„Odklad nástupu na ZŠ by měl být zcela výjimečný, doporučují odborníci,“ a dodávají, „ že by podíl odkladů školní docházky neměl překročit dvě procenta populačního ročníku.“ U nás však mělo odklad 19,5 procenta. A to je příliš. Proč však článek tak rychle pospíchá naservírovat čtenářům závěr, že „je třeba změnit přístup škol“? „Ty by měly přijmout zodpovědnost za to, že díky podpoře umožní úspěch ve vzdělávání každému dítěti včetně těch, která mají problémy s řečí nebo pozorností.“ Jsou to však opravdu školy, které tak usilovně odhánějí žáky od nástupu školní docházky?
 |
| Zdeněk Sotolář (archiv autora) |
Důvodem k odkladům jsou často přehnané obavy rodičů o úspěšnost dítěte ve škole. Ale velkou roli mívají také důvody úplně nedůležité. „Však má čas“, „o nic nepřijde“ nebo „ten náš šel taky později“ (jak řekla sousedka). Možná by bylo třeba větším dílem změnit přístup odborníků. Ti by měli přijmout odpovědnost za to, že zbytečné odklady prostě nedoporučí.
Jak je možné, že rodiče tak snadno taková doporučení získávají? Neměli by si především udělat mezi sebou pořádek všichni ti odborníci? – Vrchnost teď prý spoléhá na povinný poslední ročník školky, který naoktrojovala od letošního školního roku. Ten však nezmění skutečnost, že odklady jsou tak trochu móda. Hodit odpovědnost na školy je ale trapné klišé.
Převzato z autorova blogu
7 komentářů:
Aspoň mu prodloužíme dětství, pravila matka těšíce se doma na rodičovské dovolené sdruhým dítětem na to, že nebude muset svoje starší robě někam doručovak každý den přesně na osmou.
"Jak je možné, že rodiče tak snadno taková doporučení získávají? Neměli by si především udělat mezi sebou pořádek všichni ti odborníci? "
Tomu já rozumím - ti odborníci jsou na tom totiž asi stejně, jako my odborníci učitelé. Když takový odborník odklad nedoporučí, dovedu si představit ten cirkus, který milující, nebohá, zlomená a plačící matka (něco jako rozzuřená lvice) udělá a ty komplikace, které onen odborník bude mít.
NESTOJÍ mu to za to! Proto dá doporučení každému, kdo přijde. Tak jako já - stojí mi za to dávat pětky na vysvědčení? Nestojí. Tak je dostanou nejkřiklavější případy a nazdar, zbytek dostane čtverky.
Kdybych hodnotil tak, jak se chce po psychlozích, propadne mi i půlka třídy. A to by bylo řevu a problémů. Kam s nimi, o rok níž není místo, navíc tam je už XY, k tomu je dát nemůžeme...
Já to plně chápu a odpovídá to duchy dnešní doby. Oblečený - neoblečený, naučený - nenaučený, samostatný - ale né moc, kritický - ale né k sobě, odmaturovaný - ale dutý...
Věc je ještě trochu komplikovanější. Značná část rodičů přinese do poradny či SPC zprávu a doporučení pediatra či jiného odborného lékaře, který u dítěte doporučuje odklad školní docházky ze zdravotních důvodů. Protože je dítě v dlouhodobé péči odborného lékaře nebo klinického psychologa, školské poradenské zařízení (PPP, SPC) podle platné legislativy při zpracování zprávy a doporučení vychází z klinické diagnosy a léčebných opatření dětského či odborného lékaře nebo klinického psychologa, který tuto péči dítěti poskytuje, a to ve smyslu vyhl. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
Tak, páni akademici, a jak donutíte lékaře, aby doporučení odkladu nenapsal.
Stačí, aby dítě mělo astma, pylovou alergii a bylo častěji nemocné a doporučení odkladu je na světě.
Jestliže budeme mít povinný poslední ročník školky, nemělo by se začít uvažovat o odkladu už zde? Ono totiž dítě s odkladem absolvuje tento ročník dvakrát a vykonává tak ne desetiletou povinnou školní docházku, ale jedenáctiletou.
Nu, kdoví, jestli nenazrál čas začít uvažovat i o odkladu početí.
Ale jen s doporučením školského poradenského zařízení nebo klinického pedagoga!
psychologa (omluva)
Okomentovat