Vzhledem k nynější intenzivní kampani Oldřicha Botlíka namířené proti „nové“ maturitě považujeme za nezbytné uvést do patřičných relací alespoň část jeho tvrzení a Botlíkovy snahy jako celek. Náš komentář musel být vystavěn na řadě citací, proto přinášíme celý materiál v příloze a zde uvádíme pouze stručné shrnutí, včetně úvahy o možných pohnutkách „antimaturitního“ aktivisty.
Oldřich Botlík (v jednom textu i se spoluautory) se k maturitnímu testu z českého jazyka a literatury vyjadřuje nekonzistentně a zmatečně, někdy si jeho tvrzení odporují, místy zjevně mate veřejnost. Jeho vyjádření většinou postrádají jakýkoli věcný, natož odborný základ, nejpovážlivější jsou však dezinterpretace výroků Jiřího Kostečky, které nemůžeme hodnotit jinak než jako pomluvy. Snahy o dehonestaci „nové“ maturity a představitelů ASČ jdou bohužel u Oldřicha Botlíka ruku v ruce a v posledních měsících nabývají rysů pomlouvačné kampaně.
Co je základní motivací urputné Botlíkovy kritiky a proč se dotyčný vůbec tak intezivně věnuje maturitní tematice, když maturitnímu vysvědčení nepřikládá váhu a považuje ho (řečeno jeho slovy) za „cár papíru‟, není zcela jasné. Nemalou roli zřejmě hraje skutečnost, že jeho vlastní představy o podobě zkoušky se pro MŠMT ukázaly být neakceptovatelné. Jednou z příčin může být i vzrůstající kvalita současné maturity, především těch jejích prvků, jež jsou plně centrální. Další důvod směřuje k motivaci více osobní: Při maturitních diskusích se jako vedlejší efekt ukázalo, že testy velkých společností, jejichž nejvýznamnější osobnosti na stávající maturitní systém nejvíce útočí, zdaleka nejsou bez nedostatků. Místy dokonce bez nedostatků zásadních. Botlíkova reakce na tato zjištění je ovšem pozoruhodná – jindy zuřivý a vytrvalý polemik-detailista tentokrát mlčí (nanejvýš pohrozí právními důsledky šíření kritických tvrzení). Pozoruhodný, ale příznačný střípek do obrazu člověka, který by leccos nejen předělal, ale rovnou (řečeno jeho idiolektem užitým v Lidových novinách) „oddělal‟.
Celý text komentáře
Převzato z webu Asociace češtinářů
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
48 komentářů:
Aneb 2, jak zachránit přihlouplý centralistický konstrukt před sebou samým.
Pánům a paním z asč, cermatu a mšmt se dosud nepovedlo pochopit jednoduchý princip, že vzdělání nelze zkvalitnit zvětšováním bubáků či omezováním přístupu ke vzdělání, nýbrž a pouze zkvalitněním práce učitelů. Svým archaickým lpěním na centralizaci, selekci a auditech výsledků vzdělávání, pouze oddalují nevyhnutné.
Máte-li plošný centralizovaný high stakes test a k němu katalogy požadavků, přičemž RVP tyto katalogy nereflektují a vice versa, jaký div, že dojde k nesrovnalostem. Testové úlohy, kánony i katalogy mají tu vlastnost, že je lidé interpretují a podrobují detailní kontrole, protože žákům i učitelům jde o mnoho.
Je tam Jidáš a logaritmus, nebo není? Je potřeba znát i obskurní dílka ve světovém i evropském kontextu bezvýznamných českých autorů? Jsou korektorské dovednosti částí katalogu A RVP? Kdo nese odpovědnost za přípravu žáka k maturitě? Škola, nebo žák sám? Pokud škola, tak proč tam ten logaritmus nemají a proč není vždy dost hodinových dotací na maturitní předměty? Pokud žák, proč potřebujeme školu?
Pánové si vyrobili Golema a teď se diví, že Golem neposlouchá. Mimoto, zatím nebyl nikdo schopen, už od počátku tzv nové maturity, odpovědět na jednoduché dotazy ohledem kalibrování testů na předem dané procento úspěšných pomocí nesmyslných nástrojů, které nemají zcela nic společného s ověřováním vědomostí. Není podstatné. My víme nejlépe, co nehodní žáci a nemorální učitelé potřebují. A vy, kritici SMZ jste drzí a opovážliví.
Jednoho dne se vzbudíte a zjistíte, že vaše doba je pryč, že vás už nikdo neuctívá a svět se pohnul dál. Pro mnoho rodičů i učitelů jste už dnes k smíchu a to ani nemusí být vlastníky firem na testování.
Výborné shrnutí, děkuji za Vaši práci, pane učiteli. Kéž by kvalitní učitelé diskutovali více, aby to zde nevypadalo tak jednostranně. Ale asi mají důležitější věci na práci. Je ale třeba vidět důležitost aktivní obrany kvalitní práce pro budoucnost. Snad se kvalitní učitelé probudí i v této oblasti. Pěkný den přeji.RK
Jak víte Renátko, že je to kvalitní učitel? Vy jste ho viděla učit? Nebo podle pindů na webu poznáte, jak kdo učí?
Já vím, Vy to vycítíte.
Snad se kvalitní učitelé probudí...
Zrovínka včera jsem se probudil, a říkám si, jestli to třeba nepřišlo už i na mne.
Tak rychle běžím do koupelny, kouknu do zrcadla, a... do pytla! pořád ten pytlik...
kvalitní učitel = kvalitní pracovník= zaměstnanec plnící včas a kvalitně své úkoly
kvalitní zaměstnanec plní úkoly a nedebatuje o nich,pokud to plkání nemá úkolem
zmizel!?
Kvalitní učitel, mimo jiné, umí psát a číst.
Tajný, už jste se dost vypovídal, a teď k podstatě věci: manipulacím a lžím p. Botlíka.
Renátko, toto jsou lidé, které dle mého pohledu s tajným reprezentujete a které chcete mít z žáků:
https://www.novinky.cz/cestovani/407333-jsem-umelkyne-tvrdila-americanka-za-malovani-na-skaly-ji-zakazali-vstup-do-narodnich-parku.html
Ta holčina je "sebevědomá a svobodná", Renátka z ní má jistě radost.
Dřív by se řeklo, že je to kráva. Nová doba.
"Výborné shrnutí, děkuji za Vaši práci, pane učiteli. Kéž by kvalitní učitelé diskutovali více, aby to zde nevypadalo tak jednostranně. Ale asi mají důležitější věci na práci. Je ale třeba vidět důležitost aktivní obrany kvalitní práce pro budoucnost. Snad se kvalitní učitelé probudí i v této oblasti. Pěkný den přeji.RK"
23. června 2016 12:27
Další indicie, že TU a RK nejsou učitelé. Psát komentáře v uvedené časy dne 23.6., kdy klasický učitel neví, kam dřív skočit, svědčí o velké svobodě. Ale možná Vám křivdím, třeba jste se "hodili" na nemocenskou. I takové "posily" ve sboru zkoušely "učit". Mně ještě teď stéká čůrek potu po zádech (Co pořád dělám blbě? Anebo jsem měl důležitější věci na práci?).
učitel stejne jakojiný pracovník který "nestíhá" není dobrý pracovník, a to že ještě o tom žvaní na potkání, z něj necělá supervákonnéhoo a nepostradatrlnou pracovníka,takže jestli nevíš kam skočit najdi si méně náročné povolání,třeba vrátného,tam se nechodí ale šourá kolem baráku
pratavetra, nevím co dělá "klasický" učitel ve vašem podání. Víza a docházky jsou uzavřené. Třídy trajdaj po výletech. Maturanti stojí ve frontě na pracáku, nebo sedí doma na gauči. Zbytek se učí. Normálka. Pokud váš "klasický" učitel neví kam dřív skočit, má asi špatně udělaný rozvrh. Jinak přeji další úspěšné hypotézy.
A ty třídy trajdaj po výletech samy? Učitelé mají běžně mobily s internetem a píší komentáře během výletu? Komentáře, které sem píšu během "pracovní doby" já, jsou psány v době volných hodin, kdy si na Českou školu odskočím v rámci duševní hygieny ;-)
Jinak u nás učitelé netrajdají, ale učí až do zítřka. Normálně. Podle rozvrhu. Jen dnes byla zkrácena výuka z důvodů vysokých teplot do 14 hodin. Třídní učitelé vyplňují závěrečné zprávy, kompletují papíry, omluvné listy, ... Část netřídních odnáší květiny a uklízí v kabinetech. "Leháro" pro velkou část přijde až příští týden.
Snad se kvalitní učitelé probudí...
To nestačí.
Probudit by se museli především ti, kteří mají moc.
Krom toho mi uniká, jak se podle článku pozná kvalita učitele.
Chápu ale, že pro některé diskutující je prostě zárukou kvality už jen samotný fakt, že se jim líbí příslušný názor.
vzdělání nelze zkvalitnit zvětšováním bubáků či omezováním přístupu ke vzdělání, nýbrž a pouze zkvalitněním práce učitelů.
ANO.
Svým archaickým lpěním na centralizaci, selekci a auditech výsledků vzdělávání, pouze oddalují nevyhnutné.
A jak to spolu, prosím, souvisí?
To jako kvalitu vzdělání nelze testovat?
Nevyhnutelné je pouze to, že pokud ze systému odstraníme kontrolní body, přestaneme ho řídit, pak samovolně zdegeneruje.
Říká se tomu princip zpětné vazby.
Maturanti stojí ve frontě na pracáku
Maturanti? Kteří?
A na pracáku? Proč?
Na přímé slunce se nemá chodit bez pokrývky hlavy. U jedinců, kteří mají v mozkovně podtlak, dochází k varu likvoru už při nižších teplotách, totiž.
jen samotný fakt, že se jim líbí příslušný názor
Názor? Názor je úsudek, stanovisko. Tedy výsledek vlastního myšlenkového pochodu.
Tady jde spíš o to, že patří k určité kafemlejnkové paletě.
"Pánům a paním z asč, cermatu a mšmt se dosud nepovedlo pochopit jednoduchý princip, že vzdělání nelze zkvalitnit zvětšováním bubáků či omezováním přístupu ke vzdělání, nýbrž a pouze zkvalitněním práce učitelů. Svým archaickým lpěním na centralizaci, selekci a auditech výsledků vzdělávání, pouze oddalují nevyhnutné."
To jsou prázdné bláboly. Co to je zkvalitnit vzdělání? Podstatou skutečnosti, že ekonomie má tak výsadní postavení mezi společenskými vědami a proč má takový vliv je v tom, že prakticky jakýkoliv reálný společenský problém se vyznačuje tím, že jsou omezené zdroje. Ve světě, kde nejsou omezené zdroje, je ekonomie, jako věda, zbytečná. Podstatou toho, proč má smysl omezovat přístup k formálnímu vzdělání, je skutečnost, že lidé jsou různí a pro každého je efektivnější se věnovat tomu, co mu jde lépe. Uvedl jsem jednoduchý příklad, na kterém to bylo krásně vidět. Bohužel, ti, kteří se tady ohání myšlenkovými úrovněmi a žvatlají o tom, jak ostatní nejsou schopni myslet, ani tak jednoduchý příklad nepochopili, nebo možná ani nezkoumali. O co méně jsou schopni vstřebávat skutečné argumenty, o to více řvou o neschopnosti ostatních. Odpoutávají tak pozornost od svých vlastních neschopností, frustrací a duševních, či kogniivních patologií.
Podstatou toho, proč má smysl omezovat přístup k formálnímu vzdělání, je skutečnost, že lidé jsou různí a pro každého je efektivnější se věnovat tomu, co mu jde lépe.
Tesat. Jen nevím, co má skutečnost, že "lidé jsou různí a pro každého je efektivnější se věnovat tomu, co mu jde lépe" s omezováním přístupu k formálnímu vzdělání. Jakože když někdo dosáhne určitého stupně vzdělání, nemůže se pak efektivně věnovat tomu, co mu jde lépe? Nebo že neměl být připuštěn k určité úrovni vzdělání, aby nedošel k přesvědčení, že by mohl dělat něco co pro něj/společnost nebude efektivní? Pokud však té úrovně dosáhl, jak víme, že neměl? Počkat, že vy chcete čacky chránit ubohou dělnickou třídu od zlaté fontány vzdělání, aby náhodou zmatení dělňasové nedošli k názoru, že nechtějí být montéry, ale prezidenty? Jak prosíravé, obětavé a zároveň účetně správné.
Taky jsem tak kdysi na gymplu přemýšlel. Hmm, co budu dělat, abych byl pro společnost efektivní a co že mi to vlastně jde lépe. Studovat, chlastat, sexovat nebo montovat věci v továrně... Těžká volba.
omezováním přístupu k formálnímu vzdělání
Co to zase blábolíte?
Kdo koho v čem omezuje?
Každý, kdo úspěšně složí příslušné zkoušky může studovat, co chce.
Omezené zdroje brání pouze tomu, aby např. na lékařskou fakultu byli přijati všichni, kdo úspěšně složí zkoušky. A tak si musí škola vytvořit pořadník a přijmout jen prvních N studentů.
Nikdo ale nikomu nebrání vykonat zkoušky lépe a posunout se tak nad hranici pro přijetí.
když někdo dosáhne určitého stupně vzdělání, nemůže se pak efektivně věnovat tomu, co mu jde lépe?
Nechápu. On někdo brání vystudovanému právníkovi pracovat jako tesař, když je dobrý s hoblíkem a dlátem?
Nebo že neměl být připuštěn k určité úrovni vzdělání, aby nedošel k přesvědčení, že by mohl dělat něco co pro něj/společnost nebude efektivní? Počkat, že vy chcete čacky chránit ubohou dělnickou třídu od zlaté fontány vzdělání, aby náhodou zmatení dělňasové nedošli k názoru, že nechtějí být montéry, ale prezidenty?
On někdo brání dělníkovi udělat maturitu a přijímačky, třeba na práva?
Studovat, chlastat, sexovat nebo montovat věci v továrně...
Jen odhaduji. Soudě podle výstupů do mediálního prostoru,
Studovat jste nezačal, chlastat nepřestal a pokud se toho sexování týče - slyšel jste někdy o Darwinově ceně?
Taky jsem tak kdysi na gymplu přemýšlel.
A je to tady.
Už se nám ti sebestřední gymnaziální profesůrci začínají rýsovat v jasnějších barvách...
Laimesi, vidím, že Ti nezezelenal jen ten utopenec. Ale až budeš mít nějaký podařený, napiš, já tu mám báječně odleželé tvargle a ty "prázdniny" si zpříjemníme u dobrého ejlu. Jen abych Tě potěšil, po třiceti letech ve školství si skutečně hledám místo (nemíním dělat prostitutku ani ve vlastní obci). To jen jako dovětek, protože máš problém jak s písemným projevem, tak s porozuměním textu.
poste.restante, reagoval jsem na komentář pana účetního, který řekl že "má smysl omezovat přístup k formálnímu vzdělání". To jste však ve své zvěstovatelské věži nezaregistroval.
Ale zaznamenal.
Jenže jste, podle mého skromného názoru, jeho myšlenku zase poněkud svojsky posunul někam jinam...
Já ale hlavně sleduji Váš výchozí bod z úvodního příspěvku:
že vzdělání nelze zkvalitnit zvětšováním bubáků či omezováním přístupu ke vzdělání.
Což je, dle mého, blábol.
Pánové kdy pochopíte, že toho blba nemáte krmit? Na jeden váš logický argument snese 10 blbostí.
poste.restante, když se žáci bojí přijímaček a maturit, tak se...bojí. Nikdo, krom pár podivínů, které najdete v 23:00 u kina ve frontě na horor, nemá strach rád. Nemá dokonce rád ani místo, kde se bojí, natož když tam musí x let dennodenně trčet na židli. Strach není nejlepší motivátor k učení. Pokud je strach v dětství přítomen dlouhodobě, má dopady na tělesné i mentální zdraví atp.
Já nevím jak vy, ale já nechci aby se mí žáci učili, protože se bojí. Pokouším se léta a často neúspěšně, vytvořit situace, aby se žáci chtěli učit, ne ze strachu, ale ze zájmu. Motivac strachem používají ti, kteří už nemají jiných nástrojů a kteří rezignovali na svoji roli. Strach vede žáky k vybudování strategií k úspěšnému složení testů, včetně podvádění a rychlobiflování, které mají málo společného s učením, pochopením či použitím naučeného. Mám ale pocit, že toto všechno víte a stejně s klidem a nadhledem pravého odborníka pravíte, blábol.
Daleko nejúspěšnější strategií jak se vyrovnat se zkouškou je učit se s pochopením. Užití jiné strategie obecně vypovídá především o tom, že tento základní předpoklad úspěchu nebyl naplněn. Strach samozřejmě nepřichází jen z tohoto důvodu, bývá i výrazem pocitu zodpovědnosti. Pokud je žák veden k tomu, že neuspěje-li, nic se neděje, protože mu to zkoušející stejně nějak "dá", odnáší si do života poučení, že nakonec nezáleží na tom něco umět nebo udělat, ale na úplně jiných věcech. Jak si pak bude vážit svého vzdělání a vzdělávání vůbec? Jaký příklad si odnáší do svého dalšího studia či práce?
A ještě: Hodnocení není trest, ale přirozená součást studia.
Strach je přirozenou a potřebnou součástí života.
To jen pár pedocentrických takypsychologů z něj vytváří esenci zla a zločin proti lidskosti.
Kdo nemá z ničeho žádný strach, bude sežrán, okraden, znásilněn, zavražděn, atd.
Trvalý stres a strach je škodlivý. O tom není sporu.
Občasný strach je pro organismus naopak prospěšný.
Právě proto, že nám náš pohodlný život příležitostné zdroje adrenalinu ze života odstranil, vyhledávají jej mnozí v různých extrémních aktivitách a třeba i těch Vašich hororech. To Vás fakt nikdy nenapadlo?
Je rozdíl mezi trvalým strachem žáka ze školy, pramenící například z šikany a třeba obavou, že napíšu špatně písemku, když jsem se vyfláknul na přípravu.
Chápu správně, že Vy byste asi výkon žáka raději vůbec nehodnotil?
Rozhodně nechci, aby se strach stal hlavní motivací k výuce. To ani náhodou.
Ale odmítám snahu jej ze života zcela eliminovat. Tak svět nefunguje.
(A takhle se kriket nehraje.)
Podívejte, pohádka o Budulínkovi, nebo Smolíčkovi se dětem vypráví hlavně proto, aby neotvíraly cizím lidem. Podle Vás je tedy vystavujeme nežádoucímu strachu.
Když to bude strach, co zabrání mému dítěti vběhnout pod auto, když na něj zakřičím: "Stůj!", pak mnohem raději akceptuji tento strach, nežli malou rakev.
A bude mi jedno, jestli je to jeho strach z toho, že když neposlechne, tak mu nařežu.
Navíc, jednou z nezbytných součástí života je také schopnost se se strachem naučit vyrovnat.
Ovládnout vlastní bázeň a i pod tlakem dokázat podat potřebný výkon.
Strach nesmí přerůst ve zbabělost.
Nikdy jsem například netrpěl na strach ze tmy, jako mnozí mí kamarádi.
Vděčím za to matce, která mne posílala do tmy zahrady, abych tam třeba natrhal pažitku, nebo zjistil, kolik je stupňů a pod jinými záminkami. Zprvu chodila se mnou, později mne poslala samého s baterkou a čekala poblíž, atd.
Dobrý učitel by měl své žáky připravit k přijímačkám nejen znalostmi, ale také tréninkem průběhu zkoušky.
Děti bychom měli naučit překážky překonávat a nikoli jim je umetat z cesty.
poste.restante Strach má přeci různé podoby. Nerozumím zcela, proč zde účelově mícháte dohromady strach z testů a pud sebezáchovy. Ze zkušenosti z obou stran školní lavice vím, že strach ze selhání, ze zkoušení před tabulí, z testu při kterém jde o budoucnost, má dlouhodobě velmi negativní dopad na výuku. Nyní jsme strach úspěšně umocnili plošnými přijímačkami a povinnou matikou.
To znamená že předmaturitní pragmatizmus se přesune ze čtvrťáku už do třeťáku, možná níž a na zš z devitky do osmé a níž. Ne každý učitel má k dispozici vytříděné žáky a dostatek hodin.
Tak já jsem měla například kdysi v roce 1987 strach, že se nedostanu na gympl a "naši mě zabijou". Z toho hrozného strachu jsem si teda propočítala většinu příkladů v Bělounovi a ta příprava na přijímačky mě vlastně nakonec docela bavila. A když mi příklad pěkně "vyšel", byla to čistá radost, skoro bych řekla "slast". Ono to s těmi lidskými emocemi zkrátka není tak jednoduché, že.
'Strach je emoce, vznikající jako reakce na hrozící nebezpečí.' Tolik wikipedie.
Strach z testu, ze zkoušení, z maturity? Dneska? Ani obava, natož pak zděšení.
Kdy jste byli naposled ve škole?
Jediná emoce, která se dostaví při nějakém neúspěchu u zkoušky je nasrání, že ostatní to už maj, a pak ještě nenávist k tomu debilovi, co nám to zavařil. O strachu ze školy se vždycky začne halasit, když zahrozí nebezpečí, že se bude muset něco dělat.
Tak konec chimérám, a pěkně zpátky do reality, mládenci.
"Navíc, jednou z nezbytných součástí života je také schopnost se se strachem naučit vyrovnat.
Ovládnout vlastní bázeň a i pod tlakem dokázat podat potřebný výkon.
Strach nesmí přerůst ve zbabělost."
Je zajímavé, že když čte člověk rozhovory s lidmi, kteří představují špičky ve svém oboru, téměř vždy se dočte o obavách, či dokonce pocitu strachu před určitým výkonem, zásadním pracovním rozhodnutím apod. Podobně to má ovšem každý, kdo pociťuje za svou práci zodpovědnost.
Podle mých zkušeností a vyjádření řady dalších učitelů na nejrůznějších fórech se mi zdá, že část dnešních středoškoláků nepociťuje přirozené obavy ani tehdy, kdy by je pociťovat měla. Na druhé straně nepochybně nemalé procento těchto žáků nemůže nepociťovat strach ze zkoušek, neboť se ve škole setkává s učivem, kterému plně nerozumí, a s nároky, kterým nemůže dostát. Učitel k tomu samozřejmě nemůže nepřihlížet a nemůže se nepokoušet nevyrovnávat důsledky nesmyslných (například štefflovských) představ o tom, že tím, že vpustíme žáky do středoškolských tříd, otvíráme jim bránu vzdělanosti. Není možné nechat žáky vykoupat v této pasti, kterou jim pomáhali vykopat někteří experti bez elementární zodpovědnosti za cokoli; to jen na okraj.
Ale to neznamená, že hodnocení prakticky zrušíme, resp. ho "ponížíme" na úroveň, která nivelizuje vše. Dobré hodnocení má být totiž pochvalou, odměnou, pozitivním stimulem.
Ale
Jako kdybychom při psaní příspěvků seděli vedle sebe.
Byť z jiného těsta zaděláni.
Bleskla mi hlavou myšlenka, jaká by z pravidelných přispěvatelů ČŠ byla školní třída. Určitě by bylo živo. A vím, kdo by byl Krhounkem. A kdo Krhounem.
poste.restante řekl(a)... 24. června 2016 17:50
Strach je přirozenou a potřebnou součástí života.
Děti bychom měli naučit překážky překonávat a nikoli jim je umetat z cesty.
Není pochyb, nezdá se mi, že by kdokoliv tvrdil něco jiného.
To jen pár pedocentrických takypsychologů z něj vytváří esenci zla a zločin proti lidskosti.
To se mi zdá poněkud přehnané. Snad máte na mysli opakovaně potvrzený nález kognitivních věd, že ve strachu neprobíhá učení. Má-li člověk strach, nemůže se učit (což ostatně popisujete sám v souvislosti třeba s šikanou). Proto je strach ve škole v principu nežádoucí emoce. Jistě je možné se ze strachu třeba z výsledku zkoušky začít učit, jak to např. popisuje paní Danková. Ale motivace je to jistě ta horší, neb nějaké prvky strachu přetrvávají a učení brzdí.
Navíc, jednou z nezbytných součástí života je také schopnost se se strachem naučit vyrovnat. Ovládnout vlastní bázeň a i pod tlakem dokázat podat potřebný výkon.
Ano i s tím já souhlasím, jen na okraj ovšem dodávám že v RVP nic takového není. Pokládám ovšem za zcela nežádoucí a chybné, aby ověřování takové schopnosti bylo součástí jakékoliv high-stake zkoušky. Mám dojem, že právě to má na mysli Tajný.
A vůbec nerozumím jak jste myslel tohle:
"že vzdělání nelze zkvalitnit zvětšováním bubáků či omezováním přístupu ke vzdělání."
Což je, dle mého, blábol.
Máte dojem, že platí negace výroku v uvozovkách, tedy, že vzdělání lze zkvalitnit zvětšováním bubáků a omezováním přístupu ke vzdělání? Ano jsou tu bohužel někteří, kteří si něco přibližně takového myslí. Ale to může pramenit z nejasností toho, co je vzdělání.
To je přesně ta učená dišputace o počtu andělů na špičce jehly. Strach. Jednoduše měřitelný a tedy snadno doložitelný. Že?
Žáci i jejich rodiče už dávno pochopili, že strach je jedna z cest, jak se dostat tý nebetyčný krávě, nebo tomu prudícímu debilovi na kobylku. Sdělení, že nebohý žák má strach, se rovná vyřčení ortelu pedagogické smrti. A tak se jinak tvrdé rokerky a ortlí repeří v neděli večer doma třesou strachem takovou měrou, že do školy dorazí zpravidla až někdy ve čtvrtek. Vysílení, bez domácí přípravy a s vyklepaným mozgem.
A tak si, prosím, v klidu sedněte, a ještě jednou se zamyslete nad tím, o čem tu vlastně tak úporně vedete řeč. Jako estrádní číslo ale dost slabé...
Představa, že hodnocení je bubák a strašák, a že každý, kdo se domnívá, že hodnocení by mělo mít svůj řád a úroveň - což mj. znamená, že někteří uspějí hůře a někteří neuspějí vůbec -, nerozumí vzdělávání, je zřejmě nad možnosti chápání některých diskutujících. Možná právě proto nerozumí tomu, co je to vzdělání.
Hodnotit je potřeba, často a vhodně. Ovšem, chci-li vědět co žák zná a umí, vytvořím k tomu optimální podmínky, eliminuji faktory, které mají na hodnocení negativní vliv, např strach a stres, protože se pak dovím víc a dostanu věrnější obraz žákových znalostí. Standardizovaný test s mnoha různými uzavřenými úlohami v krátkém čase, optimální k tomuto účelu rozhodně není. Nepotřebuji vědět zda žák dokáže podat výkon ve stresu a časové tísni. Proč taky? Stačí mi, když prokáže že umí a zná to, co umět a znát má. Nevím, zda je toto "umetání cestiček", ale poskytuje to rozhodně věrnější obraz o žákovi.
Myšlenka, že žáci se bojí, protože vědí, že na požadavky školy prostě nemají intelekt, je zajímavá a v některých případech tomu tak skutečně je. Nicméně, je také pravdou, že zde lze kompenzovat prací; intelekt nezvýšíme, ale zlepšíme dovednosti. Pokud ani toto nejde, žák odejde. Zde se práce učitele na gymnáziu značně liší od práce učitelů na nevýběrových středních.
Například, přijmeme žáka z nemajetné rodiny, bez vhodného zázemí a podpory rodičů, který není žádný lumen, ale u pohovoru prokáže určitý potenciál. Z nějakého důvodu se přihlásil na střední s maturitou. Mohu vytvořit podmínky k tomu, aby se chtěl učit sám a vypěstovat v něm positivní přístup k učení, protože on sám vidí, že to má smysl. Pokud se chytne, jede a zkoušku nakonec udělá, co by pak omluvilo fakt, že jsme jej u přijímaček vyhodili, protože jeho výsledky ze zš a v testu byly mizerné a my jsme usoudili, že nemá dostatečné IQ? Strachem z maturity v něm ten positivní přístup ke vzdělání nepodpoříme, spíše naopak.
Jedním z nejmocnějších nástrojů učitele je možnost, skrze vzdělání, vyjmout lidi z nepřejících poměrů, dát jim ambice a ukázat jim možnosti, které současný svět skýtá. Zde mají učitelé na nevýběrových školách obrovský potenciál a výhodu oproti gymnáziím. Pokud však žákům zabouchneme dveře před nosem hned na začátku, pokud je odepíšeme jako nehodné či nevhodné, třeba kvůli výsledkům jednoho testu, pak o tuto možnost přicházíme.
Tady se vnímání podstaty naší práce rozchází u učitelů na výběrových a nevýběrových školách a z tohoto rozdílu pramení mnohá nedorozumění. Vzhledem k tomu, že existují tyto dva paralelní světy, měl by formát vstupních a výstupních zkoušek toto reflektovat. V tomto ohledu jsou jakákoliv plošná řešení v principu vadná a kontraproduktivní.
Dítěte ze sociálně znevýhodněného prostředí či dítěte zdravotně handicapovaného, ovšem s "potenciálem" a zájmem o vzdělání, by si především měli všimnout už na té základní škole — a podle mých zkušeností to taky tak dělají. Jako matka syna s poměrně závažným motorickým omezením mohu přísahat, že jsem se ani jedinkrát nesetkala s kantorem, který by nebyl ochoten mu pomoci. Stačilo jediné: aby v rámci svých možností makal co nejlépe. Žádné výmluvy, žádné umetání cestiček, chceš jít studovat maturitní obor, tak si nesmíš dovolit mít vysvědčení se samými trojkami. Chceš maturitu, opět musíš makat, handicap nehandicap.
Upřímně, takováhle děcka jsou miláčky všech kantorů — vsadím se, že jeden každý z nás si jako žáka, který mu za celou éru pedagogické praxe nejvíce utkvěl v paměti, vybaví právě toho, který navzdory objektivním potížím bojoval jako lev.
Kdo nás "vysírá" jsou naopak takoví ti flinkové, kteří mají na startovní čáře naprosto snové podmínky, zato ale tisíc výmluv. Takoví skončí s podzimním opravným termínem maturit, ale to neva, protože taťka jim ten nultý ročník práv stejně zaplatí. Ano, nepřeji si, aby takoví lidé jednou jako právníci řešili nějakou moji kauzu. Ano, vnímám je pro fungování společnosti jako potenciálně nebezpečné, proto po nich tvrdě šlapu. Je to snad kruté, nelidské? Nemyslím si.
vyplýtvali jste tolik úsilí,že se mně ekluje sděliti vám hnusnou pravdu,žádnou maturitu nepotřebujemem
,je jen administrativním kuponem k přijetí na vš,je to stejný tunel, jako mýtné s kapšem,který se musí 10 let provozovat,jelikož nikdo nemá odvahu to zrušit a platit ooobrovské penále a vrátit ooobrovské dotace ,které už zmizely neznámo kde
Dagmar Dankova řekl(a)... 25. června 2016 12:46
Dítěte ze sociálně znevýhodněného prostředí či dítěte zdravotně handicapovaného, ovšem s "potenciálem" a zájmem o vzdělání, by si především měli všimnout už na té základní škole — a podle mých zkušeností to taky tak dělají.
Já věřím tomu, že podle Vašich zkušeností to tak je. Jek jsem ovšem už psal v jiné diskusi, Ondřej Šteffl řekl(a)... 24. června 2016 15:35
Vaše úvahy celkem logicky vycházejí z toho, co vidíte, a neberou v úvahu, to co nevidíte, s čím se nesetkáváte.
Naše data opakovaně získaná na desetitisících žáků ukazují, že na mnohých základních školách si toho nevšimnou, zejména asi tehdy, když si žák ze sociálně znevýhodněného prostředí "zájem o vzdělávání" nepřináší. A to si bohužel často ze sociálně znevýhodněného prostředí ani přinést nemůže. A tak v datech opakovaně nacházíme významné množství dětí s dobrými či dokonce skvělými obecnými studijními předpoklady a chabými výsledky v matematice a češtině a hlavně s tragickými známkami z těchto předmětů.
Takže měli by všimnout, ale často nevšimnou.
Dagmar Dankova řekl(a)... 25. června 2016 12:46
Ano, nepřeji si, aby takoví lidé jednou jako právníci řešili nějakou moji kauzu.
Můžu vás ujistit, že kromě Brna se na práva musí přes Národní srovnávací zkoušky, a tam taťka opravdu nic zaplatit nemůže. Máte ale pravdu v tom, že testujeme jen Obecné studijní předpoklady a Základy společenských věd, ale morálku ne.
Pane Šteffle, je vůbec možné, aby po kauze s plzeňskými právy, pobíhal po vlastech českých někdo tak naivní?
Pane Šteffle, žáci, které jsem měla na mysli, vašimi Národními srovnávacími zkouškami bez problémů projdou. Jasně jsem se vyjádřila, že jejich startovní podmínky jsou snové (rodinné zázemí, inteligence, nadání, "kulturní kapitál"), takže Obecné studijní předpoklady dají bez problémů a ZSV jako absolventi solidního gymplu taky nějak zvládnou (roli hraje i to, že holt mají peníze na opakované pokusy o vylepšení percentilu — a prosím netvařme se, že ty zkoušky jsou zadarmo).
Mne však zlobí něco jiného, a sice že právě takhle v podstatě privilegovaní žáci svým talentem mrhají, že jsou schopni mít na konci čtvrtého ročníku nedostatečnou, a proto maturovat až v září. Na některých fakultách jim už zápis do prvního ročníku neumožní, ale jim je to "fuk", "mají to na háku", protože jejich rodiče jsou natolik zámožní, že pro ně není problém jim financovat tzv. "nultý ročník". S tím žádné Národní srovnávací zkoušky nic nezmohou. A já za sebe říkám, že při výběru právníka budu brát v úvahu mimo jiné i reference o tom, jaký to byl student, zda studoval chaoticky, začínal poněkolikáté, pokaždé na jiné fakultě, nakonec s odřenýma ušima odstátnicoval někdy po třicítce atd. Klidně si o mně myslete, že jsem směšná učitelka, ale pro mne je fakt, že někdo opakovaně nedokáže jet "na první dobrou"(a to navzdory výborným vstupním podmínkám), známkou nespolehlivosti a nesolidnosti, a proto takovým lidem svou kauzu raději nesvěřím.
Shodneme se snad na tom, že české školy umějí "vytáhnout" žáky, kteří mají o vzdělání zájem a mají podporu v rodině, a to i v případě, že trpí nějakým omezením (sociálním, zdravotním). Jak to udělat, abychom dokázali vyloupnout ten talent i u těch, kdo zájem nemají a jejichž rodina je v tom nezájmu ještě utvrzuje, skutečně netuším. A ano, považuji to za kámen úrazu českého školství, trápí mě to. Ve SCIO škole ovšem takové žáky asi nemáte, takže nám zřejmě žádný návod nesdělíte, co?
Okomentovat