Podle ředitele Ústavu pro jazyk český Karla Olivy uškodila spisovné češtině divoká devadesátá léta snahou sblížit obecný a spisovný jazyk. „Motivace pocházela ještě od socialistických politiků, protože různí tajemníci strany spisovně mluvit neuměli, a neuměli se to ani naučit. Ze setrvačnosti to přežilo i do doby porevoluční a teď na to doplácíme. Najednou bylo schůdné třeba slovo děkuju namísto děkuji," říká Oliva pro server iDNES.cz.
Podle něj je obzvlášť skličující, že se na spisovnou češtinu neklade důraz už ani ve školách. Děti si přitom fixují jazyk ve věku kolem deseti let a později už se ho nikdy pořádně nenaučí.
Že se vztah ke spisovnému jazyku za poslední čtvrtstoletí změnil, potvrzují i češtináři. „Jisté znespisovnění a nekultivované užívání jazyka, které postihuje celou společnost, se bohužel zčásti přeneslo i do školy. Mně osobně přehnaná žoviálnost nebo uvolněnost v komunikaci s dětmi vadí,“ podotýká předseda Asociace češtinářů Josef Soukal.
Celý text naleznete zde
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
12 komentářů:
Nemám strach. Čeština se vyhrabala v minulých staletích i z jiných a větších průšvihů. Tlak však přichází odjinud. Je to velký vliv Aj. V některých firmách se již česky nemluví a je důsledně vyžadován Aj. A všiml jsem si ještě jedné věci na návštěvě v USA. Češi se tam stydí nejen za češtinu, ale i za to, že jsou Čechy. A nemůže za to ani Kalousek, Zeman, soudruzi,...
Ono hlavně mi připadá, že na nespisovnou verzi se klade důraz hlavně v médiích. Oni sami tomu většinou říkají "přiblížit jazyk mladé generaci".
----
„Mluvit spisovně jen v hodinách češtiny nestačí. Podle mých zkušeností většinou mezi učiteli panuje malá spolupráce. Měli by se ve sborovně dohodnout, jak s žáky mluvit. Hodně záleží i na tom, jaká pravidla nastaví vedení školy,“ míní konzultant vzdělávací společnosti EDUin Tomáš Feřtek.
Je otázka, jestli by to něčemu pomohlo, když to hlavní se děje mimo školu a škola by se tomu měla přizpůsobit.
A taky jestli dobrá esej bude horší, když místo "nevědí" napíšu "nevijou"
Pane Janečku, copak u nás se píší eseje?
Nenechte na sebe působit americké vlivy.
no jestli takové bláboly produkuje ředitel ústavu,no tak potěš hodiny
Já se jen snažil dát tu větu z článku nějak do vztahu s jinými postoji Eduinu k výuce ČJ. A z těch jsem si tak nějak vyextrahoval, že důležité je v češtině učit hlavně lásku ke čtení, psaní esejů a kritické myšlení... A blbosti jako funkční styly či správné koncovky přídavných jmen poslat na smetiště dějin.
Ale možná jsem je špatně pochopil.
---
Jinak já ani nevím, co to ta/ten esej je. Jestli to je totéž co francouzské essai = pokus, zkouška, tak se obávám, že eseje tvořili i moji studenti chemického inženýrství. Eseje s výběrem možností...
Se divím, že Feřtek nezvažuje roli wowky. A neformálního vzdělávání vůbec. A přečtěte si na Blistech Stropnického (jr.) jazykový průjem. Pak se divme.
Matěj Stropnický napsal na FB:
"uprchlíkem začíná bejt člověk v týhle zemi už i když jde na pivo v jiným městě, než kde se narodil. A je to občas održku, jak se včera ukázalo. V rámci přemejšlení, jestli jsem z Prahy jel do Brna na pivo z ekonomickejch důvodů nebo z jakejch, hlásím, že Brňáci do Prahy na pivo můžou. Brňáci welcome!"
http://blisty.cz/art/83556.html
Je skličující, že na školách jsou střechy, zatímco čeština se vyučuje ve školách, pane jazykovědče. Je povzbuzující, že kultura hejfricků do škol prozatím nepronikla.
Mně se líbí, že MSj ten svůj češtinářsky podřadný projev nakonec alespoň welcomnul. Škoda toho brexitu. Obávám se, aby ten češtinu zušlechťující trend nakonec neslábl.:)))
Docela by mě zajímaly reakce z doby, kdy se začalo upouštět od infinitivů s -ti. O tempora, o mores!
Jen školy za to nemohou. Podepsali se na tom i odborníci v 90. letech s nedomyšlenou reformou pravidel, když z filosofů udělali filozofy. Bohužel národ dnes učí média a tam to je se spisovnou češtinou děs. Bude hůř.
Kultura projevu je jen jeden z průvodních jevů ze společnosti vyprchávající noblesy.
Společenský život, a ne jen oblast vzdělávání, obsazují bezskrupolosní zupáci a zupačky.
Okomentovat