Na základních školách v Česku je největší problém sehnat učitele fyziky, chemie, matematiky či informatiky, střední školy zase trápí nedostatek pedagogů pro výuku odborných předmětů a praktického vyučování. Někteří ředitelé mají problémy najít i kantory pro první stupeň, pedagogické asistenty nebo speciální pedagogy, vyplývá ze zjištění ČTK. Naopak dostatek je učitelů humanitních předmětů, někteří z nich mají dokonce problém sehnat místo.
Kvalifikovaný učitel pro technické předměty na středních odborných školách musí mít vedle odborného také pedagogické vzdělání. Školy mohou přijmout nekvalifikovaného jen v nezbytných případech na nezbytně dlouhou dobu. Vzhledem k tomu, jak vysoká je aktuálně poptávka po technicky vzdělaných pracovnících v komerční sféře, nemohou učitelské platy nabídkám soukromých firem konkurovat. Zářijový růst platů na tom nic nezmění. "Otázkou je, zda nevymyslet rozvojový program na podporu platů těchto odborníků," řekl ČTK předseda Unie školských asociací ČR (CZESHA) Jiří Zajíček, který je současně ředitelem Masarykovy střední školy chemické.
Problémy pociťují i gymnázia, řekla ČTK předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Z vlastní zkušenosti ví, že u těchto aprobací si ředitelé nemohou příliš vybírat. "Hlásí se mi samé češtiny, občanky, dějepisy. Těch je přehršel, ti se podle mě ani nemohou všichni uplatnit," poznamenala.
Celý text naleznete zde
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
13 komentářů:
Fyzikáři a matikáři na fakultách nejsou a za rok,dva nebudou na školách. Důchodci to dlouho neutáhnou.
Mladí, když vidí poměry a perspektivu na učilišti, rychle zdrhají.
Odborní učitelé chybí, ale mnohem horší je situace u odborného výcviku. Tam jsou skoro všichni před důchodem. Mladý řemeslník vydělává hezké peníze a nepůjde učit za daných podmínek a mizerných peněz.
Za pár let nebudou schopní dělníci a nebudeme už ani montovna. Výrobci továrny přesunou jinam.
Čekám, kdy neviditelná ruka trhu zdvojnásobí můj plat fyzikáře. Nebo aspoň těch 50% osobko - cca 13 000 Kč :-)
chemiků je habaděj,ovšem na běžné základce s jednou osmičou a jednou devítkou jsou to 4 hodiny,takže nejsou
"chemiků je habaděj"
Jak kde. 4 školy v mém okolí shání chemikáře dobré 3 roky. Fyzikář chybí na naší škole již 5 let. Tyto předměty učí kde kdo. A předloni nám frkl mladý matikář mimo školství. Za vším jsou příliš nízké platy mimořádně hodně byrokratické práce.
A fakulty jak na běžícím pásu vyrábějí jednooboráře (výchova ke zdraví, ale bez tělocviku) nebo úžasné kombinace (informatika + pedagogika), předem odsouzené k nezaměstnanosti (přinejmenším v základních školách).
jestli ta školy ve vašem okolí nabízejí ty 4 hodiny, tak je nejspíš neseženou
"ovšem na běžné základce s jednou osmičou a jednou devítkou"
Co je to běžná základka? Vy víte, že takových je nejvíc?
Třídy 8.A,B,C a 9.A,B - a existují snad i disponibilní hodiny a druhá kombinace pro každého učitele. Babo raď.
No, toť otázka, zda jsou dnes běžní dvouoboroví mladí učitelé. Já se spíš setkávám s jednooborovými, příp. druhý obor třeba náboženství ap.
Momentálně jsou na zš na druhém stupni rádi za to, že mají aspoň po jedné třídě v ročníku. A jak můžeme zase číst, už klesají opět počty přijímaných žáků do 1. tříd. Takže po 4-5 letech učitelů na 1. stupni nebude třeba, budou se propouštět.
Na druhém stupni se v dvouhodinových předmětech nikdo dnes neuživí, takže se učí neodborně, dobírají se do úvazku další obory a pak se se studenty na středních školách na těch blbostech, co se naučili na základkách, těžko dá domlouvat.
jen pro zajímavost
v ČR je v současnosti 4 112 základních škol
z toho:
1 185 škol do 50 žáků (zřejmě málotřídky, bývalé zvláštní školy a některé soukromé školy)
1 548 škol S 51 až 250 žáky (školy pouze s prvním stupněm nebo úplné školy s jednou třídou v ročníku)
1 379 škol s více než 250 žáky
moudrý/babu k tomu nepotřebuju ve městě bylo v 89 9 zš,dnes 6,
ta největšé z 81 má kapacitu 1200 a měla tehdy 1192,dnes 400,další je zděná z 50. kap 500,má cca 400 , další 4 pavilonovka klasika 60. let,byly po třech třídách v ročníku á 3x9´27x30=810 žáků,dnes po dvou třídách v roč. á 20žáků/třída ,údolí za městem,v tom velkém 5 devítek,z toho jedna po dvou třídách v roč. zbytek po jedné,k tomu dvě malotřídky do 50 žáků.ty devítiletky jsou kapacitně na těch 810 žáků(dvě) nebo na 600 (tři), v malém ůdolí jsou dvě malotřídky v jedné 30 a ve druhé 17 žáků a jedna pro 600 (dves po jedné tř v roč) a druhá byla velká spádoví pro 6 vesnic kde bylo 800 žáků dnes po dvou tř. v roč. tak vypadá zákl. školství v moravském pohraničí,
aprobovanost na takových pološkolách jde do pekel,staří kantoři mají klasickou dvoupředmětovou aprobovanost a ti mladí jednooborovou,pokud mají druhý obor ,je to nějaká exotická výchova k něčemu (zdraví,stravování,sexu apod),za aprobovanost se dnes považuje,když učitel češtiny učí tělák,čeština je předmět,která se nejvéce rozděluje mezi chemiky,tělocvikáře a přírodovědce,všichni jsme přece češi,zatímco dát fyziku dějepisáři,či chemii češtináři je problém,
ped fakulty by měly mít ne jednooboravá ale tříoborová studia a kariérní řád učitele by měl být založen na postupném rozšiřovíní aprobovanosti,pokud ovšem nechceme často zmiňovaný finský model,kde je 100% aprobovanost,která je dána tím,že chemikář učí na jedné škole chemii ,na sousední škole škole a současně pracuje na okresní hygieně nebo na městském úřadě v referátu živ. prostředí,
pak je tu otázka rušení těch poloprázdných škol,jenže je to politicky nepopulární a pak, co s takovou zrušenou základkou na vsi,kromě ní máme zrušenou knihovnu,která se přestěhovala do poloprázdné školky,...
a ono se to táhne pak na střední školy,je to zážitek ,když fyzikář učí v 1. roč, čtyřlet. gymplu fyziku žáky ,které předtím tu fyziku učil dějepisář,nebo češtinářka se vrací z hodiny polomrtvá se zjištěním znalostí prváků,které předtím na základce tu češtinu učil tělocvikář,občankář nebo ta hodná paní bez vš ,co ty děti měla skutečně ráda
Okomentovat