Stanislav Štech v Českém rozhlasu: 205 dětí jako start inkluze není ani málo, ani moc. Je to začátek procesu.

Náměstek ministryně školství Stanislav Štech mluvil s redaktorkou Karolínou Koubovou v pořadu 20 minut Radiožurnálu o připravenosti škol na inkluzi. Odmítá v něm mimo jiné, že by proti inkluzi stál plošný odpor škol, ředitelů, učitelů...

„ Ale víte, i v těch krajích, kde je nějaký, dejme tomu, odpor nebo rezistence, je to často jakoby rozdělené, existují tam školy, ředitelé, učitelé, kteří jsou na to zvyklí, kteří to již dělají a kteří vítají to, že teď na to budou prostředky a proti tomu ve stejném kraji existuje skupina lidí, ředitelů škol, kteří říkají - je to šílenost, rozbije to naše školství,“ říká Štech.

Ukázka z rozhovoru (přepis podle mediálního archivu Newton):

Znovu se ptám, není to málo? (205 dětí s lehkým mentálním postižením, které přejdou do běžných základních škol)

Takhle otázka málo, hodně, akorát, je otázkou v tomto případě nemístnou.

Jde o to, jestli to neznačí třeba malý zájem ze strany rodičů s dětmi s lehkým mentálním postižení, aby byly vzdělávány v těch běžných školách?

Stanislav Štech (FOTO: twitter.com)

Ale kdybych jich byly tisíce, jak malovali čerta na zeď odpůrci, tak by se říkalo, že jo, jedná o barbarský masivní vpád obrovského množství do běžných škol. Když jich je tak rozumně nebo tak nižší počet, tak se zase říká - není to náhodou neúspěch inkluze? Není, protože to, co se podařilo prosadit, je vyrovnání podmínek, 26 % dětí aspoň k loňskému říjnu s lehkým mentálním postižení je již vzděláváno v běžných školách s tím rozdílem, že ty školy na ně nedostávají žádné vyšší finanční prostředky, čili jinými slovy my to nevidíme jako málo nebo hodně, my to vidíme jako začátek procesu, který, když bude fungovat, bude úspěšný, všechna ta podpůrná opatření a ty proměny toho systému nastanou postupně, a je možné, že počet těch dětí se bude zvyšovat, ale rozhodně bych to neviděl, že masivně najednou všichni přejdou z těchto škol do škol běžných.

Říkáte, když bude fungovat. Řada ředitelů škol, pedagogů se jaksi obávají toho přechodu do praxe kvůli tomu, že v podstatě neznají přímo, co se vlastně od toho 1. září stane.

...ano, ten proces bude pro řadu učitelů procesem učení se něčeho nového, tak to bylo všude ve světě, kde s tímto společným vzděláváním začínali ve větší míře, ale nikde se nestalo to, co my víme, že by došlo k nějakému kolapsu, nebo, že by to nebylo zvládnutelné právě s těmi podporami, kdy my nerušíme zkušenosti, které získali třeba učitelé a speciální pedagogové v těch školách speciálních nebo školách praktických, ale naopak snažíme se, aby více pronikali do běžné školy tam, kde ty děti budou. Navíc na každé škole nepočítáme s tím, že by na škole najednou bylo prostě 30-40 nebo 50 takových dětí, aby to znamenalo masivní nápor na ty učitele.

Celý rozhovor naleznete zde