Děkuji za nádherný a pravdivý článek češtináři panu Lukášovi. Protože jak vyplývá z různých diskusí, většina diskutujících neví, jak ústní zkouška z Českého jazyka a literatury probíhá a naivně si myslí, že student 15 minut volně hovoří o knize, uvádím závaznou strukturu ústní zkoušky z Českého jazyka a literatury v délce 15 minut.
Probíhá to tak, že student je zasypán k dané knize výše uvedenými povinnými otázkami. Jedna za druhou.
Chybí vám snad otázky typu:
- co vám přečtení knihy ukázalo za hodnoty?
- v čem kniha změnila vaše vidění světa?
- jak vás posunula?
- jakou katarzi způsobila?
Kvůli čemu čteme knihy? Kvůli pojmenování trop a figur, kompoziční výstavbě nebo kvůli hodnotám?
Mí maturanti to pojmenovali přesně den po maturitě:
Teď si konečně s chuti přečteme ty krásné knihy, které jsme napoprvé četli s odporem, protože jsme neustále zkoumali ich formu a er formu, tropy a figury a další požadované termíny a nemohli jsme sledovat poetiku knih.
Tracyho tygra by tvůrci maturit nezahlédli…
Luděk Šnirch, čtenář poetické beletrie, promítající ve Filmovém klubu artové filmy, s úctou skvělé češtinářce na gymplu v době normalizace
39 komentářů:
No, možná by se to mohlo šoupnout o level výš a začít diskutovat o smysluplnosti života...
-----------
Chybí vám snad otázky typu:
◾co vám přečtení knihy ukázalo za hodnoty?
◾v čem kniha změnila vaše vidění světa?
◾jak vás posunula?
◾jakou katarzi způsobila?
Mně nechybí. Obávám se, že 95 % knih, které jsem přečetl, mne celkem nijak neposunulo... U knih z kánonu to bude možná 99 %. A už vůbec nechci extrapolovat na své bývalé spolužáky.
Katarzi způsobila jen Vonnegutova Kolíbka...
U knih z kánonu to bude možná 99 %.
No právě!
No a proto je lepší se u nich bavit o použitých jazykových prostředcích a jejich funkci a o zasazení autora do kontextu doby...
Když myslíte...
95 % knih, které jsem přečetl, mne celkem nijak neposunulo...
Mne veškeré moje certifikované studium, vzhledem k tomu v jakém stavu a kde se nacházím, posunulo tak akorát do prdele. Kdybych se býval vyučil pořádnému řemeslu, tak po mně aspoň něco hodnotného zbylo.
Představuji si, jak se učitelé jiných předmětů u maturity ptají:
◾Co vám osobnost Jana Husa ukázala za hodnoty?
◾V čem nepravidelná slovesa změnila vaše vidění světa?
◾Jak vás řešení této rovnice posunulo?
◾Jakou katarzi vám způsobilo poznání života lachtanovitých?
A jak asi hodnotí odpovědi typu
"kacíře je třeba potrestat" - "kdyby nebyli kacíři, nebylo by pokroku"; nebo "nedokážu odpovědět"; "vůbec v ničem"; "promiňte, ale to je čistě moje osobní věc". To jen tak namátkou.
Hlavním smyslem literární výuky je naučit žáky literatuře rozumět. Že se s tím pojí vytváření pozitivního vztahu k umění, rozvíjení představivosti a myšlení, prohloubení poznání světa atd., je snad jasné každému. Jedno se projevuje skrze druhé a může se to projevit i u maturity - pokud byl žák k porozumění veden a pokud si knihu skutečně přečetl a skutečně o ní přemýšlel. V jiném případě, třeba když se jen něco tupě nadriloval, nebo k tomu byl dokonce k tupému nadrilování veden a za to chválen, jde o selhání; ale je to selhání konkrétních jedinců.
Vždycky budou lidé, kteří si dokáží udělat jasno i v tom, čemu vůbec nerozumí. V horších případech tito jedinci své jasno vytrubují do světa a pokouší se znevážit něco nebo někoho, co nebo kdo se jim nelíbí. Šnirchovo falešné dilema nese pečeť botlíkovské dílny; je nejen hloupé, ale především demagogické.
Po smyslu života, vesmíru a vůbec bych se u maturity asi raději nepídila, ale nějaká variace na "co tím chtěl básník říct" a "čím mě kniha zaujala" (i kdyby to měla být lež) tam opravdu není?
Primárním úkolem školy je žáky vzdělat, a to včetně vnímání myšlenek a pocitů vyjádřených uměleckými díly, případně včetně porozumění odkazu významných osobností.
Pokud tedy způsob ověřování výsledků práce školy a žáků PROKAZATELNĚ deformuje onu primární funkci školy, je zapotřebí ho buď změnit, nebo zrušit.
1. část
S podobnými příspěvky, jako je ten od pana kolegy Šnircha, je potíž, protože jsou většinou dojmologické, neopřené o fakta, obsahující nepravdy - ne proto, že by autor chtěl čtenářem manipulovat, ale proto, že mu chybí hlubší znalosti o problematice, jíž se věnuje. Jejich tvůrci navíc začasté uplatňují "spermologický" přístup, kdy vybírají jen ty informace, které podporují jejich vidění světa (aniž by si dali práci a ověřili si jejich pravdivost).
Kdyby pan kolega Šnirch pohovořil s češtináři, kteří prošli aktualizačním e-learningovým kurzem ve šk. r. 2014-2015, pak by se pravděpodobně dozvěděl, že osnova, kterou zveřejnil, je pouze orientační. V metodickém materiálu CZVV se k ní uvádí: Ve struktuře zkoušky jsou orientačně vymezeny vědomosti a dovednosti, které by v rámci ústní zkoušky měly být ověřovány. Neznamená to však, že žák musí odpovědět na všechny podbody vztahující se k jednotlivým částem zkoušky (viz následující tabulka), vzhledem k jejich množství i specifičnosti to ani není reálné. Ke každému literárnímu dílu je nutné přistupovat individuálně, v rámci jeho analýzy je třeba pracovat vždy s takovými literárněteoretickými nástroji, kterými lze konkrétní dílo uchopit a adekvátně popsat.
Hned v následující kapitolce metodického materiálu najdeme tuto pasáž: "Výčet ověřovaných vědomostí a dovedností uvedený ve struktuře zkoušky je pouze orientační, v žádném případě nelze předpokládat, že během zkoušení jednoho žáka budou zodpovězeny všechny podbody jednotlivých částí zkoušky. Pokud bude zkoušející pracovat s obecnou strukturou zkoušky, sám na základě charakteru výňatku určí, na které otázky by měl žák odpovědět, aby analýza textu byla funkční a aby byl schopen žáka v dané oblasti ohodnotit. Pokud bude zkoušející pracovat s rozpracovanou strukturou zkoušky (všechny otázky tedy budou konkrétně formulovány s ohledem na charakter analyzovaného výňatku), neznamená to, že žákovi už nemůže položit žádnou další otázku, která ve struktuře zkoušky není uvedena. Oblasti zkoušení jsou sice strukturou zkoušky vymezeny, zkoušející však může pokládat doplňující nebo návodné otázky."
Z textu jasně vyplývá, že pracovní list může obsahovat pouze obecnou strukturu zkoušky, tedy může vypadat takto:
Autor literárního díla
Název literárního díla
Výňatek z uměleckého textu
Výňatek z neuměleckého textu
STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY
1. Charakteristika uměleckého textu
2. Charakteristika neuměleckého textu
Pokud platí, co pan Šnirch uvedl - "Probíhá to tak, že student je zasypán k dané knize výše uvedenými povinnými otázkami. Jedna za druhou." - jde o chybný přístup ze strany školy, ve které vyučuje, resp. češtinářů dtto působících. Je tedy zřejmé, že i pan kolega Šnirch patří do oné podmnožiny diskutujících, kteří nevědí, jak ústní maturitní zkouška z českého jazyka (společné části) probíhá.
2. část
I to je pro současnou podobu diskuse o společné části maturitní zkoušky příznačné - soudy se zhusta vynášejí bez pochopení podstaty, bez potřebných vědomostí a odborného fundusu. To se projevuje i v konstatování jeho maturantů "protože jsme neustále zkoumali ich formu a er formu, tropy a figury a další požadované termíny a nemohli jsme sledovat poetiku knih." Poetika je ve Wikipedii mj. definována (redukuji definici s ohledem na jádro diskutovaného problému) jako nauka o výstavbě a formálním tvaru nějakého uměleckého (zvl. literárního) díla; souhrn uměleckých zásad a prostředků (před)určující styl tohoto díla. Vezmeme-li do ruky v Čechách nejrozšířenější podobu její učebnice, tedy tu od Josefa Hrabáka, najdeme v ní právě poučení o literárních žánrech, druzích, tropech, figurách, druzích vypravěčů, druzích řečí atd. atp. Stvrzuje nám to opět i Wikipedie: "Poetika zkoumá a popisuje zvláště: kompozici (vnější a vnitřní gradaci, typy začátků a konců), jazykovou rovinu (zvl. lexikum a styl), horizontální (nadpis, motto, dedikace...) a vertikální členění textu aj. Do jisté míry můžeme jako součást poetiky chápat i jiné subdisciplíny: versologii, metriku, prozódii aj. Poetika má blízko k subdisciplínám lingvistickým, s nimiž se často kryje (např. stylistika)."
Slovo poetika se samozřejmě užívá i ve smyslu "autorská poetika" či "poetika díla", což ale není nic jiného než soubor prostředků typických pro toho kterého autora či to které literární dílo. Oba významy jsou totiž komplementární. Chtějí-li tedy maturanti pana Šnircha opravdu sledovat poetiku oněch krásných knih, budou vskutku zklamáni.
Je také nutné konstatovat, že uvědomělý čtenář, a takový by v ideálním případě měl opouštět středoškolská škamna, má být schopen pojmout nejden informativní a formativní složku literárního díla, ale i tvárnou. Platí totiž, že moderní literatura vyžaduje od čtenáře, aby přemýšlel nejen nad "co", ale i "jak". Stačí vědět něco o tzv. dvojúrovňovosti estetického vnímání, příznačné pro postmoderní literární díla.
Čtyři otázky, které pan kolega Šnirch klade, mají hned dva zásadní kazy. Předně i ústní maturitní zkouška má být nějakým způsobem objektivizována - což vyplývá z koncepce společné části maturitní zkoušky. Daný typ otázek je zaměřen subjektivně, a proto jsou tyto nevhodné. Příspěvek Jiřího Janečka pak ukazuje další jejich kaz - je velmi dobře známo, že mnoho knih, které na jednoho čtenáře zapůsobilo, nechá druhého zcela chladným. Jak jej v takovém případě budeme hodnotit? Snížíme mu známku? To asi ne. Podobné otázky tedy mohou být pouze doplňující a není problém, aby se na ně zkoušející zeptal, pokud vytvoří pracovní list, jenž mu dá časovou rezervu.
K přípěvku Oldřicha Botlíka "U knih z kánonu to bude možná 99 %.":
Udělal jste jím možná z 99 % češtinářů hlupáky, což vám zřejmě nedošlo. Podoba toho, čemu se říká kánon, totiž plně leží na bedrech češtinářů dané školy. Jen oni rozhodují, které autory a tituly do daného seznamu zařadí a které nikoliv. Tušíte to vůbec? Nebo jste si spletl seznam autorů, směrů a některých děl, jenž je určen pro literárně-historickou složku didaktického testu, se seznamem titulů české a světové literatury, z něhož si žáci sestavují své maturitní čtenářské portfolio? Ať tak či tak, výsledek je stejný. Stejně smutný.
ad Vladimír Stanzel, 3. června 2016 11:34
Vím to a nespletl jsem se. Spletl jste se vy, když jste nepostřehl, že jsem citoval z komentáře Jiřího Janečka.
Já už jsem si ale na nízkou úroveň smyslu pro kontext a nedostatek nadhledu dávno zvykl – u vás i u vašich kolegů z ASČ. Stačí, když někde uvidí(te) "Botlík", a už to mydlí(te) hlava nehlava...
Hlavně J. Soukal – ten čtenářům pomáhá "udělat si názor", ledva svůj komentář odešlu. A vlastně vůbec nezáleží na tom, co napíšu. Jednou asi zkusím nenápadně převzít kus nějakého oficiálního dokumentu ASČ a vpašovat ho do svého příspěvku. Pak to vyjde najevo v plné nahotě…
Aha, tak on to není O. Botlík, kdo se otírá o ASČ při každé nemožné příležitosti, ale naopak. No nic.
PROKAZATELNÉ je pouze to, že O. Botlík jako obvykle deformuje obraz maturitní zkoušky. Vím, nebude to jiné, ale ani potisící to nepřestane být demagogické a hloupé.
Pane Botlíku, uznávám, přehlédl jsem, že citujete, ale to celou situaci ještě zhoršuje - věděl jste, že jde o tvrzení nepravdivé, neopravil jste je, dokonce jste s ním souhlasil. Udělá něco podobného slušný diskutér, potažmo člověk?
A myslím, že je zbytečné podsouvat zde diskutujícím členům ASČ to, co děláte v první řadě vy sám, ba dokonce ještě předem, jak dosvědčuje jeden z vašich vývratků zde na ČŠ:
"...Všichni tři veřejně aktivní členové Asociace středoškolských češtinářů nejspíš zase hned vystartují s tvrzením, že kvalitní učitel… Ano, jenže kvalitní učitel už dávno na Cermat a na ASČ kašle. A dobře dělá. Ale co ty stovky nekvalitních? A co desetitisíce jejich žáků?"
"Poetika zkoumá a popisuje zvláště: kompozici (vnější a vnitřní gradaci, typy začátků a konců), jazykovou rovinu (zvl. lexikum a styl), horizontální (nadpis, motto, dedikace...) a vertikální členění textu aj. Do jisté míry můžeme jako součást poetiky chápat i jiné subdisciplíny: versologii, metriku, prozódii aj. Poetika má blízko k subdisciplínám lingvistickým, s nimiž se často kryje (např. stylistika)."
Nečetl jsem nikdy nic suššího a nudnějšího. Je to přímo život vysávající definice. Hodí se leda do zaprášených poslucháren vysokých škol (chudáci bohemisté), určitě ne na školu střední (nesoukalovu, nekostečkovu a nestanzelovu).
Tajn(otup)ý,
tuto definici ale nikdo po středoškolácích nechce. To jste nepostřehl? Asi nedokážete porozumět složitějšímu textu citujícímu text odborný, chudáčku maličký.
Je samozřejmě možné, že jste vše pochopil, ale pak jste ze sebe tímto primitivním straw manem udělal opět pouhopouhého trolla.
Ad Ygrain: Přinejmenším tematickou složku díla nebo postavy nelze analyzovat bez toho, abyste se smyslu díla nedotkla. Stejné je to i s kontextem. Podotýkám ale, že nejlepší maturitní výkony podávají studenti, kteří vůbec nepotřebují otázky, ale sami jsou schopni podat celistvý obraz díla. A samozřejmě nejen oni hovoří také o tom, co na knize oceňují, popř. s čím naopak nesouhlasí; ale vyžadovat to povinně?
Děkuji za odpověď. Nevím, tohle už je opravdu mimo můj obor, ale asi bych považovala za dost důležité se na nějaký osobní dojem z četby zeptat.
Při ústní zkoušce se k tomu dostaneme automaticky, někdy student hned na začátku zkoušky projeví radost z toho, že bude mluvit právě o tomto díle, a uvede proč, jindy vyjeví svůj názor při charakteristice určité postavy, situace, nebo v rámci kontextu, kdy dílo srovnává s dalšími (oblíbenými) díly; zkrátka osobní pohled na se vyjeví v průběhu zkoušky víceméně samozřejmě. Někdy se ale zkoušený dostane do problémů, a pak může být lepší zůstat u čistě věcné roviny, aby bylo co hodnotit, nebo na něm naopak vidíte, že toho ještě mnoho sám rád doplnil např. ke kontextu...
ad Vladimír Stanzel, 3. června 2016 12:04
Pane Botlíku, uznávám, přehlédl jsem, že citujete, ale to celou situaci ještě zhoršuje - věděl jste, že jde o tvrzení nepravdivé, neopravil jste je, dokonce jste s ním souhlasil. Udělá něco podobného slušný diskutér, potažmo člověk?
Člověče nešťastná, vy chcete diskutovat o státní maturitě z češtiny, ale nerozumíte ani významu zvolání No právě! Vždyť v maturitním katalogu a koneckonců i v testu jsou občas docela složitá souvětí...
Jaké "nepravdivé tvrzení", jaké "neopravil"? Co to proboha blábolíte? Jste vůbec střízlivý? Vy jste ve škole?
Jiří Janeček napsal, že 95 % knih, které přečetl, ho celkem nijak neposunulo... U knih z kánonu to bude možná 99 %.
Nějaký maturant nám sděluje v diskusi, co mu daly knihy, které v životě přečetl, a speciálně pak knihy z kánonu. Odkud víte, že jeho tvrzení je nepravdivé? Vy ho snad znáte? A když ho znáte, proč si to nevyřídíte s ním a taháte do toho mě?
Botlíku, podle vás je Jiří Janeček maturant? To určitě, a diskutuje třeba zde, že?
O pragmatice výroků mě nedouk jako vy nemusí poučovat, připomínám - opět - že prof. Oldřich Uličný prokázal u jistého příspěvku vaši neschopnost adekvátně intepretovat text.
Proč jen mě napadá jedno přísloví, které používal kolega fyzikář - s kozou se modlit a s blbcem mluvit je stejné náboženství?
"Nečetl jsem nikdy nic suššího a nudnějšího. Je to přímo život vysávající definice. Hodí se leda do zaprášených poslucháren vysokých škol (chudáci bohemisté), určitě ne na školu střední (nesoukalovu, nekostečkovu a nestanzelovu)."
Obávám se, že situace se má tak, že jak pánové Soukal, Stanzel a Kostečka, tak já, jsme chopni vnímat krásy světa. Oni asi více přes literaturu, já přes abstraktní svět struktur, který mne facinuje. Můžeme se přít o tom, kdo je schopen více cítit, více vnímat, kdo je empatičtější, ale ze všech cítím moudrost a empatii.
To, co předvádíte vy, je opičí láska ke studentům. Bohapusté obcování s rádoby duchovnem. Jenže my vám rozumíme, zatímco vy nám prostě ne, protože vám chybí jistá část kognitivní složky intelektu. Je to jako diskuse s hluchým a slepým o Donu Giovannim.
Váš intelekt vám umožňuje vnímat pouze přímo viděné, přímo slyšené. Teď a tady. Bez souvislostí, bez schopnosti zobecnění. O souvislostech žvaníte, protože si myslíte, že to je to, co vidíte. Váš svět ale končí tam, kam dohlédnete. Navíc ty, kteří vidí dál, máte potřebu napadat.
Distraktorem ve vašem úzkostném pojetí je úplně všechno. Od světla, přes údajný nedostatek času, odlesky od lesklého stolu, až po sotva slyšitelné pípání ptáků. Bohužel, úzkostnou poruchu nelze léčit tím, že trpícímu vysvětlím, že taková úzkost není racionální. Je to asi jako bych vysvětloval pánovi, kterému právě ujela nohu tramvaj, že by neměl krvácet, jinak vykrvácí. My vám nepomůžeme, ale nesmíte se na nás hněvat kvůli tomu, že vás nemůžeme nechat řídit vzdělávací systém ve vleku úzkostí, frustrací, nenávisti, žlučovitosti a závisti. Musí vám stačit naše ujištění, že nikomu z nás (včetně mě) rozhodně nejde o to, abychom někoho poškodili. A právě proto musíme trvat na tom, že každý vysokoškolák musí mít nějakou úroveň. Ne proto, abychom si honili triko, že na nás skoro nikdo nemá - tuto motivaci hledejte jinde. Ale proto, aby se zabránilo škodám mnohem větším. Ano, ty škody nejsou přímo viditelné a ta kauzalita v těch společenských systémech se vyjevuje obtížněji, ale je tam. A to nebezpečí je mnohem větší, než se naivním maximalizovačům individuálních osudů může zdát. Zkuste se zamyslet a začít maximalizovat individuální užitek i těch, kterým pak v profesním životě vaši rádobymaturanti zprzní život, nebo majetek.
bohapusté obcování rádoby s duchovnem......to zde provádí kdo?
Kdo nejen zde diskutuje o cílích vzdělání, o skutečných životních potřebách? Jste to vy, kontroloři dogmat a pojmů, kdo nabízí přínosné diskuse SKAV? Na té jsem si v diskuzi mezi zástupci vzdělávání a zástupci praxe, průmyslu atd, znovu prošla vývojem svých představ o tom, co potřebují absolventi pro život - zapamatování si pojmů bez porozumění určitě ne!
k poklesu vzdělanosti - ve výše zmíněné diskuzi jsem se také dozvěděla, že v Německu, konkrétně v Porýní-Vestfálsku, již existuje učňovská univerzita! Ano, místo odsudků, zvláště pro jiné vnímání světa, pro jiné schopnosti, tyto nezatracují, nýbrž jim nabízí způsob, jak se zapojit, přispět, učit se od sebe navzájem! Jen tak můžeme svět posunout kupředu, odkrýváním dalších možností, ne stavěním hrází a kopáním propastí typu nestíháš v MÉM tempu, nemáš zde místo!
cíle vzdělání - o nich hlavně mluví iniciativa "Maturitní data - Odtajněno!" - jsou v současnosti velmi úzké, omezené, nevyhovující až na mez stupidity. Kdo z vás tady mluví se studenty o skutečně závažných tématech typu přijetí zločinné smlouvy TTIP? Četli jste někdo v červnových Literárních novinách článek amerického profesora ekonomie Michaela Hudsona na téma TTIP: Hrozba pro evropské seniory? To je skutečně text hodný pozornosti.
cituji: "Na píár a na podporu POLITIKŮ OCHOTNÝCH hájit moc korporátních monopolů proti demokratickým vládám a voličům se vynakládají NEZMĚRNÉ sumy. Největší hrozbou pro evropské systémy zdravotní péče a péči o seniory obecně je tlak ze strany amerických firem a diplomatů, kteří prosazují TTIP."
ptám se, kdo jsou to ti POLITIKOVÉ OCHOTNÍ zaprodat lidství, duši? Nejsou to ti, kteří jsou ochotni podrobit se stresu, odpovědět na kdejakou blbost, která je v nějakém nesmyslném katalogu???
Jak to souvisí s maturitou? Pokud nebudeme se svými studenty, žáky,MLUVIT, DISKUTOVAT, nýbrž podlehneme tlaku nějakých tupých formulářů, katalogů, schémat, teorií a jim podobných, můžeme rovnout život zabalit a jít si chystat virtuální realitu, však roboti zde již nějak přežijí :)
Sokrates by se asi podivil, kdyby měl se svými žáky, diskutujícími, podrobit standardizaci ústní zkoušky.......
Nebo toho také považujete za bohapustého obcovače s duchovnem????
odkaz na diskuzi SKAV a Eduin: Co potřebují absolventi pro život kromě vysvědčení a diplomů
http://www.eduin.cz/clanky/co-potrebuji-absolventi-pro-zivot-krome-vysvedceni-a-diplomu/
a kde se dočtu o demonstracích za pokračování reforem v Chorvatsku? (evidentně svobodnější země než Čechy)?
Chorvati požadovali pokračování v modernizačních reformách chorvatského školství, která současná nová extremně pravicová a nacionalistická vláda rozhodla zastavit.
Mluvčí na demonstracích zdůrazňovali, že se nechtějí stát rukojmími neodpovědných politiků. Učitelé a profesoři zdůrazňovali, že chtějí školy, které by vychovávaly vzdělané a svobodomyslné lidi.
Studenti požadovali, aby vládní úřady nezasahovaly do reforem. "Nechceme se biflovat fakta zpaměti, chceme myslet, chovat se tvůrčím způsobem a debatovat. "Prosím, ať mě vláda nenutí, abych emigroval," řekl jeden student na demonstraci.
- See more at: http://blisty.cz/art/82496.html#sthash.8KB22Ey8.jnAOoW8B.dpuf
ale někteří ještě nemáme kognitivní schopnosti na tak zdeformované úrovni, abychom se nechali oblbnout dogmaty a frázemi, naštěstí
už slyším ty diskuze studentů na dílem, které nečetli a číst nehodlají: ty hele, poraď mi ňáký ty tropy a figury, co když se mě zeptaj? Ále, u Viewegha tam nejsou, to tam říkat nemusíš. - Ale co když to budou chtít, tak ňáký tam musim narvat, ne?
Co mi to jen připomíná? Už vím! Rozhovory učitelů na ZŠ při "reformě" školství....a co ty kompetence, jaký tam vlastně učim? No asi žádný, u vyjmenuj znaky, uveď příklady ....., tak tam nic nenapíšeme. - Ale něco tam být musí, co když se nás inspekce zeptá? No tak tam dáme třeba komptetenci k učení, k práci....to se vždy hodí :)
Paní Kalabisová, s omluvou ostatním za vynucené tématické vybočení,
jako spolusignatář petice proti TTIP se Vás ptám: Myslíte si, že až sem vtrhnou US korporace s ratifikovanou TTIP v hrsti, že bude českému národnímu školství zbývat „tak rok, maximálně dva“? Opravdu si myslíte, že nejde doslova o likvidaci národních států a všeho, co je tvoří? Jako ve všech totalitách, školství půjde na špalek první. Zkuste si připustit, že se můžete mýlit v tom, kdo vlastně např. v příspěvcích na ČŠ podvrací vzdělávání, co to vlastně posloucháte na nějakých jejich srazech, popř. jakou barvu dostala přidělenou revoluce v té či oné zemi, kde studenti volají, že chtějí myslet a debatovat (Sic!). Při vzpomínce na tzv. Strahovské události mne Vaše „chorvatské“ horlení rozesmálo. Tenkrát rozvodna na Strahově neutáhla večerní špičku, jak jsme si přitápěli spirálami, tak jsme si to šli s NIMI vyřídit ven. A nahlas jsme lhali, až se nám od hub prášilo, že „chceme světlo, chceme studovat!“ Pravda to byla asi tak z poloviny. Bylo to takříkajíc v předvečer, v říjnu 1967. Byl tam však jeden kardinální rozdíl, učitelé byli na naší straně.
Vy opravdu nevidíte ty trojské koně, na nichž cizí mocí řízení a placení beduíni Feřtek, Kartous, Botlík, Laurenčíková a pár dalších škůdců rajtují kolem českého školství?
Jestli jste se rozhodla tomu tažení pomáhat, je to Vaše věc, ale moc prosím, přestaňte se ohánět dětmi, které Vám jsou svěřeny ke vzdělávání. Učte je, co máte, a své názory nechte zrát. Když opakovaně čtu, jaký v tom máte zmatek, ptám se, kde berete tu, promiňte, drzost někoho názorově formovat a současně mentorovat tisíce svých kolegů? Rozum mi nad Vaší naivitou zůstává stát. Nechci Vám to podsouvat, ale opravdu myslíte, že kdyby řekněme Sobotku, Dienstbiera, Mládka učil tajný učitel, dokonce na SCIO škole pana Šteffla pod Feřtkovým dohledem, že by byli jiní a dělali ve funkcích něco jiného? TTIP spadla z nebe, nebo ji sem rvou konkrétní lidé sloužící konkrétním zájmům? Za moc a prachy, jak jinak. Nemají náhodou bezskrupulózní protagonisté toho tažení proti Evropě vymyté mozky právě tím, co zde pomáháte prosazovat - tu užvaněnou nevzdělanost?
Když „už slyšíte ty diskuze studentů na (Sic!) dílem, které nečetli a číst nehodlají“, měla byste se obtěžovat a seznámit se se skutečným průběhem maturity z českého jazyka. To, co předvedl pan Šnirch v článku, je neuvěřitelná manipulace. Jakým právem doslova vyrval část pracovního listu, osnovu, kterou by jinak v nějaké podobě musel žák mít na paměti nebo si ji načrtnout na potítku, a která není ničím jiným než návodnou pomůckou. Jak ji může vědomě lživě prezentovat jako nějaký zásobník jedovatých šípů pro ostřelování, z něhož je žák (podle Šnircha student) „zasypán k dané knize výše uvedenými povinnými otázkami. Jedna za druhou.“ Lež jako věž a sprosté osočení učitelů a přísedících. Když se tak halasně domáháte kritického myšlení, jak je možné, že opakovaně naletíte každému a spokojíte se s tím, že stejně jako Vy, do školství jen kope? Nejsem učitel ani zaměstnanec resortu, ale tvrzení pana Šnircha je natolik absurdní, že mne přimělo zjistit si skutečný stav věci. Seznamte se také, paní učitelko, laskavě s celou dokumentací k ústní zkoušce z českého jazyka a literatury, než se pustíte do pomlouvání. Z popisu hodnocení a bodové škály seznáte, jak bohapustě pan Šnirch lže a Vy plácáte nesmysly.
A jen na okraj této diskuse: Maturoval jsem v roce 1964. Na průmyslovce. Současnou maturitu z mateřštiny (Chrám i tvrz), do které tak bezmyšlenkovitě třískáte, bych si s chutí střihnul znovu. Nás to učili po autorech. Žádné škody to nezanechalo. Některé jsem zapomněl, jiné doplnil, opravil. Tohle pojetí, vystavěné na skutečném písemnictví, je nádhera. Jen mne překvapilo, že u ukázek uměleckých textů se neuvádí překladatelé. Autorům děkuji a doufám, že se nenechají otrávit několika křiklouny.
"Jste to vy, kontroloři dogmat a pojmů, kdo nabízí přínosné diskuse SKAV?"
Nevím, jaká dogmata máte na mysli.
Sokrata určitě za obcovače s duchovnem nepovažuji, na rozdíl od Tajného a Howe.
Zajímá mě velmi ta kritika TTIP. Rád se něco nového dozvím. Zajímá mě i co říkají studenti.
Mimochodem i TTIP je pojem. Nejste tedy náhodou kontrolorkou pojmů?
Howe alias Kalabisová,
když už jste mi odmítla řešit malinko náročnější logické úlohy s tím, že jde o nějaké zbytečné technicistní hříčky, tak bych se rád zeptal na něco jiného:
1) Jste pro zavádění minimální mzdy?
2) Jste pro omezování otvírací doby supermarketů zákonem?
3) Jste pro bariéry volného obchodu v podobě ochranářských opatření typu cel a dovozních, či vývozních kvót?
4) Jste pro prodej emisních povolenek?
5) Jste pro to, aby peníze byly kryty zlatem?
Své odpovědi zdůvodněte.
Konečně se dočkám toho, co je tedy to důležité pro maturitu, když ne znalosti.
Těším se, že se to konečně dozvím, když jsem byl tak dlouho na zcestí při svém postgraduálním studiu ekonomické teorie.
Jen pozor, aby se z toho nevyklubal bohapustý, primitivní a na neznalostech založený politický aktivismus. Pozor!
Hálóóó, paní Ygrain, ten didaktický test z češtiny jsem si tedy udělal. Ufff.
Trvalo mi to asi 46 minut i s posloucháním tv relace 168 hodin, z kterých ale nevím skoro vůbec nic. A bez následné kontroly, tedy jak se říká, na první dobrou.
Dosáhl jsem 41 bodů, tu profláknutou epizeuxis jsem si nezapočítal.
Tedy 82 %, což je, počítám, slušná dvojka.
Otázku č. 18 jsem vůbec nevěděl, a za pár chyb bych si zpětně rád nafackoval. Třeba ta bibliografická poznámka pod čarou (13.1), opačný význam (22.3), nebo za mnichovskou zradu (26). Ale zato na bezchybnou devítku jsem vyloženě pyšný!!!
S pokorou pytlikum vlastní, bych řekl, že na elektrotechnika, který poslední knihu beletrie přečetl před svým vstupem do pedagogických vod, což jen v roce 1985, poměrně slušný výkon.
Gratuluji, pane Pytlíku, já mám 35 minut a 47 bodů (jj, epizeuxis). Můžeme se teď bavit o konkrétních zadáních?
O konkrétních zadáních bychom se bavit mohli, ale znám pár dalších způsobů, jak se znemožnit v celorepublikovém měřítku. Jako člověku už s maturitou mi ten test přijde přiměřeně vyvážený, a bez větších problémů složitelný i bez nějaké speciální přípravy. Podotýkám, že v mém případě je cílená příprava substituována věkem, sledováním informací z různých oblastí běžného života a snad i zájmem o veřejné dění.
V každém případě musím konstatovat, že pokud bych se měl opřít právě a jen o diskuzi, která je k tématu maturit cíleně rozpoutávána a důsledně živena, pak bych musel učinit prohlášení v tom smyslu, že nejen naše školství, ale nejspíš i celá společnost jsou v takové prdeli, že si to ani představit nedovedeme.
Že ze sebe stovky odborníků na vzdělání dělá kašpary, budiž, je to jejich volba. Ale že jim na to jejich rozhořčené rolničkování naskakují vcelku normální lidé, je alarmující, nebo přinejmenším zvláštní a pro mne jen obtížně uchopitelné. Ale je to nakonec i jejich volba.
V každém případě Vám, paní Ygrain, děkuji, že jste mne přiměla udělat si v tom jasnějí.
Ad) „Že ze sebe stovky odborníků na vzdělání dělá kašpary, budiž, je to jejich volba. Ale že jim na to jejich rozhořčené rolničkování naskakují vcelku normální lidé, je alarmující, nebo přinejmenším zvláštní a pro mne jen obtížně uchopitelné. Ale je to nakonec i jejich volba.“
Pane Pytlíku, s potěšením vnímám, že se dostáváte do své původní formy. Ani se Vám nedivím, když čtu cancy (podvzor: hecy, kecy, trucy) některých diskutujících, kteří o učitelskou praxi ani neškrtli.
Pane Botlíku,
budete se už jednou muset smířit s tím, co vyjádřil tak trefně Tolkien ústy Gandalfa (mimochodem o Pánu prstenů diskutuji se svými studenty pilně a s chutí, včetně figur a tropů): You shall not pass!
V minulosti jste mě a další chtěl na webu EDUinu „věšet za koule do průvanu“, nedávno jste mě na webu ČŠ poslal ke všem čertům s mou otázkou, zda nejste spojen personálně a ekonomicky se soukromou firmou zabývající se komerčním testováním. Kladu ji znovu s logickou intencí: není v takovém případě Vaše tažení proti státem stanovené a státem zadávané maturitě vedeno jinými zájmy než bránit nešťastné maturanty, kteří si nedokázali přečíst Katalog požadavků?
Jen se ptám a očekávám Vaši jasnou odpověď.
A ještě něco: co kdybyste si zkusil na nějaké střední škole zaučit? Ale nikoli jednu pečlivě připravenou hodinu, leč nejméně celý čtyřletý středoškolský cyklus. Věřte, že byste nahlédl maturitní problematiku dost jinak. Například tak jako kolegové z praxe Soukal a Stanzel.
ze sebe stovky odborníků na vzdělání dělá kašpary
Aby nebylo mýlky, cítím se povinován připodotknout, že jsem Vás, pane Kostečko, v tomto smyslu nikdy nepovažoval za odborníka na vzdělávání, ale spíš a především za zcela normálního člověka. Pokud tedy dovolíte.
Okomentovat