Na pozvánku ke sledování Olympijských her v Riu na dětském kanálu ČT Déčko jsem si vzpomněl při hororovém závodu v silniční cyklistice žen. Ta upoutávka na Déčku mi připadá až svazácky propagandistická - „...bude to napínavé a hraje se fér“. Napínavé? Jistě. Ale je důvod vzbuzovat v dětech dojem, že olympiáda je nějaká morální autorita?
V závodě cyklistek vedla asi deset kilometrů před cílem Nizozemka Annemiek van Vleutenová. V jedné ze zatáček posledního ostrého sjezdu jí kolo podklouzlo a ona přepadla přes řídítka na okraj silnice. Byl to nekontrolovaný pád na hlavu, její tělo se navíc prohnulo v nepřirozené poloze mezi vozovkou a betonovým obrubníkem. (Pád je na videu cca od času 1:40, video je cenné tím, že zachycuje, co se (ne)dělo po pádu, celkově je ovšem brutální a nedoporučuju ho.)
Přestože na podobném místě došlo k několika těžkým pádům a následným zraněním v závodě mužů o den dříve, nebyli tu žádní záchranáři. Van Vleutenová zůstala nehybně ležet a nikdo jí nepomáhal.
Annemiek van Vleutennová v nemocnici (FOTO: youtube.com) |
Pak kolem projela malá skupina cyklistek, které dosud bojovaly o druhé místo. S nimi také doprovodný vůz a několik doprovodných motocyklů. Nikdo nezastavil. Pozdější vítězka a krajanka van Vleutenové Anna van der Breggenová po dojezdu do cíle řekla: „Vypadalo to hodně špatně. Myslela jsem si, že je mrtvá. A nikdo s tím nic nedělal.“ Ne, nikdo nezastavil. A záchranáři ke stále nehybně ležící cyklistce doběhli téměř dvě minuty po jejím pádu. Naštěstí se v nemocnici ukázalo, že má „jen“ těžký otřes mozku a tři praskliny obratle.
V „normálním“ životě je „neposkytnutí pomoci“ trestný čin. V tom férovém olympijském je to přirozená součást soutěže. Jasně – závody mají specifická pravidla a v dané chvíli bylo pro cyklistky nepochybně velmi obtížné situaci vyhodnotit, případně bezpečně zastavit a zraněné pomoci.
Nicméně: Je vážně důvod v dětech vzbuzovat dojem, že olympiáda a vrcholový sport obecně jsou nějaká obdivuhodná morální autorita?
0 komentářů:
Okomentovat