Základní škola v Trmicích přijala inkluzi jako svoji „politiku“ už před 12 lkety. Za tu dobu získala škola vynikající pověst mezi učitely, žáky, rodiči i odborníky. Její dlouholetá ředitelka Marie Gottfriedová v rozhovoru pro MF DNES upozorňuje, že hlavním úkolem školy je vytvořit podmínky pro maximální výkon žáka. V rozhovoru mimo jiné říká: „Na školách, jejichž pedagogové nejsou inkluzi nakloněni, bude ale její zavádění bolestivé. Albert Einstein řekl, že je snazší rozbít atom nežli předsudky.
 |
| Marie Gottfriedová (cz.linkedin.com) |
Gottfriedová dále říká: „...děti bychom škatulkovat neměli, naopak jim máme nabídnout co největší míru svobody pro rozvoj. A to platí i pro jinakost sociálního rázu, kdy jsou děti z vyloučených lokalit zařazovány do vzdělávacích programů, kam nepatří. Ve speciálních školách mají být děti, kterým tento způsob vzdělávání pomůže k dosažení jejich maxima, ale neměly by tam být děti na základě nějakého zkreslení. On se sice Pepíček z vyloučené lokality, kde mají jeden záchod na patře, může jevit při nástupu do první třídy jako hloupý, ale to je falešný defekt, který může být dán nedostatečně podnětným prostředím a životními okolnostmi.“
A v rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
A vaším úkolem je vytvořit dostatečně podnětné prostředí, aby srovnal krok s ostatními?
Přesně tak. Naše vzdělávací filozofie stojí na jednoduchém principu: snažit se vytvořit každému dítěti podmínky pro dosažení jeho maxima. A každé dítě má maximum někde jinde. Třeba onen Pepíček bude mít v pololetí čtyřku, ale za ten půlrok udělá mnohem více práce než někdo, kdo přišel do školy lépe připravený, uměl už číst a psát a sbírá jedničky. Musíme nastavovat dětem vzdělání na míru, zohledňovat životní podmínky, ze kterých přišly.
Jak ohlídáte, aby si spolu jednotlivé individuální programy nepřekážely? Aby ti pomalejší nebrzdili rychlejší?
Zásadní je osobnost učitele, který musí vést děti tak, aby nikomu ve skupině nebylo nic na újmu, aby nebyl nikdo brzděný. Jde to. Ale je to obrovská práce. Musíte z hlavy vytěsnit, že pracujete se třídou. Není to třída, před vámi sedí 20 dětí a každé je jiné.
Celý rozhovor naleznete zde
8 komentářů:
"Zásadní je osobnost učitele, který musí vést děti tak, aby nikomu ve skupině nebylo nic na újmu, aby nebyl nikdo brzděný. Jde to. Ale je to obrovská práce. Musíte z hlavy vytěsnit, že pracujete se třídou. Není to třída, před vámi sedí 20 dětí a každé je jiné. "
20 dětí? Ale jděte. V běžné třídě se jich vedle sebe tísní 30. Individuální přístup je pak 1 minutu a 30 sekund na každého. A běžte potom učit do takové třídy u žáků okolo 15 let a po přijímacích zkouškách.
"Jde to. Ale je to obrovská práce. "
Kolik hodin týdně paní ředitelka individuálně přistupuje k těm 20 dětem? 6? 8?
Jak ohlídáte, aby si spolu jednotlivé individuální programy nepřekážely? Aby ti pomalejší nebrzdili rychlejší?
Zásadní je osobnost učitele, který musí vést děti tak, aby nikomu ve skupině nebylo nic na újmu, aby nebyl nikdo brzděný. Jde to. Ale je to obrovská práce. Musíte z hlavy vytěsnit, že pracujete se třídou. Není to třída, před vámi sedí 20 dětí a každé je jiné.
-
Ani při dvaceti dětech ve třídě toho mnoho nezmůžete. Velmi rozdílní individuální programy se mohou občas propojovat, ale jinak si nemohou nepřekážet. Jde jen o ochotu a schopnost si tenhle fakt přiznat.
Ve speciálních školách mají být děti, kterým tento způsob vzdělávání pomůže k dosažení jejich maxima, ale neměly by tam být děti na základě nějakého zkreslení. On se sice Pepíček z vyloučené lokality, kde mají jeden záchod na patře, může jevit při nástupu do první třídy jako hloupý, ale to je falešný defekt, který může být dán nedostatečně podnětným prostředím a životními okolnostmi.“
-
Problém je, že onen defekt se projevuje jako setsakra skutečný a nefalešný. Tvářit se, že neexistuje, je stupidním zkreslováním skutečnosti, které nepomůže škole a už vůbec ne samotnému dítěti.
Nebojte se, MŠMT vyčlenilo 20 miliónů pro boj s šikanou!
Když se chce, jde všechno. Za peníze v Praze dům. Když budu mít do 20 dětí ve třídě, nadšené děti na 1 stupni ZŠ a bude stačit naučit to co je v RVP tak to taky půjde.
Bohužel učím adolescenty, kteří nemají zájem, je jich ve třídě 32 a většina z nich jsou ti nejméně vzdělaní a vzdělávání schopni z okolních okresů. Ať půjdu kamkoliv pohoršit si nemůžu? No jedna výjimka je - učňák ve velkém městě.
"Onen defekt" vyrovnávala právě zvláštní škola, později přejmenovaná na základní školu praktickou.
Nastupovali tam žáci mentálně postižení, ale také sociálně a výchovně zanedbaní žáci z "nepodnětého sociokulturního prostředí".
Žáci z nepodnětného prostředí se zpravila vyvíjeli rychleji, protože jejich zanedbání dokázala základní škola praktická svým přístupem a svými odbornými metodami výuky do jisté míry kompenzovat. Co nikdy kompenzovat nedokázala, bylo právě to nepodnětné prostředí, které na ně nadále negativně působilo v průběhu celé jejich povinné školní docházky a tvořilo začarovaný kruh, z něhož bylo téměř nemožné vystoupit. (Kdo nemá doma tužku a papír na psaní ani čistý stůl, kde by si mohl v klidu napsat domácí úkoly, těžko může konkurovat spolužákům vybaveným moderními učebními pomůckami a obklopeným zájmem a péčí svých rodičů).
Po absolvování základní školy praktické se rozhodovalo,co dál. Mentálně postižené děti z podnětného prostředí byly rodinou i školou směrovány k profesní orientaci a zpravidla nastupovaly do učebních oborů, které jim umožnily další vzdělávání a posléze profesní uplatnění. Děti z nepodnětného prostředí zpravidla o další vzdělání moc nestály a pokud nastoupily do učebních oborů, brzy z nich odešly.
Jak tento proces bude probíhat v podmínkách inkluzivního (společného ) vzdělávání zatím nikdo neví a nikdo se tím zřejmě příliš nezabývá.
"4. září 2016 10:07"
Tady o děti vůbec nejde. Je to evidentně politická záležitost. Dokáži si dokonce představit situaci, že takto inkludované děti budou v 15 letech analfabeti. Oni se nám nějak v tom houfu 30 žáků ve třídě poztrácí. Kateřina už dávno nebude ve vedení MŠMT, pač sněmovní volby jsou příští rok a nový ministr bude mít jiné priority. Podědí jen rozrýpané školství.
Okomentovat