Reakce ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání na výzvu iniciativy Maturitní data – odtajněno.
Ve svých vyjádřeních jsem se ohradil proti tvrzení iniciativy, že státní maturita (myšleno společná část maturitní zkoušky) porušuje zákon. Pro Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV) je při přípravě zkoušek maturitní zkoušky závazný zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění. Ten v odstavci 1 § 78a jasně stanoví „Rozsah vědomostí a dovedností, které mohou být ověřovány zkouškami společné části maturitní zkoušky, stanoví ministerstvo v katalozích požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky (dále jen "katalog") pro příslušný zkušební předmět. Katalogy ministerstvo zveřejní vždy nejpozději 24 (dnes již 48) měsíců před termínem konání zkoušek způsobem umožňujícím dálkový přístup.“ Katalogy požadavků schvaluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rozsáhlém připomínkovém řízení. Na soulad katalogů s RVP dbá Národní ústav vzdělávání.
V katalogu požadavků zkoušky z matematiky je v tematickém okruhu 4. – Funkce v části 4.4 - Exponenciální a logaritmické funkce, jednoduché rovnice uveden požadavek na konkrétní vědomosti a dovednosti žáků: „Žák dovede určit logaritmickou funkci, stanovit definiční obor a obor hodnot, sestrojit graf, užít definici logaritmické funkce; užít logaritmu, věty o logaritmech, řešit jednoduché exponenciální a logaritmické rovnice, užít logaritmování při řešení exponenciální rovnice; atd.“. V katalogu požadavků českého jazyka a literatury je v části A - Očekávané vědomosti a dovednosti v kapitole 1 - Didaktický test v článku 1.1 uvedeno „Žák ovládá pravidla českého pravopisu“.
Všechny úlohy didaktických testů jsou v souladu s katalogy. Z pohledu CZVV není tedy žádný důvod zpochybňovat soulad společné části maturity se zákonem.
Jiří Zíka
ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání
CERMAT: Reakce na výzvu iniciativy Maturitní data - odtajněno
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
DISKUSE
Témata článků
1:1
(22)
analýza
(25)
anketa
(101)
Aplikace
(109)
audio
(148)
Bezplatně
(102)
BYOD
(34)
causy
(1049)
CERMAT
(578)
CLIL
(18)
cloud
(22)
Česko mluví o vzdělávání
(58)
ČŠI
(699)
čtenářství
(31)
dětské skupiny
(52)
digitální vzdělávání
(44)
diskuse
(65)
dokument
(1094)
domácí výuka
(28)
dotační program
(21)
DUM
(205)
DVPP
(59)
DZS
(39)
e-knihy
(323)
e-learning
(31)
EDUin
(852)
ESF
(807)
eTwinning
(32)
EU peníze školám
(257)
evaluace
(13)
FAQ
(87)
fejeton
(3)
festival
(22)
financování
(310)
glosa
(13)
gramotnosti
(48)
hodnocení
(108)
hodnocení aplikací
(41)
ICT
(1907)
infografika
(40)
informatické myšlení
(35)
informatika
(60)
inkluze
(1194)
inovace
(30)
internetová bezpečnost
(57)
interview
(173)
IWB
(32)
Jak na DUM
(16)
Jazyky pro děti
(1)
kariérní řád
(178)
kniha
(1180)
knihy
(1253)
komentář
(227)
konektivismus
(13)
konference
(197)
konkursy
(7)
konstruktivismus
(19)
kulatý stůl
(55)
kurikulum
(28)
licence
(7)
matematika
(298)
metodika
(39)
migrace
(87)
ministryně školství
(222)
mládež
(2)
MOOC
(35)
MPSV
(61)
MŠMT
(4611)
myšlenkové mapy
(10)
NAEP
(14)
Národní rada pro vzdělávání
(16)
neformální vzdělávání
(15)
nezaměstnanost
(26)
NIDM
(58)
NIDV
(228)
nová maturita
(1305)
novela
(69)
NÚOV
(55)
NÚV
(321)
odbory
(45)
odkazy
(271)
OECD
(114)
OER
(25)
ombudsman
(40)
online
(174)
OP VK
(24)
OP VVV
(67)
open source
(23)
Ostatní
(6)
otevřený dopis
(42)
pedagogicko-psychologické poradny
(41)
Pedagogika
(1364)
petice
(19)
PIAAC
(8)
PIRLS
(13)
PISA
(119)
polemika
(1885)
pozvánky
(1810)
PR článek
(1612)
práce s talenty
(37)
praktické školy
(25)
právní poradna
(339)
prezentace
(66)
profese učitele
(50)
prognózy
(16)
program
(64)
projekt
(506)
projekty
(231)
průzkum
(53)
Přečtěte si
(2698)
přednáška
(27)
předškolní ročník
(75)
předškolní vzdělávání
(103)
Přijímačky
(216)
PSP
(80)
recenze
(30)
redakce
(16)
regionální školství
(94)
RVP
(627)
satira
(44)
SCIO
(317)
sexuální výchova
(21)
SKAV
(148)
sociální sítě
(110)
soukromé školy
(165)
soutěž
(498)
standard
(127)
statistika
(100)
Strategie 2020
(46)
stravování
(50)
střední školy
(369)
studie
(33)
Škola21
(3)
školství
(2922)
tablety
(113)
TALIS
(19)
TEDx
(10)
testování
(568)
TIMSS
(39)
tipy
(16)
tisková zpráva
(2808)
top
(122)
trh práce
(156)
učebnice
(39)
Učitelský spomocník
(169)
ÚIV
(3)
UJAK
(25)
video
(685)
Volby 2013
(40)
VÚP
(53)
vyhláška
(41)
výzkum
(283)
vzdělávací politika
(551)
vzdělávací technologie
(61)
vzdělávání
(184)
zákon o pedagogických pracovnících
(64)
Zprávy
(4268)
Knihkupectví
Využijte nabídku pro školy a učitele od Albatrosmedia.cz!
Slevy a akce na knihy přímo od nakladatele. Kompletní nabídka více než 7000 titulů z produkce Albatros Media. Vše skladem, rychlé dodávky zboží.
Nejčtenější články
Články dle data
Učitelské listy
Nabídka práce
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
28 komentářů:
Aha! A podle kterého zákona se každý rok skokově mění obtížnost a náročnost testů? Katalogy vznikají v Cermatu, ministerstvo je pouze schvaluje. Vznikají na základě RVP, které jsou plné všeobecných plků, zastaralých informací a neberou ohled na to, že každá škola má jiné ŠVP. A dále jakých 48 měsíců předem ??? Žák školy by měl mít právo vědět, z čeho bude maturovat, tedy jaké jsou požadavky v tom kterém předmětu už v okamžiku, kdy se rozhoduje na kterou školu se přihlásí!!! Potom, která vysoká škola vůbec nějak přihlíží k výsledkům státní maturity??? Taky máte ten pocit, že jde vlastně o zbytečnost, která kromě toho, že se na ní živí spousta hochštaplerů, nepřináší v praxi vůbec nic? Tedy kromě zbytečné práce učitelů a buzerace studentů.
Mezi střední a vysokou školou musí být hranice propustnosti. Vyplývá to dokonce i z ústavy. A tou hranicí by měla být přísná přijímací zkouška na vysokou. A maturitu nechme jako tradici, se vším stužkováním, maturitními plesy, večírky a nedělejme z ní až takovou důležitost a uřednickou buzerační megastory. Ať zůstane dokladem o absolvování střední školy a vraťme opět 4 ročníky střední školy zpět k výuce, místo dnešní praxe, kdy se celý rok jen připravuje na maturitu. Prostě to zušte a nechte to na školách. Kde jsou kantoři solidní a nepodvádí, tam si žáci cestu najdou. A kdo podvádět chce, podvádí i u státní!!! Nebo si tu někdo myslí, že tomu tak není?
Pane Nutzi, souhlasím s vámi. Nechte to na školách samotných, tamní učitelé dobře vědí, co jejich žáci umí. Budou je tedy zkoušet jen z toho mála, všichni projdou, škola bude mít dobré jméno. Že se žák neumí ani podepsat? To je přeci úplně jedno. Ale má maturitu.
Někdo někde někomu nakonec věřit musí, že svoji práci dělá dobře. To bysme museli mít maturitu i ve školce. Zase bych to neviděl tak černě. U školních maturit jsou například pžedsedové z jiné školy apodobně. To u té státní není nikdo. Tedy kromě úředníka u DDT.
"Někdo někde někomu nakonec věřit musí, že svoji práci dělá dobře."
Ano, každý podle svých potřeb nebo jak to bylo :-)
Sranda je v tom, že maturita jako kontrolní "bod vzdělávání" pokryje víceméně i základní školu.
Školku pokrývat netřeba.
Mezi střední a vysokou školou musí být hranice propustnosti.
Ono je dobré, pane Nutzi podívat se na problém státních maturit nejen z pohledu VŠ studia.
Že je současná maturita v mnoha směrech špatná? - ANO.
Že v počátku všeho zla byl triumvirát: RVP+ŠVP, financování normativem na žáka, idea o potřebě zvýšit procento "vzdělané" populace na úroveň EU? - ANO.
Jenže pořád je tahle maturitní mizérie lepší, než když na některých středních školách dostávali maturitní vysvědčení i totální nedoukové.
Ono totiž maturitní vysvědčení otevírá bránu nejen k VŠ studiu, ale také ke spoustě profesí, činností a živností. Třeba i jen ten policista ji musí mít.
Pokud chcete tedy maturitu nechat jen jako tradici se stužkováním a plesy..., pak také dodejte, že bude nezbytné kompletně překopat dost podstatnou část zákonů této země.
Nemám s tím problém, ale možná by bylo fajn, kdyby to odpůrci maturit byli ochotni také "zatáhnout ze svého".
Hmm. Musím cinknout řediteli, že je potřeba, nejlépe o prázdninách, šupitopresto překopat ŠVP dle KP a ignorovat RVP, protože NÚV to za nás neudělá a CZVV tvrdí, že NÚV má ladit KP s RVP, ale ono neladí. Podle toho, jak se který úředník vyspal, má prioritu tu RVP, tu ŠVP, tu KP. Nebo RVP-ŠVP zrušíme a zavedeme KP jako kurikulární dokument č.1. Co však na to MŠMT a ČŠI? Už vím. Zrušíme je taky! Necháme si pouze CZVV/CERMAT jako nejvyšší orgán a Zíka bude prezidentom školství.
A tak si úspěšně prokousáme cestu zpět k detailním osnovám. Nedomyšlené hurá konstrukty jako smz mají ve vínku tendenci generovat haldy doprovodných dokumentů, úprav, dodatků a specifikací, protože chcete-li nastavovat úroveň výstupní šablony, musíte její rozměry naprosto přesně nastavit, jinak vám proklouzne myš. Nicméně, protože lidé jsou lidé a do šablon se obvykle nevejdou, zákonitě dochází a bude docházet ke konfliktu. Na to už přišli v UK i USA, teď ještě aby toto světlo poznání pomaloučku kleslo až do kotlinky.
Ano, pan Zíka má v podstatě pravdu. Cermat udělal chybičku, že dal logaritmické rovnice do katalogu. Ta se ovšem dal napravit. Vlekou chybu pak udělalo MŠMT, když vadný katalog schválilo. Úkolem Cermatu je držet se katalogu, zejména, když ho ministerstvo schválilo.
poste.restante řekl(a)...
Jenže pořád je tahle maturitní mizérie lepší, než když na některých středních školách dostávali maturitní vysvědčení i totální nedoukové.
Můžete přesněji popsat v čem to je lepší. A zejména s ohledem na to, že stav, kdy "maturitní vysvědčení dostávali i totální nedoukové" trval minimálně 5 let. Jaké škody a problémy to přineslo a co se po zavedení státních maturit zlepšilo?
Zdá se ovšem, že už i CERMAT připouští problém. ;-). Viníkem je NÚV.
Jiří Zíka reagoval na tuto výzvu.
Výzva mu nabídla poměrně jednoduchý způsob, jak vyvrátit tvrzení iniciativy Maturitní data – odtajněno o tom, že maturitní testy porušily školský zákon. Stačilo doložit, že příslušné učivo je obsaženo v OBOU rámcových vzdělávacích programech (RVP pro gymnázia i RVP pro střední odborné školy – ten je ve všeobecně vzdělávací části pro všechny obory stejný).
Je myslím docela příznačné, že J. Zíka se touto cestou nevydal. Namísto toho nechtěně přiznal, že školský zákon porušily rovněž katalogy požadavků. Jeho pokus svést to na NÚV je hodně neobratný.
Poměrně zvláštní jednání, když navíc za přípravu katalogů i testů odpovídá podle školského zákona (§ 80, odst. 3 písm. a) právě pracoviště, které J. Zíka vede.
Jaké škody a problémy to přineslo a co se po zavedení státních maturit zlepšilo? Stačí se rozhlédnout kolem sebe, kolik různých úředníků, policajtů atd. stihlo udělat maturitu v bezmantinelovém boomu maturit. Teď jsou zabetonovaní na svých teplých místečkách, kde místo odbornosti spíše rozhodují konexe. Navíc celá řada vykuků toho využila i pro získání vyšších úrovní vzdělání - plzeňská práva jsou už myslím podobně zlidovělá jako Eurotel jako synonymum mobilu. Celé mi to připomíná temná 90.léta s Klausovi připisovanou myšlenkou, že ekonomika je víc než zákony. Ty se doladí později. Tak máme armádu nevzdělanců a polovzdělanců s maturitou nebo titulem, kteří rozhodují o kvalitě života lidí, jimž intelektuálně nesahají ani po kotníky, vydávají úřední lejstra, kterým sami nerozumějí, nehledě na hrubky, které jsou do nich schopní udělat. Nedávno jsem jednomu takovému vysvětloval, že spojka "a" má jiný význam bez čárky a jiný s čárkou. Bohužel na to už Word neupozorní, ale právně to má zajímavé důsledky.
Co se zlepšilo? Vlastně nic moc, snad jen že máme jakžtakž fungující testovací síto nahrazující jiný model financování škol, než to současné na žáka. Bez biče od vedení škol na co největší počty žáků dotažených k maturitě a závěrečným zkouškám, protože s nimi jdou peníze, se o to síto postarají sami učitelé, pak ať klidně maturita v současné podobě padne.
Co je to bezmantinelový boom maturit? Lidé, kteří absolvovali smz konexí nevyužívají a na svých teplých místečkách se nezabetonovávají? Za plzeňská práva může školní maturita?Absolventi školní maturity nesahají lidem, o kterých rozhodují intelektově ani po kotníky? Tím myslíte i předlistopadové absolventy? Nová maturita tedy zajišťuje intelektovou nadkotníkovost?
Ehm..v mé zkušenosti nikoliv. Zajišťuje pouze schopnost naučit se přeskakovat či podlézat laťky, resp. schopnost zaplatit extra přípravu.
Můžete přesněji popsat v čem to je lepší.
Podstatu už vystihnul Charlie.
Pokud chceme rozporovat smysl státní maturity, pak se ovšem musíme pustit do debaty, zda hlupák vybavený maturitním vysvědčením, (nebo i VŠ diplomem) je, či není, či může nebo nemůže být svému okolí nebezpečný.
Já si prostě myslím, že původní záměr zavedení maturitní zkoušky (ještě za Rakouska), byla jakási všeobecná garance kvality absolventa. Ať už šlo o gymnazistu, nebo absolventa obchodní školy.
Tuto garanci se podařilo v polistopadovém období úspěšně zlikvidovat.
Logicky to vyvolává u zaměstnavatelů vícenáklady.
O společenských škodách, které popsal Charlie nemluvě.
A upřímně, když vidím, jakými "znalostmi" či "kompetencemi" jsou vybavení i někteří úspěšní maturanti, pak si myslím, že současná úroveň náročnosti je i tak hodně nízká.
Nemám důvod měnit svůj názor.
Potřebujeme maturitu buďto dvouúrovňovou,
nebo prostě závěrečnou zkoušku a maturitu. Názvy nejsou důležité. Jen mají své zákonné konsekvence, které je třeba domýšlet.
Ale tyhle debaty jsme už vedli dávno...
Ale tyhle debaty jsme už vedli dávno...
Dávno, pradávno... To pytlici byli ještě blahoví.
Co je to bezmantinelový boom maturit?
To je snaha o co nejvyšší zastoupení maturantů (resp. lidí s úplným SŠ vzděláním) a následně co největší procento lidí pokračujících ve studiu na VŠ. Je mi jedno, zda se jedná o evropskou direktivu nebo snahu některých úředníků v ČR dohnat různá doporučení ohledně vzdělanosti. Co mi není jedno, že tito trendy popírají "inteligenční křivku" populace. Kdysi nás v rámci pedagogiky učili, že střední školu (maturitní obor) by měl zvládnout jedinec s IQ nad 100, ideálně nad 110 (pro následné VŠ studium). Jistě, každý má jiné předpoklady, ale od toho byli výchovní poradci, kteří po dohodě s rodiči se snažili dotyčného nasměrovat tam, kde by se jeho potenciál využil nejlépe. Už se těším, jak budu z z dálky sledovat, jak se inkludovaní žáci s hraničním IQ snaží dostat na rodiči vysněný obor na střední škole. Vlastně netěším, to bych bývalým kolegům učitelům přát neměl, ačkoli tuším, že to tak dopadne.
Jen pro ilustraci: Na srazu spolužáků jsme si udělali takovou "anketu" co kdo chtěl dělat, zda toho dosáhl a co dělá teď. Cca 20 lidí ze 30 dělá to, co vystudovalo a dělat chtělo, mezi zbylými jsou šťastní rentiéři, profesionální manželky a 2-3, kteří sice jsou mimo svůj obor, ale ne úplně (politik, úředník). Když jsem se před časem ptal na srazu své poslední třídy, co dělají po 5 letech, poměr byl spíše opačný, bohužel bez rentiérů a s již několikanásobnýma matkama na podpoře.
Charlie řekl(a)... 24. června 2016 13:48
Charlie, zkuste se zamyslet nad tím, co by tak asi dnes dělali žáci z vaší poslední třídy, kdyby neměli maturitu. Rentiéři by mezi nimi taky nebyli, možná by mezi nimi bylo víc nezaměstnaných, nejspíš by měli nižší platy než teď a matky na podpoře by měly ještě více dětí, neb je začali rodit dřív.
A naopak, co dnes dělají vaši vrstevníci, kteří tehdy na střední školu nešli, a dnes by šli. Jsou mezi nimi rentiéři? Dělají, co chtějí? Atd.
Vaše úvahy celkem logicky vycházejí z toho, co vidíte, a neberou v úvahu, to co nevidíte, s čím se nesetkáváte. Není pochyb, že úroveň maturantů poklesla, je jich víc. Ale to vůbec neznamená, že poklesla vzdělanost jednotlivých ročníků. Paralelu se sportem jsem rozvíjel zde, už to četlo 13 000 lidí.
Vaše úvahy celkem logicky vycházejí z toho, co vidíte, a neberou v úvahu, to co nevidíte, s čím se nesetkáváte.
Ano, máte pravdu nesetkávám, po 20 letech praxe jsem pověsil pedagogiku na hřebík. Rozebírat důvody není asi podstatné, ale udělal jsem si "inventuru" znalostí svých žáků v oblasti mě nejbližší, tj. fyzice a výpočetní technice. Výsledek je eufemisticky vzato tristní. Jistě, ne každému mohl sednout můj způsob výuky, ale statisticky by to tak být nemělo. Hodinová dotace je stejná, ale dříve:
1. Podrobné rozebrání HW (včetně portů, slotů, sběrnic, technologie tisku ...)
2. Podrobné rozebrání OS - min. DOS, WIN, Linux, včetně číselných soustav (BIN, HEX, DEC) a výpočtů v nich
3. Práce s textovým editorem na úrovni cca ECDL, bezproblémové užití stylů, polí, maker, typografie
4. Práce s tabulkovým editorem na úrovni cca ECDL, složitější vzorce, speciální funkce, kontingenční tabulky, statistické výpočty, komplikované grafy
5. Prezentační dovednosti - 15 min. prezentace na libovolné téma včetně osobního přednesu
6. Základy počítačové grafiky, komplexní úprava fotek, za odměnu i několik hodin fotografování v terénu
7. Relační databáze - včetně vytvoření funkční databáze např. evidence DC
8. Tvorba statické webové prezentace včetně základů CSS
9. Počítačové sítě, vyhledávání na internetu, viry a antiviry, komprimace a archivace dat, úvod do SW práva, licencí
10. praktické cvičení jako např. nastavení routeru domácí sítě, nastavení PC na LAN párty aj.
11. Algoritmizace, úvod do vyšších prog. jazyků (Pascal)
Dnešní stav - zredukujte na cca 20% (nikoli "o 20%") - optimisticky. Body 7, 9, 10, 11 redukovány ještě více. U některých žáků absolutní nezájem o cokoli kromě FB a možná hraní online her. A odpovídat stále dokola vedení školy, co jsem udělal pro to, aby výsledky těchto žáků neodpovídaly jejich získaným kompetencím, mě po čase prostě přestalo bavit. Stejně jsem se jen dozvěděl, že jedna třída propadlíků resp. odešlých žáků je 2,5 úvazku a nikoho ve škole nedrží. Zajímavé je, že tím je IT technika rozšířenější a dostupnější, tím je zájem o její poznání horší. A netýká se to jen jí, kolega "autař" mi nedávno říkal, že u něj je to podobné. Žáka, který po 3 letech netuší, co jsou ta čísla na pneumatice nebo ráfku, by nerad potkal u brzd svého auta. Proč tedy na střední školu jdou? Pro zaplacené sociální dávky? Zaplacené zdravotní nebo sociální pojištění na VOŠ, VŠ?
P.S. Přeji všem bývalým kolegům pěkné prázdniny, a snad se někdy dočkají i v českém školství lepších časů.
Promiňte, pane Charlie, ale Vy jste měli předmět informační technologie všechny čtyři roky s dotací šest hodin týdně plus další dvě hodiny seminářů ve třetím a čtvrtém ročníku?
Ale kdepak, 2 hodiny týdně v každém ročníku, ve čtvrťáku +2 hodiny semináře navíc pro maturanty z ICT - to vše na SOŠ, nikoli výběrovém gymplu. Později se část učiva přesunula na VOŠ (programování), dnes už vypadla úplně. Ti kluci to přímo hltali. Navíc, stačilo mezi ně rozhodit CHIP, Byte, Softwarové noviny a nechat je zpracovat referát nebo prezentaci na "povídací" téma ze seznamu a učili se vlastně sami a zabil jsem 2 mouchy jednou ranou. Ne všichni, ne každá třída, ale šlo to. Ještě dnes si vzpomínám s jakou radostí rozchodili starou mašinu z SWS Slušovice s i386DX, 2MB RAM a 40MB MFM diskem na DOSu 5.0 a pustili si na něm za odměnu DOOM v EGA rozlišení.
Dnes dostanou vše na stříbrném podnose, ještě čekají, že jim u toho učitel bude dělat kašpárka. Sami hnout prstem? Dva, tři ze třídy, zbytek se veze. Může to vypadat jako naříkání staříka, ale je nebaví ani současné technologie - měl jsem např. půjčené VR brýle, škola jako jedna z prvních v regionu koupila 3D tiskárnu, s cloudem jsme začali v době, kdy se tomu ani tak neříkalo, nadšení opadlo tak rychle, jak rychle zjistili, že k ovládání technologií je nutné více, než jen sedět u počítače a koukat na obrazovku. Že bez slušné znalosti angličtiny se nikam nedostanou, ani guljání v párke je nezachrání.
To OŠ: Děkuji za odkaz na článek, ale více můj názor na věc souzní s některými reakcemi na něj. Na oplátku doporučuji cca 12:15 min z reportáže
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10122427178-udalosti-v-regionech-brno/316281381990621-udalosti-v-regionech/
Jestli dovolíte, pane Charlie, nebudu reagovat, protože si tu tak sedím, a drobně se užuluji.
Vzpomněl jsem si na to děvče, které přišlo s návrhem, že by si klasifikaci vylepšilo ne řešením zadané úlohy s analýzou dat, ale zpracováním prezentace o historii tabulkových procesorů.
Dobrý den a pěknou sobotu vám všem!
Mě to nedá a na rozdíl od pana Blahy reagovat budu. Ne na nezájem žáků, jak to popsal pan Charlie, ale na odkaz na regionální denník JmK.
Náhodou jsem ho viděl také a úžasně mě nadchl. Příští rok 30.6.2017 totiž končím s aktivní pracovní činností, sice o něco dříve (v 61 letech), pak jsem měl naplánováno 11 měsíců na pracovním úřadě a pak předčasný důchod.
Díky tomu článku to asi přehodnotím a za ten rok, co budu na pracáku se vyučím kominíkem v SOŠ a SOU Bosonohy v Brně a v důchodu budu chodit lidem "rozdávat štěstí" a kontrolovat spalinové cesty za stovku (teď to dělají kominíci zhruba třikrát dráž) :-)
Petr
Vzpomněl jsem si na to děvče, které přišlo s návrhem, že by si klasifikaci vylepšilo ne řešením zadané úlohy s analýzou dat, ale zpracováním prezentace o historii tabulkových procesorů.
Co bych za to dal, oni spíš řeknou, klidně mi dejte kuli, stejně mi průměr vychází nejhůř na čtyřku a to mi stačí.
Charlie řekl(a)... 25. června 2016 18:10
No a přemýšlel jste, co s tím?
Jistě, usoudil jsem, že mi to za současného stavu financování škol, nastupující inkluze, která mne v případě že zasáhne SOŠ dost děsí, nekritická preference názorů rodičů či spíše žáků na pedagogické otázky atd. ve škole nebaví, že mě tato práce (nikoli poslání) přestala těšit a ničím mne neobohacuje, že si chci žít svůj život v klidu. A začal jsem dělat ajťáka se skvělou 8,5 hodinovou pracovní dobou, bez zbytečných buzerací ve stylu pedagogických rad nebo nucených konzultací (čti doučování) za 40,-/h. Sem tam externě přednáším na VOŠ. K tomu vedu kroužky robotiky a modelářství pro děti ze základních škol, tedy ty, kteří mají zájem se něco dozvědět, vytvořit, porozumět. Zbytek svých sil jsem upnul na vzdělání svých potomků, abych je co nejdříve exkludoval na VG, klidně i soukromá, což bych si jako učitel s dvacetiletou praxí dovolit nemohl.
Částečně mi pomohl si urovnat myšlenky tento článek: http://www.podnikatel.cz/clanky/ivo-toman-motivace-zvenci-je-jako-smrad/#utm_medium=kolotoc&utm_source=root-cz&utm_campaign=ivo-toman-motivace-zvenci-je-jako-smrad
'stejně mi průměr vychází nejhůř na čtyřku a to mi stačí.'
'a přemýšlel jste, co s tím?'
Ale jaképak přemýšlení...
Pytlici učili na odborné škole ještě v době, kdy absolventi této školy odcházeli po dvouleté službě vlasti do praxe jako odborníci s maturitou. Profesní cti dbalý pedagogický sbor školy poměrně důsledně dbal na to, aby absolventi nedělali škole a jejímu sboru až tak velkou ostudu. Pokud vyšlo najevo, že by žákovi mohla stačit z odborného předmětu jen čtyřka, v následujícím klasifikačním období se zpravidla dohlédlo na to, aby ta čtyřka už nebyla. Buď to srovnal alespoň na trojku, nebo bez pardonu pět. A nazdar.
Připouštím ovšem, že to bylo v době, kdy i ředitelé škol bývali odborníci. Začátkem devadesátých let začali ale přicházet manažeří, a kvalita šla do prdele. Dnes se absolventi poflakují jěště tak pět šest let po dalších školách, a zpětná vazba školám středním už chybí. A vlastně to ani nikoho nezajímá. Jsme přece dobří. Téměř všichni naši absolventi se na nějakou tu vysokou dostali. Bra-vo! Dalo by se říci, že školství je výluhem společnosti. Chopili se toho diletantští šmejdi a pochybní sektáři, schopní si tak akorát řádně kapsu mastit.
Děkuji Pytlíkům za připomenutí časů, které jsem zažil již pouze okrajově (bez té služby vlasti). Až jsem slzu nostalgie zatlačil. Škole, na kterou jsem nastupoval, se říkalo výběrová, přestože to byla SOŠ, dělali jsme vlastní přijímačky, přihlíželi k hodnocení ze ZŠ a účasti na olympiádách - na na některé obory byl převis poptávky. Když jsem odcházel, mnozí kolegové jí tak již ironicky říkali stále - vybrali jsme totiž všechny, co se přihlásili. Na maturitní obory i čtyřkaře, na učební obory i žáky se školou ukončenou 7 - 8 třídou. Je zajímavé, že se dříve obešla bez stipendií od firem i kraje, dnes se jim nabízí 1500-3000 měsíčně za 5letý úvazek firmě a docházku do školy. Stejně žáci zájem nemají.
Okomentovat