Napsal jsem panu Štefflovi e-mail a on jej s mým souhlasem zveřejnil na svém blogu.
Přečetl jsem si zajímavou diskusi:
Jiří B. Janeček
"Cílem maturity je Gaussova křivka práce ve stresu? Co to proboha ověřuje?"
Řekl bych, že hodnotu člověka pro trh práce v 21. století.
Za názor děkuji.
Všímám si ve svém životě, že se nám pomíchalo obyvatelstvo z dvou planet. Planety Stres a planety No stres. Respektuji každého volbu, ať se lidé z planety Stres třeba ustresují, ale mozkové mrtvice a vysoký tlak ani jim nepřeji. Ale vnucovat toto vidění světa všem ostatním, třeba u maturit, a dávat jim u češtiny na 57 otázek a 12 stránek A4 textu 60 minut nebo u matematiky 37 příkladů na 15 stránkách A4 textu 105 minut? Nebo u přijímaček na SŠ, kde na 33 otázek z matematiky je 60 minut a to bez kalkulačky a zadání je na 9 stránkách A4?
Ten kdo spočte příklad v průměru místo za 3 minuty až za 4 minuty není hoden maturity?
Ten kdo neodpovídá v češtině rychlostí otázka za minutu, není hoden maturity?
Kde v RVP je pro SŠ požadovaná kompetence rychlost?
petrph
To že je ".. za 60 minut 57 otázek popřípadě v matematice 37 otázek za 105 minut“ samo o sobě nemusí vadit. Chyba je někde jinde. Chyba je v tom že Cermat už z toho blbne, dává do testů úlohy podle nové školní koncepce, ale chce je hodnotit podle staré školní koncepce.
Podle staré školní koncepce se studenti učili nazpaměť, jak tedy fakta, tak i potřebné souvislosti mezi nimi. Pak je takový rychlotest v pořádku, prostě naučenou odpověď z hlavy znáš tak zaškrtneš, nebo neznáš, a jdeš na další otázku, na to i půl minuta bohatě stačí. Podobně i v matematice u jednodušších příkladů, které by měl být schopen student s naučenými znalostmi a naučeným postupem spočítat i zpaměti během pár desítek vteřin. Ale takto tedy musí být ty otázky předem speciálně navržené a ověřené, aby šly rychle přečíst, pochopit a soustředit se hned na rychlou odpověď.
Zatímco podle nové koncepce "studenti se nemají znalosti učit, ale chápat vztahy" mají být tedy úlohy složitější, nad kterými by měl student skutečně zamyslet. Napřed tedy si jí pomalu přečíst, pochopit složitý napsaný text, provést jeho analýzu, navrhnout si způsob řešení - popřípadě pokud zdánlivě existuje více alternativních řešení si provést diskuzi a vybrat to správné, rozdělit si to řešení do jednotlivých kroků, a tyto provést. Ještě tedy přidejme, v maturitních testech z matematiky už u některých příkladů nestačí jen řešení zaškrtnout, i kdyby to student z hlavy spočítal, ale musí stejně ručně zapsat celý postup řešení.
Čili je pak logické, že na takové příklady by mělo být mnohem více času, řekněme tak 3-5 minut v ČJ a minimálně 5-10 minut (dle obtížnosti) v matematice.
Za názor děkuji.
Tady nemám co dodat, jen souhlas a poděkování za precizní pojmenování. A zkusme si sami každý z nás zařadit, kam novinky v testu ČJL, např. znalost názvu figur v básních, míří, zda do nové koncepce či staré. Chápal bych otázku, co chtěl básník vyjádřit opakováním slov ve verších. My zkoušíme znalost cizích slov. Proč? První by počítač (skutečný nebo člověk opravující rychlostí desítky testů za hodinu, tedy taky takový počítač) nevyhodnotil (a možná ani člověk), protože odpověď není jednoznačná, ale subjektivní, pocitová, kdežto to druhé počítač vyhodnotí. A je to.
Všímám si, že rychlá odpověď bez velkého přemýšlení, přesně jak žádá maturita, zasahuje i do života lidí, kteří o nás rozhodují.
Vezměme Tiskovou konferenci dne 19.5.2016, kdy byly oznamovány výsledky didaktických testů.
Pan Kubát, předseda JČMF, neví čas na spočtení testu z matematiky, nezná počet úloh (obojí řekl špatně), přitom rozhoduje ve Validační komisi Cermatu.
Na otázku novinářů, kolik maturantů testy neudělalo, nikdo neznal odpověď. Jen procenta.
Večer zprávu doplnili na web volným textem, ne přehlednou tabulkou, tabulku jsem zpracoval (obrázek)
Z cca 62 000 prvomaturantů nebylo uděláno přes 12 000 testů (přičemž každý maturant psal dva testy, takže to není totéž co 12 000 maturantů). Kolik maturantů neuspělo aspoň u jednoho testu, stále nevíme.
Rozumím, procenta jsou taková odosobněná, mnohem lépe vyzní, že propadlo 8,4 % než 5 200 maturantů. Za těmi procenty si tak nějak rychle osud maturanta nedosadíme.
Je oznámeno, že u matematiky došlo k zlepšení, místo 24% neúspěšných jen 23 % neúspěšných. Zlepšení vzápětí pan Zíka, šéf Cermatu, relativizuje tím, že došlo k meziroční změně struktury a matematiku dělalo více studentů z gymnázií, takže těžko mluvit o zlepšení bez znalosti struktury, protože ve skutečnosti může dojít ke zhoršení jak u gymnazistů, tak ne gymnazistů (což matematici vědí, že může snadno nastat).
Nedosadíme si tam to, že maturanti na učilištích MUSÍ maturovat, pokud chtějí svůj obor provozovat jako živnost. Protože živnostenský zákon přijali poslanci, ne školy a ne studenti. A ten jim říká na hodně povolání maturita nebo x let praxe. Tak si vyberte. A pak jej u maturity při poloviční dotaci výuky všeobecných předmětů zkouší jako elitní gymply stejným testem. Přičemž oni většinou nechtějí pokračovat na vysokých školách, jen chtějí dělat svoji živnost. Proč asi maturují dospělí občané na nástavbách? Máme publikovaná data za rok 2015 podle typu škol.
„Maturity ukázaly zlepšení studentů v matematice a v cizích jazycích. K mírnému zhoršení došlo naopak v českém jazyce a literatuře, nicméně je skutečně tak mírné, že mu nepřikládáme zvláštní význam,“ uvedla na čtvrteční tiskové konferenci ministryně školství a pogratulovala úspěšným studentům.
Zhoršení neúspěšných z 6,5 % v roce 2015 na 8,4 % v roce 2016 reprezentuje 1 200 propadlých prvomaturantů navíc. Čemuž ministryně školství, žena, matka, sociální demokratka, nepřikládá zvláštní význam.
Pozoruhodný vzkaz empatie a důsledek odpovědi bez hlubšího přemýšlení v souvislostech.
Vedou nás k tomu i maturitní testy?
Stejně jako u jiných zkoušek se také u matematiky výrazně liší neúspěšnost na jednotlivých typech škol. U gymnazistů se pohybuje řádově v jednotkách procent, na učilištích a nástavbách je naopak 50 procent, doplnil Zíka na TK.
Asi všichni tuší, proč ministerstvo a Cermat již 11. maturity nechtějí publikovat anonymizovaná data z maturit. Těch nepříjemných otázek, které si moc občanů nedává (a ani nemůže, nejsou data!) do souvislosti a na které tedy nikdo neodpovídá a ani nemusí odpovídat, by přibylo.
Systém pokračuje, aniž jej někdo vyhodnocuje na straně přínosů, kontinuálně nám na sebe pěkně navazují statistiky a jsme spokojení, jak české školství roste.
Nebo neroste?
Přidáme navíc povinnou matematiku (a tedy i cizí jazyk) navíc – čímž se zase sníží prostor pro odborné předměty na odborných školách. Takže preference gymnázií logicky poroste, už máme víceletá gymnázia, která se vyčleňují se společného vzdělávání na základních školách, nyní jsou gymnázia protěžovány i u jednotných maturit (jak bylo uvedeno na TK u změn v Katalogu ČJL o přidané odborné termíny).
„Test byl naprosto v pořádku. V situaci, kdy byla zrušena vyšší úroveň maturity, musí být test postaven tak, aby nebyl primitivní pro školy akademičtějšího typu, zejména gymnázia, ale zároveň musí být postaven tak, aby ho mohli bezpečně složit negymnazisté. Musí tam být určité penzum úloh, které jsou společné a poté určitý počet úloh rozlišovacích, u nichž se předpokládá, že je úspěšně složí gymnazisté nebo špičkoví studenti jiných typů škol,“ vysvětluje Kostečka.
Ročně nás státní maturita stojí 150 milionů, maturity nenahrazují přijímačky na VŠ (a těžko se divit, pro gymnázia jsou naprosto jednoduché a nic pro VŠ neprokazují).
Jak posunuly státní maturity za těch 6 let vzdělávání?
Zlepšilo - v čem?
Nebo dokonce zhoršilo - třeba v tom, že místo přemýšlení v souvislostech připravujeme studenty na rychlotesty?
Častý argument, že musí být z právního důvodu jednotné testy kvůli možnosti všech studovat VŠ, neuspěje. Vždyť kde v Evropě jsou jednotné maturitní testy? A jsou snad nejednotné maturity do roku 2010 v České republice neplatné a nedávaly možnost studovat VŠ?
Můj názor je, že miliardy vynaložené na státní maturitu, navíc z Evropských peněz, a to, že je na ně finančně napojeno hodně organizací a občanů, politicky znesnadňují maturity podstatně upravit tak, aby byly přínosem pro vzdělávání.
Rodiče neúspěšných maturantů systém maturit jako daňoví poplatníci financují, financují své děti 4 roky na školách, ve školství 4leté studium stojí miliardy ze státního rozpočtu, a pak 10 000 studentů neodmaturuje a asi 5 000 studentů neodmaturuje ani na 3. pokus (kolik jich je přesně, to nikdo nikde nepublikoval).
Podle údajů Cermatu se od zavedení státních maturit v roce 2011 počet studentů, kteří nesplní požadavky ani po opravných pokusech, pohybuje na úrovni přibližně osmi procent.
„Ani tito neúspěšní maturanti však nemají zavřenou cestu k maturitnímu vysvědčení nadobro. Mají možnost se opět přihlásit ke středoškolskému studiu s maturitní zkouškou a v závěrečném ročníku si mohou opět podat přihlášku k řádnému termínu maturitní zkoušky,“ doplnil Cermat.
Není to příliš drahé a neefektivní pro společnost?
Zamyšlení k Cermatem zveřejněným alternativám odpovědí jarního maturitního testu 2016
RNDr. Luděk Šnirch, občan, rodič, matematik-analytik, středoškolský učitel
107 komentářů:
Opravdu je nutné rychle bez přemýšlení v souvislostech odpovídat?
Co jen mi na té větě nesedí. Něco jakože
'Opravdu je nutné zdravě s dodržením hygieny vařit?'
Fakt jsem si myslel, že takhle kostrbatě se vyjadřují jen pytlicí.
Protože se v otázce nevyskytuje slovo 'výhradně', mohu s klidným svědomím odpovědět, že:
Také.
Mám sen, že jednou, za deset nebo dvacet let, budou mladí lidé maturovat u svých učitelů a ve svých školách, protože každý středoškolský učitel je na svém místě a ví, co dělá. Věřím tomu, že každá střední škola ví, co dělá a jaké chce mít absolventy. Mám sen, že skončí doba, kdy budou jedni druhým vnucovat své představy o středoškolském studiu a jeho zakončení. Dosud stálo toto vnucování představ dvě miliardy, přínos této investice je pravděpodobně nulový. Nebo existují nějaké konkrétní důkazy, v čem se středoškolské vzdělávání kvůli státní maturitě zlepšilo?
Máte pocit, pane Bělecký, že snovým přenesením maturit na školy zajistíte srovnatelnost hodnocení u takovéto státní zkoušky nebo nějak zázračně ušetříte peníze za tvorbu maturity? Máte pocit, že učitelé, kteří budou na 1300 školách připravovat tutéž maturitní zkoušku za to nemají být odměněni? Máte pocit, že 1300krát konané totéž je opravdu efektivní vynakládaní prostředků této společnosti? Maturita nestojí ani 150 mega, jak se pan doktor Šnirch mýlí. A vy byste chtěl okrást české učitele o 150 mega každý rok? Protože když je neokradete, tak jste neušetřil, jak se tady snaží někteří podsouvat domnělý přínos. Současná forma maturity je významně ekonomicky efektivnější než váš snový model.
No hlavně otázka
Jak vypadá pane učiteli škola, která NEUMÍ připravit studenta na maturitu?
udělá svoje.
Znáte uvažování českých ředitelů? ČŠI? Zřizovatelů? Rodičů?
A od těchto všech jsou zkoušející učitelé vystaveni nátlaku. Propadnuvší maturant je přece chybou školy, víme?
Máte pocit, že učitelé, kteří budou na 1300 školách připravovat tutéž maturitní zkoušku za to nemají být odměněni?
Máte pocit, že nyní učitelé na školách maturity nepřipravují a že jsou za jejich přípravu odměněni?
"A pak jej u maturity při poloviční dotaci výuky všeobecných předmětů zkouší jako elitní gymply stejným testem."
Ten stejný test je ovšem přizpůsoben úrovní právě spíše té poloviční dotaci výuky. 2/3 testu z matematiky jsou úlohy z učiva ZŠ, přičemž půlka z nich je z učiva nejvýše 7. ročníku. Test z češtiny jsme na naší škole testovali na deváťácích
a 90 % z těch, kteří míří na maturitní obory, jej zvládlo.
Takže problém není v tom, že by byly testy těžké, ale v tom, že pro gymnazisty jsou lehké. Náročnost maturity pak ovšem mají školy možnost upravit v profilové části maturity.
Tyto testy tedy představují jen minimální úroveň požadavků na maturanta, a ta laťka věru není nastavena příliš vysoko. Jenže, když si maturitu z matematiky vyberou někteří jedinci jenom a jenom proto, že se na rozdíl od angličtiny skládá jen z jedné části, a po celou dobu studia se jejich úsilí v matematice rovná nule, rovná se nule také jejich výsledek.
"Mám sen, že skončí doba, kdy budou jedni druhým vnucovat své představy o středoškolském studiu a jeho zakončení."
Mám sen, že jednou se autoři těchto vět - tedy alespoň ti, který jde o dobré vzdělávání, nikoli jen o jejich pravdu či byznys - zamyslí nad tím, co vlastně nová maturita učitelům "vnucuje".
Srovnatelnost hodnocení je iluze. Hodnocení by mohlo být srovnatelné pouze při srovnatelnosti vzdělávacích programů, ale to je obehraná písnička... O okrádání učitelů nemůže být řeči, to je zjevné nedorozumění, přečtěte si to prosím ještě jednou :)
Co "nová" maturita učitelům vnucuje? Odpovědi lze nalézt v bezpočtu diskusních příspěvků nejen na ČŠ. Za dvacet let se nepodařilo dojít ke shodě. Uniká mi, proč by se ve škole u pana Kostečky nemohlo z češtiny maturovat po "kostečkovsku" a v jiné škole třeba po "štefflovsku" či po "botlíkovsku" nebo "soukalovsku" ad libitum. Proč ýmr vére furt někdo trvá na tom, že to zglajchšaltuje.
Ale to jen tak na okraj, stejně je to jen bezvýznamný a ojedinělý názor... Já už z toho mám spíš jenom srandu... Slibuji, že už se k maturitám nebudu vyjadřovat a přeji všem dobrou náladu.
Pane kolego Bělecký,
nemyslím, že by mělo být cílem maturity napomáhat zlepšení středoškolského vzdělání - to bychom po ní chtěli nemožné. Nicméně v oblasti českého jazyka dopomohl rok 2012 a centrální hodnocení PP k tomu, že se na mnoha školách začala vyučovat a praktikovat i stylistická a jazyková složka předmětu, která bývala potlačena ve prospěch složky literárně historické.
Díky společné části MZ pak vznikl jedinečný systém kritérií pro hodnocení slohových prací, poprvé v dějinách didkatiky předmětu - to je imho nezpochybnitelné plus a obrovský pokrok.
Pane V., zeptejte se pan Šteffla, kolik stojí vývoj kvalitního testu s opilotovanými a měřícími úlohami. Poměrně jednoduchou úvahou na přímou úměru dospějete k závěru, že pokud to u Šteffla bude například 100 jednotek a nacpe svůj Scio test do 1300 škol, což je jeho nesplněným snem, pak pokud si 1300 škol bude vyvíjet svůj stejně mizerný nebo raději lepší a tedy dražší test individuálně tisíctřistakrát, nepochybně stát neušetří a školy, které dnes jen čekají na výsledek SČMZ v mašličkách z Cermatu budou muset významně více pracovat a bude to jistě dražší pro společnost.
Pane Bělecký, zglajchšaltování je hezké označení pro standardizaci a objektivizaci. A upřímně, dle mého není důležité, zda mají uchazeči o zglajchšaltování stejné vstupní podmínky. Když vydá lékařská fakulta někomu atestaci, pak jí je u výfuku, jestli byl dotyčný lékař ze sociálně podnětného nebo vyloučeného prostředí, nanejvýš jí zajímá, jestli nepřeřízl fibularis. Cílem státní zkoušky je splnit státem určený limit. Cílem není zkvalitňovat nebo jakkoli zasahovat do výuky. To jsou nesplnitelné iluzorní cíle. Proč má být dále zglajchšaltováno? Jistě byste pochopil, kdyby autoškoly na Hlučínsku učily pravidlu levé ruky a autoškoly v Otrokovicích pravidlu pravé ruky, že to asi není dobře. Ale což, napsaly si takové ŠVP, tak podle něj jedou. Co by bylo na silnicích, jistě chápete. Proto je zde státní zkouška zvaná společná část maturitní zkoušky, kterou stát garantuje splnění nepodkročitelných požadavků absolventem kterémukoli zájemci o předložení papíru zvaného maturitní vysvědčení. Ale vy to víte, vy se jen tak děláte...
"Takže problém není v tom, že by byly testy těžké, ale v tom, že pro gymnazisty jsou lehké."
Za to ale snad studenti negymnaziálních škol těžko můžou, tak by snad na tom neměli být biti. Mám-li ve třídě pár chytrých studentů, také nedělám test težší jen proto, že Vomáčka s Novákem budou dávno hotoví, zatímco zbytek teprve v půlce. A pokud do něho dám úlohy cílené přímo na Vomáčku s Novákem, tak tím vlastně automaticky připravuji o body zbytek třídy. Včetně těch, kteří se poctivě připravili.
Práce v 21. století je jeden velký stres. Pokud nejste úředník. Tak o čem je řeč.
Proč se diskutuje nad takovými hloupostmi. Kdyby maturita nebyla tak jednoduchá, asi bych to chápal, ale tak jak to je. Vždyť stačí, aby žák chtěl a věnoval přípravě nějaké vlastní úsilí. To, že žáci na školu kašlou a nepřipravují se řádně, není vinou učitelů!
Pokud zajistíte slušnou přípravu a studijní návyky na ZŠ máte po problému. Ale k tomu je nutná spolupráce rodičů.
Problém není v tom, že didaktické testy jsou těžké, ba ani v tom, že pro gymnazisty jsou lehké, ale v tom, že většina české populace neumí číst s porozuměním, učitele nevyjímaje.
ad Ygrain, 1. června 2016 13:09
Za to [že testy byly pro gymnazisty lehké] ale snad studenti negymnaziálních škol těžko můžou, tak by snad na tom neměli být biti. Mám-li ve třídě pár chytrých studentů, také nedělám test těžší jen proto, že Vomáčka s Novákem budou dávno hotoví, zatímco zbytek teprve v půlce. A pokud do něho dám úlohy cílené přímo na Vomáčku s Novákem, tak tím vlastně automaticky připravuji o body zbytek třídy. Včetně těch, kteří se poctivě připravili.
Vidím to úplně stejně. Dnes mi vyšel v Lidovkách komentář s redakčním titulkem Co najdeme pod kamenem a redakčním podtitulkem Odtajnění maturitních dat ukazuje nepěkné věci. Včetně diskriminace. Nemohli to snad ani vyjádřit lépe! Na začátku článku vysvětluji, v čem je naprosto zásadní problém.
Představte si, že by o vašem osudu rozhodoval test, ve kterém musíte získat aspoň 22 bodů. Máte na vybranou mezi dvěma variantami. V první můžete to nutné minimum vylovit z 50 bodů, ve druhé máte k dispozici jen 40 bodů. Druhou možnost by si dobrovolně vybral jen člověk padlý na hlavu.
Věřte nevěřte, maturanti ze středních odborných škol nedostali ani na vybranou: museli lovit ze 40 bodů. V sobotu to oznámil Jiří Kostečka, zakladatel 22členné Asociace středoškolských češtinářů. A ještě tuhle nehoráznou lumpárnu obhajoval. Test prý musí dát gymnazistům příležitost vyniknout, a tak do něj byly zařazeny i úlohy, které „skutečně míří spíše na gymnazisty“.
Paní Carcy, vidíte to trochu zjednodušeně...
školy, které dnes jen čekají na výsledek SČMZ v mašličkách z Cermatu
To si opravdu myslíte, že školy, přesněji řečeno učitelé, během společné části MZ nic nedělají? Když spočítáte, kolik času stráví učitelé a vedení škol s přípravou podkladů pro Cermat – opět upřesním, pro tu byrokratickou mašinérii českých maturit – tak zjistíte, co to je ve skutečnosti „čekání na výsledky v mašličkách“. Spíše čekáte zoufalý s mašlí v ruce, jestli další pokyny Cermatu ještě „snesete“.
Spousta této práce je navíc zbytečná. Například když odborníci v Cermatu zapomenou, že se změnilo bodování u zkoušky z ČJ a nezmění program na skenování protokolů. Protože vždy hledám nejdříve chybu u sebe, tak strávím hodinku či dvě čištěním skeneru, novým tiskem, přepisem a dalším skenováním protokolů. Pak to vzdám a zkusím zavolat Cermat. Telefon pár hodin nikdo nezvedne, protože to nefunguje na žádné škole a tak je online „podpora“ zavalena telefonáty. Takže až k večeru se dostanete na řadu, protože kromě telefonování s Cermatem také musíte – no, toť otázka – učit. Dozvíte se, že skenovací program už opravili a můžete zkusit skenovat znovu.
Nazvala byste „čekáním na výsledky v mašličkách“ situaci, kdy dostanete z Cermatu dva soubory s výsledky – jeden pdf (vysvědčení), druhý xml (pro import dat) a zjistíte, že v těchto souborech mají někteří žáci rozdílné známky???
Za tu dobu by zkušení kolegové kvalitní test – v úrovní pro svůj typ školy – připravili. Samozřejmě, byl by mnohem levnější a proto by oponenturou Scio, Kalibro, atd. neprošel.
A na závěr ještě jedna drobnost: píšete školy ... budou muset významně více pracovat a bude to jistě dražší pro společnost Vy stále žijete v představě, že když učitelé dostanou „nový úkol“ (a žádný „starý“ není zrušen), že to snad „společnost“ učitelům zaplatí...
Ad Eva Adamová - plný souhlas. Zkušený kolega ze základní školy to vyjadřil takto:
Vysvětluju si to tím, že s dětmi doma nikdo nemluví. Je to problém i u cizího jazyka, protože se někteří musí u slovíček učit oba sloupce...
Drzosti O. Botlíka neznají mezí. Všechny úlohy jsou v souladu s Katalogem požadavků, přičemž máme jednu úroveň maturity pro všechny. Jedna úroveň ovšem neznamená, že obtížnost úloh musí být nastavena jen podle části maturantů. (Pak bychom samozřejmě museli test nastavovat podle nejhoršího ze žáků, jinak by byl vždy někdo diskriminován.) Takže O. Botlík jako obvykle manipuluje s pravdou, protože se snaží vytvářet dojem, že maturanti ze SOŠ nemají možnost určitých bodů dosáhnout z jiných důvodů než nedostatečných studijních dispozic nebo nedostatečných znalostí. To, že Botlíkova sprostota nezná hranic, je zjevné dávno, ale tahle nehoráznost spojená s pomluvou je zřejmě opravdovým (zatímním) vrcholem. Co ovšem čekat od jedince, který na věcnou kritiku své práce umí odpovědět pouze pohrůžkou právníkem.
Ukazuje se, čemu vlastně slouží celá Botlíkova iniciativa k maturitním datům: Pokračování nekonečné série dehonestujících ataků na tu část maturitní zkoušky, jejíž výsledky i při velmi nevhodně nastavených podmínkách můžeme brát vážně - na rozdíl od částí dalších. Nemohu O. Botlíkovi bránit v tom, aby vedl svatou válku proti maturitě (a čemukoli), nicméně se ptám, co jeho špinavosti přinášejí maturantům, školám a vzdělávání. Je opravdu bizarní, jaký prostor dostává tento mravně ubohý jedinec v masmédiích bez toho, aby se kdokoli pokoušel pravdivost jeho tvrzení ověřit.
Já jsem ten poslední, koho by bylo možné obviňovat z toho, že je nějak finančně zainteresován na maturitách. Přesto jsem pevně přesvědčen, že měřit kvalitu výstupu zajišťovaného v rámci poskytování jakékoliv veřejné služby, je naprsoto nezbytné.
Učitelé jsou státní zaměstnanci (nevím, zda de jure, ale de facto ano a to i ti, kteří pracují na soukromých školách, pokud jsou jejich mzdy financovány z veřejných zdrojů). Nemohou dost dobře volat po tom, aby společnost jako celek jen platila, ale jakékoliv kontroly výstupu zároveň odbývat s tím, že to snad je nějaký projev a priorní nedůvěry ze strany společnosti směrem k nim. I fungující systém je třeba měřit, natož systém, který není příliš efektivní.
Ano, nemám problém s tím, přidat čas pro vypracování DT v rámci SMZ. Nemám problém s tím, diferencovat SMZ tak, aby byla jiná pro gymnázia a jiná pro ostatní. Pak ale musí být jednoznačně řečeno, že budou minimálně dvě verze maturitní zkoušky, z nichž pouze některé budou opravňovat ke vstupu na VŠ. Ty druhé pak budou suplovat nějaké mistrovské zkoušky, když už si páni poslanci odhlasovali ten nesmysl s tím, že kadeřnice musí mít maturitu a sociální pracovnice a zdravotní sestra pomalu vysokou, nebo vyšší odbornou.
Nemohu se ovšem zbavit dojmu, že o toto nejde. Z dosavadního působení všelikerých iniciativ od Štefflo-blogu, přes Šnircho-blog až po Botlíkův prádelní hrnec a mušku Zlatušku, mám dojem, že cílem není SMZ zlepšit, ale zničit a tak se hledají argumenty absolutně nesystémově. Nejprve že je to moc těžké. Pak špatně nakalibrované, pak špatně zadaná úloha s klaunskou čepičkou, pak Jidáš a Palas Athéna, pak málo času na vypracování, pak domnělý důkaz nesestrojitelnosti klaunské čepičky, který vejde do dějin pod názvem "Zlatuškův důkaz zobáčkem", pak přílišná jednotnost, pak smutné oči propadlíků, pak žvásty o tom, že neumíme učit matematiku ani ty, kteří o ní mají zájem, pak Epizeuxis a žvásty o tom, že testujeme nepodstatné a že většina úloh je samoúčelných, pak kritika kánonu, pak kritika ad hominem všech, kdo se na maturitě podílejí, pak údajné znevýhodnění žáků, kteří mají jako druhý jazyk angličtinu, kvůli úloze v DT z ČJaL, pak kritika biflování faktů, nyní inovována na kritiku drilu algoritmů, a tak dále ad absurdum. Prostě hledá se hledá, šťourá se šťourá, a když už nic není, tak se něco vymyslí. Za těchto okolností těžko přesvědčíte Cermat, aby s vámi spolupracoval na zdokonalení něčeho, co vy tak zjevně a očividně chcete zničit.
Každý racionálně uvažující člověk ví, že ďáblův advokát je jedna z nejužitečnějších věcí, pokud chceme něco zlepšit. Cermatu tuto službu poskytujete vy - štefflové, botlíci a šnirchové. Bezplatně, vedeni jen svou nenávistí, závistí, kompulzí, menšinovým světonázorem, nebo něčím, co nedokáži identifikovat. Cermatu to pomáhá se zlepšovat. A vy svého tak jako tak nedosáhnete. Naopak, nově bude centrální SMZ povinná i z matematiky. Co takhle místo nesmyslného okopávání kotníků a konfrontační kampaně, jejíž cíle s vámi sdílí toliko neúspěšní maturanti a pár zakomplexovaných jedinců, konečně začít řešit ne jak to nejde, ale jak by to šlo? Přidejme studentům tedy čas na zpracování, začněme prosazovat víceúrovňovou maturitu. Bohužel však musím trvat na tom, že člověk, který neprokázal ani elementární znalosti matematiky, nemá na jakékoliv neumělecké vysoké škole co pohledávat. Člověk, který nedokáže racionálně myslet a domýšlet jednoduché názory, je stejně jako vysokoškolák na trhu práce neuplatnitelný. A produkovat vysokoškoláky na pokladny supermarketů je hodně drahý a pro všechny zbytečný špás.
Co se týče vnucování, musím posté opakovat, že maturitní zkouška musí odpovídat obsahu daného oboru a být komplexní. Takovou zkoušku jsme před zavedením nové maturity neměli, a doposud nikdo nepředložil jiný návrh na zkoušku, jež by vyhovovala výše uvedeným - samozřejmým - parametrům. O vnucování ohledně způsobu výuky už pak vůbec nemá smyslu mluvit.
Obvinění z diskriminace ze strany státních institucí není jen tak nějaký obyčejný botlíkovský žvást, ale opravdu silné kafe.
"Mám sen, že skončí doba, kdy budou jedni druhým vnucovat své představy o středoškolském studiu a jeho zakončení."
Jasný. Student příjde, řekne, že jeho představa logaritmu je, že jde o funkci shora omezenou a klesající na celém svém definičním oboru, kterým jsou všechna reálná čísla a fertig. Je to jeho představa a proč by mu do ní někdo měl kecat, že? Snad jen proto, aby si na nebožákovi zvětšil své nenaplněné překapacitované sebevědomí?
Pane Bělecký, jestli máte takovéto sny, tak doporučuji v noci větrat a před spaním nejíst těžká jídla.
"A pokud do něho dám úlohy cílené přímo na Vomáčku s Novákem, tak tím vlastně automaticky připravuji o body zbytek třídy."
To v zásadě říkáte, že "Gaussova křivka" funguje. Pak ale ztrácí na účinnosti ta kritika, že nemá smysl předem někoho z procesu vzdělávání vyselektovat, neboť svojí pílí může nakonec uspět. Buď platí jedno, nebo druhé. Obojí zároveň těžko.
Pro informaci:
Veřejně dostupná (a meziročně srovnatelná) data Cermatu ukazují, že propadovost v testu ČJL činila
– v roce 2013 u gymnazistů 0,1 % a u negymnazistů 2,5 %
– v roce 2014 u gymnazistů 0,1 % a u negymnazistů 3,9 %
– v roce 2015 u gymnazistů 0,3 % a u negymnazistů 9,5 %
– v roce 2016 u gymnazistů 2,0 % a u negymnazistů 12,3 %.
Přestože se počet maturantů prudce snížil (z cca 77 tisíc v roce 2013 na cca 62 tisíc v roce 2016), rychle rostl i počet propadajících negymnazistů. Kdyby zůstala zachována původní propadovost negymnazistů na úrovni 2,5 % z roku 2013, bylo by v následujících třech letech propadlo o 7 958 žáků SOŠ méně. To je nějakých 25 škol s cca 80 žáky v každém ročníku čtyřletého studia!
A tím jste chtěl říci co ? Kromě toho, že údaje o počtech uvádíte nepřesně, klamavě a neúplně. Nebo jste chtěl říci prvomaturantů? Nebo jste snad porovnával jen prvomaturanty v jarních termínech? Mícháte věci dohromady a manipulujete.
Pane Doležale, pokud je třeba měřit efektivitu systému (školství), je vhodné k tomu využívat zrovna maturitní zkoušku? Výsledek maturitní zkoušky ovlivňuje velmi výrazně budoucnost studenta, přijde mi neetické dělat z maturantů pokusné králíky. CERMAT podle mého názoru maturitní zkouškou znovu potvrdil jen to, co už jsme věděli (studenti nerozumí psanému textu, neumějí logicky myslet a matematice se snaží vyhnout) a k ničemu to není, když se nesnažíme školu změnit. Věřme školám, že maturitní zkoušky si nejlépe zorganizují sami! Pomáhejme učitelům učit, proškrtejme RVP, přidejme učitelům peníze na mzdy, vybírejme v konkurzech šikovné ředitele, kterým na studentech záleží. Pak budeme mít školy jako ve Finsku a jednotnou maturitu nebudeme muset řešit! Jinými slovy, pojďme vylepšovat vzdělávání, nezačínejme od závěrečné zkoušky prosím.
ad Simona CARCY, 1. června 2016 16:00
A tím jste chtěl říci co ? Kromě toho, že údaje o počtech uvádíte nepřesně, klamavě a neúplně. Nebo jste chtěl říci prvomaturantů? Nebo jste snad porovnával jen prvomaturanty v jarních termínech? Mícháte věci dohromady a manipulujete.
Laskavě už mě přestaň štvát, Simone! Cermat všechna srovnávaná data, včetně těch na tiskové konferenci a na webu, uvádí DŮSLEDNĚ jen za prvomaturanty. Protože například repetenti se tam pletou a narušují srovnatelnost. V podzimních termínech maturuje prvomaturantů tak málo, že se v procentech uváděných na jedno desetinné místo vůbec nemůžou projevit. Kontroloval jsem samozřejmě i to.
Teď jen přemýšlím, pod jakými dalšími nicky sem ještě přispíváš...
Výsledek maturitní zkoušky ovlivňuje velmi výrazně budoucnost studenta
Vskutku? A to od kdy?
Studenta? Na vysoké škole? Jak?
Je vskutku zajímavé, jak důchodce Botlíka, který nereprezentuje krom sebe nikoho, strašidelně užírá činnost ASČ a počet jejích členů. Že by se cítil jako Milouš Jakeš - tedy jako kůl v plotě? Na to je jednoduchá rada, založit třeba AVČ - Asociaci výrobců čepiček a reprezentovat alespoň je.
Než ptejme se po botlíkovsku - kolik členů má EDUin? Kolik ČOSIV? Odkud čerpají svůj mandát k účasti na zásadních změnách českého školství? Proč byl v roce 2012 členem ministerské komise řešící maturitní zkoušku Tomáš Feřtek, tehdejší mluvčí EDUinu, a žádný středoškolský učitel? Protestoval Oldřich Botlík? Traktoval nějak tuto skutečnost? Ani náhodou. Naopak změny, jež daná komise přinesla, podporoval. Inu, čacký to rek.
Omezenost a nesmyslnost páně Botlíkovy argumentace je pak vskutku zarážející. Existuje Katalog požadavků a je závazný pro všechny typy škol? Ano. Byly úlohy v DT z ČJaL v souladu s Katalogem? Lze se domnívat, že ano, jinak by už došlo k rozporování. Byl Katalog zveřejněn dva roky před konáním maturitní zkoušky, jak ukládá zákon? Ano. Protestoval za tu dobu některý z učitelů češtiny na SOŠ proti změnám, které přinesl? CZVV tvrdí, že ne. Musí být do množiny maturantů zahrnuti i gymnazisté? Ano. Tak co se to tu ve skutečnosti řeší? Většina těch, kdo v roce 2012 radostně demontovala dvoustupňový systém maturit, OB s nimi, teď lká nad údajnou nespravedlností, která se prý děje žákům odborných škol. Že jde o důsledek této demontáže, to si v žádném případě nepřiznají.
Kdybychom na prapodivnou argumentaci OB a jiných přistoupili, pak žáci učňovských oborů s maturitou byli pravděpodobně poškozeni zařazením úloh určených pro žáky středních odborných škol, protože mají určitě jiné hodinové dotace etc. etc. V tomto případě ale ta argumentační absurdnost vynikne víc, takže se rýpe do distance gymnázia - SOŠ.
Připomínám, že Návrh ASČ na podobu maturitní zkoušky z ČJL 2018+ řeší problém jednotnosti maturity zavedením základní a nadstavbové nabídky. Základní úroveň by vymezovala nepodkročitelné minimum společné všem typům SŠ poskytujících vzdělání ukončené maturitou, nadstavba by sloužila k diferenciaci směrem k VŠ.
Nicméně za vrchol absurdity a nevkusu považuji toto sdělení zveřejněné na webu MDO v sekci Co bude dál: Budeme dále sledovat vývoj případu svévolného poškozování negymnazistů. To je řádově závažnější problém než letošní „epizeuxis“. Kdo o tom rozhodl? Provedl to ředitel Cermatu za zády ministryně školství Kateřiny Valachové, nebo s jejím souhlasem? Anebo o tom nevěděl ani on a „upekl“ to úzký kroužek češtinářů? Možná dostačující pro milovníky konspiračních teorií a paranoiky, ale nikoliv pro lidi schopné zdravého úsudku. Kdybych byl Oldřichem Botlíkem, připojil bych teď poznámku o tom, že někomu může na dveře zaklepat právník MŠMT či Cermatu, ale díky Bohu jím nejsem. Jen opakovaně upozorním na fakt, že Katalogy schvaluje MŠMT a na jejich vzniku spolupracoval Ústav pro jazyk český a Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR - tolik k provádění a pečení. Měl jsem za to, že tyto informace jsou dostatečně známé - jak vidno, některým ne.
"Takže problém není v tom, že by byly testy těžké, ale v tom, že pro gymnazisty jsou lehké."
Za to ale snad studenti negymnaziálních škol těžko můžou, tak by snad na tom neměli být biti.
Blogger Ygrain řekl(a)... 1. června 2016 13:09
Tak to jde mimo pytlikovskou logiku. Tentokrát ne poněkud, ale zcela.
Pytlici se v tom ztratili takovým způsobem, že se patrně už nikdy nenajdou.
Mechanismus záměrných manipulací s testem Český jazyk a literatura podrobně vysvětluje Jiří Kostečka v rozhovoru Středoškoláků je moc. Kdo se nefláká, maturitu udělá, říká češtinář.
Data potvrzují, že takové manipulace opravdu proběhly, a odpovídají tomu i příslušné testové úlohy. Zbývá už jen zjistit, odkud to J. Kostečka vlastně ví, když Cermat tutlá úplně všechno. J. Kostečka není členem validační komise Cermatu ani členem Nezávislé odborné komise MŠMT...
KDO O TOM ROZHODL? V rozhovoru říká J. Kostečka mimo jiné: "V nejnovějším katalogu jsme tedy pojmy specifikovali. [...]"
A ob jednu otázku dále: "Myslím, že letošní test dosáhl obtížnosti, po které učitelé volali."
Nechce se mi věřit, že o tom rozhodl Jiří Kostečka osobně. KDO TO TEDY SCHVÁLIL? A VĚDĚL VŮBEC, CO SCHVALUJE?
KOLIK BYLO TĚCH UČITELŮ, KTEŘÍ CERMATU "VOLALI"? Všech 22 členů Asociace středoškolských češtinářů? Nebo ještě někdo?
A volal taky někdo po něčem jiném?
V prvé řadě bych rád jasně sdělil, že na tiskové konferenci paní ministryně jsem mluvil za sebe, popř. za členy ASČ a jejich sympatizanty - v žádném případě ne za Cermat. Od toho tam byl ředitel této instituce. Byl jsem pozván jako bohemista a učitel s jistou profesní historií a jako odborník na testologii.
Že v letošním DT ČJL byly úlohy snadné, středně obtížné i náročné, to vidí každý, kdo rozumí bohemistice a teorii testování. Tomu prvnímu pan Botlík rozumí jako koza petrželi, tomu druhému sice lépe, ale hrubě manipuluje s fakty, a co hůř, s výroky svých oponentů:
O. Botlík zde píše: "...museli lovit ze 40 bodů. V sobotu to oznámil Jiří Kostečka, zakladatel 22členné Asociace středoškolských češtinářů. A ještě tuhle nehoráznou lumpárnu obhajoval. Test prý musí dát gymnazistům příležitost vyniknout, a tak do něj byly zařazeny i úlohy, které „skutečně míří spíše na gymnazisty“.
Pane Botlíku, NEMUSELI. Jak opakovaně říkám a píši, existuje něco, co je pro Vás zjevně nepochopitelné, a to Katalog požadavků k maturitě. Pokud chtěl kterýkoli středoškolák (gymnazista-negymnazista) dosáhnout pro něj uspokojivého počtu bodů v DT, měl si Katalog otevřít; zjistil by, že v něm může přijít úloha na epizeuxis a následně si měl tuto naprosto běžnou figuru zopakovat.
Divil byste se, jak precizně jsou formulovány požadavky pro mezinárodní maturitu IB. - Ignoroval jsi je, maturante? Pak ale neprotestuj, že jsi v této části nedosáhl kýženého počtu bodů. A o tom, že epizeuxis patří do Katalogu plným právem, se s Vámi vůbec nebudu bavit, nejste bohemista. A jestli Vás v tomhle podpoří nějaký aprobovaný středoškolský češtinář, neskutečně shodí sebe i svůj obor.
Na závěr: Pan Botlík skutečně v minulosti vyhrožoval právníky, jak píše J. Soukal. Rád bych ale pana Botlíka v této souvislosti upozornil, že jsem přešel jen pouhým komentářem jeho výrok na EDUinu z r. 2012, že by své názorové odpůrce "pověsil za koule do průvanu" (mám ho ve své databázi pro případ, že by tento příspěvek EDUin mezitím smazal). Možná to byla nadsázka, ovšem pak hodně přes čáru. Co už ale rozhodně nepřejdu, je jeho nepokryté spojování mého jména s výrazem "lumpárna". V kterémkoli skutečně právním státě by za něj v řádu týdnů pykal u soudu. V téhle zemi je ale bohužel možné beztrestně urážet jakkoli kohokoli.
Nicméně Vás ale, pane Botlíku, upozorňuji, že Vaše výroky předávám svému právnímu zástupci k posouzení, zda se nejedná o žalovatelný výrok. Pokud ne, stěhuji se v důchodu ke svým rakouským příbuzným a nechci mít s tímto státem již cokoli společného. Pokud ano, pak Vás v nejbližší době zažaluji pro urážku na cti.
JKos.
Pan Botlík je živoucím důkazem toho, že ani dostatečně vysoké formální vzdělání nezajistí, že dotyčný bude rozumným člověkem.
Nejdříve si tedy, pane Kostečko, ověřte ve své databázi můj výrok na EDUinu z roku 2012.
Rozhodně nezněl tak, že bych "své názorové odpůrce pověsil za koule do průvanu", jak jste právě uvedl. Navíc jste ho "nepřešel pouhým komentářem", ale nelenil jste a ocitoval jste ho přinejmenším jednou, a to ve svém článku v Učitelských novinách.
Pravdou ovšem je, že dnes bych už autorovi zadání písemné práce, podle něhož měli maturanti "nafingovat" reportáž, asi navrhl mírnější trest. Když vidím, co všechno je ve státní maturitě z českého jazyka a literatury možné...
Kromě toho jsem autora neznal (a neznám ho dosud), nikdo z diskutujících se k autorství nepřiznal. Mohlo jít také o ženu, takže každý soudný člověk chápal, že je o nadsázku v situaci, která mě opravdu vytočila. Nevolívám silná slova zas tak často, jak by se mohlo zdát z frekvence, s níž vy i vaši kolegové tu větu připomínáte. Člověk navíc otupí. Když letos měli maturanti "nafingovat" podobnou hloupost, tentokrát pro změnu rozhovor s hudebníkem, zanechalo mě to už úplně chladným.
Kdykoli mluvím s nějaký dalším novinářem, ptám se ho na to. I novinářky občas reagují tak, že se červenám.
"Jedna úroveň ovšem neznamená, že obtížnost úloh musí být nastavena jen podle části maturantů. (Pak bychom samozřejmě museli test nastavovat podle nejhoršího ze žáků, jinak by byl vždy někdo diskriminován.)"
A na to jste přišel kde, že se nastavuje podle nejhoršího?
"Přidejme studentům tedy čas na zpracování, začněme prosazovat víceúrovňovou maturitu."
Howgh. Druhá možnost by byla neříkat tomu maturita, ale dejme tomu "připouštěcí test", a pak by nikomu nevadilo, že by byl pro gymnázia jednoduchý, protože by to nebyla součást maturity.
"To v zásadě říkáte, že "Gaussova křivka" funguje. Pak ale ztrácí na účinnosti ta kritika, že nemá smysl předem někoho z procesu vzdělávání vyselektovat, neboť svojí pílí může nakonec uspět. Buď platí jedno, nebo druhé. Obojí zároveň těžko."
A já snad někde říkám, že Gauss nefunguje nebo neměl by? Píle může nahradit intelekt pouze do určité míry.
- Musíte prominout terminologii, křivky nejsou můj obor - pokud nakalibruji test na hypotetického Nováka s Vomáčkou, dostanu hrbolek v oblasti - 1-2, a cosi velmi nepěkného někde kolem 3-5. Je tohle ještě pořád Gauss? Neměl by být vrchol kolem středu, a tedy test být kalibrován na střed?
"Že v letošním DT ČJL byly úlohy snadné, středně obtížné i náročné, to vidí každý, kdo rozumí bohemistice a teorii testování."
Ta teorie testování by mne právě zajímala, dá se někde najít takovýto rozbor DT? Pod jiným článkem jsem se ptala:
proč tři úlohy, které - zřejmě - testují porozumění různým typům textu, jsou všechny postaveny na principu pravda-nepravda. A pokud skutečně testují porozumění, proč je v nich zařazeno tvrzení, které nespočívá na porozumění, ale na odhalení "chytáku", totiž podobných termínů (biografický-bibliografický)?
Tvrdit, že nová maturita je v pořádku, protože vychází z katalogu požadavků, je obdobná pitomost jako tvrdit, že porouchaný mixér je v pořádku, protože je k němu návod.
Ke znevýhodnění žáků nevýběrových škol didaktickými testy evidentně dochází a je pouze otázka času, kdy rodiče začnou stát za toto poškození brát v odpovědnost. Včera bylo pozdě.
ad Tajný Učitel, 1. června 2016 18:31
Tvrdit, že nová maturita je v pořádku, protože vychází z katalogu požadavků, je obdobná pitomost jako tvrdit, že porouchaný mixér je v pořádku, protože je k němu návod.
Zvlášť když to hospodyni tvrdí opravář a ještě ji poučuje, že ona opravování mixérů "rozumí jako koza petrželi".
Netušil jsem, že tu dnes bude tak hodnotná zábava.
"A já snad někde říkám, že Gauss nefunguje nebo neměl by? Píle může nahradit intelekt pouze do určité míry."
Pak můžeme odfiltrovat nestudijní typy už u přijímaček na SŠ. Tajný se tady ale pokoušel rozvíjet nějakou teorii jako že to nefunguje a že to neumíme předpovědět, apod. Musíme si tedy ujasnit, jak to je. Nemohu se na jednu stranu ohánět tím, že neumíme vyfiltrovat nedostatečně kognitivně nadané studenty ex ante a na druhé straně argumentovat tím, že maturitní testy jsou předem nakalibrované na to, aby de facto ex ante tyto kognitivně nevybavené vyřadili. Taková argumentace je projevem hlouposti toho, kdo je schopen tvrdit obojí zároveň.
"Musíte prominout terminologii, křivky nejsou můj obor - pokud nakalibruji test na hypotetického Nováka s Vomáčkou, dostanu hrbolek v oblasti - 1-2, a cosi velmi nepěkného někde kolem 3-5. Je tohle ještě pořád Gauss? Neměl by být vrchol kolem středu, a tedy test být kalibrován na střed?"
To, čemu se tady poněkud "familierně" říká Gauss, je tzv. Gaussova křivka, která údajně charakterizuje rozdělení inteligenčního kvocientu v populaci (mimojiné). Známky ovšem normální rozdělení mít nebudou. Už proto ne, že nosičem nejsou reálná čísla, ale jen diskrétní hodnoty 1 až 5. Nejde tedy o rozdělení absolutně spojité, ale diskrétní.
"Tvrdit, že nová maturita je v pořádku, protože vychází z katalogu požadavků, je obdobná pitomost jako tvrdit, že porouchaný mixér je v pořádku, protože je k němu návod."
Bonmot pěkný, ale poněkud nepřiléhavý. Asi musíte více zatlačit. Skutečnost je taková, že mixér je v pořádku proto, že dělá přesně to, co je popsáno v návodu. Naopak, vy se snažíte opraváři nabulíkovat, že je rozbitý, protože vás ráno neodvezl do práce.
Myslím, že představa Tajného, jak jede na mixéru do práce zcela odpovídá mé představě o jeho kognitivních schopnostech. Ale helmu má. A když hodně zatlačí, tak i na hlavě.
Kdepak je v (návodu) katalogu požadavků smz nebo v kompetencích rvp či švp zmínka o nutnosti žáka prokázat požadovaný objem vědomostí pomocí specifického množství a obtížnosti úloh a pod-úloh NAVZDORY "distraktorům" a krátkému časovému limitu? Jejdanáčku, nikde tam není. Proč asi?
"Pak můžeme odfiltrovat nestudijní typy už u přijímaček na SŠ. Tajný se tady ale pokoušel rozvíjet nějakou teorii jako že to nefunguje a že to neumíme předpovědět, apod. Musíme si tedy ujasnit, jak to je. Nemohu se na jednu stranu ohánět tím, že neumíme vyfiltrovat nedostatečně kognitivně nadané studenty ex ante a na druhé straně argumentovat tím, že maturitní testy jsou předem nakalibrované na to, aby de facto ex ante tyto kognitivně nevybavené vyřadili. Taková argumentace je projevem hlouposti toho, kdo je schopen tvrdit obojí zároveň."
No, já ale nejsem kolega Tajný, a že se s ním na něčem shodnu, neznamená, že souhlasím i s ostatním. Tvrdím, že rozumný test je nastavený podle středu, ne extrému, a má mít dostatečnou časovou rezervu, aby spěch a stres zbytečně neovlivňovaly výsledek. Taky by bylo žádoucí, aby měl nějakou strukturu, zadání byla stručná, jasná a jednoznačná, a soustředil se na podstatné, ne okrajové "chytáky". Pak ať je klidně důkladný a proklepne maturanty odshora dolů a zase zpátky.
"To, čemu se tady poněkud "familierně" říká Gauss, je tzv. Gaussova křivka, která údajně charakterizuje rozdělení inteligenčního kvocientu v populaci (mimojiné). Známky ovšem normální rozdělení mít nebudou. Už proto ne, že nosičem nejsou reálná čísla, ale jen diskrétní hodnoty 1 až 5. Nejde tedy o rozdělení absolutně spojité, ale diskrétní."
Ano, ale i když to nebude křivka, ale body, jejich rozložení by mělo Gaussovu křivku přibližně kopírovat - nejčastější by mělo být rozmezí 2-4, 1 a 5 méně časté, ne?
"Pane Doležale, pokud je třeba měřit efektivitu systému (školství), je vhodné k tomu využívat zrovna maturitní zkoušku?"
V tom nevidím problém.
"Výsledek maturitní zkoušky ovlivňuje velmi výrazně budoucnost studenta, přijde mi neetické dělat z maturantů pokusné králíky."
Ano, to by svým způspobem mohlo být neetické, ale řekněme si celou pravdu. Na začátku devadesátých let došlo k totální liberalizaci školství pod mantrou Smithovy neviditelné ruky trhu - žel nepochopené. Mnozí (a netřeba asi zdůrazňovat kteří) tvrdili, že povinností státu je reagovat na poptávku odpovídající nabídkou. Neboli, že každý má právo na to, formálně studovat, co chce. Místo, aby se říkala pravda, tj. že část populace nemá prostě kognitivní schopnosti na to, aby mohla studovat to, čemu se tehdy říkalo vysoká škola, začalo se tvrdit, že když někdo na něco nestačí, je to vina učitele, resp. klient si zaplatil nějakou službu, kterou nedostal. Začala hra na to, že vzdělání je jako rohlík. Že si pro něj příjde nunánek do samoobsluhy, vybere si rohlíček obzvláště vypečený a u pokladny ho jenom stáhnou z kapesného.
Tohle je neetické. Neetické je podvádět někoho a tvrdit mu, že může mít na co si jen vzpomene. Neetické je tvrdit dítěti, že za jeho neschopnost vyřešit elementární úlohu je odpovědný jeho učitel. Neetické je slibovat někomu, že může být věhlasným právníkem, nebo bohatým investorem, když je dutej jako bambus. Tohle všechno je neetické a je to zločinem na každém, kdo byl takto zmanipulován.
"CERMAT podle mého názoru maturitní zkouškou znovu potvrdil jen to, co už jsme věděli (studenti nerozumí psanému textu, neumějí logicky myslet a matematice se snaží vyhnout) a k ničemu to není, když se nesnažíme školu změnit."
Dokud se nezmění většinový přístup studentů, můžete se ve škole třeba stavět na hlavu a nebude vám to nic platné. Škola není hra na vzdělávání. V životě je člověk zodpovědný za to, co dělá. Nelze se do nekonečna tvářit, že nic z toho, co dělá, nemá dopad na jeho budoucí život. Jednou je třeba s hraním skončit. Zkouška z dospělosti je k tomu velmi vhodnou příležitostí.
"Věřme školám, že maturitní zkoušky si nejlépe zorganizují sami!"
Nevěřím ani za mák. A víte proč? Protože jde o střet zájmů. Motivací školy není co nejvyšší vzdělanost, ale maximální naplněnost a maximální úspěšnost u maturit, která zvyšuje pravděpodobnost maximální naplněnosti v budoucnosti. Jen si jaksi mnozí nevšimli, že tato optimalizační úloha má triviální řešení, které se ovšem se smyslem vzdělávání zcela, ale skutečně zcela, míjí.
"Pomáhejme učitelům učit, proškrtejme RVP, přidejme učitelům peníze na mzdy, vybírejme v konkurzech šikovné ředitele, kterým na studentech záleží. Pak budeme mít školy jako ve Finsku a jednotnou maturitu nebudeme muset řešit! Jinými slovy, pojďme vylepšovat vzdělávání, nezačínejme od závěrečné zkoušky prosím."
Nesmysl. Tím pouze ukazujete, že ten problém vůbec nechápete. Co já už panebože slyšel kidů o poskytování metodické podpory učitelům, o optimalizaci využití žákova potenciálu a podobných obecných blábolů o ničem.
Snad bychom měli definovat co znamená "odfiltrovat nestudijní typy" a jak toho docílit. Domnívám se, že odfiltrovat vyloženě nestudijní typy u přijímaček, lze pouze pomocí vhodně strukturovaného osobního pohovoru. Tímto lze do jisté míry zjistit studijní potenciál žáka, navzdory kvalitě jeho dosavadní výuky a rodinnému zázemí. Východiskem u přijímaček tedy není odfiltrování někoho, ale zjištění studijního potenciálu.
Co je vlastně cílem maturity? Je jím "filtrování nestudijních žáků"? Člověk by se mohl tázat, zda na konci čtvrťáku již na toto není příliš pozdě. Je jím zjišťování úrovně vědomostí a dovedností specifického žáka ve vztahu ke státem určené laťce? Proč se to děje pomocí kalibrovaných didaktických testů? Je to certifikace umožňující žákům přístup k mnoha povoláním? K čemu pak předešlé čtyřleté studium?
Je žák, který vědomosti a dovednosti má, ale nestihne všechny úlohy, kvůli formě testu, vypracovat v daném čase, nestudijní?
"No, já ale nejsem kolega Tajný, a že se s ním na něčem shodnu, neznamená, že souhlasím i s ostatním. Tvrdím, že rozumný test je nastavený podle středu, ne extrému, a má mít dostatečnou časovou rezervu, aby spěch a stres zbytečně neovlivňovaly výsledek."
Já nerozumím tomu - nastavený podle středu. To, co říká pan Kostečka je to, že test by měl dokázat odlišit excelentního studenta od velmi dobrého studenta a ne jen propadlíka od nepropadlíka. Jinými slovy, ROC křivka by měla být konkávní v celém svém průběhu.
"Ano, ale i když to nebude křivka, ale body, jejich rozložení by mělo Gaussovu křivku přibližně kopírovat - nejčastější by mělo být rozmezí 2-4, 1 a 5 méně časté, ne?"
To asi záleží na tom, jak je ta škála nadefinována. Žádný obecně platný důvod pro to, aby nejčastějšími známkami byly 2-4 popravdě, nevidím. Nesmíte si plést nástroje, které nám mají přinášet nějakou informaci a obecně platné zákonitosti. Existuje celá řada (obecně nekonečně mnoho) pravděpodobnostních rozdělení, která jsou nesymetrická, nebo u nichž jsou extrémní hodnoty nejčastější.
Abychom to nezamluvili.
KDO rozhodl o provedení cílených manipulací s maturitním testem Český jazyk a literatura, které
– v rozhovoru pro iDNES popsal Jiří Kostečka
– jsou zcela zjevné i při porovnání obsahu testu s cíly vzdělávání v ČJL podle Rámcových vzdělávacích programů pro maturitní odborné obory
– odporují logice ověřovacích testů, jimiž maturitní testy bezesporu jsou (o žádné jemnější rozlišení mezi žáky v testu nejde, neboť jediným podstatným cílem maturantů je nepropadnout: vysoké školy dosažený percentil nezajímá)
– vedly k tomu, že některé úlohy určitě nevyřešily ani 2/3 gymnazistů
– podle dostupných dat Cermatu o propadovosti výrazně (a ještě více než loni) znevýhodnily žáky SOŠ?
KDO TO BYL?
Jen připomínám, že školský zákon říká v § 3 (Systém vzdělávacích programů) doslova:
(2) Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162.
"Co je vlastně cílem maturity? Je jím "filtrování nestudijních žáků"? Člověk by se mohl tázat, zda na konci čtvrťáku již na toto není příliš pozdě."
Samozřejmě, že je. Ale za toto není odpovědná SMZ, ani Cermat. Je to jako když někdo udělá díru do lodi a posádka si pak stěžuje na někoho jiného, kdo jí sice odčerpává, ale příliš pomalu. Ptejte se botlíčků a štefflíků, proč musíme dnes vyhazovat 50% studentů až v prváku na vysokých školách. A víte jak? Inu klidně i počítačem opravovanými zaškrtávacími testy.
"Je jím zjišťování úrovně vědomostí a dovedností specifického žáka ve vztahu ke státem určené laťce? Proč se to děje pomocí kalibrovaných didaktických testů?"
Od toho je právě ta kalibrace. Ústní část maturity se nakalibrovat nedá.
"Je to certifikace umožňující žákům přístup k mnoha povoláním? K čemu pak předešlé čtyřleté studium?"
K tomu, abyste se na tu zkoušku náležitě připravil. Pokud se na ní budete cítit už v pěti letech, osobně bych vám v jejím okoštování rozhodně nebránil.
Prostředky, kterých cermat užívá ke kalibraci, jsou kontraproduktivní vzhledem k ověření vědomostí žáka, tj nedávají spektru žáků, kteří jsou pečliví, ale pomalejší, možnost prokázat v plné míře úroveň svých vědomostí a dovedností. Opakuji, kdepak je v (návodu) katalogu požadavků smz nebo v kompetencích rvp či švp zmínka o nutnosti žáka prokázat požadovaný objem vědomostí pomocí specifického množství a obtížnosti úloh a pod-úloh NAVZDORY "distraktorům" a krátkému časovému limitu? Jejdanáčku, nikde tam není. Proč asi?
Tajnej, nedělejte si s tím hlavu. V trestním zákoníku je také napsáno jen něco ve smyslu "kdo jiného úmyslně připraví o život, ten bude potrestán" a ne román typu "kdo jiného připraví úmyslně o život lopatou, cirkulárkou, násadou od krumpáče, kladivem, sekerou, nožem, mačetou, či kdo jiného utopí v polívce, v rybníce, v jezeře, v louži, atd.". To si nesmíte tak brát, že to tam není úplně po lopatě, jako pro blbečky a že tam nemáte vyjmenované všechny možnosti, abyste si mohl ověřit, jestli jste byl zavražděn, nebo zabit.
"KDO rozhodl o provedení cílených manipulací s maturitním testem Český jazyk a literatura."
No tak jo, no. Byl to tajný agent KGB a GRÚ. Jméno neznám, ale bezpečně ho poznáte senzitivní analýzou rotace siderického kyvadélka, viz Siderické kyvadélko.
Můj obdiv, pane Doležele, neskonalý.
Kdysi byl takový soutěžní pořad 'Souboj s pamětí'. Měl byste časem vydat paměti 'Souboj s blbostí'.
I kdybych nakrásně pominul věcnou hodnotu Vašeho zápolení, tak už jen ta trpělivost s jakou čelíte, je hodna zřetele. Jak to tak vidím, v životě se člověk může opřít o máloco jako o jistotu, ale troufám si tvrdit, že Vy nikdy ministrem školství nebudete. Tolik sebevražd pitomců na vzdělávání si žádná z politických stran na triko nevezme.
Je úplně jedno, koho přesně chtěl O. Botlík "věšet...", ale ani zoufalý pokus zlehčit tuto nehoráznost výsměchem sprostotu nevymaže.
Je úplně jedno, co je O. Botlíkovi zjevné - zjevně to totiž není pravda. O. Botlík vytrhl z textu jednu větu a už tím - nejen svojí další dezinterpretací - lže a pomlouvá.
Je úplně jedno, co si O. Botlík myslí o cílech maturantů a jaké úkoly O. Botlík klade na maturitní test; jsou to jen a pouze Botlíkovy představy a nic víc.
Je úplně jedno, že O. Botlík blábolí o "cílených manipulacích", které "jsou zcela zjevné i při porovnání obsahu testu s cíly vzdělávání", protože žádné důkazy pro své cílené manipulace nepřináší.
Je evidentní, že s "cíly" je to u Botlíka tak jako se vším - zásadně se míjejí s etikou. V tomto případě i s pravopisnou normou.
Ygrain řekl(a)...
"Jedna úroveň ovšem neznamená, že obtížnost úloh musí být nastavena jen podle části maturantů. (Pak bychom samozřejmě museli test nastavovat podle nejhoršího ze žáků, jinak by byl vždy někdo diskriminován.)"
A na to jste přišel kde, že se nastavuje podle nejhoršího?
-
To jsem jenom demonstroval důsledky vaší (a štefflovsko-botlíkovské) logiky.
Nico Pytlik řekl(a)...
Můj obdiv, pane Doležele, neskonalý.
I můj.
za tu lidskost, že herr man, hergot
Pane Soukale, že někdo kritizuje jeden extrém (kalibrace podle nejlepšího), neznamená, prosazuje druhý extrém (kalibrace podle nejhoršího). Podsouvat, že ano, je dost ošklivá vlastnost (nejen) internetových diskusí.
Ale to už je, paní Kalabisová, hodně ubohé, hodné tak nanejvýš O. Botlíka nebo toho jedince, co si myslí, že Goebbels je společensky přijatelné pojmenování.
"kalibrace podle nejlepšího" - A na to jste přišla kde?
Pan Kostečka pravil, že test obsahuje úlohy cílené na gymnazisty, aby pro ně nebyl příliš jednoduchý. Jinými slovy, náročnost testu byla uzpůsobena podle nejlepší skupiny.
úlohy cílené na gymnazisty, aby pro ně nebyl příliš jednoduchý
A není to zbytečné, pro těch asi tak sto šedesát sedm gymnazistů, kteří snesou nějaké srovnání?
"Za tu dobu by zkušení kolegové kvalitní test – v úrovní pro svůj typ školy – připravili. Samozřejmě, byl by mnohem levnější a proto by oponenturou Scio, Kalibro, atd. neprošel."
Myslím, že máte značně naivní představy o obtížnosti testování. Vezměte v potaz, že ani třeba Scio a Kalibro, dvě naše nejznámější soukromé testovací firmy, se (přes všechny své zkušenosti) v úlohách, jež byly prezentovány jako ukázkové či kvalitní, nevyvarovaly školáckých chyb, viz např. zde http://www.ascestinaru.cz/josef-soukal-ukazkove-vadna-testova-uloha/. A to žádný z jejich testů nebyl či nemohl být podroben zevrubné veřejné analýze.
Ad Ygrain: Co přesně řekl J. Kostečka:
Obecně je zájem na tom, aby většina maturantů zkoušku složila a testy jsou postaveny tak, aby je byli schopni zvládnout i žáci středních odborných škol a učilišť s maturitou. Když správně vyřeší základní jednodušší úlohy, testem bez problémů projdou. Test ovšem obsahuje i obtížnější rozlišovací úlohy, které skutečně míří spíše na gymnazisty
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-jirim-kosteckou-maturity-cestina-fnt-/domaci.aspx?c=A160525_233834_domaci_zt
Myslím, že máte značně naivní představy o obtížnosti testování.
Plně souhlasím. Použil bych klidně i mnohem přesnější a tvrdší pojmenování. Já jsem ve školství, abych učil. Testování, tvorbu RVP, inkluzi... přenechávám pedagogickým odborníkům a dalším osobnostem kulturního a společenského života.
Pročetl jsem si, co zde říká O. Botlík; většinou se jedná o tvrzení s nulovou argumentací. Zaujala mne ovšem informace o redakčním podtitulku jeho komentáře - je střípkem dotvářejícím obraz fungování masmédií ve vztahu k maturitě. A ten ukazuje jejich aktivní podíl na vzniku cílených maturitních manipulací ze strany osob spojených s testovacím byznysem.
Hodnotit něco, čemu nerozumím - promiňte, ale to jste ve školství prakticky expert.
Pane Botlíku,
bylo by fajn, kdybyste mi přestal tykat v okamžicích vašeho emocionálního vzrušení, nevypisoval mé jméno s francouzskou koncovkou, tedy ho nekomolil. Já tak vůči vám také nečiním. Pokud manipulujete s fakty kolem maturity tak, aby fakta odpovídala vašim předpokladům, je to vaše (sice pochybné) právo, vámi zvolená cesta k vašemu "cíly", ale měnit lidem jméno, je výrazem neúcty. Pokud jde o případné další mně vámi připisované nicky, mohu vás ujistit, že nepoužívám nickname Oldřich Botlík. S obsahem příspěvků pod tímto nickem se nemohu totiž ztotožnit ani náznakem.
A závěrem dovolte ocenit argumentační sílu diskutujícího pod nickem Pavel Doležel. Na rozdíl od pana Pytlíka si optimisticky myslím, že ministrem školství nebudete nikdy vy, to by si naše školství nezasloužilo. Hezký den.
Já bych jen rád upřesnil, že diskutuji pod svým skutečným jménem a občas, pokud mi to čas dovolí, se zastavím i osobně na Eduinské debatě s oponenty. Pánů Kartouse a Feřteka mi tedy bylo dáno se nadíti i poněkud naživo.
"Pan Kostečka pravil, že test obsahuje úlohy cílené na gymnazisty, aby pro ně nebyl příliš jednoduchý. Jinými slovy, náročnost testu byla uzpůsobena podle nejlepší skupiny."
Paní Ygrain, ta vaše úvaha je chybná. Ty testy jsou dělány tak, aby v nich byly úlohy snadné i úlohy obtížné. Ty obtížné tam nejsou proto, aby se na nich nachytali slabí žáci, ale proto, aby měli možnost vyniknout ti nejlepší. Neznamená to tedy, že by test byl "nakalibrován" na nejlepší, ani, že by byl "nakalibrován" na ty nejhorší. Je prostě vytvořen tak, aby měl diskriminační (rozlišovací) schopnost na všech úrovních znalostí.
Zdejší adorace individua jménem Doležel svědčí o jednom. Testovači, nastavovači laťek, ochránci prestiže maturity, kalibrátoři, tvůrci kánonů a nepodkročitelných minim, třídiči hodných od nehodných, se ze zoufalství, nebo z podstaty své přirozenosti, uchylují k neosobnímu, dehumanizovanému názorovému proudu ve vzdělávání, který je ideálně šitý na míru byrokratům, politikům a rozpočtovým analytikům mšmt.
Pro aparatčika je totiž individualita, osobní specifika, unikátní dispozice žáka (a učitele), zkrátka vše, co činí člověka člověkem, nevítanou proměnnou, kterou nelze zobjektivizovat, sečíst, vyhodnotit, vložit do okénka v excelu. U úřednictva je to pochopitelné, to je jejich parketa, jejich modus operandi. Je ovšem smutné, že řady byrokratů dobrovolně podporují a rozšiřují někteří gymnaziální učitelé, samozvané to kapacity akademického elitářství. Zároveň je pochopitelné, že jim je byrokraty vděčně nasloucháno. Hovoří stejným jazykem čísel, statistik, grafů, objektivity a rozpočtové efektivity. Je to jazyk který skvěle vyhovuje politickým prohlášením, dobře totiž zní na tiskových konferencích.
Kolem dokola omílané a tisíckrát vyvrácené mantry typu, je to přece v katalogových požadavcích, maturantů je příliš mnoho, nová maturita je levná, objektivní, srovnatelná, zlepšuje kvalitu výuky a snižuje pracovní vytížení učitelů, svědčí o tom, že propagátoři nové maturity, v zájmu udržení si svého, (v jejich očích zřejmě výsadního) postavení státních našeptávačů, odmítají vidět a připustit některé evidentní a hrubé nesrovnalosti a vyložené nespravedlnosti, které se, pod honosnou rouškou veřejného blaha, na žácích každým jarem provádějí.
Zbývá jen aby se rodiče, žáci i učitelé, kteří nepostrádají vlastní názor a jsou schopni kriticky myslet, ozvali a vytvořili precedent, který by nastavil gymnaziálním elitářům i úředníčkům jasné mantinely.
a nejen každé jaro, kdy to vrcholí, v podstatě od první třídy se dítě stává pouze stroječkem na vkládání informací, příkazů, které by měly být pohodlně mechanicky testovatelné....
dehumanizace nejen kvůli trendům k robotizaci průmyslu
ještě že jsou i rodiče, učitelé, kteří hledají alternativu, která dovolí jim i jejich dětem vyvíjet se přirozeně, moudře
"Když správně vyřeší základní jednodušší úlohy, testem bez problémů projdou."
Oprava: projdou. Ale když student, který se čtyři roky poctivě připravoval, tak tak stihne časový limit a výsledek nemá nic moc, asi neřekne, že to bylo "bez problémů".
"Ty testy jsou dělány tak, aby v nich byly úlohy snadné i úlohy obtížné. Ty obtížné tam nejsou proto, aby se na nich nachytali slabí žáci, ale proto, aby měli možnost vyniknout ti nejlepší."
Tak teď byste mne rozesmál, kdyby to nebylo spíš k pláči. Ne, opravdu si nepředstavuju, že zlá cermaťácká komise si s padoušským pochechtáváním mne ruce, jak to těm negymplákům osolí, nicméně efekt je tentýž - slabší žáci se na obtížných úkolech nachytjí a ještě ztratí spoustu času pokusem o jejich řešení.
Souhlasím s paní Kalabisovou, Tajným učitelem a Ygrain. Z jednoho dehumanizovaného na "supervýkon" nastaveného gymnázia jsem své dítě stáhla (studijní předpoklady vynikající, IQ na Mensu). V tercii měli za pololetí 130 známek, z toho 100 z písemek, tři spolužáky ze třídy na antidepresivech). Pokud se stane ministrem školství zde opěvovaný pan Doležal nebo někdo podobný, tak by to tahle mohlo vypadat všude, mimochodem v centralizované maturitní zkoušce dosahují předních příček....
Nějak nechápu svět paní Kalabisové, Tajného učitele a Ygrain. Co ti lidé dělají v práci (předpokládám, že učí), když jejich žáci nemají o jejich předmět zájem? Jak naučí žáka, kterému není dáno pochopit jejich výklad? Nezkouší, nepíší písemné práce? Neznámkují? A jak poskytují žákům a rodičům zpětnou vazbu?
A pro paní Marušku - má-li žák dejme tomu 10 předmětů, z každého je dvakrát vyzkoušen, týdně nebo ob týden píše nějaké písemné opakování, ke stovce to za pololetí dá. Chápu, že někdy je toho až moc, ale ten Váš příklad jsem nějak nepobral.
A mě zase nepřestává udivovat, co jsou někteří schopni z diskusí vyvodit. Kde jste, krtku, sebral, že snad nepíšu písemky nebo neznámkuju? Ale jistěže ano, a celkem zostra. Ale dbám na to, abych zkoušela podstatné, srozumitelnou formou a v časovém limitu, který nebude studenty hnát s jazykem na vestě. A rozhodně tam nedávám úkoly, "aby se lepší žáci předvedli".
tři spolužáky ze třídy na antidepresivech
A jaký závěr učinila sociálka k rodinnému prostředí zmíněných dětí?
A abychom v tom měli jasněji. Pytlici byli proti státní maturitě v jakékoli podobě od samého počátku věků, klasifikaci žáků nepovažují za potřebnou, a jako motivační činidlo už vůbec ne, jakékoli centrální testování naopak považují za rušivý element, a povinnou školní docházku by zrušili zfleku.
Každý nechť se vzdělává v čem, jak a kde uzná za vhodné.
"V tercii měli za pololetí 130 známek, z toho 100 z písemek"
Paní Marie! Jedná se o naprosto běžný počet známek. Když uvážíte, že děti na 2. stupni ZŠ mají dvacet známek z matematiky za pololetí, totéž v češtině a v angličtině, tak na ostatní předměty v průměru vychází šest známek, což není nic moc.
Nebo si myslíte, že by se rodičům více líbilo, kdyby učitel známkoval ze dvou známek? V tom případě by však už jedna nepovedená písemka znamenala téměř nenapravitelný problém.
Děkuji, Ygrain, z podpory pí Marušky jsem vyrozuměl něco jiného. Dáváte do písemek i těžší příklady? Z matematiky jsem opravdového jedničkáře neučil ani nepamatuji, takže mám "gausse" usunutého směrem k horším známkám. A bohužel s vyšším ročníkem, kdy se stále předpokládá, že žáci umí upravovat výrazy a řešit lineární rovnice, je to horší a horší. Ale rozhodně tam nedávám úlohy "aby všichni prošli" ;-)
Já jsem angličtinářka :-) Ale "Gausse" mívám taky posunutého, protože požadavky na šíři a zároveň přesnost splňuje jen málokdo. Cit pro gramatiku prostě vesměs chybí, ostatně na průmyslovce se není čemu divit - to ale neznamená, že ji po studentech nechci (a oko mi vlhne blahem, když větu "už jsi někdy..." student automaticky přeloží jako "have you ever..."). Testy dávám tak, aby pokryly vše podstatné, vědomosti i schopnost je použít.
"A mě zase nepřestává udivovat, co jsou někteří schopni z diskusí vyvodit."
To máte pravdu, někdy je něco pochopeno jinak, než se myslí a napíše. Navíc jste byla zařazena do řady s Tajným a Kalabisovou a to na Vás vrhlo v očích mnoha "místních" špatné světlo, ač jste zřejmě nevinná :-)
Pozor paní Ygrain, raději se hbitě a nahlas distancujte od mé osoby. I když, nedějte si iluze, budete-li tvrdošíjně s názory místních konzerv nesouhlasit, hodí vás brzy do stejného pytle, bez ohledu na to, kdo jste, co říkáte či píšete. Odlišný názor zdejší gymnaziální nostalgikové prostě netolerují a jen co se nadějete, budete mít nálepku dogmatického manipulátora a horší. Jakýkoliv projev empatie se studenty se zde neodpouští. Rada a Žák by měli radost. Postavy z jejich díla jsou nadčasové.
Co ti lidé dělají v práci (předpokládám, že učí), když jejich žáci nemají o jejich předmět zájem?
No, já nejdříve obviním rodiče z nedbalosti, pak žáky z lenosti a tuposti, pak blbé ešvépé, pak inspekci, předešlé učitele, ředitele a nakonec školníka. Pak jim nasolím tři písemky v jednom týdnu, aby se parchanti patřičně báli. To se pak nadrtí, dostanou dobrou známku a já můžu jít klidně spát s vědomím, že jsem žáky zas něco pořádného a trvalého naučil a že nízké průměry na vízech nebudou přitahovat pozornost ředitele ani rodičů.
Omlouvám se, jestli jsem někoho zařadila nevhodně s někým do řady. Nechodím sem na diskuzi často, tak nevím, kdo s kým kamarádí ...
S těmi písemkami pro Evu Adamovou a krtka: děkuji za reakci. Určitě je to věc názoru, ale mně přijde 100 písemek na cca 90 oddučených dní (po odečtení Vánoc, prvního a posledního týdne pololetí)docela dost + k tomu dalších 30 známek z ústního, úkolů, výchov atp. Přišlo mi, že se víc testuje než učí a procvičuje.
Já jsem si všimla, že spíš než věcné diskuse je tu spousta osobního snajpování ze zákopů.
Klidně ať se toho po studentech chce hodně. Já toho po nich chci docela dost a rozhodně mi nekazí dobré spaní, když nechám flákače rupnout. Ale trvám na slušném standardu, beze "špeků" a úloh k "blýsknutí se". To patří do IQ testů, ne do ověřování, kolik toho zvládli z daného předmětu.
"Ale trvám na slušném standardu, beze "špeků" a úloh k "blýsknutí se". To patří do IQ testů, ne do ověřování, kolik toho zvládli z daného předmětu."
Právě to je přece jádrem "vašeho" sporu. Pro gymnazisty může být slušný standard to, co na průmyslovce bude svítit jako maják... Pokud budete vyslyšena, test u gymnazistů ověří pouze to, že asi "chodili do školy" (přeháním).
"ale mně přijde 100 písemek na cca 90 odučených dní (po odečtení Vánoc, prvního a posledního týdne pololetí)docela dost"
Úplně opomíjíte skutečnost, že v matematice, češtině, angličtině a dnes už i druhém povinném jazyku se z velké části jedná o tzv. desetiminutovky. Zkuste prosím zaměnit pohled na celkový počet známek za pololetí za pohled jednoho konkrétního učitele např. matematiky a zjistíte, že jeden desetiminutový testík za pět vyučovacích hodin tj. za jeden týden výuky opravdu není až tak moc. Myslíte si opravdu, že když matikář věnuje 10 minut z 225 minut výuky, což jsou asi 4,5 %, ověření znalostí, a to nejenom kvůli známkování, ale i kvůli zpětné vazbě pro sebe, děti i rodiče, že je to moc?
Přiznám se, že Váš názor na počet známek je dost ojedinělý, většině rodičů opravdu víc vadí, když je známek málo a když se z mála známek klasifikuje. Navíc mám zkušenosti, že učitel, který pravidelně a spravedlivě hodnotí má u dětí daleko větší respekt než kantor, který sem tam plácne nějaký test a nemá v hodnocení systém.
Test z matematiky je pro část gymnazistů příliš snadný (ztratí 1-5 bodů) a pro naše žáky dvojkaře Sněžkou (a jsou rádi za trojku), pro trojkaře/čtyřkaře Čumulungmou (a ne každý je Ed. Hillarym).
Pro p. Marušku: To je jedna až dvě známky denně, což mi přijde asi tak na hraně toho, co je snesitelné. Ale zase je to víceleté gymnázium...
"No, já nejdříve obviním rodiče z nedbalosti, pak žáky z lenosti a tuposti, pak blbé ešvépé, pak inspekci, předešlé učitele, ředitele a nakonec školníka. Pak jim nasolím tři písemky v jednom týdnu, aby se parchanti patřičně báli."
Já si nejdříve půjdu zaplavat, pak do sauny, pak se nechám namasírovat a pak si sednu do svého nového SUV a pojedu se trochu provětrat.
"A rozhodně tam nedávám úkoly, "aby se lepší žáci předvedli"."
Ta úloha tam není kvůli předvádění se, ale kvůli tomu, aby poskytla informaci. Když dám do maturity deset triviálních úloh kupříkladu na sčítání dvou jednociferných čísel, tak tím ověřím co? Pokud žák sčítat jednociferná čísla umí, tak vyřeší všechny úlohy (možná pár procent žáků někde udělá jednu, dvě chyby) a pokud ne, tak nevyřeší žádnou. Budu mít z 62 tisíc maturantů 5 tisíc těch, kteří mají nula bodů, 56 tisíc těch, kteří mají 10 bodů (tedy maximum) a 1 tisíc těch, kteří se buď náhodou v nějakém příkladu trefili, nebo naopak v nějakém příkladu udělali chybu z nepozornosti.
Budiž, ale teď přijde student, který vyřešil všech deset úloh a chce vědět, jak je na tom v porovnání s celou populací. Třeba aspiruje na studium matematiky, nebo ekonomie a chtěl by vědět, kolik procent studentů skončilo před ním. No a co mu odpovíme? Inu, že skončil na 1. až 56000. místě. A on řekne: "No děkuji pěkně za informaci." Blbosti tajných a howe alias kalabisových zdar. Nazdar! Kupředu tupá.
"Pokud se stane ministrem školství zde opěvovaný pan Doležal nebo někdo podobný, tak by to tahle mohlo vypadat všude, mimochodem v centralizované maturitní zkoušce dosahují předních příček...."
Mě by jenom zajímalo, kdo to je ten Doležal. Ať je to kdo chce, tak pořád lepší, než Kartous, nebo Laurenčíková-Šimáčková. Viděl jste někdy Laurenčíkovou-Šimáčkovou? Vona je jak dvě. A teď to neste přes potok.
"a nejen každé jaro, kdy to vrcholí, v podstatě od první třídy se dítě stává pouze stroječkem na vkládání informací, příkazů, které by měly být pohodlně mechanicky testovatelné....
dehumanizace nejen kvůli trendům k robotizaci průmyslu"
Howe, zajděte k lékaři. To už je nějaká raciofóbie. Vyčistit čakry, přijmout nějakou tu vesmírnou energii a naládovat se homeopatiky. Doporučuji rovněž v nouzi nejvyšší, tzv. siderické kyvadélko - odborná stať viz kyvadélko.
Nejlepší je získávání informací z informačních polí jemnohmotného světa. K tomu je třeba vždy v naprostém vnějším i vnitřním klidu a při dobrém soustředění zavolat svoje vnitřní Já.
Pěkně harmonicky, v klidu, jak to přichází, tak to odchází, žádný stres. Psychiatrickým chorobám třikrát hurá.
Zdejší adorace individua jménem Doležel svědčí o jednom. Testovači, nastavovači laťek, ochránci prestiže maturity, kalibrátoři, tvůrci kánonů a nepodkročitelných minim, třídiči hodných od nehodných, se ze zoufalství, nebo z podstaty své přirozenosti, uchylují k neosobnímu, dehumanizovanému názorovému proudu ve vzdělávání, který je ideálně šitý na míru byrokratům, politikům a rozpočtovým analytikům mšmt."
Ó nikolivěk, drahý kolego. Jste poněkud žlučovitého ducha. Aby se vám otevřela čakra, která se vám vlivem té žlučovitosti zavřela, zkuste kundaliní jógu (neptejte se mě raději, co to je). Dejte si šálek dobrého zeleného čaje z údolí Tobugadských Šógunů a nohy do tepla. Ovšem čaj musíte uvařit z Pí vody, protože to je jediná voda, která je harmonická, jak by vám potvrdil jistý profesor Yamashita - její slavný objevitel.
"Pro aparatčika je totiž individualita, osobní specifika, unikátní dispozice žáka (a učitele), zkrátka vše, co činí člověka člověkem, nevítanou proměnnou, kterou nelze zobjektivizovat, sečíst, vyhodnotit, vložit do okénka v excelu. U úřednictva je to pochopitelné, to je jejich parketa, jejich modus operandi. Je ovšem smutné, že řady byrokratů dobrovolně podporují a rozšiřují někteří gymnaziální učitelé, samozvané to kapacity akademického elitářství."
Někdo je akademický elitář a někdo debil. Co s tím naděláte, drahý kolego?
"Je to jazyk který skvěle vyhovuje politickým prohlášením, dobře totiž zní na tiskových konferencích."
To jste trefil. Tiskové konference jsou hlavní zdroj hlubokých úvah a teorií. Asi pro vás. Tím se také celý ten světonázor vysvětluje. Jste typickým představitelem omezence, který na všechno, čemu nerozumí, nadává.
"Kolem dokola omílané a tisíckrát vyvrácené mantry typu, je to přece v katalogových požadavcích, maturantů je příliš mnoho, nová maturita je levná, objektivní, srovnatelná, zlepšuje kvalitu výuky a snižuje pracovní vytížení učitelů, svědčí o tom, že propagátoři nové maturity, v zájmu udržení si svého, (v jejich očích zřejmě výsadního) postavení státních našeptávačů, odmítají vidět a připustit některé evidentní a hrubé nesrovnalosti a vyložené nespravedlnosti, které se, pod honosnou rouškou veřejného blaha, na žácích každým jarem provádějí.
Nevím, ale třeba epizeuxis je v katalogových požadavcích a nikdo to tisíckrát nevyvrátil, nebo se pletu? Že je nová maturita levná jsem ještě nikoho říkat neslyšel. Objektivní je mnohem více, než nějaké pokusy na školách. Srovnatelná nevím s čím. Kvalitu výuky nezlepšuje, ale nutí studenty se učit. Tím se zvyšuje vzdělanost a to podstatně. Státní našeptávač nejsem. Na rozdíl od vás ani státní zaměstnanec.
"Zbývá jen aby se rodiče, žáci i učitelé, kteří nepostrádají vlastní názor a jsou schopni kriticky myslet, ozvali a vytvořili precedent, který by nastavil gymnaziálním elitářům i úředníčkům jasné mantinely."
Pletete si dva zcela odlišné pojmy - kritiku a kritické myšlení. Vy jste schopen pouze toho prvního. A ve vašem případě to vychází z toho, že právě vůbec nejste schopen toho druhého.
"Právě to je přece jádrem "vašeho" sporu. Pro gymnazisty může být slušný standard to, co na průmyslovce bude svítit jako maják... Pokud budete vyslyšena, test u gymnazistů ověří pouze to, že asi "chodili do školy" (přeháním)."
Vzhledem k tomu, že DT je pouze jedna část jednoho předmětu, neřekla bych, že by to nějak zvlášť vadilo. Mají ještě ústní zkoušku, mají další předměty... neřekla bych, že z maturity jako takové jsou úplně vysmátí.
Jistěže stejná maturita pro gymnázia, průmyslovky a učňáky je naprostá pitomost, ale nevypadá, že by si to ti nahoře chtěli nechat vymluvit. Kdyby se tomu neříkalo "maturita", ale třeba "minimum maturanta" nebo "připouštěcí test", bylo by to asi rozumnější.
Mohl by prosím pan Botlík nebo pan Šteffl (coby experti na testové metody) konečně vysvětlit Tajnému Učiteli, že úlohy s výběrem jedné správné odpovědi jaksi z principu MUSÍ obsahovat distraktory, i když je pan Tajný tolik nenávidí?
Lze vůbec vůbec vytvořit didaktický test bez distraktorů, jak pan Tajný až poněkud obsedantně požaduje?
z principu MUSÍ obsahovat distraktory
Vždycky jsem si myslel, že distraktor je takové divné nářadí. Něco jako retractor.
A tak že jo! Kdekdo si s ním srovnává pokřivený chrup... a charakter patrně jakbysmet.
Distraktorem je i časový limit, počet nesprávných odpovědí, délka a komplexita výchozího textu vzhledem k časovému limitu, chytáky typu, co ten člověk NEtvrdí apod...
Ó, božský Doležele, jak rád se čtete, se sebe-ukájející rozkoší, jak jednooký gigant mezi slepými, se vezete na vlně své eloquence, břitkého intelektu, penetrujících postřehů, trefných sarkazmů a kousavé ironie. Pozor, aby to nezačalo být...divné. Nebo už začalo?
V pojetí Tajného je ovšem celý svět tvořen distraktory - za chvíli mi padne červená, jestlipak to ještě stihnu, limitní obsah peněženky je distraktorem pro každoměsíční utrácení, distraktorem pro sledování televizních novin je míra jejich naplněnosti blbostmi...
Ale tak to přece není, některé věci (a státem garantovaná zkouška zvláště) musí mít vytýčené limity, okrajové podmínky. Jinak se z toho stane beztvaré bezhodnotné cosi, řečeno s Klausem - jistá nezkouška.
Přesně tak. Podepisuji se pod to jako matka syna, který má rok před maturitou. Jeho nelze přinutit k práci, která mu nedává smysl, pod žádnou hrozbou. Odmala na něj nefunguje ani pozitivní, ani negativní motivace. Exemplární příklad toho, že funguje jen vnitřní motivace - on to musí chtít udělat a aby chtěl, musí mu to dávat smysl, musí mít pocit, že mu to k něčemu bude. Nebo ho to musí bavit. Nebo ho musí zaujmout výklad zapáleného učitele, který svou práci miluje a svému oboru rozumí... Ze školy stále slyšíme, jak je chytrý, ale neschopný dělat to a to... Výsledky z PPP - nadprůměrně inteligentní, s poruchami pozornosti... Co je ale porucha pozornosti? Mám pocit, že někdy je to útěk od všech těch tlaků, stresu a povinností.. Když ho něco zaujme, dokáže se tomu věnovat, jen potřebuje dostatek času, klid... Ale co chce hlavně, jsou prožitky, chce mít čas a prostor normálně žít... (Kdo by nechtěl?) Nevíme, jestli odmaturuje, v tuto chvíli má co dělat, aby doplnil práce, které neodevzdal, aby mohl být ze všech předmětů klasifikován... je to pořád stejná písnička... Přesto jsem na něj pyšná. Kdybych mohla úplně zapomenout na známky a blížící se zkoušky, na všechno to, co má do školy plnit a neplní, ohromně by se mi ulevilo. Stačilo by mi, že je to skvělý člověk, talentovaný muzikant, člověk se srdcem na pravém místě... Je sečtělý, má všeobecný rozhled, zapojuje se do diskusí, umí komunikovat, zajímá se o dění ve společnosti, pomáhá potřebným... Domluví se perfektně v angličtině, v létě pojede pracovat do Irska - starat se o postižené děti... Je skvělý, jen v tomto školském systému prakticky nepoužitelný... https://www.facebook.com/osteffl/posts/1145029388891602
Jeho nelze přinutit k práci, která mu nedává smysl
Snad že budoucí rentiééér?
Nedává-li případně někomu maturita smysl, nechť k ní zkrátka nejde. A co s tím, jako?
Je skvělý, jen v tomto školském systému prakticky nepoužitelný...
Tak ať dělá to, co mu jde a co jej baví. Jestli se s tím i uživí, není co řešit.
To je už fakt jak u blbejch...
"Odmala na něj nefunguje ani pozitivní, ani negativní motivace"
"Je skvělý, jen v tomto školském systému prakticky nepoužitelný"
Proč mám pocit, že tady opravdu není problém ve školském systému, ale v samorostlosti jednotlivce, který bude mít problém s přizpůsobením v každém systému?
"Odmala na něj nefunguje ani pozitivní, ani negativní motivace"
Hmm, to mi silně připomíná skvělý film s Paulem Newmanem - Frajer Luke
Petr
PS.
Fakt je, že mě osobně taky lépe vyhovuje pracovat svým tempem - bez stresu, ale je holt jiná doba, než r. 1975 když jsem "matil" já. Určitě to mají součastní maturanti těžší jak v češtině, tak v cizím jazyce. Matika je zase po obsahové stránce jednodušší.
Petr
mě osobně taky lépe vyhovuje pracovat svým tempem - bez stresu, ale je holt jiná doba, než r. 1975 když jsem "matil" já
Helemese! Jakože tenkrát 'svým vlastním tempem' a snad i běžně? A teď honičky? Týýý jo...
Před lety jsem nějakou dobu svým tempem zastupoval kolegyni na mateřské. Když vyšlo najevo, že jsem za čtyři týdny výuky způsobil tříměsíční zpoždění oproti tématickému plánu, třídu mi zase vzali... Asi není tempo, jako tempo.
Paní Carcy, nerozporuji evidentní fakt, že test musí být nějak nastavený. Ovšem měl by být nastavený tak, aby zjistil, kolik toho žák zná a dovede vzhledem ke státem určenému standardu specifikovanému v RVP, kánonech a katalozích a/nebo vzhledem k ostatním žákům (percentil). Opravte mne jestli to tak není. Nástroje určené ke kalibraci testu (distraktory, časový limit, rozsah a komplexita textů vzhledem k časovému limitu, srozumitelnost/rychlost poslechů, matoucí možnosti apod.), jsou místy kontraproduktivní k cíli testu. To znamená, že u některých žáků se nedovíme co znají a dovedou, protože test nestihnou pečlivě vypracovat. Dovíme se, že by potřebovali více času. Rychlost a míra odolnosti vůči stresu však není specifikovaná v RVP/ŠVP/Katalozích/Kánonech. Ergo, test je diskriminační vůči pečlivému a pomalejšímu spektru žáků.
test je diskriminační vůči pečlivému a pomalejšímu spektru žáků
Chybka se vloudila lehce. Správně má být
'test je diskriminační vůči pomalejšímu spektru žáků'.
Doopravdy pečlivý žák se všechno nabifluje tak ukrutně, že při testu je i dostatečně rychlý.
Okomentovat