ukázka nepraktičnosti.
Jak může mít odborná škola nenávaznost na praxi, když jejich žáci praxi ve firmách mít musí.
To ani úředníci neví jak to funguje na školách?
"Mnohem důležitější je ukázat obor, vzbudit zájem, zbavit jej určitého závoje tajemna a stigmatu “raketové vědy”, které porozumí jen odborník."
Pozor. Tohle je pravdivá myšlenka, ale sama sobě nestačí. Musí tu být pevné základy znalostí. Pokud má žák pevné základy, pak stačí k získání nadhledu krátký kurz a žák zvládne vše potřebné. Pokud nemá základy, pak je nadhled k ničemu a žák je v praxi nepoužitelný!
My vozíme žáky pokud možno již v prvním ročníku do firem, kde zažijí strašlivý kulturní šok: Dozvědí se, že ve všech strojírenských firmách je základním komunikačním prostředkem, představte si, technický výkres a navazující dokumentace.
Někteří pak pochopí, že to "blbé kreslení" jsme si nevymysleli proto, abychom je mohli mučit.
No a ti, kteří nepochopí - těm nepomůže ani deset Internetů věcí, nebo robotických výukových pracovišť.
Kdo zvládne výkresy a matematiku, může pak počítat zatížení, kroutící momenty, nebo nanášet textury a hrát si s osvětlením ve 3D modelování.
Jak píše kolega Vaněk. Bez základů to nejde.
A celý problém začíná na základkách. Povinná výuka technických prací, ve kterých se děti seznámily nejenom s prací se dřevem, kovy a plasty a technickými výkresy, ale také se základy elektroniky, už neexistuje. A návrat bude těžký, protože už na školách ani nejsou učitelé, kteří by výuku technických prací zvládali. Mnozí odešli do důchodu a nikdo školy nenutil, aby za ně hledaly náhradu, protože v rámci RVP je kam uhnout. Nakoupené ponky, nářadí a stavebnice z výzvy č. 56 jsou tak na školách k ničemu.
A celý problém začíná na základkách.
Celý problém začíná asi tak čtrnáct dnů po porodu, kdy fáze celorodinné fascinace objevením malého, úplně nového tvorečka by měla postupně přecházet do fáze částečného ponechání dítěte na holičkách, aby si samo hledalo svoje místo na tomto světě. Pohled na prarodiče zápasícího s oblékáním k smrti unuděného předškoláka s ročním odkladem nástupu do první třídy zš mě ubezpečuje v přesvědčení, že ani špičkově vybavená dílna a mnohatýdenní praxe v nějaké firmě toho nejspíš moc nezmůže.
Budoucí rodiče by měli mít povinnou stáž v nějakém safari, aby mohli pozorovat, jak má vypadat přirozená péče o mláďata, aby se tato dožila vyššího věku.
ad Eva Adamová 2.11. 12:01
Povinná výuka technických prací, ve kterých se děti seznámily nejenom s prací se dřevem, kovy a plasty a technickými výkresy, ale také se základy elektroniky, už neexistuje. A návrat bude těžký, .... Nakoupené ponky, nářadí a stavebnice z výzvy č. 56 jsou tak na školách k ničemu.
No ... jak kde. Naše vesnická škola měl perfektně vybavené dílny včetně přípravny, skladu materiálu a podobně. Pak zřizovatel rozhodl, že tyto místnosti dostane obecní knihovna, a stalo se.Co se dalo, to jsme někam uskladnili, včetně těch ponků. Z výzvy 56 jsme pořídili už jen stroje a vybavení. Učíme sice dílny v provizorních podmínkách, ale učíme je. A žáky to baví - pochopitelně ne všechny, ale většinu ano. A máme již ve spolupráci se současným starostou připraven projekt na přístavbu školy (dětí nám přibývá), ve kterém máme zase velkou učebnu dílen s přípravnou a skladem. Takže ne vždy je na vině škola, občas do toho (ne zrovna šťastně) zaryje zřizovatel.
ad poste.restante 2.11. 11:13
My vozíme žáky pokud možno již v prvním ročníku do firem, kde zažijí strašlivý kulturní šok...
Místní okresní hospodářská komora u nás pořádá každý rok exkurze žáků 8. a 9. tříd do významných průmyslových podniků (Rožnov p.Radh.). Žáci procházejí provozy, seznamují se s činnostmi a požadavky na zaměstnance. Obávám se, že pro některé je kulturním šokem zjištění, že když se zaměstnanci nechce do práce, že nejenže nestačí omluvenka od maminky, ale že mu hrozí ztráta práce. Ale vážně ... možností, jak si získat podobné informace, je více. Rozhodně odmítám tvrzení, že školy a žáci nevědí, co vyžaduje praxe.
Rozhodně jsem ani náhodou nechtěla naznačit, že by za devastaci výuky technických prací na základkách mohly hlavně školy. Vina je jednoznačně v systému RVP, který umožňuje se technickým pracem vyhnout, no a protože technicky schopných pánů učitelů ubývá, školy se technickým pracem stále častěji vyhýbají.
školy se technickým pracem stále častěji vyhýbají
Ony jsou ty technické práce poměrně dost technicky pracné, totiž.
" technicky schopných pánů učitelů ubývá"
Za ty prachy? Ani se nedivím, že tam žádný pořádný mladý chlap neleze. Byl by to hlupák, který by neuživil rodinu.
Okomentovat