Vyhláškou se od 20. září reguluje prodej vybraných potravin a nápojů v bufetech a automatech a také doplňkový prodej v jídelnách. Vzhledem k její přísnosti ale hrozilo, že by prodejcům zakázala nabízet většinu sortimentu a ti by se ze škol stáhli. Česká středoškolská unie proto zaslala rezortu školství otevřený dopis s více než 6 tisíci podpisy, kde požadovala výjimku pro střední školy, finanční zvýhodnění zdravých svačin a zlepšení obědů ve školních jídelnách. V navazujících jednáních zástupci České středoškolské unie s ministryní Valachovu úspěšně domluvili vyjmutí středních škol. Díky tlaku České středoškolské unie tak bude omezení platit jen na základních školách a víceletých gymnáziích.
Štěpán Kment (cz.linkedin.com) |
„Otevřeným dopisem jsme chtěli poukázat na absurdnost situace, kdy by kvůli přísné vyhlášce ze škol zmizely jak bufety, tak automaty, kde si studenti kupují svačiny, přitom jídelny, které často vaří nezdravá jídla, by zůstaly beze změn. To se nám nyní podařilo změnit, ale pokračujeme dále,“ shrnuje situaci předseda České středoškolské unie Štěpán Kment. Iniciativa České středoškolské unie tedy nekončí, rozpoutat diskusi teď chce nad kvalitou stravování ve školských jídelnách.
„Původní záměr otevřený dopis splnil, vyhláška tak neplatí pro střední školy. My jsme ovšem poukazovali na existenci hlubšího problému, kterým jsou již zmiňované školní jídelny. Ty se řídí spotřebním košem nastavujícím nutriční hodnoty, podle kterých musí vařit. Problém nastává v tom, že samotný obsah spotřebního koše byl naposledy aktualizován v roce 2005 a chybí systematická podpora zdravého stravování. S ministryní Valachovou jsme se domluvili, že se koš bude v dohledné době měnit a pro kuchařky vznikly i vzorové recepty. Neméně důležité je i zvýšení platů zaměstnanců jídelen,“ doplňuje místopředsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová.
Poslední požadavek otevřeného dopisu Unie stále s ministerstvem řeší. Místo cesty zákazů a odebírání potravin a nápojů vesměs dospělým žákům středních škol totiž chtějí, aby stát zvýhodnil zdravou alternativu, a šel tak pozitivní cestou. „Jsme ve spojení s ministerstvem a nyní hledáme způsob finačního zvýhodnění zdravých svačin. Jestliže mají být mladí lidé vedeni k dobré životosprávě, musí se jim dostávat cenově dostupný sortiment zdravých potravin a nápojů. Jako jedny z možných řešení vidíme snížení DPH u vybraných položek, čerpání peněz z eurofondů nebo přímé dotace ze státního rozpočtu,“ zakončuje Štěpán Kment.
Ukázkovým příkladem správného vedení dětí a studentů ke zdravé životosprávě může být pro Českou republiku stravovací politika Estonska, které spojuje vzdělávání v oblasti stravování s koncepční úpravou spotřebních košů a stravování dětí dotuje. Rozděluje tabulky nutričních hodnot na ty, které se týkají obědů, a ty, které platí pro neobědová jídla – snídaně a svačiny. Zároveň ale odděluje nutriční hodnoty a typy jídel, například zelenina musí být servírována denně, ovoce třikrát do týdne a omáčky by neměly být nabízeny víckrát než jednou za měsíc. Estonsko nereguluje striktním zákonným zákazem prodej sladkostí na školách, ale nařizuje poskytnutí zdravých alternativ, podporuje školní jídelny, aby vařily zdravě, a vede studenty ke zdravé životosprávě formou povinného vzdělávání v oblasti výživy.
4 komentářů:
Když jim jde o potravu, dokáží středoškoláci zřejmě vyvinout aktivitu hodnou lepších věcí. :-)
Tak. Vzdělání prochází žaludkem...
A co je na konci vzdělávacího ústrojí?
Odborník na vzdělání, přeceee.
Je-li vyhláška špatná, neměla by platit vůbec. Takto to vypadá jen jako sobectví jedné nátlakové skupiny.
A liší se obědy od Karviné po Aš nějak? Mám obavy, že jsou vesměs homogenní. Řidič kamionu s polotovary mně osobně sdělil, že při cestě z Karviné do Olomouce vynechá minimum škol. Proto se týdenní jídelníčky až tak moc neliší. A někdy to fakt stojí za .....Ani se studentům nedivím.
Okomentovat