Časopis Týden přináší kritickou a ironickou reportáž na vážné téma: Máme jasno v tom, proč financujeme určitý typ výzkumu? Máme ujasněná kritéria, podle nichž bychom význam a smysl výzkumu mohli hodnotit? Týden se zaměřuje na dílčí příklad Laboratoře pro experimentální výzkum náboženství, která vznikla při Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Týden píše:
„Výzkum získal celkem 27 milionů, z toho čtyři miliony ze státního rozpočtu a zbytek z evropských strukturálních fondů,“ vypočítává Jarmila Balážová, mluvčí ministerstva školství. Nutno dodat, že dotace byla poskytnuta jednorázově a nikdo už dále nezkoumal, jak se s ní naložilo.
„Největším úspěchem byla publikace v prestižním časopise Nature o tom, proč se lidé báli bohů,“ uvedla k práci Laboratoře mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.
A na otázku, zdali je v projektu zohledněn například faktor vědeckého nebo společenského dopadu, mluvčí ministerstva Jarmila Balážová Týdnu sdělila: „Musela bych mít přesně stanovená kritéria, ta v tuto chvíli nemám.“
Celý text naleznete v dnešním vydání časopisu Týden
Česká škola požádala o vyjádření Laboratoře pro experimentální výzkum náboženství
11 komentářů:
Dovolte mi, abych se jako člověk, kterého se tato poznámka nejvíce týká, ozval a uvedl jednu věc na pravou míru. Ohledně obecného vyznění článku v Týdnu poskytne vyjádření současný vedoucí Laboratoře pro experimentální výzkum náboženství.
Za svou osobu chci pouze poopravit jeden zjevný faktický omyl (který je navíc snadno zjistitelný): výzkum, který je zmiňován, jako příklad "absurdity" a "plýtvání financemi", vůbec nebyl financován z projektu, o kterém se v článku mluvím. Výzkum a článek (viz https://is.muni.cz/publication/958951?vysledek=33617) probíhal v roce 2007 a byl publikován v roce 2011, před zahájením projektu LEVYNA (a byl financován v rámci mého grantu GAČR). Za svým výzkumem a jeho kvalitou si stojím. A navíc se domnívám, že když už někdo něco kritizuje, měl by si být minimálně schopen ověřit informace, na kterých bude svou kritiku zakládat.
Ano, výzkum římského kultu boha Mithry rozhodně nepatří mezi zásadní problémy tohoto světa. Pokud se domníváte, že výzkum náboženství, ať již v současnosti nebo v minulosti, je ztráta času a plýtvání penězi, máte na to jistě právo...
Takhle zlehčovat výzkum?! Tedy, pane Komárku, tohle jste, myslím, neměl pánům Bělobrádkovi a Štefflovi dělat! Styďte se, prosím! Ale jinak Dík! Hezký den! :)))
Abych dosavadní diskuzi shrnul, bavíme se buď o tom, jestli 1) je výzkum v rámci humanitních a sociálních věd nějak přínosný a potřebný; nebo 2) konkrétní projekt měl něčeho dosáhnout a jde o to, jestli v dané oblasti dosáhl nějakých výsledků. Článek v týdnu implicitně klade otázku 1 (proč ne, pokud to bude dělat nějakým argumentačně podloženým způsobem) i otázku 2 (kde se ptá po "vědeckém nebo společenském dopadu" dopadu našeho projektu). Vědecký a společenský dopad ale není nijak zhodnocen a článek se o to ani seriózně nepokouší.
Článek v týdnu nás také nepřímo obviňuje z toho, že jsme peníze zpronevěřili ("Nutno dodat, že dotace byla poskytnuta jednorázově a nikdo už dále nezkoumal, jak se s ní naložilo").
Pokud už se tedy bavíme o věcech z pohledu daňového poplatníka (znovu jistě legitimní otázka), pojďme se na projekt podívat v číslech: z přidělených necelých 27 miliónů Kč (z toho cca 4 milióny z rozpočtu ČR) šlo přes 22 miliónů na platy odborných pracovníků v rámci standardních pracovních smluv (projekt byl tříletý), ze kterých bylo cca 5,75 miliónu odvedeno státu na sociálním a zdravotním pojištění (v rámci super hrubé mzdy) a další milióny tvořily odvody zaměstnanců a daně. I když tedy odečteme příspěvek ze státního rozpočtu, státu se vrátila větší suma, než kterou do projektu investoval (a kterou by Česká republika za jiných okolností nemohla čerpat). Rovněž platy zaměstnanců byly povětšinou utraceny v ČR, takže z nich stát dostal obdržel další peníze, např. na DPH atd. Pokud si tedy někdo může stěžovat, jsou to daňoví poplatníci ze zemí EU mimo ČR, nikoli občané ČR, které projekt v konečném součtu nic nestál.
Za investovanou částku bylo založeno ojedinělé pracoviště, které snese nejvyšší mezinárodní srovnání, podílí se na mezinárodním výzkumu a publikuje v prestižních vědeckých časopisech. Je to zbytečné (bod 1)? To ať si každý posoudí sám (a měl by v tom případě něco vědět o fungování vědy, kvantifikaci vědeckých výsledků atd. - s přehlédnutím k bodu 2). Mně se jen nelíbí, že jsme v článku líčeni jako tučné "pijavice", které sají z dojné krávy v podobě státu, a nich za to nedávají zpět, bez nějaké znalosti situace, srovnání s jinými projekty...a bez nějaké relevantní argumentace.
Pane Chalupo,
abychom si doplnili ta čísla: kolik odborných pracovníků si podělilo těch 22 miliónů? Jaké v té době měli tito odborní pracovníci uvázky v projektu a jaké na FF? Dík.
Týden si taky mohl vybrat pedagogický výzkum. Jak by reagovali učitelé z praxe na fakt, že jsou do něj investovány miliony a to z našich peněz? Je snad k něčemu?
Typický pohled na pedagogiku uvedl známy učitel a býv. ředitel prestižního gymnázia V.K. ml právě dnes:
"... kdežto na zkoušku z pedagogiky se většinou stačilo ráno po flámu podívat, jak se vlastně jmenovala skripta, a v metru trochu zalistovat. A pak se snažit trochu logicky odpovídat. Zpravidla to stačilo na dvojku."
Slova V.K. ml. mohu beze zbytku potvrdit. Taková Teoretická fyzika pevných látek, to byl mazec. To samé Jazyky a gramatiky v ICT. Naproti tomu u pedagogiky a psychologie se učilo podle 20 a více let starých učebnic, navíc jen teoreticky (přednášky). Cvičení nulová. Ještě že něco zachraňovaly oborové didaktiky. Pokud byl vyučující mírně nekonformní, stačilo se zmínit o waldorfských, montessori nebo daltonských školách. Kdo chtěl za 1, přidal Jenský plán a freinetovské školy. Snad je u psychologie kurzy poznání skupiny a prací s žáky, šikany atd. stály za to. Na druhou stranu, využití v praxi, rozbor třídy na stáži nebo ve fakultní škole atd. také nulové. Jediný výzkum který probíhal byl zaměřen na IQ testy (a kdo měl počítač, ten si mohl na katedře vydělat jako pomocná vědecká síla). Ale to bylo před 24 lety, čekal jsem, že to dnes bude lepší.
Hm, 22 miliónů korun na platy při výzkumu kultu boha Mithry ve starověkém Římě. To je třeba 44 výzkumníků s půlmiliónovyým ročním platem? Nebo snad 88 výzkumníků se čtvrtmiliónovým?
Zajímalo by mne také, jak se mohou takové peníze utratit za tak dílčí věc. Jaký byl cíl a výsledek takového výzkumu.
Které ministerstvo dalo posvěcení a ty čtyři milióny takovému projektu? Odkud šly ty zbývající peníze - byly veřejné nebo soukromé? Mohli bychom to vėdět?
J.Týř
Aha, tak ony to byly "jen" EU peníze na tříletý projekt. Do účelnosti a efektivnosti EU projektů nemáme co mluvit? Realokace nebyla potřebná a mmožná?
Největším úspěchem byla publikace v prestižním časopise Nature o tom, proč se lidé báli bohů,“ uvedla k práci Laboratoře mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.
A na otázku, zdali je v projektu zohledněn například faktor vědeckého nebo společenského dopadu, mluvčí ministerstva Jarmila Balážová Týdnu sdělila: „Musela bych mít přesně stanovená kritéria, ta v tuto chvíli nemám."
Aha, tak tím zodpovědným ministerstvem je tedy MŠMT. A hlavním úspěchem projektu je stať o tom, "proč se lidé báli bohů".
A MŠMT včetně paní ministryně se Boha ani své zodpovědnosti za účelné a efektivní nakládání s veřejnými penězi nebojí?
Mně se jen nelíbí, že jsme v článku líčeni jako tučné "pijavice", které sají z dojné krávy v podobě státu, a nich za to nedávají zpět, bez nějaké znalosti situace, srovnání s jinými projekty...
Ejhle, tu je, myslím, jádro pudla:
Jaká je celková účelnost a efektivnost využívání vzdělávacích EU dotací? Podívá se na to např. Nejvyšší kontrolní úřad dřív než to bude pro české veřejné školství pozdě?
státu se vrátila větší suma, než kterou do projektu investoval (a kterou by Česká republika za jiných okolností nemohla čerpat)
Tady je ten zakopaný pudl!
Smysl obdobných projetů spočívá v tom, jak dostat peníze z fondů do oběhu. Odměna zainteresovaných odborníků je právě a jen za to, že se přeměrování povedlo.
Okomentovat