Vojtěch Klinger si vyzkoušel středoškolské studium v USA, přemýšlet se prý ale naučil až v Cambridgi. Spojené státy Vojtěcha Klingera překvapily množstvím pravidel a zákazů. Během studia na americké high school se ale naučil anglicky a získal sebevědomí, které později využil, když se hlásil na jednu z nejprestižnějších světových univerzit – britskou Cambridge. Rozhovor s Vojtěchem Klingerem přinášejí Lidové noviny.
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
Vojtěch Klinger (repro ČT) |
Neuměl jsem pořádně anglicky, jsem dyslektik a angličtina, resp. jazyky obecně mi vůbec nešly. Chtěl jsem se tedy především konečně naučit dobře anglicky.
Byl to vzhledem k tomu, že jste neuměl dobře anglicky, velký šok? Najednou být obklopen jen angličtinou...
Stálo mě velké úsilí zorientovat se, naučit se řeč. Troufám si tvrdit, že většina lidí odjíždí s lepší znalostí angličtiny, než jsem měl já. Myslím si ale, že je téměř nemožné se jazyk nenaučit, a lidé, kteří říkají, že jim nějaký jazyk nejde, se ho jen učí špatně. Zvlášť ti s poruchami učení, jako jsem třeba já, mají problém naučit se anglicky v českém systému.
Kdybyste měl srovnat školu doma a v Americe, kde vám to vyhovovalo víc a jaký vidíte největší rozdíl?
Obojí má velké výhody a nevýhody a podle mého názoru by bylo nejlepší, kdyby se našla zlatá střední cesta. Český systém trvá na množství znalostí. Americké školství je interaktivnější, založené na praktických příkladech. Což je sice dobré, ale na druhou stranu mi připadá užitečné, když mají studenti nějaký vědomostní základ jako v Česku. Mám dojem, že u nás na gymnáziích se toho ale učí zbytečně moc. Naproti tomu ale Američané nemají přehled o geografii nebo mezinárodních vztazích. Já mám zkreslený pohled tím, že jsem byl na jedné z těch lepších škol. Kamarádka, která byla v Arkansasu, říkala, že tam studenty zajímalo spíše lovení jelenů v sezoně než škola.
Věděl jste po návratu z USA, že půjdete na vysokou školu do Anglie, nebo jste chtěl zůstat v Česku?
Po návratu jsem byl hodně ambiciózní a plný sebevědomí a řekl jsem si, že se můžu přihlásit na nějakou školu v Česku nebo se přihlásit na nejlepší univerzitu na světě, když tu ta možnost je. Takže nakonec jsem se přihlásil na Cambridge, což mým rodičům přišlo naprosto absurdní. Kromě přihlášky na Cambridge jsem neměl žádný záložní plán.
Celý rozhovor naleznete v dnešním vydání Lidových novin
0 komentářů:
Okomentovat