Česká škola oslovila učitele a zástupce neziskovek, aby se vyjádřili k roli neziskových organizací v českém školství a vzdělávání.
Anketu jsem uvedli takto: Na adresu neziskovek se ozývá řada kritických hlasů – 1) Jsou ideologické (AI, ČOSIV, EDUin...), 2) Reprezentují je odborníci, kteří nemají zkušenost s učením, školám a problémům učitelů nerozumějí, 3) Neumějí nebo nechtějí s učiteli diskutovat, 4) Jde jim často spíš o shánění grantů než o věc samotnou.
Učitelům jsme adresovali otázky: Souhlasíte s touto kritikou, můžete ji rozvést na základě vlastních zkušeností? Vidíte další nedostatky neziskovek? V čem jsou naopak podle vás pro školy a systém vzdělávání užitečné? Máte zkušenost s nějakým jejich užitečným kurzem, aktivitou, projektem?
Pro zástupce neziskovek jsme závěrečné otázky upravili takto: Považujete tu kritiku za neoprávněnou? Proč? V čem jsou podle Vás neziskovky pro školy a vzdělávání přínosem? Můžete uvést konkrétní kurzy, projekty, aktivity?
Lucie Plešková z Nadace OSF mimo jiné říká: „Neziskové organizace nejsou rozhodně dokonalé, ale v kritice mi velmi chybí konkrétní příklady, kde bychom svoji práci měli zlepšit. Většinou totiž slýcháme jen obecné žehrání na práci neziskových organizací.“
Lucie Plešková, manažerka programu Vzdělávání dětí a mladých lidí, Nadace OSF
 |
| Lucie Plešková (www.osf.cz) |
Škola je sice naprosto klíčovou institucí pro vzdělávání, zároveň ale není jedinou. Neziskovky přinášejí nové nápady a podněty, včetně zahraničích zkušeností. Pomáhají školám při práci s rodinami či při řešení různých obtížných situací. Učitelům i nepedagogickým pracovníkům nabízejí vzdělávací kurzy, ale i další podporu, která je při práci s lidmi vždy potřeba.
Můžete uvést konkrétní kurzy, projekty, aktivity?
Nadace OSF dlouhodobě čerpá ze svého mezinárodního zázemí a snaží se do České republiky přinášet nové a zajímavé metody (např. vzdělávací program Začít spolu, Čtením a psaním ke kritickému myšlení). Současně nabízíme učitelům možnost zapojit se do mezinárodních studijních cest (Velká Británie, Rakousko, Slovensko) a poznat jiné vzdělávací systémy. Organizujeme ale také vzájemné návštěvy v českých školách, aby učitelé mohli sdílet zkušenosti a dobrou praxi. Učitelům nabízíme vzdělávací kurzy či mentoring. V minulých letech jsme školám poskytovali malé granty na vytváření inkluzivních podmínek ve škole. Především se ale snažíme propojit školy, rodiče, odborníky i státní úředníky a společně hledat cesty, jak naše školy udělat co nejvíce vstřícné a otevřené všem dětem.
Na adresu neziskových organizací se ozývá řada kritických hlasů. Třeba, že jsou ideologické.
Osobně neznám žádnou neziskovou organizaci působící ve školství, která by se hlásila ke konkrétní ideologii. Výtka, že jsou neziskovky ideologické, mi nepřijde na místě. To ale neznamená, že tyto neziskové organizace nevycházejí z určitých hodnot. Většinou se hlásí k lidským právům, demokratickým principům a respektu k odlišnosti. Tyto principy jsou navíc ukotveny v české Listině základních práv a svobod a v mnoha mezinárodních dokumentech jako je Prohlášení ze Salamanky nebo Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. Ty bych ale ideologickými rozhodně nenazývala.
Kritici také říkají, že lidé z neziskovek neumějí nebo nechtějí s učiteli diskutovat a že jim jde často spíš o shánění grantů než o věc samotnou. Takovou kritiku sice na adresu neziskových organizací můžeme slyšet, ale skutečnost naší práce to nevystihuje. Neziskové organizace jsou samozřejmě různé a stejně tak je různý způsob jejich fungování, ale troufám si tvrdit, že většině z nich skutečně jde o zlepšení českého vzdělávacího systému. Granty jsou důležitým zdrojem příjmů, ale mnoho neziskových organizací funguje i bez peněz z veřejných rozpočtů, nebo naopak granty školám samy poskytují. Protože v řadě oblastí mohou neziskovky vhodně doplnit či suplovat činnost státu, je tedy logické, aby taková práce byla financována státem nebo obcemi. Jde například o vzdělávání v nízkoprahových klubech pro děti a mládež nebo vzdělávání pro asistenty pedagogů či pedagogy.
Neziskovým organizacím se také vytýká, že je reprezentují odborníci, kteří nemají zkušenost s učením a školám a problémům učitelů nerozumějí. Nemyslím, že jen ten, kdo má s učením zkušenost, může školám a učitelům rozumět. Je nutné říci, že v neziskovkách je řada lidí, kteří ve školách pracovali a pracují a dané prostředí dobře znají. Jsou však mezi námi lidé s různým vzděláním a různými zkušenostmi a někdy právě pohled z venku “jinýma očima” může být užitečný, pokud jsme mu otevřeni. Neziskové organizace nejsou rozhodně dokonalé, ale v kritice mi velmi chybí konkrétní příklady, kde bychom svoji práci měli zlepšit. Většinou totiž slýcháme jen obecné žehrání na práci neziskových organizací.
Vezměme si třeba výtku, že nediskutujeme s učiteli. Podívejte se na platformy jako Úspěch pro každého žáka, pravidelné diskuse EDUin, kulaté stoly SKAV nebo workcoffee ČOSIV. Všude tam uvidíte reálnou diskusi, do níž se zapojují neziskovky i učitelé. Někdy ale může být složité diskutovat, pokud druhá strana není přesvědčena o tom, že jste legitimním účastníkem samotné diskuse. Pokud ale někdo za námi přijde s nápadem, jak lépe podpořit diskusi mezi školami a neziskovami, určitě jej uvítáme. Umět slyšet názor druhého, se kterým třeba nesouhlasíme, nejen kritizovat, ale současně i navrhovat konstruktivní řešení, hledat kompromisy nebo se prostě jen vzájemně respektovat. To jsou dovednosti, kterým se podle mě musíme učit všichni. Jedině pokud si budeme vzájemně naslouchat a poznávat se, můžeme zabránit vytváření předsudků a mylných představ na obou stranách.
V Anketě už odpověděl Tomáš Feřtek z EDUin a MŠMT
4 komentářů:
Nestal už se náhodou ideologickým samotný server Česká škola. Tak nějak se toho dojmu nemůžu zbavit. A vše je poťouchle skryto - "hájíme nejvyšší evropské hodnoty".
Opravdu mi uniká smysl této "ankety".
Předpokládal pan Komárek, že se neziskovky chytnou za nos a sebekriticky přiznají, že jim jde o prachy a nikoliv o děti, nebo o vzdělávací systém?
Nějaký jejich zástupce řekne v přímém přenosu: "My na názory učitelů kašlem a potřebujeme je jen na to, aby realizovali naše nápady a ideologii?"
Jak budou znít odpovědi jednotlivých institucí, to bych byl schopen napsat už po přečtení otázek. A popravdě, zatím mne žádná odpověď nepřekvapila.
Třeba:
Výtka, že jsou neziskovky ideologické, mi nepřijde na místě. To ale neznamená, že tyto neziskové organizace nevycházejí z určitých hodnot.
To je prosím pouhopouhá sémantika. Z pohledu paní Pleškové se neziskovky hlásí k k lidským právům, demokratickým principům a respektu k odlišnosti.
Proboha, copak kritici se hlásí k opaku?
Tyto hodnoty přece sdílíme.
Jde ale o to, jakým konkrétním způsobem je naplňujeme.
Ideologie se z toho stává, když je konkrétní představa uskutečňována "hlava nehlava". Když ten, kdo má jiný názor na způsob tohoto naplňování, je okamžitě nálepkován.
(Třeba idea kolektivního hospodaření v zemědělských družstvech je veskrze pozitivní. Nelidská ideologie se z toho stala, až když se spustila násilná kolektivizace.)
nebo:
Nemyslím, že jen ten, kdo má s učením zkušenost, může školám a učitelům rozumět.
Nemyslím si, že jen ten, kdo má zkušenosti s operováním lidí, může chirurgům rozumět.
Nemyslím si, že jen ten, kdo má zkušenosti s vojenskými misemi v zahraničí, může vojákům rozumět.
Nemyslím si, že jen ten, kdo má zkušenosti s drogami, může narkomanům rozumět.
Empatie je hezká věc. Ale zkušenost to není.
Už když mi bylo čtrnáct, věděl jsem, že až budu mít jednou děti, budu mít o ně určitě strach.
Až když jsem měl vlastní děti, pochopil jsem, JAKÝ to může být strach.
Vlastní zkušenost je totiž nepřenositelná.
A tak bych mohl pokračovat odstavec za odstavcem.
A na druhou stranu.
Copak si snad někdo myslí, že kritici i z řad zdejších diskutérů odmítají "neziskovky" en bloc?
Nejsme přece idioti a víme, že mnohé neziskovky dělají spoustu dobré práce.
Kritizujeme konkrétní činy a důsledky "práce", která je tak upřímně motivována zájmem o zlepšení podmínek dětí a (prý) i nás učitelů samotných.
- To byl sarkasmus, Sheldone Coopere. ;-)
ale v kritice mi velmi chybí konkrétní příklady, kde bychom svoji práci měli zlepšit. Většinou totiž slýcháme jen obecné žehrání na práci neziskových organizací.
Božíčku. Stačí pročíst diskuse třeba na tomto webu, týkající se kupříkladu romského etnika, nebo inkluze. Třeba jen půl roku zpětně. I čtvrtrok by možná stačil.
Tam najdete konkrétních podnětů pro činnost OSF na deset let dopředu.
Jedině pokud si budeme vzájemně naslouchat a poznávat se, můžeme zabránit vytváření předsudků a mylných představ na obou stranách.
Amen.
Tak to někdy zkuste.
Jó, supervize je holt supervize,
Solnohrad je hlavní město Solnohrad
a hluší ni zbla neumějí naslouchat.
Smiřte se s tím, prosím, pánové :)))
"Smiřte se s tím, prosím, pánové :)))"
Mám obavy, že je to záměr. Sám pan Komárek v jednom svém příspěvku psal o 20-25 štamgastech na České škole. A vyslovil svůj názor na ně. Typická ideologizace. Pak už stačí jen nálepkovat.
Okomentovat