EDUin: Hodnocení plánovaných kroků MŠMT v následujícím školním roce

V otázce podpory učitelů a inkluze postupuje ministerstvo školství v rámci Strategie pro vzdělávání 2020. Provedení ale v některých případech vzbuzuje pochybnosti. Státní maturita z matematiky a přijímací zkoušky na SŠ táhnou vzdělávací systém zpět.

Ministryně školství představila na setkání s profesními a expertními organizacemi ze sféry vzdělávání priority následujícího školního roku. Mezi nimi dominuje navýšení platů učitelů, kariérní řád, státní maturita z matematiky. Poprvé by také měly proběhnout povinné přijímací zkoušky na SŠ. Důležité bude sledovat adaptaci škol na nové podmínky poskytování podpory dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.

EDUin předkládá přehled a hodnocení jednotlivých priorit školního roku. 

Platy učitelů.
Je pozitivním signálem směrem k učitelům i do společnosti, že se vláda odhodlala navýšit ostudně nízké platy pedagogů. Osm procent ale ve školách nezpůsobí žádnou změnu, jde o dorovnání dluhu. Ministryně deklaruje stejné tempo navyšování další tři roky. Pro zvýšení atraktivity učitelství zejména u uchazečů o studium na VŠ by ale navýšení muselo být mnohem výraznější. ČR stále zaostává za pouhým průměrem OECD v investicích do vzdělávání. 

Kariérní řád.
Představený návrh je jen dílčím krokem, který sám o sobě představuje přínos pouze v institucionalizaci zavádějícího učitele. Nebyl zahrnut třetí stupeň, bez nějž učitel ztrácí po dvou letech adaptačního období motivaci k dalšímu rozvoji. S ohledem na stav a klesající počty učitelů je otázkou, proč ministerstvo neuvolní přístup do adaptačního období pro všechny absolventy VŠ. Vzhledem k následné atestaci se nabízí optimální prostředek, jak jejich dovednosti posoudit. 

Státní maturita z matematiky.
Aktuální návrh počítá s tím, že se rozšíří počet studijních oborů, v nichž studenti nebudou muset povinnou maturitu z matematiky absolvovat. Návrh ale předpokládá, že v některých oborech budou mít maturanti povinnou jak matematiku, tak cizí jazyk, což by vytvořilo nesouměřitelné podmínky. Stále trvá, že MŠMT nedokáže zdůvodnit, proč povinnou státní maturitu z matematiky zavádí a jaký dopad do systému bude tento krok mít. 

Přijímací zkoušky na SŠ.
Stejně jako u povinné státní maturity z matematiky neexistuje jednoznačná analýza dopadu do systému. Stávající model je zcela výjimečný z mezinárodního hlediska a vrací důraz ve vzdělávání tam, odkud se progresivní vzdělávací systémy vzdalují. 

Inkluze.
S nástupem účinnosti novely školského zákona a paragrafu 16 bude důležité sledovat vývoj přímo ve školách a reagovat na potřeby učitelů. Alarmistické prognózy se sice nenaplňují, ale to není důvod domnívat se, že nebude docházet k problémům. Ty budou velmi pravděpodobně lokální, mohou se ale vyskytnout obtíže systémového charakteru. Česká školní inspekce deklarovala, že bude stav na školách monitorovat.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Jde o dílčí kroky, které v řadě případů skutečně pohnuly doposud zdánlivě nehybnými objekty v krajině vzdělávání. Jde především o inkluzi a platy učitelů. V některých případech, jako třeba řešení nedostatku a kvality učitelů, by ministerstvu slušelo více vynalézavosti. Nevidět, že omezení přístupu k učitelství na absolventy pedagogického studia efektivně brání rozvoji vzdělávání v ČR, je důkazem určité krátkozrakosti. Mlčení okolo pedagogických fakult vzbuzuje otázku, zda je rozvoj učitelství do budoucna myšlen vážně.“


Zdroj TZ EDUin