Z článku Davida Kohouta v Aktuálně.cz vybíráme:
Studentův právník však vidí rozsudek jednoznačně. "Soud nám dal za pravdu v podstatě ve všech žalobních bodech. Sám ale o splnění maturitní zkoušky nemohl rozhodnout. Ministerstvo nyní bude muset vysvětlit, proč neudělilo našemu klientovi onen sporný jeden bod. Takové zdůvodnění si však neumíme představit, a proto očekáváme, že ministerstvo nyní rozhodne, že náš klient u maturity uspěl," okomentoval pro Aktuálně.cz rozhodnutí soudu Novákův právní zástupce Vít Křížka.
43 komentářů:
To je pořád dokola - bodů je uričtý počet, student jich může nasbírat více. Když mu chybí jeden bod k udělání, znamená to, že mu chybí mnoho jiných bodů z jiných příkladů. Svádět všechno na stres nejde - to by se žádná maturita a žádné jiné zkoušky nemusely konat, když by stačilo po zkoušce v autoškole se obrátit na soud a stěžovat si, že v tom testu jsem ve stresu napsal jiné písmenko, než jsem chtěl.
Naopak, je to právě otázka toho jediného bodu, která ukazuje jak nesmyslné je stavět další osud maturanta na jediném navíc hloupě sestaveném testu. Doufám, že to bude precedent.
Popletené jednotky dnes nejsou chyba?
Jsou pořád chybou, ale některým to přestává vadit.
Třeba paní předsedkyni senátu nebude vadit, až jí jednou v nemocnici podají lék, který bude mít množství účinné látky ne v miligramech, ale v gramech. Jednotka sem, jednotka tam...
Vladimír Stanzel řekl(a)...
Kromě mnoha dalších problémů je problém státní maturity, že jí můžete mít, dokonce velmi dobře, aniž víte COKOLIV o jednotkách, stejně tak jí může mít aniž JAKKOLIV rozlišujete y/i. Oni ty testy jsou totiž nastaveny na cca 40 % správných, čil asi jako NR test. Jenže pokud něco chcete OVĚŘOVAT, měl by to být CR test, a ten bývá kolem 80 %. Tak jako řidičák. Celé to jen dokazuje, že to je víc šaškárna, než ověřování.
Jiný slovy předsedkyně senátu může dostat smrtnou dávku i od maturanta jedničkáře.
Když mu chybí jeden bod k udělání, znamená to, že mu chybí mnoho jiných bodů z jiných příkladů.
A jak se poznalo, že ten kritický bod je právě ten popletený. Co když to byl některý z těch dalších dvaceti tří bodů, které nezískal? Jestli se stanoví jakési pásmo možné tolerance, pak to u někoho bude zase jen jeden mizerný bodík pod hranicí toho tolerančního pásma. Potažmo, když tady je hranice na půlbodu, vlastně.
Někdo si taky poplete přímou úměrnost s nepřímou, nebo obsah s objemem, nebo násobení s dělením, nebo exponenciální funkci s logaritmickou, nebo úterý se středou, a na zkoušku vůbec nedorazí.
A jak to u soudu paní předsedkyně s tou tolerancí řeší, když někdo spáchá trestný čin v první den svojí plnoletosti, nebo překročí nějakou určující mez škody o mizernou stokorunu, nebo něco splatí den po lhůtě, nebo něco na ten způsob?
To se může odvolat kdokoli u testů na řidičák. Přece když popletu třetí vozidlo se čtvrtým v křižovatce, taky to tolik nevadí, třeba sedím v tom prvním.
Chtělo by to více tolerance a vcítění, než strojové body.
Křižovatkou pojedou vozidla podle toho, jak se který řidič na to bude cítit! Nebude to krásné, tolik citu na silnici (a trocha té krve).
Kurňa, chybí mě tam otazník na konci, ale to nevadí, předpokládám, že to všichni cítí.
Charakteristické je stanovisko MŠMT tlumočené jeho mluvčí na konci citovaného článku.
"Ministerstvo nicméně za hodnotiteli z Cermatu stojí. „Nemůže se stát, že dva studenti za stejně zodpovězený příklad dostanou od hodnotitelů různý počet bodů,“ řekla dříve mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová.
Úroveň logického uvažování a právního vědomí je na MŠMT zjevně velmi nízká. Ukazuje se, že jim nic neříká ani klasická právní zásada „práva patří bdělým, nechť každý svá práva střeží“.
(1)
Radim Novák, jemuž dal soud za pravdu, přece nejspíš již dostal od svého hodnotitele stejný počet bodů, jako dostal jiný student za stejně zodpovězený příklad zase od svého hodnotitele. Pokud rozhodnutí nabyde právní moci, bude teď jeho řešení příkladu "bodovat" MŠMT -- nikoli hodnotitel.
(2)
Radim Novák byl "bdělý a střežil si svá práva". Proto na svém jednání může "vydělat" -- podle klasické právní zásady a na rozdíl od (nejspíš pasivního) "jiného studenta", který si hodnocení nechal líbit. Kdyby se včas bránil také "jiný student", měl by soud rozhodnout v jeho případě stejně jako v případě Radima Nováka.
(3)
Rozhodnutí soudu (jak znám MŠMT, nakonec při dostane před Nejvyšší správní soud, kde zase prohraje) bude nakonec závazné i pro případy, které se teprve vyskytnou a maturanti v nich budou "střežit svá práva" odvoláním k MŠMT, případně správní žalobou na ministerstvo. I proto si velmi vážím maturantů, kteří své pře s Cermatem a ministerstvem dotáhli až před Nejvyšší správní soud a dosáhli sjednocujícího rozsudku, podle něhož je soud povinen zabývat se například správností zadání testových úloh či souladu testu s Katalogem požadavků.
Soudní rozhodnutí je třeba respektovat. Mudrlanti z České školy na něm nezmění vůbec nic. Zaplať pánbůh!
Soudní rozhodnutí je třeba respektovat.
Nicméně myslet si o něm může každý své. A zatím o něm vyjadřovat i své názory. Stejně tak jako o kvalitě školství a kvalitě školských expertů. Zatím...
Zaplať pánbůh!
Nikdo není neomylný. Ani soudce ne. Tak snad ten pámbu.
Ale je fajn, že o klasifikaci při státní zkoušce rozhoduje i soud.
Člověku se hned lépe žije. Právní stát je právní stát.
Chtít ovšem, aby byl stát i spravedlivý, to už by bylo přespříliš.
Nemáme v ruce rozsudek a spor bude zřejmě pokračovat, takže bych si jakékoli tirády o pochybení Cermatu a střežení si práv odpustil. Co ovšem vzbuzuje pochybnosti, je citovaná pasáž z rozsudku, jakési slohové cvičení na téma maturita - Cermat přece netrvá na svém rozhodnutí proto, aby studenta s udělením maturity napínal.
Podstatné není ani to, zda student maturitu udělal, nebo neudělal; jde o princip. Zkoušku skládal za předem jasně stanovených podmínek, a to pro všechny, přičemž těmto podmínkám nevyhověl. Argumentace studenta a jeho právníka o "chybě ve stresu" vede k bezbřehé relativizaci: Představme si, že jiný student správně spočítá příklad třeba i mnohem složitější, ale zradí ho prostá početní chyba typu 6:3 rovná se 3; tuto chybu může udělat hned na začátku, a tudíž užije správný postup, ale výsledek bude nesmyslný. I on by mohl argumentovat, že v průběhu řešení prokázal mnohem vyšší matematické schopnosti než ty, které stačí na vyřešení jednoduchého dělení.
Převedeno na češtinu, co se studentem, jenž ve slohové práci desetkrát správně napíše "být" a jednou nesprávně "bít"? I tato chyba ho může stát bod (v pravopise se - jako v jediném podkritériu - přesně sčítá počet chyb), tedy třeba maturitu.
Soudkyně se možná domnívá, že Cermat měl vysvětlit, proč nedává bod za správný postup. To je ovšem otázka pro matematiky, nikoli pro laiky, byť v úřadu soudce. Jediné, co by podle mne mohlo rozhodnout v neprospěch Cermatu, je, že by nezávislá matematická expertiza prokázala, že neudělovat bod za postup je nesprávné.
Naštěstí zatím nejsme ve stavu, kdy by o zisku maturity rozhodoval soud. Úředníci mají pouze náležitě vysvětlit, proč student maturitu nesložil. Snad jedině, pokud by CERMAT a MŠMT neudělilo maturitu v rozporu se svými vlastními pravidly, mohl by se student nápravy domáhat. Pravidla ale naštěstí zatím nestanovuje soud, ale odborné komise.
Takže si pane Botlíku ušetřete žluč. Máte smolíka pacholíka.
Argumentace studenta a jeho právníka o "chybě ve stresu"
Není to srovnatelné, ale přesto. Zohledňuje se 'chyba ve stresu' třeba při dopravní nehodě? Ujetí z místa nehody a neposkytnutí pomoci? Je stres závažná překážka? Také bychom se mohli dočkat časem obhajoby chyby u maturitní zkoušky pod vlivem návykové látky.
Z druhé strany. V tom svém zkostnatělém výchovně vzdělávacím procesu boduji všechno, co by vedlo ke správnému výsledku, kdyby i to ostatní bylo správně.
A ze strany třetí. Vzpomínám, že počátkem devadesátých let při praktické maturitní zkoušce bylo pro vůbec nějakou klasifikaci zásadní, aby výsledek práce byl funkční. O průchozích klasifikačních stupních pak rozhodovala kvalita zpracování tématu. Ale to už je doopravdy dávno.
Dnes neodevzdanou práci nelze klasifikovat. Žák nepřinese, pohoda. Žák neodevzdá test, pohoda. Žák odmítne dát se vyzkoušet, pohoda. Stačí, aby dvakrát něco 'dal', a nemusí zbytek pololetí ani hrábnout. Jo hohóóó
L. řekl(a)... 10. dubna 2016 21:53
Kdyby státní maturity místo CERMATu realizovalo Scio, to byste viděli tu armádu právníků hájících hodnotitele proti stěžovateli.
Takovou nahrávku na smeč nemohu minout ;-)
Možná vám to uniklo, ale Scio už patnáct let realizuje Národní srovnávací zkoušky (NSZ). Za tu dobu jimi prošlo asi mám dojem a si 300 000 lidí. Na rozdíl od maturity, kde je pro většinu maturantů důležité jen udělal/neudělal, je u NSZ pro řadu studentů skutečně důležitý každý bod. A kde jsou ty armády právníků? Prostudujte si náš systém, je především transparentní. Každá námitka se IHNED řeší, a je transparentně vyřešena. Proto také po zavedení NSZ klesl počet přezkumů u právnických fakult na čtvrtinu.
Postoj L. je jen směšná ukázka toho, jak jsou někteří učitelé odtrženi od reality. Víte, právníci jsou drazí, a tak každý podnikatel hledí se právním sporům vyhnout. Cermatu či MŠMT je to ale jedno, nakonec ty právníky zaplatíme my všichni,
Pokud akceptujeme, ze veličina soudním rozhodnutím nemusí mít jednotku, můžeme se zítra dočkat toho, ze soud rozhodne, ze 2+2=6. Velmi by mne zajímalo, jestli by paní soudkyně sama dala maturitu z matematiky....
ze soud rozhodne, ze 2+2=6
...let odnětí svobody nepodmíněně.
A jen podporuje moji myšlenku, že všichni státem placení vzdělanci maturitu z matematiky zpětně povinně.
Jestliže hodnocení předmětné úlohy bylo vícebodové a jestliže maturantovi nebyl dán bod za správný postup jenom kvůli tomu, že se očividně zmatečně (a zřejmě nikoli z neznalosti) zmýlil jen v jednotce, mohl myslím být maturant nepřiznáním bodu za správný postup poškozen a soud myslím rozhodl správně, že celá věc kolem bodování té úlohy má být znovu posouzena. J.Týř
debaty vášnivé,dokonce soud se tím zabývá a to nikoho z vás nenapadlo, jaká je ta státní maturita nesystémová opičárna? co kdyby se zrušila? co by se stalo?
nico "ano, jedna plus jedna skutečně mohou být,za určitých,velmi specifických okolností,dvě"
Pane Šteffle,
nahrávka na smeč vás dovedla k naběhnutí si na vidle. Posté uvádím, že vaše testy NEJSOU PODROBENY SKUTEČNÉ VEŘEJNÉ KONTROLE. Mně jste dokonce doporučil, abych si pro tento účel testy koupil. Zřejmě se domníváte - nejen v tomto případě - že se tisíckrát opakovaná nepravda nestane lží. Asi se vám to osvědčilo v podnikání, ale do vzdělávání to prosím netahejte.
Iames28 hear, hear.
Podobný problém jako když žák napíše pěkný popis namísto vyprávění. Je mu to prd platné; přehlédl, nepochopil, neporozuměl řádně zadání. 0 bodů. Co na tom, že dovede psát? Nesplnil zadání. Krok vedle a šlus. Sbohem maturito, přijímačky na vš, zaměstnání. Možná na podzim. Že byl pod časovým stresem? No a? Všichni jsou? Proč je potřeba časového stresu? Nevíme, ale je to tak dobře.
Když uvidím na výplatní pásce 1000 m2 namísto 1000Kč, nevyhodím účetní.
A běžte už do háje s těmi řidičáky a chirurgy a piloty. Je to irelevantní, otřepané a hloupé.
"neporozuměl řádně zadání"
Nechci strašit, ale zadání musíte rozumět. Doktor přece nemůže vyoperovat zdravou ledvinu a ponechat tu nemocnou. Inženýr také nemůže postavit most ze dřeva a v zadání je ocelový. Devatenáctiletý žák, který maturuje toho musí umět i kapánek více.
pro laimes: Pokud žák uvede, že v jeho úloze a hlavě chápe * jako symbol sčítání, milerád mu 2 * 3 jako 5 uznám.
Já bych toho doktora omluvil - stres, únava. Jenom nevím, proč to u soudu nechtějí uznat.
Scio možná rozhoduje transparentně, ale kvalita práce této firmy je často dost pochybná. Zrovna okoušíme její blaho na vlastní kůži v rámci projektu Kvalita, jímž se srovnává pokrok učiněný mezi 1. a 3. ročníkem SŠ v Moravskoslezském kraji. V demo testu z českého jazyka je třeba takovýto úkol (č. 10):
Svědomí ustlalo nám tu klidně, ač chtěli jsme víc, než jsme mohli. Kéž tak i vám, co přijdete.
Která literární forma nejspíše odpovídá předchozímu textu?
A) epigram; B) epilog; C) epitaf; D) epiteton.
Pominu fakt, že O. Botlíkovi, TU a jiným by se po přečtení takového úkolu pořádně zvedne tlak, protože se zde zkouší znalost dle nich zcela zbytečných termínů (u otázky č. 19 pak musejí žáci dokonce volit mezi synestezií, personifikací, metonymií a synekdochou!), a zaměřím se na věcnou stránku odpovědí - správné jsou totiž hned dvě z nich, A) i C), ačkoliv žák může zvolit jen jednu. Starořecký epigram totiž vypadal právě takto, byl nápisem na votivním daru bohům nebo na pomníku, což zřejmě zaměstnanec fy Scio za tento test odpovědný, neví. Asi to bude nějaký přírodovědec s pozitivním vztahem k češtině. I takoví přece mohou učit (a zřejmě i dělat testy).
U úkolu č. 12 se zase po žácích ve 3. ročníku SŠ předpokládá znalost pojmu překrývání (tedy vydání knihy ostrakizovaného spisovatele pod jménem spisovatele povoleného) a také pojmů normalizace a samizdat - navzdory faktu, že literatura druhé půle 20. století se probírá v drtivé většině škol až ve čtvrtém ročníku.
Lahůdková je otázka č. 15, která se po uvedení 3 řádkového výchozího literárního textu táže: "Jaký je nejspíše postoj autora?"
A) racionálně zprostředkovává pocity postavy; B) pouze pozorovatelský; C) intenzivně citový; D) identifikuje se s postavou.
Slušně teoreticky vybavený žák v tuto chvíli pošle autora zadání do patřičných míst, protože otázka by se měla ptát po postoji vypravěče, ne autora. Že jde o dva rozdílné literárněvědné pojmy, se asi ve Scio neví.
Také otázka č. 4 je více než podivná:
Ke kterému funkčnímu stylu má výchozí text nejblíže?
A) k populárně odbornému; B) k prostě sdělovacímu; C) k publicistickému; D) k uměleckému.
Autor zadání zřejmě netuší, že styl populárně odborný neexistuje. Pokud náhodou ano, tak ignoroval testologickou zásadu, že zřetelně nesprávný distraktor je zbytečný. Jde opět o ukázku úlohy zpackané buď odborně, nebo testologicky.
Sečteno a podtrženo - z 20 úloh minimálně 4 problematické až nezvládnuté - to je vskutku projekt Kvalita. Jedna báseň. Transparentní. K nahlédnutí zde:
Kdyby se ale něco podobného "povedlo" Cermatu, to by byl hned oheň střeše. Zdá se proto opět, že když dva dělají totéž...
A proč Scio sbírá data s přijímačkami nesouvisející? Názor studentů na inkluzi a imigraci?
A běžte už do háje s těmi řidičáky a chirurgy a piloty. Je to irelevantní, otřepané a hloupé.
Snad otřepané. Ale rozhodně ne irrelevantní a hloupé. Naopak.
Projekt sám mi nevadí - to, že stanovuje tzv. přidanou hodnotu považuji dokonce za smysluplné, ale vadí mi ta zpackanost testů - jestli bude takhle vypadat i ostrá verze, pak budou výsledná data stát za starou bačkoru.
Příklad za dva body o získání/nezískání maturity nerozhoduje; odpovídá zhruba jedné jazykové chybě. Dodržet téma je otázkou základní způsobilosti k napsání čehokoli. Velmi volně bych to srovnal se situací, kdy žák má za úkol prokázat schopnosti v geometrii, ale místo toho předvede znalosti v jiném matematickém oboru.
Možná bych souhlasil s Pytlíkem. Nač je potřeba chodit do školy, absolvovat 4 roky sš před maturitou, když k posouzení znalostí žáka v předmětu stačí jeden test?? Na co je všechno to učení, psaní, opravování, stovky dílčích hodnocení a 8 vysvědčení, když pak vše záleží na jednom testu a zbytek se smete ze stolu jako neobjektivní? Není to zbytečné a drahé plýtvání prací učitelů? Nebylo by daleko levnější to vše zrušit a učinit maturitní zkoušku volitelnou samostatnou zkouškou pro zájemce o další vš studium, kam se může přihlásit kdokoli, kdykoli a neomezeně často? Učitelům důvěřujeme v procesu, nikoli však už při výstupu, přičemž u výstupu záměrně vytvoříme nestandardní a stresující podmínky k ověřování výsledků žáka. To nedává smysl.
Svědomí ustlalo nám tu klidně, ač chtěli jsme víc, než jsme mohli. Kéž tak i vám, co přijdete.
Která literární forma nejspíše odpovídá předchozímu textu?
A) epigram; B) epilog; C) epitaf; D) epiteton.
Kvalita citované "demo" úlohy mi připomněla -- nejen kvůli nejednoznačnosti -- některé úlohy prvního maturitního testu Cermatu, bohužel "ostrého". Jejich nedostatky ovšem budoucí předsedové Asociace středoškolských češtinářů Jiří Kostečka a Josef Soukal popírali, popírali a popírali.
Podobně, jako Miroslav Plzák radil zatloukat nevěru.
První cermatí maturitní test obsahoval chyby a J. Kostečka a J. Soukal to samozřejmě nepopírali, protože - na rozdíl od jiných - nepotřebují lhát či něco předstírat. Jen konstatovali, že v eduinovských analýzách, na nichž se podílel O. Botlík, jsou místy nesmysly.
Plzák prý radil zatloukat; Botlík - jak vidno z jeho mlčení ke kritice vlastní zpackané úlohy aj. - si myslí, že to, co nemůže popřít, se mu podaří zamlčet, zamlčet, zamlčet.
Mimochodem, vypravěče od autora nerozeznávají ani v Kalibru.
11. dubna 2016 16:31
Pane Tajný, doba kamenná už byla a nikdo neplánuje ani návrat na stromy.
Na námitky typu "mě chybí jenom jeden bod!" standardně odpovídám, "Ne, vám jich chybí daleko víc na to, abyste slušnější známku získal s přehledem. Proč máte takovou bodovou ztrátu tady, tady, tady a tady?" A odpověď je taky standardní: "...jsem tu přípravu podcenil."
Na druhou stranu, pokud Cermat uznává jako správnou i odpověď BEZ jednotky, domnívám se, že student svoje body dostat měl.
Ten chybějící bod za banální chybku nebyl ten bod, který žáka dělil od hodnocení dostatečně. Takový prkotinový bod by možná byl na mezi mezi chvalitebně a výborně.
pro pana V. (a jiné, kteří ještě pořád nechápou ten rozdíl) Maturita není řidičák, neopravňuje vás řídit auto. Maturita není soud, kde pro nedostatek důkazů jdete sedět. Maturita není operace, kde se pacient za chybné říznutí zaplatí životem. Maturita není pilotování letounu s 300 lidmi na palubě. Maturita v dnešní podobě je ověřování znalostí a dovedností za 13 let školní docházky pochybným a diskutabilním způsobem, pomocí jednoho testu, koncipovaného spíše k usnadnění hodnocení a k efektivitě nákladů.
Tajnej, maturita není řidičák, ale alespoň průměrně intelektově vybavený člověk chápe, že podstata procesu vzdělávání v oblasti zanlosti vyhlášky o provozu na pozemních komunikacích a zkompetentňování v řízení motorových vozidel je v zásadě stejná, jako podstata vzdělávání v oblastech jiných. V některých případech hrozí škody menší, v jiných i mnohem vyšší. Skutečnost, že u řidičáku je to vidět na první pohled a tak i blbec tu kauzalitu chápe a proti jisté formě certifikace neprotestuje a v některých znalostech a kompetencích ty napáchané škody tak přímočaře vidět nejsou, je sice fakt, ale na podstatě to vůbec nic nemění.
Je vaše omezení, že nechápete, že stejně jako má smysl omezovat přístup lidí k možnosti řídit motorová vozidla, či držet zbraně, má smysl i omezovat přístup k možnosti vykonávat určité typy povolání. Blbec by neměl dělat jaderného fyzika, neurochirurga, či politika. A jak je vidět zrovna na vás, neměl by ani dělat učitele. I když ani já nevěřím tomu, že jím jste.
Jak vidno, on může být i chytrý blbec, že.
Dejme tomu že člověk, který na maturitu nemá, maturitu třeba štěstím dostane a pak jde dělat nějaké to vysoce odpovědné rizikové zaměstnání s podmínkou maturity, například prodejce pojištění, vojáka, nebo odpalovače dynamitu v lomu, řidiče ještěrky, tramvaje, rakety, nebo prodavače tabáku atp. Pro každou tuto profesi dostane proškolení, zkušební dobu, kde se ukáže co může a co neumí, nebo ne? Pokud neobstojí, jde pryč. Pokud obstojí a spolehlivě pracuje, měl na maturitu nebo neměl? PROČ JE TO DŮLEŽITÉ a koho (krom čackých strážců prestiže vzdělání) ten pitomý vykonstruovaný papír k čertu zajímá?
Dejme tomu, že se tento člověk, který na maturitu nemá a přece ji řízením osudu dostane, dostane na vysokou školu, zkoušky třeba napotřetí udělá, nějak proleze a dostane diplom. Znamená to, že na maturitu a vš měl nebo neměl? Je větším nebezpečím pro společnost než vy Doležele? Nemyslím.
Chytrý blbec, blbý chytrák... čert právě se v tom vyznej.
A Bůh má maturitu?
Bůh maturitu prý má. Říkal to jednou v DDTv pan Zelení. Tu starou. Tu novou by prý neudělal. Jednou to zkusil a řval "Bóže, za co se trestám".
A potřebuje ji jako vševědoucí? Jen se směje našim diskusím.
Bez maturity???... Ani Bůh ne-ví jak se správně smát.
Okomentovat