Společnost CCA Group a.s. ve spolupráci se společností SCIO pořádá pro základní školy z celé ČR srovnávací testování znalostí v oblasti průřezových témat. Testování je určené pro žáky 8. a 9. ročníků ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií a proběhne v termínu od 13. do 17. 6. 2016. Testování bude realizováno on-line formou, po testování školy obdrží individuální i souhrnné vyhodnocení výsledků. Stejně jako v předchozích letech je testování pro školy ZDARMA.
K testování je možné školu zaregistrovat zasláním mailu na prut@scio.cz.
Výsledky minulých ročníků srovnávacího testování, stejně jako informace k realizovanému projektu „Podpora využití ICT ve výuce průřezových témat na základních školách“ naleznete na stránkách: www.prurezovatemata.cz.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
69 komentářů:
"Podmínkou účinnosti průřezových témat je jejich propojenost se vzdělávacím obsahem konkrétních vyučovacích předmětů..."
Testovat průřezová témata nějak odděleně, jako by byla sama pro sebe, je zhůvěřilost. Kromě toho:
"Výběr témat a způsob jejich zpracování v učebních osnovách je v kompetenci školy."
Co se tedy bude testovat? Testovat se bude jen něčí představa o tom, co by měli žáci znát. Navíc důraz právě na znalosti je krokem zpět, který bych čekal spíše od ČŠI.
Dobrý den,
nechtěl by se pan kolega Sotolář někdy zastavit na ČŠI a podívat se, jak moc třeba testy stávajícího testování matematické a čtenářské gramotnosti kladou důraz na znalosti? Upřímně rád si s ním o tom (a třeba i dalších testech ČŠI) popovídám.
Děkuji, přeji pěkný den,
Petr Suchomel
ČŠI
Tak třeba. Průřezové téma multikulturní výchova.
"Multikulturní výchova je vzdělávací proces, který přináší informace o odlišnostech lidí pocházejících z různých kulturních a sociálních prostředí, a rozvojem specifických dovedností a postojů přispívá k jejich mírumilovnému a vzájemně obohacujícímu soužití".
Tak tady bude třeba přitlačit!!! Všichni musíme být "politicky korektní". Uříznuté hlavy od IS prostě neexistují. Opakuji, neexistují!!!!
Čiň dobře i nepříteli! – „Láska k bližnímu nečiní zlé.“ Říká se: „Kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem!“ „Lační-li nepřítel tvůj, dej mu jísti; a žízní-li, dej mu píti… nenech se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.“
My se bojíme, protože ty stávající testy ještě neznáme. Sociální gramotnost testujeme v šesté třídě až zítra. Pokud si ale vzpomínám na testování z roku 2012, pak jedinou testovanou dovedností bylo ovládnutí zbytečné testovací aplikace. Jinak to byla vědomostní televizní soutěž. Aplikace se nezměnila, obsah budu znát již zítra. Pokud mne překvapíte, pane Suchomeli, pak smeknu.
Zdeněk Sotolář řekl(a)...
Co se tedy bude testovat? Testovat se bude jen něčí představa o tom, co by měli žáci znát.
Ano, přesně tak, stejně jako u maturit či ČŠI. Test je test. A tedy pouhý nástroj, jako třeba nůž. Tím můžete ořezat tužku, nakrájet chléb, operovat slepé střevo, podříznout slepici, vrazit ho někomu do zad. A pořád je to nůž. A kdo s ním neumí zacházet, může se pořezat. Bez ohledu na to, výrobce nožů by se měl snažit vyrobit kvalitní nůž, ostrý, aby mu drželo ostří, dobře se držel apod. U testů stejně.
Zdá se mi, že jste z maturit a jiných high-stake testování převzal představu, že test (nůž) vždy někoho ohrožuje, což je u high-stake testování pravda, je to něco jako nebezpečná operace, a nůž by měl být podle toho nachystán. Proto např. má smysl debatovat o kvalitě testů pro státní maturitu.
Ale zde jde o zcela dobrovolnou "no-stake" akci. Je věcí každého, zda se zapojí a co s výsledkem udělá. Pro řadu dětí, učitelů, škol může být zajímavé porovnat to, co sami dělali s tím, jakou představu do testů vložilo Scio. Můžou se tomu pak smát, plakat nad tím, a nebo se prostě jen inspirovat či poučit.
Jirka řekl(a)... My se bojíme
Proboha čeho? Viz předchozí příspěvek. Pokud vím, jde o výběrové tedy namátkové šetření. Čili škola by mohla být ráda, že dostane nějaké informace navíc. A opět, co s nimi udělá, je věcí školy. Ne výrobce nožů (testů), ba ani jejich administrátora (ČŠI). Jestli vám test přijde pitomý, chápu, že to je ztráta času, ale to je tak všechno. A je to s ČŠI povinné.
Scio má ovšem velmi podivné představy o tom, co má kdo umět. Tak třeba žáky třetích ročníků moravskoslezských SŠ testují mj. ze znalostí českého literárně-společenského kontextu a autorů i děl české literatury druhé půle dvacátého století, ačkoliv na většině škol se tato látka probírá až ve 4. ročníku. A požadují znalost okrajových jevů (vědět, jak se označovala činnost, kdy autor povolený zaštítil svým jménem knihu autora ostrakizovaného), které se učí na bohemistických fakultách. To se nechce smát ani plakat, ale od plic vynadat za neskutečný šlendrián, který ale majitele firmy evidentně netíží a nemá potřebu se k němu vyjádřit, nedej bože zjednat nápravu.
Průřezová témata jsou právě nejvíc o těch dovednostech a postojích. Zajímalo by mne, jak se dá testem zjistit postoj k dané problematice, protože v testu se dá v těchto věcech lhát, jako když tiskne. Místo skutečného postoje zjistíte tak maximálně kulové.
Scio zřejmě rádo káže vodu a pije víno, jako s tím "Ohmovým zákonem" nebo co to vesele pan Šteffl kritizoval a sám to má napsané v ŠVP scioškoly.
Vladimír Stanzel řekl(a)... 11. května 2016 14:32
Scio má ovšem velmi podivné představy o tom, co má kdo umět...
To hlavní, co si z vašeho příspěvku odnáším, je, že nás nemáte rád. Těžko říct proč.
Ale k věci. My dodáváme nože, jaké si kdo objedná. Co bylo v testech pro žáky třetích ročníků moravskoslezských SŠ opravdu nevím. Pokud je mi známo, nikdo ze škol si nestěžoval. Proč jste to neuděl na adresu Scio, když to bylo aktuální?
Ale požádal jsem kolegy o stanovisko k vašim minulým námitkám http://www.ceskaskola.cz/2016/04/prectete-si-soud-se-zastal-studenta.html. Tak ho zde kopíruji.
----------------
Vývoj a kvalita každé úlohy a posléze složení testu jsou ve Scio garantovány týmem zkušených lidí, často přímo z praxe, tj. v případě uvedených úloh středoškolských pedagogů. Místo popisování jednotlivých etap se můžete podívat sem: https://scio.cz/download/skoly/vyvoj_testu.png.
Specifikace testu z českého jazyka a literatury pro střední školy (tj. jednotlivých témat a dílčích témat daných RVP) vychází z potřeb samotných škol, resp. učitelů, kteří právě znalost termínů požadují (citovaná úloha na metonymii, synekdochu). Scio vytváří testy na zakázku škol, je s nimi v kontaktu a hlídá si zpětnou vazbu. Snažíme se ovlivnit postoj škol k testování teorie a daří se nám úlohy modernizovat a dělat smysluplnějšími, v řadě typů úloh jsme už školy posunuli od čistě znalostních úloh k porozumění a aplikaci, nicméně některé jevy stále přetrvávají a jsou požadovány.
Testy byly zároveň koncipovány na základě specifikace a podmínek, které stanovil zadavatel projektu, kterým je Moravskoslezský kraj. Mimo jiné z této specifikace plyne povinnost zajistit návaznost na testy použité v 1. ročníku, které vytvářela jiná firma (tj. ne Scio) tak, aby bylo možné stanovit přidanou hodnotu. Při tvorbě testů pro 3. ročník tedy musela být brána v úvahu i kvalita a obsah těchto testů použitých v 1. ročníku.
Výhrady ke konkrétním úlohám nejsou podle našeho názoru opodstatněné, ad 4) populárně odborný styl podle různých zdrojů existuje (např. Komunikace a sloh: učebnice českého jazyka pro střední školy, Fraus, 2009, Český jazyk pro 3. ročník gymnázií, SPN) ad 10) jedná se o existující epitaf na Slavíně, v učebnicích literatury jsou k epitafu vybrány podobné ukázky, ad 12) není nutná znalost literatury 2. poloviny 20. století, jde o úlohu na porozumění textu.
Anonymni z 21:30 řekl(a)... 11. května 2016 14:44
Scio zřejmě rádo káže vodu a pije víno, jako s tím "Ohmovým zákonem" nebo co to vesele pan Šteffl kritizoval a sám to má napsané v ŠVP scioškoly.
Já jsem rád, že se o naši školu lidé tak zajímají ;-). ŠVP jistě budeme revidovat (Změna je pro nás trvalý stav) a budeme při tom na vás myslet.
Eva Adamová řekl(a)... 11. května 2016 14:35
Průřezová témata jsou právě nejvíc o těch dovednostech a postojích. Zajímalo by mne, jak se dá testem zjistit postoj k dané problematice, protože v testu se dá v těchto věcech lhát, jako když tiskne. Místo skutečného postoje zjistíte tak maximálně kulové.
To hlavní, co si z vašeho příspěvku odnáším, je, že nás nemáte ráda. Těžko říct proč, to se z příspěvku poznat nedá.
Pokud by vás opravdu zajímalo, co se dá testem zjistit, tak byste se zapojila a bez předsudků se na test podívala, a pak se vyjádřila. Ale vzhledem tomu, že píšete "zjistíte tak maximálně kulové", tak již zřejmě předem víte...
Z Vašeho příspěvku si odnáším především to, že nejste schopen adekvátně vysvětlit, jak se dají testovat postoje, ale hodnotit postoje jiných ze tří vět, to by Vám pane Šteffle šlo a na tom se už přece dá stavět. Tak hurá do toho a půl je hotovo.
Pane Šteffle,
nejde o to, koho mám a nemám rád. Vy mohutně kritizujete CERMAT za sebemenší chybu, kterou v testech udělá, stavíte se jako ochránce práv studentů - to je naprosto v pořádku. Co ale v pořádku není, že Vaše firma dělá stejné či horší chyby, které pak dopadají na naše žáky, školy i na nás učitele a Vy to přecházíte mlčením, případně evidentní lapsy odbydete konstatováním - námitky nejsou opodstatněné. Jenže ony jsou. Já v takovém chování vidím pokrytectví par excellence. Jste přece i testolog, tak se na ty otázky zkuste podívat tak, jako byste hodnotil otázky Cermatu. Měřte stejně všem a bude po problému. Zatím to bohužel neděláte.
4) Český jazyk pro 3. ročník gymnázií SPN od Jiřího Kostečky zcela jistě neobsahuje populárně odborný styl, píse se v něm o stylu odborném, který se vnitřně strukturuje do 4 "dílčích" stylů - populárně naučného, učebního, vědeckého a esejistického. Jestli se spletli ve Frausovi, nevím, ale dané sousloví neodpovídá většinové stylistické terminologii.
10) Je naprosto jedno, jestli je uvedený text epitafem, tam jádro mého rozporování neleží. Jde o to, že v odpovědi neměl být uveden epigram, protože původní řecký epigram plnil namnoze i funkci epitafu. Správné jsou tedy dvě odpovědi, to je nezpochybnitelný fakt. Můžete si to ověřit třeba ve Slovníku literární teorie (1984), kde je u epitafu uvedeno, že řecké měly epigramatickou povahu (a do kříže u epigramu).
12) "V polovině 70. let (díky překrývání) jsem napsala knížku Žena v dnešní rodině (…) Zde, v Československu, byla kniha přijata skoro jako provokace režimu, a ženám se líbila a citáty z ní se opisovaly. Na podzim 1988 jsem dostala jedno číslo Lettre internationale, vydávané v Paříži. Bylo celé věnované postfeminismu. S hrůzou jsem si uvědomila, že skoro vůbec nic nevím o feminismu a již je tu postfeminismus. Než jsem si ale stačila toto dílo prostudovat, sebrali mně ho při domovní prohlídce a tento sešit byl společně s dalšími knihami spálen (…) Takto pokračovalo moje setkávání i míjení s feminismem.
Vyberte, co nejspíše znamená pojem „překrývání” ve výchozím textu.
A) vydat knihu pod zajímavým pseudonymem
B) ukrývat zakázané knihy v době normalizace
C) utajení jména autora samizdatové literatury
D) pod vypůjčeným jménem vydat svou knihu v době normalizace"
Pro správné řešení musí žák mj. znát minimálně pojem normalizace a samizdat. Ty se probírají až ve 4. ročníku a navíc v textu nejsou objasněny. Sám text neobsahuje ani náznak informace, která by měla žáka dovést ke správné odpovědi - D). Formulace "(díky překrývání) napsala" logicky nemůže vést k D), protože napsat a vydat nejsou synonyma. Tahle úloha je zkrátka prokazatelně zpackaná a není zaměřena na porozumění textu, protože text potřebnou informaci neobsahuje. Žák může jen slepě střílet.
Úloha 15) zůstala bez odpovědi.
Vladimír Stanzel řekl(a)... 11. května 2016 15:54
Požádal jsem kolegy, aby se k vašim výhradám vyjádřili. Já testy z českého jazyka netvořím, ani je nekontroluji, takže nevím.
Rozdíly mezi našimi testy a testy CERMATU vidím dva:
1. Na nůž na operaci (high-stake testovaní) asi kladete jiné nároky než na kuchyňský nůž. Testování, o kterém je řeč, rozhodně není pro žáky high-stake. To je u nás např. NSZ, a tam je ovšem nastaven systém, který chyby v úlohách spolehlivě eliminuje, podívejte se zde.
2. I těchto testů jsme připraveni chyby napravit, když nás někdo na ně včas upozorní. Pokud se někteří žáci mohli setkat s tím, jak píšete "původní řecký epigram plnil namnoze i funkci epitafu", pak nebyl problém uznat i odpověď epigram, jako správnou.
My víme, že nejde udělat bezchybný test, a zjištěné chyby včas opravíme. Viz odkaz 1.
Eva Adamová řekl(a)... 11. května 2016 15:36
"Z Vašeho příspěvku si odnáším především to, že nejste schopen adekvátně vysvětlit..."
Paní Adamová, jak jsem psal, vaše předpojatost je z vašeho příspěvku zřejmá ( zjistíte tak maximálně kulové. A vysvětlovat něco předpojatým lidem je většinou marné a vždy zdlouhavé. Takže se nezlobte, ale na to nemám čas. Až budou vaše příspěvky vesměs věcné a k věci, rád vám budu odpovídat. Zatím to tak ale nevnímám.
A ještě pro pana Stanzela: Pokud byste měl zájem, se na vývoji testů podílet, ať už jako autor nebo oponent, budeme jen rádi.
Ale, ale pane Šteffle, cílem diskuzí přece není poplácat si po ramenou s lidmi, kteří se mnou souhlasí, ale přesvědčit argumenty ty, kteří se mnou nesouhlasí.
A jen taková informace ostatním. V článku je totiž uvedeno "Stejně jako v předchozích letech je testování pro školy ZDARMA." Ono totiž nic není ZDARMA, jak by se mohlo zdát, společnost CCA Group ve spolupráci se SCIEM na tu švancparádu dostali přes 11 milionů z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
V rámci projektu vzniklo:
on-line generátor plánů výuky PT na 2. stupni ZŠ
34 sad elektronických výukových materiálů k PT
960 elektronických testových otázek
internetový portál pro podporu ICT výuky a testování v oblasti průřezových témat
Za 11 Mega věru nic moc.
V loňském školním roce se tohoto testování zúčastnilo 32 škol, což tedy také není nic moc, ale je vcelku pozitivní, že většina ředitelů na školách si ještě zachovala alespoň špetku zdravého rozumu a nemíní své žáky utestovat k smrti.
Myslím, že je marné dále vysvětlovat p. Štefflovi, že citované úlohy Scio obsahují nedostatky, většinou zásadní. Ale znovu ho vyzývám: Zveřejněte alespoň některé své starší testy, ať můžeme zjistit, zda jsou alespoň zčásti srovnatelné s tím, co dnes produkuje Cermat. Na základě toho mála, co jsem z produkce Scia viděl, a na základě připomínek jiných, v maturitních polemikách neangažovaných diskutujících o tom velmi pochybuji.
Pane Šteffle,
děkuji za věcnější reakci, škoda jen, že nepřišla dřív - mohli jsme si leccos ušetřit. Je mi jasné, že na testy máte týmy, že ty se budou snažit svou práci obhájit a že Vy jim musíte důvěřovat, jen to chce zlepšit výstupní kontrolu.
Děkuji také za nabídku ke spolupráci, ale jsem dost zaneprázdněný jinými obročími, takže ji musím odmítnout. Navíc mám za to, že dobré testy musí připravovat lidé nejen odborně zdatní, ale též důkladně znalí testologie (v kterémžto oboru jsem prostým laikem).
O. Šteffl: Zdá se mi, že jste z maturit a jiných high-stake testování převzal představu, že test (nůž) vždy někoho ohrožuje, což je u high-stake testování pravda
Nůž může ohrožovat vždy. Ale o to mi nešlo.
Zdá se mi zcela nesmyslné testovat průřezová témata, navíc pouze ZNALOSTI, které jsou v RVP.ZV jen naznačeny a je na škole, co si vybere. Takové testování je dalším důkazem toho, jak se vzdalujeme reformě, nebo alespoň tomu lepšímu, co v ní bylo.
Doporučuji totéž jako u vnucených školení k inkluzi nebo u produktů ČŠI. IGNOROVAT.
Pro pana Šteffla
My se bojíme, že to bude stejně blbé jako v roce 2012, kdy nám výběrové šetření žádná data navíc nedalo. Pak je nám také líto ztraceného času. Milionáře ve škole rádi hrajeme, ale žádné závěry z této zábavy nevyvozujeme.
A vysvětlovat něco předpojatým lidem je většinou marné a vždy zdlouhavé. Takže se nezlobte, ale na to nemám čas. Až budou vaše příspěvky vesměs věcné a k věci, rád vám budu odpovídat.
Marné a zdlouhavé bývá leccos. Zažívám to téměř denně. A paní Adamová je předpojatá až běda.
Nedávno jsem zval jednoho odborníka na vzdělání, aby se přišel podívat přímo do vyučovací hodiny, má-li nějaké pochybnosti o jejím průběhu. S pedagogickou způsobilostí sobě vlastní mi ten odporník opáčil, že to není nutné, protože si vzhledem k mému chování na veřejnosti dovede docela dobře představit, jak to asi tak v té hodině vypadá. Pořád ještě se, pane Šteffle, bráním Vás zařadit mezi obdobné pitomce. Nejsem si ale jist, jak dlouho mi to vydrží. V některých ohledech bývám až dramaticky překotný.
V každém případě by si paní Adamová určitě zasloužila, abyste příčiny zmíněného nedostatku času rozvedl přece jen trochu více. Představoval bych si asi tak dvě, tři stránky formátu A4, velikost písma 1 pica. Klidně můžete doložit i nějakým svědectvím z blízkého okolí s bohatou fotodokumentací. Tedy běžný postup, potřebuje-li se člověk vylhat ze skutečnosti, že žádného vysvětlování není schopen. Argumentačně pak především.
Tak už snad jediné, jak velká část z celku je Vámi zmíněné 'vesměs'. Asi tak, bajvoko.
Nedávno zde O. Šteffl deklaroval touhu diskutovat o smyslu maturity. Podivil jsem se, že třeba k základním materiálům ASČ nenapsal nikdy ani řádku. Ale zato včera v MfD napsal - jak sám často uvádí, už poxté -, něco v tom smyslu, že testová úloha, v níž je epizeuxis, "sebrala" několika stovkám žáků maturitní vysvědčení a poslal je na úřad práce. Když si vzpomenu na jeho tirády o tom, že každý má právo studovat, co chce, bez ohledu, zda má ke studiu předpoklady, vychází mi - poxté -, že volání po diskusi je tak maximálně kouřovou clonou, která má zakrýt protlačování vlastních zájmů za každou cenu.
Tolik k "věcnosti" O. Šteffla.
"ŠVP jistě budeme revidovat (Změna je pro nás trvalý stav) a budeme při tom na vás myslet."
Pane Šteffle Vám, ne poprvé, uniká podstata!
Nikdo by Vám nevyčítal inkriminované věty v ŠVP superškolyscioškoly, kdybyste právě na tyto věty nepoukazoval, jako nesmyslné!
Inzerujete scioškolu jako "exkluzivní produkt" a ukazuje se, že třeba ŠVP, kterým se oháníte, máte splácaný jako kterákoliv jiná škola.
TO JE PODSTATA!
Říká se tomu máslo na hlavě.
Nemám nic proti tomu, aby soukromá firma poskytovala komerčním subjektům, nebo i státním, či regionálním subjektům své produkty v podobě elektronických tabulí, nebo testů.
Pan Šteffl ale skutečně měří dvojím metrem. Vyzdvihuje svojí firmu oproti státní konkurenci, kterou se snaží hanit a kritizuje jí jak může. Přitom od doby, kdy zaměstnával takové intelektuály, jako je Bohumil Kartous, opravdu SCIO nemá moc dobrou pověst. Alespoň mezi lidmi, mezi nimiž se pohybuji já. A ani já nemám o této firmě valného mínění a to i při snaze o maximální objektivitu. SCIO se bohužel časem obrátilo od odbornosti k jakési free kultuře. Zaměstnance hledá hlavně mezi "neovcemi", místo mezi odborníky a to už je bohužel čistá ideologizace. Domnívám se, že je to jeden z důsledků světonázoru jeho zakladatele, který krásně ilustruje i produkty Štefflem prosazovaného způsobu vzdělávání. Kartous po několika letech práce pro SCIO nejenže nerzumí ani základům statistiky, ale jako jakýsi tiskový, či mediální mluvčí je schopen zaměnit regresní a regresivní analýzu. Ale to mu rozhodně nebrání vyjadřovat se sebevědomě a snažit se působit jako veliký znalec odborných studií. Je to ostuda i pro SCIO.
Naopak Cermat se za dobu své existence velmi znatelně zlepšuje. Ano, jeho zavedení bylo drahé, ale když jsem třeba slyšel, jakým způsobem (technicky) probíhá kontrola výsledků testů v matematice, tak jsem byl opravdu uchvácen, protože takovou míru automatizace a vycházení vstříc kritikům zaškrtávacích testů a propagátorům zavádění otevřených úloh, jsem opravdu nečekal. Ano, čepička je jedna drobná chyba, kterou Cermat vloni udělal. Epizeuxis už není chybou Cermatu, ale nanejvýše RVP. Nejde o kritiku testování, ale o kritiku kurikula. Pokud má pan Šteffl dojem, že je kompetentní k posuzování důležitosti jednotlivých prvků obsahu RVP pro český jazyk a literaturu, nechť své názory prosadí v širší veřejnosti a docílí změn v RVP. Je to zcela legitimní snaha, ale netýká se testování. Jde o politické prosazení případných změn na základě odborných posouzení.
Nerad bych se ovšem dočkal toho, že když po studentovi nemá smysl žádat znalost termínu epizeuxis, pak nemá smysl, aby se nazpaměť učil názvy goniometrických funkcí. Pokud kolegové češtináři považují znalost základních definic za důležitou, nedomnívám se, že je pro žáky takový problém se je naučit. Nejde jistě o to, že by si všichni museli tyto pojmy po zbytek života pamatovat.
Cermat se vydal správnou cestou. Neideologizuje se, ale naopak se specializuje. Odolává všem veřejným tlakům řvounů, žvanilů a závistivců, kterým sebral jejich hračku, o níž se domnívali, že patří jen jim. Chápu, že se to Štefflovi a Botlíkovi nelíbí a že hledají a šťourají jak jen to jde. A Kartouse, Feřteka, Chaluše, Hausenblase a podobné mediální "odborníky" si pěstují jako užitečně idioty.
"nechtěl by se pan kolega Sotolář někdy zastavit na ČŠI a podívat se, jak moc třeba testy stávajícího testování matematické a čtenářské gramotnosti kladou důraz na znalosti,"
Nechtěl. Stačily mu testy pro deváťáky.
A ještě jedna poznámka k tomu učení se zbytečných termínů. V mé představě je rozvržení vzdělávacího procesu do tří stupňů smyluplné pouze za předpokladu, že máme jasně definované výstupy a cíle každého z nich.
To, po čem se mi zdá že volají nejrůznější Kalabisové, Feřtekové, Štefflové a Botlíci (pro Zlatušku: kalabisové, feřtekové, štefflové a botlíci), je posun vzdělávání do pozdějšího věku a prodlužování doby strávené ve škole. Po mém soudu by k tomu, co Botlík požaduje po střední škole, měla sloužit škola základní a to, co požaduje po vysoké, by měla plnit škola střední. Výuku základních občanských kompetencí by měla zajišťovat základní škola, nikoliv střední. Už proto ne, že střední škola není povinná a základní občanské znalosti má mít skutečně každý. Už na základní škole by žáci měli nenáročnou formou projít základy státoprávní teorie, ekonomie a finanční matematiky. Absolvent základní školy by na výstupu měl ovládat pravopis rodného jazyka i jeho strukturu a stavbu. Měl by mít základní přehled o celé historii lidstva i zemí koruny české a jejích následovníků. Měl by znát základy přírodních věd na úrovni, kterou jim umožňuje obsloužit matematický aparát, který si osvojil. A měl by ovládat na komunikační úrovni alespoň jeden cizí světový jazyk.
Střední škola pak má sloužit buď jako příprava na vysokou školu, nebo jako příprava na budoucí povolání. Musí se ale počítat s tím, že na každém typu střední školy, by měl student již znát mateřský jazyk, umět počítat a mít základní přehled v tom, co někdo označuje za občanské kompetence. I ten, kdo se jde učit na obráběče kovů, by už na začátku střední školy měl znát volební systémy, základy právního uspořádání, základy ekonomie a vše to, co jsem popsal jako náplň základní školy. Samosebou, že to spousta těchto dětí umět nebude, ale měly by dostat tu šanci, se těmto věcem naučit, protože v rámci formálního vzdělávání se k těmto tématům již nikdy nedostanou.
Střední školy gymnaziálního typu pak mají zajistit především to, že vysokoškolsky vzdělaný člověk, nebude po vystudování vysoké školy světovým odborníkem na jednu úzkou oblast, ale jinak bude nevzdělaný pitomec, který nenapíše jedinou větu bez chyby, nebo, který rozumí skvěle včelám, ale jinak si nespočítá ani procentní základ. Toto je účel gymnázia, nikoliv výuka k občanství a ke kompetencím, které si má každý přinést již ze školy základní. Proto se požaduje po studentech něco více, než po běžném čtenáři knih, uživateli operačního systému, nebo pisálkovi komentářů a blogů. Rozumím tomu, že pan Feřtek považuje za důležité jiné kompetence, než většina SŠ češtinářů. Rozumím tomu, že Tajný se zase pozastavuje nad tím, že jako čtenář a konzument knih si neklade otázky, které jsou v maturitním testu. Rozumím tomu, že Tajný, Kartous i Kalabisová nebudou propagovat výuku obecné teorie relativity a budou se ptát, k čemu taová zbytečnost, kterou nikdy v životě nepoužili. Jenže ty kompetence, které tento myšlenkový pelech propaguje jsou z mého pohledu elementárními kompetencemi, které má ovládat žák na konci základní školy. Nejedná se často ani o kompetence, jako spíše o vlastnosti. Naučit někoho býti sebevědomým, to není úloha školy - pokud to tedy vůbec jde. Naučit někoho vnímat autority jinak, to není výuka, ale převýchova.
Jsem zásadním odpůrcem degradace střední školy na výchovný ústav, v němž budou zasloužilé Kalabisové (pro Zlatušku: kalabisové) s podpůrnými opatřeními v podobě paravánů převychovávat děti k lásce k jinakosti, nebo vysvětlovat ten správný přístup k uprchlíkům za účelem vytvoření HRO, CLEAR, osvícených, probuzených, sluníčkových, angažovaných, nebo já nevím jakých ještě. Toto není účelem vzdělávacího procesu. Kdo chce být CLEAR, nechť si zakoupí za své kurz u Scientologické církve a jistě dosáhne spasení, vyčištění, uvědomnění, přízně prozřetelnosti, nebo já nevím čeho ještě. Ale za SVÉ!
Jen poznámka: Nejde o RVP, ale o katalog požadavků ke zkoušce.
Epizeuxis v úloze ukazuje, jak vadné je prosazovat maturitu pro všechny. Znát tenhle termín má smysl řekněme pro čtvrtinu dnešních maturantů, tj. těch, kteří mohou aspirovat na plnohodnotné vysokoškolské studium na školách humanitního typu. Pokud ale úplně ořežeme vše, co je pro většinu tzv. zbytné nebo pro co většina nemá předpoklady, stane se maturita pro část žáků - nejenom pro výše uvedenou čtvrtinu - absolutně demotivační.
Nynější maturitní text, ačkoli kvůli výše uvedenému řeší neřešitelné, funguje podle maturitních dat i mých zkušeností dosti spolehlivě - úspěšnost je závislá na míře předpokladů žáka a jeho pracovních návycích.
ad Josef Soukal, 12. května 2016 12:51
Nynější maturitní text, ačkoli kvůli výše uvedenému řeší neřešitelné, funguje podle maturitních dat i mých zkušeností dosti spolehlivě…
Panebože, to je ale blábolení!
Co ovšem naopak za zaznamenání stojí: Asociace středoškolských češtinářů, případně její předseda, má z nějakého důvodu k dispozici informace o výsledcích maturitních zkoušek, k nimž veřejnost nejspíš nemá přístup.
Už aby ta maturitní data byla na webu!
Nepovažujte se pane Botlíku za veřejnost! To je příliš troufalé.
ad Simon Carcy, 12. května 2016 14:44
Nepovažujte se pane Botlíku za veřejnost! To je příliš troufalé.
Panebože, to je ale blábolení!
Hezky se nám diskuze rozjela.
Chtěl bych připomenout, že epizeuxis je v katalozích požadavků ke státní maturitě, takže není o čem diskutovat. Když si maturant není schopen projít katalog požadavků nemá u maturity co dělat.
Jinak lze souhlasit se slovy p. Doležela o degradaci školství.
Testovat lze téměř vše. To, že si to někdo nedovede představit neznamená, že to nejde.
Kompetence bez znalostí neexistují. Uvědomte si, že prvně musíte mít znalosti a teprve potom je můžete použít.
V praxi: Použít nic prostě nejde.
V teorii: Nic jde použít jakýmkoli způsobem.
Vyberte si.
Kompetence bez znalostí neexistují. Uvědomte si, že prvně musíte mít znalosti a teprve potom je můžete použít.
V praxi: Použít nic prostě nejde.
V teorii: Nic jde použít jakýmkoli způsobem.
Vyberte si.
VYTESAT!
Podobně je to myslím i s tzv. průřezovými tématy. Samostatně se většinou neučí. Když nestojí za moc výuka v předmětech, plavou na vodě i ta průřezová témata. Ověřovat by se měla především kvalita výuky VŠECH předmětů.
Pěkný den. Ve Scio mám na starosti tým, který projekty pro školy připravuje, dovolím si proto reagovat a nabídnout prostor k diskusi i jinde. Děkujeme, je vidět, že slovo Scio v jakémkoliv příspěvku budí emoce a rozpoutává diskusi i o jiných věcech, což je moc fajn.
Prvotní diskusi rozpoutalo upozornění kolegů z CCA na testování průřezových témat v projektu, ve kterém jsme partnerem. Jde o projekt již v udržitelnosti, v rámci kterého školy dále využívají vytvořené výstupy. Zazněla zde obava o kvalitu testů, aniž kdokoliv z diskutujících projekt viděl v celé jeho šíři, proto na kritiku těžko nějak reagovat. Zapojené školy (je jich více než 300) využívají různorodé materiály do výuky (které mimochodem spoluvytvářely) dle svých potřeba zcela dobrovolně. Pokud chtějí, mohou využít i zmiňovaný test, využívá ho část škol. Zapojené školy jsou spokojené a, protože projekt využívají v celé jeho šíři, dokážou výstup využít a hlavně doplnit dalšími nástroji (test samozřejmě pokrývá jen určitou část tématu, tu, kterou lze měřit). Není teda třeba mít obavy „že zjistí maximálně kulové“ – zapojené školy dobře ví, co chtějí a umí to využít a interpretovat, nepodceňujte je prosím a nehovořte za ně.
Do diskuse se zamíchala i kritika našich testů použitých v projektu Kvalita, která s projektem průřezových témat nesouvisí. Jak píše Ondřej, kritice, zpětné vazbě se nebráníme a budeme se jí dále zabývat. Je dobře, že se k nám dostala, byť touto cestou (tedy děkujeme V. Stanzel). Nabízím zde opakovaně věcnou diskusi, rádi vše probereme, můžeme se společně podívat na parametry úloh, testů, konfrontovat zkušenosti. Můj mail je djirova@scio.cz. Co je ovšem nutné zde říci, při sestavení těchto testů jsme museli vycházet z požadavků zadavatele a museli jsme kopírovat koncept testu, který byl použit v 1. ročníku. Ten jsme bohužel nesestavovali my, ale jiná firma, která právě na takových typech úloh test postavila.
Pane Botlíku, nenapadlo vás, že mohu vycházet z maturitních dat domovské školy a ze zkušeností, které sdílím s kolegy z jiných škol? Jak je možné, že váš tak bystrý mozek myslí ve vztahu ke státní maturitě permanentně šejdrem? Vy nejenže blábolíte, vy ostatní především znechucujete.
ad Josef Soukal, 12. května 2016 18:55
Pane Botlíku, nenapadlo vás, že mohu vycházet z maturitních dat domovské školy a ze zkušeností, které sdílím s kolegy z jiných škol?
Panebože, to je ale blábolení!
"Co ovšem naopak za zaznamenání stojí: Asociace středoškolských češtinářů, případně její předseda, má z nějakého důvodu k dispozici informace o výsledcích maturitních zkoušek, k nimž veřejnost nejspíš nemá přístup."
Jak to jen ten pan Botlík dělá, že nás vždy a znova odhalí? My totiž máme v Praze pronajat takový veliký trezor, jako měl Strýček Skrblík v Duck tales, tam si ta data schováváme a skáčeme do nich a plaveme v nich. A potom se tam také ilegálně scházíme s vedením Cermatu a domlouváme se, jak co nejvíc uškodit co největšímu počtu maturantů a vůbec tam provádíme různá reakční kejklířství, jimiž chceme rozvracet naše rozvinuté kapitalistické školství, protože přesně to jsou naš cíle, k nimž kráčíme ruku v ruce s ilumináty a rozenkruciány.
A kdyby pan Botlík náhodou nevěděl - Panebože, to je ale blábolení!
Zdá se, že O. Botlík je přesvědčen, že škola není schopna vysledovat, jací žáci dosahují v testu stoprocentní, a jací zase třeba sedmdesátiprocentní úspěšnosti; nebo zda rozdíly mezi třídami v průběhu studia korespondují s úspěšností maturit. Co lze ale čekat od člověka, který už neví, co by v souvislosti s novou maturitou popřel či naopak předstíral, a který neví-li nic, raději dělá z ostatních pitomce.
Paní Danielo, dovolím si zde připomenout, že testování průřezových témat se v rámci zmiňovaného projektu v minulém školním roce zúčastnilo 32 škol, což je tak ubohý počet, že se dá konstatovat, že testovací část projektu žádnou udržitelnost nemá. Skoro se divím, že řídící organ po CCA Group a SCIU nepožaduje vrácení dotace kvůli neudržitelnosti projektu. Prostě 11 milionů v tahu a kde nic tu nic.
je vidět, že slovo Scio v jakémkoliv příspěvku budí emoce a rozpoutává diskusi i o jiných věcech, což je moc fajn
Crrrrr! Budíčééék!
Léta už svoje emoce uspávám, seč mi síly stačí, a teď tohle! Emoce se probudily. Joj!
A když tedy vítáte řeči i o jiných věcech, což je moc fajn, pak tedy budiž, chcete-li.
Takže si milá paní Jírová svoje průhledné taktiky odposlechnuté na pitoreskních kaučincích za evropské fondy vetkněte jako kytičku za klobouk. Na to tu naskočí jen opravdový trumpeta prahnoucí po zjevení pravých odborníků na vzdělání.
Váš guru se tu sice chová poměrně dost namachrovaně, ale dojde-li mu šťáva, nerozpakuje se sem nastrčit kohokoli, kdo je ochoten odklonit diskusi do oné věcné roviny v lepším případě ještě podpořené konstruktivní kritikou, což se vytáne jako šable poslední záchrany vždy, když to lebeční máslo stéká už i za fiží.
Viz Anonymni z 21:30 řekl 12. května 2016 8:15
Ředitel Cermatu Jiří Zíka opakovaně vyjádřil obavy, že laická interpretace maturitních dat může napáchat velké škody. Je proto přesvědčen, že ani anonymizovaná prvotní maturitní data nemají být veřejně přístupná.
Kdo se chce o jeho názorech dozvědět více, může si poslechnout například krátkou nahrávku pořadu Duel na stanici Český rozhlas Plus.
Možná si tedy J. Zíka jako laickou veřejnost představoval Josefa Soukala, předsedu Asociace středoškolských češtinářů, a Vladimíra Stanzla, místopředsedu téhož spolku. Už jsem se dlouho nedíval na pár vybraných údajů, které Cermat zveřejňuje na svých stránkách (záložka Výsledky MZ 2015) a zase je po čase maže. Pamatuji se ale, že právě testy z Českého jazyka a literatury měly velmi nízkou reliabilitu – zpočátku se pohybovala kolem hranice, která vylučuje jejich využívání pro takové účely, jako je státní maturita.
Nemyslím si, že by z laické interpretace maturitních dat vedením Asociace středoškolských češtinářů (ASČ) vyplývaly nějaké škody. Leda snad, že se vedení ASČ zesměšní. Jednak si nemyslím, že by to měla být Zíkova starost, jednak se to už dávno stalo. A stává se to pořád, téměř vždy, když se vedení ASČ zapojí do diskuse, která se týká něčeho jiného než odborné jazykové terminologie, třeba termínu epizeuxis.
Cíle státní maturity nebyly nikdy konzistentním způsobem pojmenovány. S malou nadsázkou je možno říct, že nejlépe je vystihuje video na YouTube nazvané Rozhovor se zaměstnancem Cermatu 2015. Hezky o tom píše například Tajný Učitel ve svém dnešním textu Několik poznámek k nové maturitě na České škole.
Představa, že naplnění (neznámých) cílů sledovaných maturitním testem z češtiny konstatují dva bafuňáříčci na základě toho, co vidí na svých dvou gymnáziích a slyší od několika svých kolegů, je opravdu k popukání.
Rozumím proto tomu, co říká ředitel Cermatu Jiří Zíka. Ano, určitě se vyskytnou lidé, kteří budou veřejně dostupná anonymizovaná maturitní data dezinterpretovat.
Zcela se s ním však rozcházím v názoru, jak velké škody to může napáchat. Mnohem větší škody způsobuje stav, kdy data dostupná nejsou a kdekdo si může o státní maturitě říkat, co ho napadne. Aniž by jeho výroky mohl kdokoli s daty konfrontovat.
Iniciativa Maturitní data – odtajněno nabídla řediteli Cermatu Jiřímu Zíkovi cestu, jak nebezpečí dezinterpretací SPOLEČNĚ snížit už u prvního dílčího kroku směrem k veřejně dostupným anonymizovaným maturitním datům.
Ve chvíli, kdy píšu tento komentář, rozeslala iniciativa na 719 e-mailových adres předlohu žádosti o souhrnné výsledky úloh tří maturitních testů: češtiny, matematiky a angličtiny. Žádosti jsou podávány v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím a díky precedentnímu rozhodnutí je MŠMT musí vyřídit kladně do 15 dní.
Žadatelé postoupí získané výsledky úloh iniciativě, která je na své stránce zveřejní. Nabídli jsme řediteli Cermatu, že k výsledkům každé úlohy přidáme autorské zdůvodnění správné odpovědi a informaci o tom, jaké cíle Cermat sledoval zařazením úlohy do testu. Podle Ing. Zíky je procedura ověřování a schvalování úloh velmi důkladná, takže Cermat poskytnutím těchto informací jistě zatížíme jen minimálně. Nám to sice trochu práce přidělá, ale v zájmu předcházení dezinterpretacím ji rádi vynaložíme.
Pokud by se kdokoli chtěl k žadatelům přidat, aby nám pomohl zajistit, že skutečně obdržíme výsledky všech úloh, může si předlohu žádosti nechat poslat ze stránky Maturitní data – odtajněno. Uvede jen e-mailovou adresu a klikne na tlačítko Pošlete mi žádost. Tu vzápětí obdrží, vyplní v ní tři údaje vyžadované zákonem o svobodném přístupu k informacím a přepošle ji e-mailem Ministerstvu školství (které je správcem maturitních dat) podle pokynů. Celá procedura zabere jen pár minut.
Abychom zajistili rovnoměrné pokrytí úloh všech tří testů, stránka přiděluje žadatelům úlohy náhodně.
Další dávka povýšeneckého Botlíkova blábolení; viz též komentáře k PORGu. Podrobnější komentář musím pro tuto chvíli z pracovních důvodů odložit.
"A stává se to pořád, téměř vždy, když se vedení ASČ zapojí do diskuse, která se týká něčeho jiného než odborné jazykové terminologie, třeba termínu epizeuxis."
Třeba toto? http://www.ascestinaru.cz/josef-soukal-ukazkove-vadna-testova-uloha/
K reliabilitě: Podle údajů Cermatu se u didaktických testů z češtiny za r. 2013 a 2014 pohyboval v pásmu DOBRÁ: http://www.novamaturita.cz/reliabilita-didaktickych-testu-spolecne-casti-maturitni-zkousky-1404037135.html
Vzhledem k tomu, že ve školní části je rozdíl mezi výsledky testu a částmi zkoušky hodnocenými na školách až OSMINÁSOBNÝ (zdroj bude dohledatelný, některý z rozhovorů s ing. Zíkou), se mi téma reliability jeví jako další mimořádně povedený Botlíkův gól do vlastní branky. Soudě podle ignorování faktů a úporné snahy své oponenty za každou cenu urazit, už O. Botlík neví, kudy kam.
"Pamatuji se ale, že právě testy z Českého jazyka a literatury měly velmi nízkou reliabilitu – zpočátku se pohybovala kolem hranice, která vylučuje jejich využívání pro takové účely, jako je státní maturita." Ano, přesně tak, také si to pamatuji, bylo to vlevo dole!
Jo, tihle bafuňáříčkové, to je vám sorta lidí! Pořád něco zkoušejí kazit, pořád se někam cpou, nejčastěji tam, kam je nikdo nezve - považte třeba, v kolika příspěvcích slovutného ochránce žáků, vdov a sirotků, kvintesence vší moudrosti a diskusního šarmu, knížete MatFyzu, slovutného Oldřicha Botlíka se objevují a jakou neplechu tam činí! Jak mu zatemňují hledí jeho přilby logiky, rozvrtávají štít rozumu a tupí ostří meče vtipu! Je třeba s nimi zatočit, s rozvraceči jedněmi! A proto všichni zvolejme:
S Oldou kdo jde v jednom šiku, ten promění republiku!
S Oldou naše maturita nebude už nikdy skryta!
Olda Cermat porazí, strhne pouta, provazy!
Většina z „místních“ diskutujících učí. To mě trochu fascinuje. Chtělo by to trochu nadhledu a zralosti. Pár lidí tu reaguje jako dítě, kterému někdo šlápne do báboviček. Učíte to i své žáky? To by byla zajímavější diskuse.
Paní Adamová, k projektu průřezových témat se už vyjadřovat nebudu. Dokážete-li projekt zhodnotit, aniž ho znáte, aniž chápete, jak a proč je školami používán, aniž jste mluvila s učiteli, kteří ho využívají, bylo by to zbytečné. Nechme to tedy tak, že každá máme jiný názor a pracujeme každá s jinými informacemi.
Nico, pobavil jste mě: „průhledné taktiky odposlechnuté na pitoreskních kaučincích za evropské fondy“. Co to je? Tam chodíte? Jaké to tam je? Baví vás to?
"Většina z „místních“ diskutujících učí. To mě trochu fascinuje."
Je to zajímavé, setkat se s živým učitelem, že? Něco jako s domorodci na Borneu. Naživo je to jiné než z knížek...
Chcete snad paní Jírová popřít, že v minulém školním roce se testování zúčastnilo jen 32 škol a že máte problém s udržitelností?
A k tomu nadhledu. Učitelé, kteří zde diskutují ho možná občas ztrácejí, ale rozhled mají takový, o jakém si Vy můžete jenom nechat zdát.
Nico, pobavil jste mě
Toť. Jsme tu vesměs veselé kopy. Vytříbený vtip, nadsázka, občas ironie, nastavené zrcadlo či sarkastický šleh. Viz pan Anonymní z 21:30 vulgo z 13. května 2016 17:56. To jsem se v židli vyvrátil.
Proto to tu také tolika lidí čte, a proto také jsou sem nasazováni ponoukači nevalné kvality. A když to nepomáhá, hodlá to tu donátor vylepšit dosazením onačejší kvality. Kdo na České škole není, jako kdyby nebyl. Věřím, že se zdejší publikování stane časem jedním z nezbytných předpokladů postupu do vyšších stupňů karierního řádu.
Co to je? Tam chodíte? Jaké to tam je? Baví vás to?
To ne. Chodím na sezení běžně hrazená zdravotními pojišťovnami. To mne můj ošetřující lékař pokládá při terapii na gauč. Nebo sedíme s ostatními pacienty v kruhu a otvíráme svá nitra, abychom se vzájemně ztotožnili a naučili se přijímat sami sebe, což bezesporu přínosné je, a vlastně mě to i baví. Ale jinak to vyjde téměř nastejno jako ty Vaše aktivity, paní Jírová.
Dokud nezačneme rozlišovat obsah pojmů odbornost a vzdělání, dokud nebudeme hledat, co mají společného a v čem se liší, a dokud z tohoto hlediska nebudeme rozlišovat smysl výuky jednotlivých předmětů, budou podobné diskuse bezvýchodné. "Silným argumentem" se pak stane označení názorových oponentů za "řvouny, žvanily, závistivce a užitečné idioty" a jejich názorů za "bláboly". Bylo by rovněž užitečné znát počet členů např. Asociace středoškolských češtinářů. Laik by mohl z názvu usoudit, že jde o organizaci reprezentativní.
ad Karel Lippmann, 14. května 2016 19:04
Bylo by rovněž užitečné znát počet členů např. Asociace středoškolských češtinářů. Laik by mohl z názvu usoudit, že jde o organizaci reprezentativní.
Vážený pane kolego, poslední veřejně prezentovaný údaj, který jsem zaznamenal, byl mezi dvaceti a třiceti členy, většinou v ilegalitě. Včetně hostů a příznivců, Josef Krátký není a nikdy nebyl členem.
Třeba to ale budou aktualizovat, abychom si mohli o té reprezentativnosti udělat obrázek.
Bezvýchodná je většina diskusí o češtině na České škole. Nikoli kvůli rozlišování pojmů odbornost a vzdělání, ale kvůli prostému nedostatku obojího u těch, kteří je většinou rozviřují. Základními argumenty pak skutečně bývá "blábolení" či (v různých obměnách) "bafuňáříčkové" apod.
Jak se jistě dobře pamatujete, ASČ vznikla právě jako reakce na nejrůznější bláboly, a především demagogii či přímo lži užívané v souvislosti s maturitní zkouškou; řekl bych, že dokonce primárně šlo o spontánní rozhodnutí čelit bafuňářům maturitních diskusí, kteří ostatně dodnes využívají toho, že média často dají přednost "zavedené" tváři před tím, že by se pokusila přinést k problému objektivní názor.
Co se týče názvu Asociace češtinářů, slovo asociace automaticky nesugeruje, že by sdružení mělo reprezentovat např. většinu učitelů daného oboru. Synonymně lze užít slova sdružení či společnost, viz Společnost učitelů ČJL, Česká lékařská společnost, přičemž mezi jednotlivými asociacemi, sdruženími a společnostmi mohou být obrovské rozdíly z hlediska počtu členů, aktivit i autority (viz výše uvedené společnosti).
ASČ se nikdy nikde neprezentovala jako sdružení reprezentující všechny češtináře. Může se ovšem nyní prezentovat jako sdružení, jehož autorita vzrostla za stále ještě nedlouhou dobu existence mnohonásobně. I laik si o tom může učinit představu, projde-li si webové stránky ASČ.
Počet členů momentálně poklesl na 22, bude se dále měnit - v souvislosti se změnou stanov nově evidujeme zájemce o členství z řad učitelů ZŠ. Aktualizované údaje uvedeme na podzim po členské schůzi.
V souvislosti se změnou stanov nově evidujeme zájemce o členství z řad učitelů ZŠ.
Jasně, je třeba dostat "epizeuxis & spol." také do jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Možná by měl někdo v Naardenu zkontrolovat, jestli se chudák nebožtík neobrátil.
jestli se chudák nebožtík neobrátil
Radostí. Ra-dos-tí.
Konečně dobrý nápad! Žáci by se aspoň nemuseli s takovými běžnostmi zdržovat na střední škole. Časem se to určitě objeví už ve škole mateřské v předčeskojazyčné přípravě v souvislosti s předčtenářskou gramotností v rámci předkompetence k předučení.
Už mě to napadlo dříve: Je skutečně zvláštní, jak nesmyslné zuřivé reakce v O. Botlíkovi vzbuzují SPONTÁNNĚ VZNIKNUVŠÍ SDRUŽENÍ SE ZCELA DOBROVOLNÝM ČLENSTVÍM, a zejména jejich volení představitelé. Možná je to způsobeno tím, že sám by si nějakou funkci udržel nanejvýš ve Sdružení pro adoraci O. Botlíka. Do Karmelitské ho nezvou, maturita není po jeho, nějací směšné předsedové píší hloupé články, na něž O. Botlík není schopen odpovědět ani řádkou (pardon - řádkou ano, cosi o právnících v ní bylo) - to se pak nelze divit, že se vyvalí něco z podvědomí.
Proč se ASČ otevřela češtinářům ze ZŠ, to se lze dočíst na webu. Nynější zájemci si mohli učinit dostatečný obrázek o její činnosti, a členství jim zřejmě stojí i za ne zrovna zanedbatelný roční příspěvek. Jejich profesní curriculum vitae rozhodně nejsou tuctová. Je ovšem příznačné, že už teď je O. Botlík stíhá urážet.
Pane Lippmanne,
proč je podle Vás užitečné znát počet členů ASČ? To by mě vskutku velmi zajímalo. Podlehl jste snad naoprosto nerealistickým představám Oldřich Botlíka, že ASČ může svévolně prosazovat změny v pojetí maturitní zkoušky? Že je snad skrytou lobbistickou organizací s temnými kontatky vedoucími do Karmelitské? Že může za vše špatné v českém středním školství? Pak Vás zklamu, nic z toho totiž není pravda.
Mě jen zaráží, že pan Botlík, coby vystudovaný matematik, kritizuje sakupmakum nejen výuku matematiky na základní škole, k čemuž dodám, že tam za katedrou nikdy nestál a puberťáka viděl tak maximálně doma, má-li děti, ale že kritizuje i maturitu z češtiny. Asi je to vskutku renesanční člověk, něco jako Jára Cimrman.
Vážený pane Stanzele,
s panem Botlíkem nejsem v žádném kontaktu, vždy se řídím jen svým rozumem a vlastní zkušeností a o konkrétních akcích ASČ vím jen to, že se její zástupci zúčastnili jednoho z kulatých stolů na MŠMT (informaci jsem dostal oficiálně přímo z ministerstva) a dr. Kostečka ji reprezentoval v pořadu pana Moravce. Ani slovem jsem nenaznačil, že jste "skrytí lobbisté", že máte "temné kontakty" a že můžete "za vše špatné v českém středním školství" (za špatnou považuji jen současnou podobu maturity, kterou podporujete). Podsouváte mi tedy něco, co jsem neřekl a co si ani nemyslím, což je bohužel na těchto stránkách dosti obvyklý styl některých diskutérů. Domnívám se jen, že organizace, která zcela jistě nereprezentuje názor všech češtinářů (není ani zřejmé, jak velkou má mezi nimi podporu) a která má proto pro méně informovanou veřejnost poněkud zavádějící název, by měla uvádět počet svých členů.
Pane Lippmanne,
nejsem si vědom faktu, že bych Vám něco podsouval. Pouze jsem se ptal, jestli jste nepodlehl mylným informacím (šlo tedy řekněme o hypotézu) o působení ASČ, které ve svých příspěvcích šíří zhusta OB (jsem ovšem přesvědčen, že to jste musel postřehnout, protože jsem psal o nerealistických představách OB, nikoliv Vašich).
Vaše odpověď je jasná, děkuji za ni. Viděl jste ale někde v praxi, že by nějaká organizace zveřejňovala počty svých členů? Třeba EDUin? ČOSIV? ASP ČR? Já ne, takže proto mě podobné požadavky udivují. Toť vše.
Okomentovat