Třetina respondentů považuje za lepší řídit se ve svém rozhodování názorem „obyčejných lidí“ než názorem odborníků. „Odborníkům“ dává přednost 27%. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který sledoval „důvěru k názorům vybraných skupin, které se vyjadřují k veřejným otázkám“. Vzhledem k diskusím na České škole by mohlo být zajímavou doplňující otázkou, zda a kdy jsou učitelé „odborníci“ nebo „obyčejní lidé“.
Na konci žebříčku jsou tradičně novináři (27:67), čeští politici (24:71), představitelé církví (22:69), představitelé EU (20:73) a zahraniční politici (19:67).
Ironicky komentuje výsledky průzkumu Jan Lipold na serveru Aktuálně.cz: „Průzkum CVVM postavil oba rivaly přímo proti sobě a položil respondentům otázku: Je lepší spoléhat se na názory odborníků, nebo obyčejných lidí? A obyčejní vyhráli, 32 ku 27 procentům. Mínění obyčejného člověka (kdo to je, jak se jím stát?) má větší váhu než slovo odborníka.
Jan Lipold (twitter.com) |
Pro autoritu obyčejných lidí udělaly nedoceněný kus práce reality show. Už za úsvitu internetu, pokračuje to dodneška. Obyčejný člověk se stal celebritou a bylo jen otázkou času, kdy se jeho sebevědomí vydá na pochod vpřed. Obyčejní přestávali mlčet a přidávali se další a další, vidouce: jsme jako oni. Já jsem obyčejný – kdo je víc?“
Každopádně vzbuzují výsledky průzkumu alespoň na první laický pohled rozpaky: Na odborníky se respondenti obecně nespoléhají. Vysoké důvěře se za to těší například ekonomičtí analytici, tedy ti, kterým většina „obyčejných lidí“ nerozumí a ti, kteří tak dovedně dokázali nejprve předvídat a pak hodnotit ekonomickou krizi.
Škoda, že do průzkumu nebyla zařazena kategorie učitelů, kteří se v žebříčcích prestiže povolání tradičně těší vysokým umístěním, byť to má málo co společného s jejich reálným finančním i symbolickým oceněním.
Zajímavé by hlavně – a to i vzhledem k našim diskusím na České škole – bylo zvážit, zda by učitelé byli v postavení „odborníků“ nebo „obyčejných lidí“. Pokud jde o školství učitelé často vyjadřují nedůvěru v „odborníky“, kteří neučí. Z hlediska veřejnosti jsou ale zřejmě naopak považováni v oblasti školství za „odborníky“. A tedy málo důvěryhodnou skupinu. „Obyčejní lidé“ jsou tady spíše rodiče.
Takže to vypadá na další začarovaný kruh.
Podrobnosti k průzkumu naleznete zde
Komentář Jana Lipolda naleznete zde
23 komentářů:
"Pokud jde o školství učitelé často vyjadřují nedůvěru v „odborníky“, kteří neučí.
Ono to totiž nikde jinde není. Ve všech jiných oborech je odborník ten, který tu práci dělá nebo dělal významně dlouho a získal v ní velké zkušenosti, které může používat.
Tady je v médiích odborníkem třeba Feřtek, který je režisér a novinář - pokud se alespoň minimálně zamyslíte, musí Vám být jasné, proč jím v reálu NENÍ a být nemůže.
Ten výzkum zkoumal "Důvěru k názorům vybraných skupin vyjadřujících se k veřejným otázkám v ČR". Učitelé a např. i zdravotníci tam, tuším, nejsou proto, že se spíš jen v nejvypjatéjších situacích brání ústrkům zvenčí a k "veřejným otázkám v ČR" jinak vlastně příliš nevyjadřují. Neboť se radši spíš věnují své každodenní práci. A také proto, že ani k tomu nemají v médiích moc takový prostor jako ty neziskovky. Ty neziskovky totiž žijí především z různých dotací a grantů. Součástí jejich závazků k poskytovatelům těchto peněz bývá povinnost zajistit svému projektu tzv. publicitu. Neziskovky se o publicitu svých aktivit dobře starají. Učitelé i lékaři mají, myslím, v mediální práci co dohánět. Pan Komárek má myslím pravdu v tom, že je to škoda.
No nevím... Jestli na nějakou otázku odpoví přes 40 % respondentů nevím/ani jeden z výroků, tak to spíš než stavu společnosti vypovídá něco o kvalitě výzkumu.
---
Člověk, který třeba důvěřuje ekonomickým analytikům, důvěřuje Ševčíkovi i Švihlíkové? To je celkem asi guláš v hlavě, ne?
Kteří Češi nedůvěřují kterým odborníkům?
Čechů s rozličnými názory je poměrně hodně a rozmanitých odborníků v různých oborech rovněž.
Šedesátiletí až sedmdesáti letí "odborníci na školství", kteří znají školní prostředí z doby, kdy navštěvovali ZŠ a studovali SŠ,VŠ? Současné problémy českého školství vidí tak z vrtulníku, pač nikdy neučili. Hmm, to jsou fakt "odborníci na slovo vzatí". Takovým může důvěřovat snad jen totální hlupák. Je nutno dodat, že aktivisté plnící stránky MF DNES, ČT, ČRo jsou na tom podobně. Učitelům ZŠ pak lidé logicky důvěřují mnohem více. Proto je třeba je označit za "hrdiny naší doby". Je třeba je i pochválit a všemožně podporovat. Je na ně v současnosti sdělovacími prostředky a některými ideologickými neziskovkami pořádán kruhový hon.
Je třeba je i pochválit a všemožně podporovat.
Omlouvám se, a nic ve zlém, ale práci učitelů je třeba ocenit!
Asi tak před dvanácti lety jsem se tu dočetl, že chválit je špatně. Chválící se tím staví nad chváleného. Takže cenit!
A možná už po tisící to zopakuji, čím nižší stupeň školy, tím nižší úvazek, vyšší pedagogické vzdělání a tím vyšší plat!!!
Čím více pseudoodborníků, tím více nedůvěry.
Pane Komárku, proč vedete server Česká škola, když Vám vadí názory učitelů? Považujete "odborníky" z řad EDUinu, pana Šteffla, pana Botlíka za odborníky na školství a vzdělávání? Souhlasíte nebo nesouhlasíte s panem Lipoldem, že "reality show" se spolupodílely na "debilizaci" veřejného mínění ve smyslu, že každý názor je stejně oprávněný, takže proč by měl mít fyzik s gravitací pravdu?
Děkuji za odpověď a přeji hezký den.
Další hlasy odborníků:
https://www.novinky.cz/veda-skoly/416185-na-zaky-neni-cas-preziva-vyklad.html
Další hlasy odborníků:
https://www.novinky.cz/veda-skoly/416185-na-zaky-neni-cas-preziva-vyklad.html
Ale naděje neumírá. Když si přečtete diskusi.
A mimochodem pane Komárku.
Novinář Jiří Mach, kterého dozajista velmi zajímá názor učitelů, věnoval v celém článku Vašemu jmenovci Tomáši Komárkovi, "kantorovi z Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové a bývalému ředitel školy" jednu, slovy JEDNU VĚTU a kousek jedné citace.
Pan Feřtek dostal prostor dvou kapitol, slovy OSMI ODSTAVCŮ.
Nechci činit přehnané závěry jednoho článku, ale opravdu nemám čas provádět rešerši na větším vzorku. Troufnu si ale odhadnout, že běžný poměr bude srovnatelný.
Proč vede pan Komárek ČŠ nevím, ale zanedlouho se bude moct s takovou praxí označovat za odborníka.
poste.restante
neznám Jiřího Macha, nevím, co ho zajímá, ale je pravda, že ten článek je spíše komentář opřený o názor Tomáše Feřteka, než zpráva nebo reportáž, rozhodně to není vyvážené hledání různých úhlů pohledu, je zřejmé, co se autorovi líbí...Ale to nic nemění na tom, že pokud sami učitelé nebudou víc psát a komentovat věci veřejné, tak bude jejich hlas prostě slyšet slabě... Hezký den!
rozhodně to není vyvážené hledání různých úhlů pohledu, je zřejmé, co se autorovi líbí
Už nám začínáte rozumět?
Ale to nic nemění na tom, že pokud sami učitelé nebudou víc psát a komentovat věci veřejné, tak bude jejich hlas prostě slyšet slabě
To je pravda.
Potřebujeme mluvčího-profesionála, který bude na telefonu, když bude někdo chtít slyšet názor učitelů.
Potřebujeme mediální zastoupení.
Potřebujeme Pedagogickou komoru.
A do té doby potřebujeme alespoň platformu pro otevřenou a necenzurovanou výměnu názorů.
Názorů, se kterými pak někteří z nás mohou vstoupit do mediálního prostoru.
A pak potřebujeme novináře, kteří budou objektivní a nebudou z nás dělat při každé příležitosti blbce. (Třeba proto, že dostali v osmé třídě čtyřku z matematiky a teď si kompenzují své frustrace.)
Neznáte nějakého?
poste.restante
Otevřenou platformu máte. To, že její nový šéfredaktor s vámi souzní méně než zakladatel, na věci nic nemění. Ale to je spíš jen takové "katonovské ohražení".
To, co píšete, je samozřejmě rozumné a já bych byl jedině rád, kdyby se zárodky toho formovaly v diskusi a pokud možno i článcích tady na ČŠ.
"Mluvčí" to je přesně to, co potřebujete. Někteří diskutující mají pocit, že souhra "odborníků" a médií je téměř na hranici spiknutí. je to ale mnohem jednodušší - novináři mají většinou málo času a jsou rádi, když mají spolehlivé "mluvčí", kteří jim berou mobil více méně kdykoli a jsou schopni bezprostředně zformulovat pár vět, nebo dokonce v termínu dodat text odpovídajících rozměrů na zadané téma, se kterým není třeba nijak dál pracovat. Takoví "mluvčí" získávají někdy téměř až monopol na dané téma a vůbec se to netýká jen školství, vždyť to znáte z médií - několik opakujících se politologů, politických geografů, ekonomů, psychologů...
Pokud bude připraven takový učitel, který bude schopen psát inteligentní texty, bude ochoten nadiktovat po telefonu pár vět, nebude se hádat o každé jednotlivé slovo a mávne rukou nad nějakým tím necitlivým střihem... - to vše novinář více či méně v časové tísni vyžaduje - pak se do role využívaného mluvčího dostane. Ideálně by bylo třeba, aby takoví byli tři-čtyři...
Rád vám pomůžu. Klidně i jako tréninkový editor - opravdu ne cenzor, který prosazuje svůj názor - pokud byste chtěli psát svoje vlastní texty.
A ještě k tomu plurálu: Používám ho podle Vás a rozumím tím nikoli jen "skupinu" aktivních diskutérů na ČŠ, ale mnohem diferencovanější skupinu "obyčejných učitelů", kteří mírně řečeno mají výhrady proti aktuálním školským reformám, nedůvěřují českým politikům, že je berou vážně a že je dotáhnou, jsou otrávení, někteří už na pokraji rezignace a vyhoření, někteří naštvaní, někteří mají chuť ještě něco zkusit, ale mají pocit, že k tomu nemají žádné partnery - všichni mluví divným jazykem, sledují svoje zájmy, jsou povýšení... A mají opakovanou zkušenost, že je nikdo neposlouchá.
Díky! Hezký den!
Za mne asi takto:
učitelé se mají problém s experty, odborníky. Tedy těmi, co jimi opravdu jsou. Za experta, odborníka považujeme člověka, který v daném oboru dlouhodobě pracoval, potýkal s problémy v tom daném oboru, poznal vše na vlastní kůži a snaží se vyvodit ze své praxe a ze svých znalostí nějaké závěry. Většinou si nehraje na chytrolína a je ochoten přiznat - ne, této konkrétní oblasti opravdu dost dobře nerozumím, raději se zeptejte někoho jiného.
Učitelé jsou alergičtí na experty, kteří výše dané hodnoty nemají. zato mají nabubřelé sebevědomí, mají pocit, že rozumí všemu, ke všemu se vyjadřují do médií, píšou, dávají rozhovory a nejsou často schopní si najít ani nejzákladnější data. A to jsou opravdu třeba pan Feřtek nebo pan Kartous. Mohu uvést zcela konkrétně, jak pan Kartou nebyl schopen si zjistit fakta a stále dokola omílal svou mantru okolo inkluze, praktických škol apod.
V tom, že novinářská práce je příšerná a novináři, líní hledat někoho, kdo jim je schopen o věci hovořit fundovaně, zvou do svých studií stále ty samé osoby, nebo vydávají stále stejné autory, to je něco, co se musí změnit. Já osobně jsem přesvědčená, že nejlépe byl připraven vždy Blesk, protože pozval a rozhovory děla s lidmi, kteří opravdu měli co říci. Blesk byl smeten kecy o tom, že je to bulvár. Nikdo nebyl ochoten připustit, že byť bulvární plátek, jako jediný píše zcela objektivně o inkluzi. Ano, byla tam jediná chyba,a to bombastické titulky.Ten zbytek byl dobrý.
V první větě mělo být nemají
a mávne rukou nad nějakým tím necitlivým střihem
Takhle pracuje novinář.
Nikoli učitel. Ono totiž to jednotlivé slovo nebo necitlivý střih podstatně změní obsah článku, nicméně novinář to nepozná, či ještě hůř - poznat nechce.
Jana Karvaiová
Přesně.
Za sebe dodám jen to, že bych i odpustil, kdyby expert byl člověk, který sice praxi sám nevykonává, ale je schopen jí porozumět.
Problém s "experty" je v tom, že rozdávají knížecí rady, které jsou v přímém rozporu s praxí.
A když je na to neexpert upozorní, začnou mít místo sebereflexe plná ústa keců o jednostranném a úzkém pohledu oponentů. Zásadně se neomlouvají, protože oni mají pravdu vždycky a jediný způsob argumentace je, udělat z druhé strany blbce.
novináři mají většinou málo času a jsou rádi, když mají spolehlivé "mluvčí", kteří jim berou mobil více méně kdykoli a jsou schopni bezprostředně zformulovat pár vět, nebo dokonce v termínu dodat text odpovídajících rozměrů na zadané téma, se kterým není třeba nijak dál pracovat. Takoví "mluvčí" získávají někdy téměř až monopol na dané téma a vůbec se to netýká jen školství, vždyť to znáte z médií - několik opakujících se politologů, politických geografů, ekonomů, psychologů...
Tohle je VELKÁ pravda, pane Komárku. Díky za její vyslovení i za tu nabídku, která stojí za zamyšlení i když má své drobné mušky. Například v tom, že hlavními "nepřáteli" veřejného školství a učitelů NEJSOU ti oproti učitelům dotačně vypasení aktivističtí "odborníci" z aktivistichých neziskovek, pedagogických fakult atd.
Hlavním nepřítelem veřejného školství a učitelů je, myslím dlouhodobě slabá koncepční, organizační, rozpočtová i dotační politika MŠMT. Ti aktivisté jen vcelku legitimně využívají možností, které jsou jim tou politikou dány. Jsou velmi dobře placení za to, co dělají, a využívají přitom bídy českého školství. Zneužívají přitom mizerně placených učitelů, na které přitom ještě házejí špínu. Aby to tak nebylo, potřebují učitelé své mluvčí tak, jak píšete. Vedle toho učitelé potřebují i tu pedagogickou komoru a funkční učitelské odbory. Máte asi pravdu v tom, že začít se musí mediální prací prostřednictvím těch mluvčích. BOHUŽEL. Bohužel proto, že MŠMT a školské odbory neplní své role, jak by měli a mohli.
Ustavení těch mluvčích a Profesní učitelské komory se neobejde bez odholaných a schopných lidí. Kromě jejich práce jsou k tomu potřebné i peníze. Vaše nabídka je cenná i v tom, že tu práci i zkušenosti nabízíte v rámci svého zaměstnání. Je to, myslím, pro začátek docela dobrá nabídka. Osobně té myšlence držím palec a jsem zvědav, co z toho vzejde.
J.Týř
pokud sami učitelé nebudou víc psát a komentovat věci veřejné...
Máme jedny ruce! Máme jedny ruce!! Máme jedny ruce!!!
Za experta, odborníka považujeme člověka, který v daném oboru dlouhodobě pracoval, potýkal s problémy v tom daném oboru, poznal vše na vlastní kůži a snaží se vyvodit ze své praxe a ze svých znalostí nějaké závěry.
„Za experta na vzdělání považujeme člověka, který se za něj sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. v diskusi na čš) hlásil, a/nebo je za takového považován významnou částí médií na základě skutečných či domnělých (okultistických, diletantských nebo šarlatánských) indikátorů.“
"... novináři mají většinou málo času a jsou rádi, když mají spolehlivé "mluvčí", kteří jim berou mobil více méně kdykoli a jsou schopni bezprostředně zformulovat pár vět, nebo dokonce v termínu dodat text odpovídajících rozměrů na zadané téma, se kterým není třeba nijak dál pracovat."
Novinář není člověk, který se vykecává někde na rohu, ale může výrazně ovlivnit spoustu lidí. Povědomí o významu každého publikovaného slova by mělo být imperativem jeho psaní.
Pane Komárku, napsal jste už někdy článek, který by proti takovémuto šlendriánu brojil? Poukázal jste ve větších médiích na to, jak může tato profesní neschopnost zásadně ovlivnit názor veřejnosti a zásadní rozhodnutí o školství? Napsal jste komentář k vyloženě zavádějícím článkům T. Feřteka?
Pane Komárku, prostě nemáte pravdu. Několikrát jsem své vyjádření různým novinářům nabízel (naposledy Taberymu po Švehlově "článku" "Má smysl chodit do školy"). Nikdy nebyl zájem (a to zase není až takový problém zjistit, kdo jsem). Určitě za to mohou věci, které zmiňujete (i když představa učitele, který může více méně kdykoliv zvednout telefon a vybavovat se z novinářem je zjevný oxymóron), ale daleko spíše jde o slepotu lidí, kteří mají tu svoji jednoduchou nesprávnou odpověď (navíc mezi kolegy novináři široce sdílenou) na složitou otázku a nechtějí si ji od někoho problematizovat. Mě osobně to poslední dobou štve čím dál méně. "Expertní" uplivnutí těžko dokáží nějak ovlivnit moji pověst, kdybych se musel přestěhovat, ve školství bych už nepokračoval a navíc jsem si (přiznávám, že s trochou škodolibosti) všiml (jako pan Lipold), že lidé si našli jiné zdroje jednoduchých nesprávných odpovědí než novináře seriózních médií. Pokud dorazíte ve středu na setkání, můžeme si o tom popovídat. Pokud tam nepřijdete (což chápu), můžeme se setkat i separátně.
A tak nám tady v těch názorech na odborníky ve školství a praktikující učitele potichu zmizela inkluze. A hlavně o inkluzi se vedou hlavní spory mezi oběma skupinami. Větší pozornost věnujme raději MŠMT, které se chová jako spící brouk. Já nic, já muzikant.
Okomentovat