Intenzivní vzdělávací hnutí, které v posledních několika letech hýbe celou střední Evropou a mocné inkluzivní ideje, přicházející k nám ze severských států, bylo i nás korunováno v nedávné době ojedinělými úspěchy, mezi něž můžeme zařadit novelu školského zákona stejně jako i prováděcí vyhlášku č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen SVP). Součástí zmíněné vyhlášky je řada poměrně významných příloh popisujících nejen podpůrná opatření 2. – 5. stupně, ale i seznam a ceník kompenzačních a rehabilitačních pomůcek stejně jako i vzorové formuláře individuálního vzdělávacího plánu (IVP), plánu pedagogické podpory (PLPP), zprávy školského poradenského zařízení a v neposlední řadě pak i doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve školském zařízení. Přestože paní ministryně uklidňuje pedagogickou veřejnost, že vše běží, jak má, ne všechno je ovšem dokončeno. Národní ústav pro vzdělávání stále usilovně pracuje zejména na zmíněných přílohách, které mají spatřit světlo světa až koncem letních prázdnin, a to těsně před zahájením nového školního roku.
Když dospěly přípravy nové vyhlášky MŠMT ČR č. 27/2016 do své vrcholné fáze, která byla zavržena mezirezortním připomínkovým řízením, komentoval obsah a finanční náročnost této prováděcí vyhlášky ministr financí Andrej Babiš následujícími slovy: „Nemohu souhlasit s uváděnými požadavky na navýšení rozpočtu kapitoly MŠMT v letech 2016 až 2018. Návrh státního rozpočtu na rok 2016 a střednědobého výhledu na léta 2017 až 2018 vláda schválila a je projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Musím trvat na svém stanovisku, které jsem vyjádřil již při výše uvedených jednáních k návrhu rozpočtu, že součástí navrhované vyhlášky musí být vyjádření, že případné finanční dopady budou zabezpečeny v rámci stanovených výdajových limitů kapitoly MŠMT. Tím nevylučuji možnost jednat o případných požadavcích na rozpočet pro rok 2016 na základě relevantních podkladů o aktuálním vývoji vzhledem k tomu, že vyhláška vstoupí v platnost dnem 1. září 2016. Ze strany MF nelze akceptovat uváděný požadovaný nárůst rozpočtu výdajů pro rok 2016 o částku 410 mil. Kč, v roce 2017 o částku 1 mld. Kč a v roce 2018 o částku 1,5 mld. Kč. Při jednáních o návrhu státního rozpočtu na rok 2016 a SDV 2017 - 2018 byly dodatečně navýšeny výdaje kapitoly MŠMT o částku 80 mil. Kč v každém roce období 2016 až 2018 účelově určenou na zabezpečení přípravy realizace předkládané vyhlášky.“
Argument ministra Babiše, že nepřehlednost finančních nákladů spojených s inkluzí bylo provázeno používáním údajů bez použití číselného formátu a bez udání jednotek byl ovšem vyslyšen. Ministr financí ovšem tehdy ještě ani ve snu netušil, že jakékoli podpůrné opatření bude od 1. září spojeno se standardní „normovanou“ finanční částkou, která má podobu nárokové platby na základě pouhého doporučení pracovníků PPP nebo SPC. Uváděné finanční náklady spojené se zákonem podporovanou inkluzí jsou členěny na personální podporu a kompenzační pomůcky a nutno říci, že stále se jedná jen o odhady, které školství v následujícím školním roce očekávají.
Šokující je zejména skutečnost, že Národním ústavem pro vzdělávání je stále vyvíjena řada příloh uvedených ve vyhlášce. Zejména pak „Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami“, které mělo sice spatřit světlo světa koncem školního roku, ale Národní ústav pro vzdělávání údajně tento stěžejní dokument dokončí až těsně před zahájením následujícího školního roku, takže k dispozici bude všem školským poradenským zařízením až na počátku září. Doporučení bude údajně elektronický dokument, který bude editovatelný. Všechna pole budou obsahovat podokna, která budou umožňovat mimo jiné i volbu normovaných finančních výdajů u každého žáka se SVP. Zpráva z vyšetření školského poradenského zařízení, IVP stejně jako i PLPP budou také údajně elektronickými dokumenty, ale světlo světa spatří obdobně až během letních prázdnin těsně před zahájením následujícího školního roku.
Doporučení bude údajně obsahovat údaje o klientovi a závěry vyšetření, které nebudou popsány pouze jednou větou. Diagnóza se do doporučení bude zaznamenávat prostřednictvím číselného sedmimístného kódu (identifikátor znevýhodnění). Tento kód je pak údajně důvodem, proč bude nutné dopředu seznámit rodiče žáka se SVP s doporučením! Doporučení bude obsahovat důvěrná data, leč i přes tato citlivá data bude veřejným dokumentem kolujícím mezi školským poradenským zařízením rodič a školou!
V doporučení psycholog nebo speciální pedagog v poradně nebo speciálně pedagogickém centru „zaklikne“ normovanou finanční náročnost a přizná žákovi se SVP finanční částku, na kterou bude mít automaticky nárok. Škola tuto informaci o přidělení finančních prostředků na kompenzační pomůcky, speciální učebnice či asistenta pedagoga přenese do matriky a krajský úřad automaticky posílá tento finanční „nárok“ škole, na jejímž účtu pak finanční prostředky určené psychologem nebo speciálním pedagogem skončí. Psycholog či speciální pedagog však může doporučení rozšířit i o další personální požadavky, tj. školního speciálního pedagoga a školního psychologa, kteří budou z rozhodnutí školského poradenského zařízení financováni z několika finančních zdrojů (rozvojový program, šablony). Jak prosté a jednoduché řešení, že? Pedagogičtí pracovníci poraden a SPC tak budou od září de facto disponovat u každého žáka se SVP finančními částkami v rozsahu nejen desítek, ale v případě přidělení asistenta pedagoga či nákladnějších kompenzačních pomůcek i několika set tisíc korun.
Až tohle zjistí ministr financí Andrej Babiš, lze předpokládat, že ho z plánované inkluzivní pohádky s názvem „Beránku otřes se“ raní během několika minut mozková mrtvice, protože nadcházející projekt společného vzdělávání vytvoří během několika měsíců školního roku v rozpočtu nejen ministerstva školství, ale i krajských úřadů takový tunel, že se do něj vejdou nejen školy, ale i všichni zdraví a okludovaní žáci se SVP spolu s jejich učiteli a rodiči.
Po mnoha letech se tak Česká republika stane vzorem pro ostatní evropské země, kde o čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu bude bez jakékoli předběžné ekonomické průpravy, školení či dokonce kontroly rozhodovat nikoli ekonom, ale od září tohoto roku jen a jen psycholog nebo speciální pedagog školského poradenského zařízení. Aby té legraci nebyl ještě konec, rodič žáka se SVP musí být ve školském poradenském zařízení seznámen jednak s návrhem doporučení a dle zákona má doporučení také obdržet, takže bude přesně informován, jaká finanční částka byla jeho dítěti přidělena a na jakou má „nárok“. V případě, že s doporučením a finanční částkou nebude souhlasit má možnost využít opravného prostředku, kterým je stížnost adresovaná právě zřízenému pětičlennému reviznímu pracovišti NÚV. Žák nebo zákonný zástupce žáka totiž může do 30 dnů ode dne, kdy obdržel toto doporučení školského poradenského zařízení, požádat revizní pracoviště zřízené v Národním ústavu pro vzdělávání o jeho revizi. Nebude-li s výši přidělené částky spokojena i škola může obdobně požádat o revizi tohoto doporučení, a to do 30 dnů ode dne, kdy doporučení obdržela.
Pravdou je, že stěžejní příloha vyhlášky, označovaná jako „Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami“, je ještě poměrně "nedopečená", protože v kuchyni NÚV je stále ještě dopracováván systém kódování, ale ještě i další nezbytné detaily spojené s čerpáním finančních prostředků na žáky se SVP.
O celkové filosofii právě nastupující inkluze si můžeme každý z nás myslet cokoliv. Nicméně systém čerpání finančních prostředků v této oblasti nutně evokuje klasický bonmot z dnes již kultovního filmu Pelíšky: „Tohle prostě ti odborníci z NDR nějak nedomysleli.“
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
DISKUSE
Témata článků
1:1
(22)
analýza
(25)
anketa
(101)
Aplikace
(109)
audio
(148)
Bezplatně
(102)
BYOD
(34)
causy
(1049)
CERMAT
(578)
CLIL
(18)
cloud
(22)
Česko mluví o vzdělávání
(58)
ČŠI
(699)
čtenářství
(31)
dětské skupiny
(52)
digitální vzdělávání
(44)
diskuse
(65)
dokument
(1094)
domácí výuka
(28)
dotační program
(21)
DUM
(205)
DVPP
(59)
DZS
(39)
e-knihy
(323)
e-learning
(31)
EDUin
(852)
ESF
(807)
eTwinning
(32)
EU peníze školám
(257)
evaluace
(13)
FAQ
(87)
fejeton
(3)
festival
(22)
financování
(310)
glosa
(13)
gramotnosti
(48)
hodnocení
(108)
hodnocení aplikací
(41)
ICT
(1907)
infografika
(40)
informatické myšlení
(35)
informatika
(60)
inkluze
(1194)
inovace
(30)
internetová bezpečnost
(57)
interview
(173)
IWB
(32)
Jak na DUM
(16)
Jazyky pro děti
(1)
kariérní řád
(178)
kniha
(1180)
knihy
(1253)
komentář
(227)
konektivismus
(13)
konference
(197)
konkursy
(7)
konstruktivismus
(19)
kulatý stůl
(55)
kurikulum
(28)
licence
(7)
matematika
(298)
metodika
(39)
migrace
(87)
ministryně školství
(222)
mládež
(2)
MOOC
(35)
MPSV
(61)
MŠMT
(4611)
myšlenkové mapy
(10)
NAEP
(14)
Národní rada pro vzdělávání
(16)
neformální vzdělávání
(15)
nezaměstnanost
(26)
NIDM
(58)
NIDV
(228)
nová maturita
(1305)
novela
(69)
NÚOV
(55)
NÚV
(321)
odbory
(45)
odkazy
(271)
OECD
(114)
OER
(25)
ombudsman
(40)
online
(174)
OP VK
(24)
OP VVV
(67)
open source
(23)
Ostatní
(6)
otevřený dopis
(42)
pedagogicko-psychologické poradny
(41)
Pedagogika
(1364)
petice
(19)
PIAAC
(8)
PIRLS
(13)
PISA
(119)
polemika
(1885)
pozvánky
(1810)
PR článek
(1612)
práce s talenty
(37)
praktické školy
(25)
právní poradna
(339)
prezentace
(66)
profese učitele
(50)
prognózy
(16)
program
(64)
projekt
(506)
projekty
(231)
průzkum
(53)
Přečtěte si
(2698)
přednáška
(27)
předškolní ročník
(75)
předškolní vzdělávání
(103)
Přijímačky
(216)
PSP
(80)
recenze
(30)
redakce
(16)
regionální školství
(94)
RVP
(627)
satira
(44)
SCIO
(317)
sexuální výchova
(21)
SKAV
(148)
sociální sítě
(110)
soukromé školy
(165)
soutěž
(498)
standard
(127)
statistika
(100)
Strategie 2020
(46)
stravování
(50)
střední školy
(369)
studie
(33)
Škola21
(3)
školství
(2922)
tablety
(113)
TALIS
(19)
TEDx
(10)
testování
(568)
TIMSS
(39)
tipy
(16)
tisková zpráva
(2808)
top
(122)
trh práce
(156)
učebnice
(39)
Učitelský spomocník
(169)
ÚIV
(3)
UJAK
(25)
video
(685)
Volby 2013
(40)
VÚP
(53)
vyhláška
(41)
výzkum
(283)
vzdělávací politika
(551)
vzdělávací technologie
(61)
vzdělávání
(184)
zákon o pedagogických pracovnících
(64)
Zprávy
(4268)
Knihkupectví
Využijte nabídku pro školy a učitele od Albatrosmedia.cz!
Slevy a akce na knihy přímo od nakladatele. Kompletní nabídka více než 7000 titulů z produkce Albatros Media. Vše skladem, rychlé dodávky zboží.
Nejčtenější články
Články dle data
Učitelské listy
Nabídka práce
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
31 komentářů:
Nevěřím, že školy nějaké peníze dostanou. Pracovníci center obdrží jistě přesné propozice, jak finanční částku minimalizovat. Není probl=m nastavit krotéria tak, že čerpání financí bude minimální.
"Pracovníci center obdrží jistě přesné propozice, jak finanční částku minimalizovat."
Už se stalo, naše okresní PPP po nás vyžaduje seznam kompenzačních pomůcek, výpis ze sbírek (zda máme, či ne), učebnice pro integrované žáky ... Tyto budou přednostně psát do zpráv, abychom nemuseli čerpat finance.
Pracovníci center jednoduše obdrží befel finančně náročné diagnózy nepřiznávat. Školy budou tam, kde byly, tedy bez peněz na inkluzi, a děcka na tom budou ještě hůř než byly, tedy bez diagnóz.
Jakoby nahoře zapomněli na staré známé - Bez peněz do hospody nelez. V tomto případě - Bez peněz do inkluze nelez.
"Pracovníci center jednoduše obdrží befel finančně náročné diagnózy nepřiznávat."
Odmítne-li PPP nebo SPC přiznat žákovi se SVP finančně náročnější diagnózu, vystavuje se vážnému riziku nejen revize takového rozhodnutí, ale i soudního projednávání takového případu. To žádné školské poradenské zařízení riskovat rozhodně nebude.
Co ovšem brání, aby takové pokyny krajských úřadů a NÚV byly zveřejněny?
Co ovšem brání, aby takové pokyny krajských úřadů a NÚV byly zveřejněny?
A Vy si vážně myslíte, že pokud by takový pokyn byl vydán, tak že bude vyhotoven písemně a opatřen jednacím číslem? :-)
Živě si také představuji rodiče, který se soudí s PPP o diagnózu, která, řečeno lidově, prohlásí, že "jeho potomek je větší blbec, nežli doktor původně napsal".
Schválně, kolik revizí rozhodnutí, které by stanovily horší diagnózu jste ve svém okolí zaznamenal?
Že se jede na úsporný režim je zjevné: aktuální vyšetření jedou postaru a žáci nejsou zařazeni do žádného stupně podpůrných opatření. Že se s nimi bude pracovat od 1. září, je PPP jedno.
“A Vy si vážně myslíte, že pokud by takový pokyn byl vydán, tak že bude vyhotoven písemně a opatřen jednacím číslem?”
Nevím, pane kolego, v které gubernii vy žijete, ale nemohu porušit pokyn, který není v písemné podobě. Máte-li představu, že poradenští pracovníci v PPP a SPC jsou zbabělci bez vlastního úsudku a nejsou schopni hájit práva žáků se SVP, žijete patrně více na východ, než je Česká republika.
Stanovení diagnózy není zase tak neprůhledný proces, většina diagnóz od 3. stupně PO je totiž v rukou odborného lékaře, který nějakým pokynem usmoleného úředníka není vázán (viz následující přehled).
2. stupeň podpůrných opatření
Selhávání žáka z důvodu:
oslabení kognitivního výkonu (žáci s „hraniční“ inteligencí)
oslabení sluchových a zrakových funkcí
onemocnění (včetně psychického), které nemá závažnější dopady do vzdělávání
nedostatečné znalosti vyučovacího jazyka
oslabení dorozumívacích dovedností
3. stupeň podpůrných opatření
Selhávání žáka z důvodu:
lehkého mentálního postižení (LMP)
zrakového či sluchového postižení (slabozrakost, nedoslýchavost), NKS
tělesného postižení či onemocnění (včetně psychického) se závažnějšími dopady do vzdělávání
neznalosti vyučovacího jazyka
syndromu CAN (týrané, zanedbávané a zneužívané dítě)
4. stupeň podpůrných opatření
Selhávání žáka z důvodu:
středně těžkého či těžkého mentálního postižení
těžkého zrakového či těžkého sluchového postižení (nevidomost, hluchota)
závažného tělesného postižení či onemocnění
poruchy autistického spektra
neschopnosti komunikovat prostřednictvím mluveného či psaného slova
5. stupeň podpůrných opatření
Selhávání žáka z důvodu:
hluboké mentální retardace
kombinace těžkého zdravotního postižení
„Živě si také představuji rodiče, který se soudí s PPP o diagnózu, která, řečeno lidově, prohlásí, že "jeho potomek je větší blbec, nežli doktor původně napsal".“
O soudním projednávání nesprávně stanovené diagnózy nepochybujte ani na okamžik. V zahraničí je to běžná praxe. Už nyní, před zahájením inkluzivního šílenství, z toho mají PPP a SPC dost velkou hrůzu a hledají právníky.
„Schválně, kolik revizí rozhodnutí, které by stanovily horší diagnózu jste ve svém okolí zaznamenal?“
Prozatím žádnou, protože proces inkluze ještě nezačal. Zažil jsem ovšem desítky „podnětů“ ze škol a od rodičů romských dětí, které u daného žáka požadovali, aby ve zprávě byla stanovena diagnóza LMP, aby žák mohl nastoupit do ZŠ praktické. S takovými školami všichni kolegové a kolegyně, které znám, vyrazili dveře.
Nevím, pane kolego, v které gubernii vy žijete...
V gubernii, kde známý lékař, poté co odmítnul realizovat "nepísemný" pokyn, začal mít poměrně dost značné potíže.
V zahraničí je to běžná praxe.
To nepochybně ano.
Ale u nás aby pohledal případů, kdy soudy na základě znaleckých posudků daly za pravdu pacientovi a nikoliv lékaři. I v případech těžké újmy na zdraví. Natožpak v oblasti tak imaginární, jako je duševní zdraví.
Mění se to. To ano.
Ale argumentovat zahraničím mi prozatím přijde nerelevantní.
proces inkluze ještě nezačal. Zažil jsem ovšem desítky „podnětů“ ze škol a od rodičů ...
Nešlo mi o inkluzi, to je jasné.
Šlo mi o případy, kdy revizní orgán uznal stížnost pacienta (jeho ZZ), že původně mírnější diagnóza byla nesprávná a klasifikaci zvýšil.
Vy jste mi svým příkladem můj odhad vlastně potvrdil.
Neberte tuhle diskusi osobně.
Naštěstí se (zatím) bavíme jen akademicky.
Já žiju na hranici dvou gubernií,v nichž se PPP chovají zcela odlišně. Jsem zvědav, co se v tomto ohledu změní.
Reakce na pana Jana....
Zřejmě pracovníka PPP. Je to přesně ten typ, který se bude nepřímo vyřčených a doporučených befelů držet jako klíště bez vlastního rozumu, o morálním kreditu ani nemluvím. To on žije v nějakém pohádkovém světě, kde je vše průhledné a čisté. Sám pracuji skoro 30 let ve speciálním školství a s většinou PPP ( prosím, neplést s SPC) máme ty nejhorší zkušenosti. Již před pěti lety pracovnice jedné PPP mi v rozhovoru přiznala, že takový ústní příkaz mají. A je jasné, že vše je o financích, o žáky tady vůbec nejde. Tím pádem se opravdu všichni pracovníci, kteří s postiženými dětmi OPRAVDU pracují, děsí toho, že bude ještě hůř.
Doufám, že v současné době probíhající inspekce na praktických školách i na SPC a PPP zavítá i k vám, pane Jane!
Výše uvedený přispěvatel vám vzkazoval - neberte to osobně...
j
Já vám vzkazuji - ano, berte to osobně!!!!
No já nevím. Znám několik žáků, kteří mají naprosto jasné rysy autistického chování. Jak z čítanky. Přesto mají v papírech ADHD. Nevím, jakými testy přesně lze odlišit ADHD od PAS. Vím, že PAS psychologové a psychiatři píší až ve chvíli nouze nejvyšší. Přesto z přehledu podpůrných opatření je jasné, jak budou děti s PAS (vzhledem ke stupni PO ) zvýhodňovány před ADHD. U ADHD může jít např. pouze o 1.stupeň PO,tedy pouze o PLPP a nulovou finanční nárokovost. Že je spousta nejasností okolo diagnostiky, to tu pane Jane, nemůžete popřít. Jsou poradenská zařízení která tvrdí, že diagnoza není o číslech (IQ) a dávají přednost socializačním záležitostem (a to vám pak sítem projde s prominutím i opička). A jsou jiné poradny, které tvrdí, že IQ je nejdůležitější a basta a jeden bodík přes 70 a dítě není LMP, i když nerozená krávu od lva apod. Je pravda, že poradnám nikdo nedá písemný příkaz . přesto se najdou lidé, kteří vám poví, že je vyvíjen nátlak na psaní nižších stupňů podpory právě kvůli nedostatku financí. A všichni víme, že někteří lidé nátlak určitého charakteru ustojí a jiní ne. Známe to všichni, kdo jsme zažili "přemlouvání ke vstupu" před lety.Stokrát nic umořilo i vola.Budou ti stateční a ti méně. A na všech těchto lidech bude spočívat osud postižených dětí.
P.S.Největší perlou ovšem bude posuzování "diagnozy" sociálně slabé dítě nebo taky dítě z odlišného sociokulturního prostředí. Podle poslední porady by tam měly patřit i děti z bohatých rodin - taková perla na závěr. (porada psychologů a školních speciálů)
“Je to přesně ten typ, který se bude nepřímo vyřčených a doporučených befelů držet jako klíště bez vlastního rozumu, o morálním kreditu ani nemluvím.”
Reakce pana Jana....na Toma Křivánka
Jste prostě arogantní a frustrovaný hlupák (dost možná i v opačném pořadí adjektiv) ze speciálního školství. Co dodat? Prostě nomen omen. S vámi diskutovat je ztráta času. Obdobně i já vám vzkazuji - ano, berte to velmi osobně!!!!
No nevím... Nebyl i v materiálech od inkluzionistů několikrát zmiňován nějaký zázračný pokles žáku s LMP v některých krajích? Kddo o tom tehdy rozhodoval?
Nemohl by to někdo někde najít, aby se k tomu pan Jan vyjádřil?
Pane Janečku, vyhledat to mohu,ale stejně je to ztráta času. V určité době se Agentura pro soc. začleňování začala silně zabývat vřazováním romských žáků do praktických škol. V letech kolem roku 2009 poletoval po těchto školách tým ombudsmana (i na naší škole, již tenkrát ještě neombudsmanka paní Šabatová) a hledali v papírech slabá místa. Bylo šílené, že se v papírech hrabali lidé, kteří netušili,co je třeba ADHD, dys poruchy, dysfazie a další. přesto POZNALI ,kdo k nám patří a ne. Stačilo např. aby ve zprávě poradny chybělo jedno slovo nebo formulace byla PŘÍLIŠ obecná. V té době (bohužel a to byla určitě chyba) nebyla žádná přesná metodika, jak PŘESNě mají poradny formulovat , že dítě je LMP a patří do praktické školy. A na tom se ta podivná inspekce chytala. Nikdo ty děti nepřešetřoval, šlo jen o papíry. Navíc se začaly prosazovat metody diagnostiky , které údajně zohledňují sociokulturní prostředí. Dodnes mi nikdo nevysvětlí, jak můžu u 5 letého dítěte, které nezná barvy, zvířata, strany, má omezenou slovní zásobu(ale ne kvůli jazyku,ale kvůli nepodnětnému prostředí) poznat, jestli je jen zanedbané nebo už retardované. To, že umí samo poletovat po ulicích bez dozoru a v pěti letech hlídat 2 letého bráchu není zrovna známkou vyšší inteligence. Dnes vám některé poradny řeknou, že dítě, které dojde samo ze školy a do školy a utře si samo zadek není LMP. Podle jakýchsi testů. Tak to jsme to dopracovali. Proto došlo k tomu ZÁZRAČNÉMU poklesu dětí s LMP.Nastolila se dnešní politika, kterou nejvíce odskáčou tzv. hraniční děti. To jsou děti, jejichž IQ se pohybuje o něco málo bodů nad magickou hranicí 69.Vždy to budou děti na okraji, nebudou úspěšné v učení. Zahlceni učivem základky pak upadají stále více dolů. Pokud byly v praktické (kam se do určité doby směly legálně vřazovat), byly spokojené. naučily se tak akorát, co potřebovaly pro život a byla jim poskytnuta péče v oblasti, kde naopak vynikají - práce rukama. Dnes si nějaký socioinženýr vymyslel, že jsme jim bránili v rozletu (kam asi , napsala bych, ale slušnost nedovoluje) , že z nich mohli být inženýři a právníci a kdo ví co ještě. každý, kdo ty děti kdy učil s láskou ví, že je to nebetyčná blbost. Jenže jsou týpci, kterým to nevysvětlíte.A tak je posadíme do základek, necháme je prolézat se slovním hodnocením , pracovat zrovna moc nebudou (někde už ani dílny apod. nejsou, hodinové dotace max. 1 hodiny týdně). Děti budou vylézat s vědomostmi jako z praktické (tzv. minimální výstupy RVP) a budou schopnostmi práce nepolíbené. kdo si nad tímhle mne ruce blahem je pro mne idiot.
Pro pana Jan:
ano pane Jane. Byli rodiče, kteří prosili, aby jejich dítě mohlo chodit do praktické, i když jejich IQ nebo pod hranicí 70 bodů. Ale ruku na srdce, asi to také nebyly děti, kterým byste naměřil 90 a více. Myslíte, že to ti rodičové dělali naschvál,aby jim kazili život? Co když už ze zoufalství neměli jinou možnost )také jsem takové znala).
Paní Karvaiová,
napsala jste to věcně a přesně, tak, že to musí pochopit každý , s prominutím, blbec. Kdo to chápat nedokáže nebo nechce, neměl by pracovat ve školství.
Zato stupně podpůrných opatření jsou formulovány tak vágně, že jsou prakticky nepoužitelné.
Co znamená např. oslabení dorozumívacích dovedností? Žák špatně mluví, má vadu řeči, je nekomunikativní, je to autista?
Nebo:3. stupeň podpůrných opatření:
Selhávání žáka z důvodu tělesného postižení či onemocnění (včetně psychického) se závažnějšími dopady do vzdělávání.Co to je? Jaká onemocnění sem patří? Může žák selhávat proto, že má diabetes nebo epilepsii? Která tělesná a duševní onemocnění mají závažnější dopady na vzdělávání?
Jak se ve škole projevuje syndrom CAN (týrané, zanedbávané a zneužívané dítě).Co s tím může škola udělat? Zabránit týrání a zneužívání? Co může udělat pro to, aby rodiče své děti nezanedbávali?
Buďto ten, kdo to tvořil byl naprostý laik, nebo to bylo koncipováno tak, aby si z toho každý mohl vybrat to, co se mu právě hodí.
Chudáci učitelé a chudáci postižení žáci.
Re Jan: "Máte-li představu, že poradenští pracovníci v PPP a SPC jsou zbabělci bez vlastního úsudku a nejsou schopni hájit práva žáků se SVP, žijete patrně více na východ, než je Česká republika." Určitě ne všichni a ne všude. Ale tlak shora tu je a nepsané pokyny taky. Je jen otázkou, kdy se to dostane do médií. Skoková změna způsobu diagnostiky se jasně projevila ve statistikách, psalo se o tom i na ČŠ několikrát. To nám vysvětlíte jak? Že by tam byl písemný pokyn?
Kde nic není ani čert nebere a už vůbec z toho nelze nikomu nic přiznávat ani rozdávat.
Pokud pracovníci diagnostických zařízení dostatnou pokyn v podobně finančního limitu, budou mu asi těžko odolávat.
Že je to celé podvod na bezbranných postižených dětech si musí uvědomovat každý, kdo tomu trochu rozumí.
Může ovšem nastat i varianta uvedená výše v diskutovaném článku:
"Pedagogičtí pracovníci poraden a SPC tak budou od září de facto disponovat u každého žáka se SVP finančními částkami v rozsahu nejen desítek, ale v případě přidělení asistenta pedagoga či nákladnějších kompenzačních pomůcek i několika set tisíc korun.
Až tohle zjistí ministr financí Andrej Babiš, lze předpokládat, že ho z plánované inkluzivní pohádky s názvem „Beránku otřes se“ raní během několika minut mozková mrtvice, protože nadcházející projekt společného vzdělávání vytvoří během několika měsíců školního roku v rozpočtu nejen ministerstva školství, ale i krajských úřadů takový tunel, že se do něj vejdou nejen školy, ale i všichni zdraví a inkludovaní žáci se SVP spolu s jejich učiteli a rodiči."
Díky za článek a zkušenosti sdělené dámami v diskusi.
Re Jan: Bez těch gubernií a orientovaného plivání po směru převládajících větrů byste „to nedal“? Zločin inkluze po česku je přesně tím případem, který popíráte. Legalizován byl v České republice konáním našich zákonodárných vlezprdelků papežštějších než papež na základě „nevysloveného“ pokynu chytrých horákyní z Euroatlantýdy (tam na Západě, kde kvete civilizace). Tihle nesvéprávní samozvaní „vládci Evropy“ pak bez jakéhokoliv dispozičního oprávnění „nevyslovenou“ hrozbou, že nám nedají, co jim tak jako tak nepatří, a na co máme zákonný nárok, přiměly naše výkonné vlezprdelky, aby šílenství inkluze bez reptání zavedly.
Než začnete kroutit hlavou nad mou neomaleností, vězte, že jsem jen provokativně převyprávěl mj. např. opakovaná přiznání náměstka Štecha mimo záznam, že inkluze je Evropskou komisí bezpodmínečně a pod sankcí nařízená. Valachová to ví také, ale od ní to nikdy neuslyšíte. Ta je jen bezohlednou kariéristkou. Vážený pane, opakuji se: Obrana je forma boje. Jde o děti, takže servítky jsem si k tomu nebral záměrně. Nemají zde co dělat.
Dodám, co jsem měl spíš předeslat: V příspěvku výše jsem popisoval celoživotní zkušenost s všudepřítomným prosazováním mocenské (z)vůle nepsanými, a dokonce ani nevyslovenými, "pokyny". Znalost jejich "odezírání" je jednou z možností, jak vystoupat vzhůru. Stále je hojně používaná, někdy se mi zdá, že ještě více, než tenkrát, neblahé paměti. Valachová je toho ukázkou.
V názoru na inkluzi a její dopady do školského systému bychom se asi shodli.
"Děti budou vylézat s vědomostmi jako z praktické (tzv. minimální výstupy RVP) a budou schopnostmi práce nepolíbené. kdo si nad tímhle mne ruce blahem je pro mne idiot."
Paní Karvaiová jste zde moc optimistická. Nebudou znát ani ty minimální výstupy RVP. Nikdo to totiž nekontroluje.
Jinak nezaslouženě urážíte idioty. Ti za to nemohou, kdežto takový jedinec za to může, proto navrhuji lepší slovo: blbec.
Plný souhlas. Ona jednoduchá přesná metodika by totiž neumožňovala živit se na tom tolika příživníkům.
Vědomosti inkludovaní žáci nebudou mít skoro žádné, protože s nimi nikdo nebude systematicky pracovat na jejich úrovni.
Dovednosti nebudou mít vůbec žádné, protože nebudou mít pracovní vyučování, kde by si je mohli systematicky rozvíjet.
Na pracíku skončí i ti, kteří by se mohli pří vzdělávání odpovídajícím jejich schopnostem prakticky uplatnit.
Na pracíku skončí i ti, kteří by se mohli pří vzdělávání odpovídajícím jejich schopnostem prakticky uplatnit.
Je to citlivá věc, a tak nechci být uštěpačný nad únosonou mez, ale spíš to vypadá tak, že na pracáku skončí, a to nadosmrtě, především proto, že jim nebude umožněno, aby složili maturitní zkoušku na jim odpovídající úrovni.
Nemůžu odolat a jako pracovník poradny se musím trochu bránit.
Můžete mi věři, že to poslední co chci, je rozhodovat o finančním normativu na dítě. Nejsem ekonom. Jsem psycholog, diagnostik a jsem schopná posoudit určitou část obtíží dítěte a navrhnout možnosti, jak mu pomoci. To je moje práce a odpovědnost. Další část lépe posoudí škola a další rodič. A na zákaldě všech těchto posuzování by měl vznikat plán, jak dítěti pomoci. Opakuji - nejsem ekonom a za čerpání finančních prostředků být zodpovědná nechci - nejsem v tom kompetentní a navíc položky jako dyslektické okénko - 50 Kč, když si ho můžete vystřihnout ze čtvrtky, mi přijde jako naprosto zcestné.
V naší poradně se snažíme držet toho, že pracujeme v zájmu dítěte a kromě diagnostických metod také za použití zdravého rozumu. Už poskytnutí doporučení škole bez zprávy z vyšetření, kde je popsáno, jak dítě v proadně fungovalo a v čem vidím deficity, se zdravému rozumu vzpírá. Mám snad chtít po škole, aby aplikovala nějaké opatření bez znalosti důvodu, proč jsem ho doporučila? Nesmyslné...
Stupně opatření jsou dost obecné. Neexistují hranice (kromě bodů IQ a přiznejme si, že je to jen jeden z důležitých ukazatelů) kam co zařadit.
Že se ptáme na seznam pomůcek - a vy byste chtěli v září dostat náhle mnohapoložkovou stránku, z níž si nebudete moci nic dovolit a být pak popotahováni? A jde i o zmapování, nejen zda to můžem doporučit, ale i o debatu, zda se domníváte, že něco upotřebíte. I sebelepší pomůcka nemůže pomoci, pokud s ní nedokáže pracovat učitel. A znám jich dost, kteří umí a rádi pracují př. s novými technologiemi, ale také dost těch, kteří pracují bez nich (a s nimi pracovat nechtějí) a rozhodně to neznamená, že jsou v něčem horší - to jim mám snad nařizovat, aby to dělali jinak, když to není v zájmu jejich ani dítěte?
Myslím, že většina z nás, kteří pracujeme ve školství se shodne na tom, že v podmínkách našeho školství je inkluze přinejmenším problematická. Ano může fungovat. S výrazně nižším počtem žáků a vyšším personálním obsazením. A také s větším proškolením učitelů. Vždyť si vezměte jen smyslová postižení vyšších stupňů - která učitelka na běžné zákaldce umí Braillovo písmo nebo znakovou řeč? A to by zřejmě v takových případech bylo nutností.
Upřímně sama nevím, proč aktuální způsob - tedy možnost integrace - nestačí. Vždyť máme děti s postižením na bežných školách - někdy s asistentem, někdy jen s IVP a často to dobře funguje. A je to právo, které rodičům nelze upřít (pokud je v možnostech školy vytvořit podmínky).
Já osobně mám pocit, že na tomo systému budou tratit všichni - děti, rodiče, učitelé, i my z poraden a center (za nás - přibyde administrativa, ubyde čas na klinety - ať už děti, rodiče nebo učitele, přibyde stížností ze strany rodičů, když nedejbože zjistíme, že dítě holt není Einstein, mohla bch pokračovat ještě dlouho).
Tolik část mého názoru na to, co se na nás všechny chystá. Velká část toho co si myslím je nicméně nepublikovatelná...
Nezbývá než doufat, že budoucnost nebude tak temná, jak mi to teď připadá.
Uvedení inkluzivní vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do praxe od 1. září 2016 připomíná vtip o muži padajícím z mrakodrapu. V 15. patře se vykloní úředník z okna a ptá se padajícího sebevraha: „Jak se cítíte?“ „No, prozatím to ještě jde,“ odpoví mu muž s úsměvem a pokračuje ve střemhlavém letu. Něco podobného zažívá většina pedagogických pracovníků. Část z nich během letních prázdnin již po několikáté přepisuje školní vzdělávací program do žádané podoby, aby odpovídal nové verzi RVP ZV. A zbytek? Ti říkají na konci právě končícího školního roku s úlevou: „No, prozatím to ještě jde.“
Jak takový poradenský proces u konkrétního žáka bude vypadat, to lze jen s neblahou předtuchou očekávat. Doposud nikdo neví nic konkrétního. Jen čas od času přiveze ředitelka naší SPC z NÚV další Jobovy zvěsti, kterými vyděsí všechny přítomné.
Po minimálně dvouhodinovém vyšetření žáka se SVP čeká psychologa stejně jako i speciálního pedagoga nejen téměř hodinový rozhovor s rodiči žáka a následně pak konzultace se školou, kterou žák navštěvuje a se kterou pedagogický pracovník bude nucen domluvit konkrétní detaily plánované inkluze žáka. Třešničkou na dortu je pak minimálně hodinové martyrium více než sedmistránkové zprávy o dítěti, která bude mít podobu sofistikovaného elektronického formuláře NÚV, jejíž součástí je doporučení konkrétních podpůrných opatření a téměř u každého zvoleného opatření pak i volba normované finanční náročnosti personální či materiální podpory, na kterou žák bude mít „nárok“. U doporučených kompenzačních pomůcek pak pedagogický pracovník nesmí zapomenout zejména na to, aby učitelům ve škole sdělil, jak s danou učební pomůckou u konkrétního žáka mají pracovat, pokud to pomůcka bude vyžadovat. Nesmí ovšem opomenout velmi podstatnou věc, kterou je úprava očekávaných výstupů vzdělávání, které musí korespondovat s nově upraveným RVP ZV. Jak bude vypadat část očekávaných vzdělávacích výstupů, která bude formulována pedagogickým pracovníkem PPP nebo SPC: To je snad lepší ani nevědět.
Kdo někdy vyplňoval na daňové přiznání, určitě potvrdí, že ve srovnání s tímto martyriem to byla úplná brnkačka.
Také mám rád filmy o Supermanovi. Jsou v každodenním životě nesporně zpestřením, poskytujícím relaxační uvolnění a večerní pohodu. Podobným způsobem života jako Superman bych se sice živit nechtěl, ale jak to tak vypadá, od 1. září bude Supermanů všude jako naseto.
Helena://Tolik část mého názoru na to, co se na nás všechny chystá. Velká část toho co si myslím je nicméně nepublikovatelná...//
Velká část toho co si myslíme, zůstává v kancelářích, sborovnách, po chodbách. Vedoucí pracovníci jistě znají naše nepublikovatelné názory, před zákonem padajícího... se však postaví do haptáku. A Pytlík ví proč. Na druhou stranu tu máme příklady ředitelky z Vysoké Lípy nebo předvánočních inspektorů z Chrastavy, jak je snadné dostat přes prsty. Že je zbabělá generace Husákových dětí se dá pochopit, ale když na těch MASech, slyším čerpačské agitky novodobých třicetiletých svazáků – čerpačů, mám zase tu pověstnou blbou náladu.
Tu pověstnou náladu mám od loňských vánoc.Poznání, že tenhle stát se stal Absurdistánem až po revoluci,bylo tvrdé. Socík byl brnkačka. Znali jsme hloupé kecy mocipánů a mysleli si o nich své. Dnes je docela těžké poznat, kdo kecá a kdo ne. Když přemýšlím o lidech prosazujících např. inkluzi ,říkám si:
1/věří tomu?
2/nevěří tomu,ale mají z toho prachy, tak plkají dále?
Jak to mám sakra poznat? Ovládají nás fanatici? V poslední době mám čím dál větší pocit, že ano. Stačí si přečíst vše o Chrastavě(nebo i poslechnout,to jsem tomu zase včera dala), přečíst si třeba o krásné Lípě a dalších. Je vůbec možné mít se zdravým rozumem takové názory? Nebo jsou ti lidé superplaceni a zanícením si hrabou pod sebe stelivo z prachů? Jen paní L. má tolik funkcí, že by musel den mít 40 hodin nejméně, aby to stihla. Přesto stíhá! Posílala jsem na všechny strany připomínky a pročítala stovky stran - abych zjistila, že to nejspíš (ty připomínky a nejen moje samozřejmě) nikdo nečte. Udělal se proce, JAKO ŽE SE PŘIPOMÍNKUJE, a to bylo všecko. Pozvali se na jednání odborníci, aby se v tichosti jejich názory smetly ze stolu. Na současné akce se zvou lidé, kteří stojí a vřískají na podiu své rozzářené názory a jeden čeká, že začnou všichni vyskakovat ze sedadel a řvát hosana na nebesích. Stačí se podívat na Youtube,ale nejezte před tím.To nejsou svazáci, koho tam vidíte, to jsou fanatici, nic jiného nepřipomínají. Tam prostě chybí ten selký rozum.Budu dělat od září speciálního pedagoga a čeká mě něco podobného,co pana Jana. Martirium papírů. A lítání mezi zdmi. protože já rozhodně pro tuhle jakoinkluzi nejsem a bude na mě tlačeno,ať ji propaguju, což odmítám a stojím si za svým. Ale třeba to my dole nějak ustojíme.
Někteří učitelé to "nějak ustojí", někteří odejdou a někteří skončí na psychiatrii.
Pracovníci poraden a SPC to také možná nějak ustojí, v horším případě odejdou, psycholog se uživí i jinde než ve školství,možná, že i lépe,
ale co bude s mentálně postiženými dětmi, které nemají kam odejít?
Po nějakém čase jsem se vrátil vrátil k diskutované inkluzivní vyhlášce - mimochodem je to strašné čtení - uvědomil jsem si, že autorka příspěvku má vlastně do jisté míry pravdu.
Vyhláška č. 27/2016 v ustanovení § 15 odst. 2 jasně stanovuje, co obsahuje doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, které se vyhotovuje za účelem stanovení podpůrných opatření pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.
Doporučení vydané za účelem stanovení podpůrných opatření pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami obsahuje:
a) identifikační údaje žáka, školy a školského poradenského zařízení,
b) datum přijetí žádosti o poskytnutí poradenské pomoci,
c) shrnutí závěrů vyšetření,
d) popis speciálních vzdělávacích potřeb žáka,
e) údaje o případném znevýhodnění žáka uvedeném v § 16 odst. 9 zákona,
f) doporučené podpůrné opatření a jeho stupeň,
g) návrh postupu při poskytování podpůrných opatření,
h) poučení o možnosti podat žádost o revizi doporučení podle § 16b zákona,
i) identifikační údaje pracovníka školského poradenského zařízení, a
j) datum vyhotovení doporučení.
O přiznání konkrétních finančních částek, spojených se stanoveným spektrem podpůrných opatření, v této části vyhlášky nelze nalézt sebemenší odkaz. Pouze v příloze č. 5, která je v rozporu s dikcí a zněním celé vyhlášky, je u jednotlivých oblastí podpory uveden kód NFN označující „normovanou finanční náročnost“ přiznané pedagogické, personální či metodické podpory žáka se SVP.
K rozhodnutí o přidělení konkrétních finančních částek, které budou ad hoc stanoveny Národním ústavem pro vzdělávání, nemá pedagogických pracovník (psycholog, speciální pedagog) nejen zmocnění, které by vyplývalo z vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ale které je dokonce v rozporu s jeho pracovní náplní. Ta je stanovena Nařízením vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě Katalogem prací ve veřejných službách a správě. Psycholog, ani speciální pedagog nejsou referenty sociálních věcí, kteří se věnují přípravě ucelených podkladů pro provádění a zajišťování přiznávání dávek státní podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi či dávek sociální péče pro zdravotně postižené aj. Obdobně psycholog, ani speciální pedagog nejsou sociálními pracovníky, kteří se věnují poskytování soustavné sociální pomoci v přímém styku s osobami nebo rodinami, které se dostaly do nepříznivé sociální situace. Naopak, psycholog a speciální pedagog jsou odbornými pedagogickými pracovníky, jejichž náplní práce je provádění komplexní pedagogicko-psychologické nebo speciálně pedagogické diagnostiky, náročných nápravných, reedukačních a kompenzačních činností s dětmi, žáky, studenty nebo klienty se zdravotním postižením a náročného psychologického nebo speciálně pedagogického poradenství při řešení problémů ve vývoji a vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením ve škole a v rodině. Náplň práce těchto pedagogických pracovníků je srovnatelná s obdobným oborem ve zdravotnictví, kde se klinický psycholog věnuje provádění specializovaných činností na úseku klinické psychologie, například psychologická diagnostika, psychoterapie a socioterapie, rehabilitace, reedukace a resocializace psychických funkcí, provádění psychologické prevence, výchovy a poradenství ke zdravému způsobu života, poskytování neodkladné péče v případě akutních psychických krizí a traumat.
Okomentovat