MŠMT: Šest pravdě nepodobných výroků

Na webu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je od 13. dubna 2016 dokument s polemickým textem ke kampani Blesku. Dokument v PDF zpracovaly vyhledávače, nenalezli jsme ale žádnou informaci o původu a určení textu.

Pokud si čtenář dá práci a začne si ověřovat, nakolik platí výroky uváděné v deníku Blesk, často zjistí pozoruhodnou hru s fakty.

1. Sdělení o povinnosti speciálních pedagogů sdělit rodičům žáků, že se mohou vzdělávat žáci základních škol praktických v běžné základní škole ....a současně sdělení implikuje povinnost.

Realita: všechny školy bez rozdílu mají informovat rodiče svých žáků o novele školského zákona, zejména o §16 a z toho vyplývajících změn ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Zvláště pak o možnosti podpůrných opatření.

Právě školská poradenská zařízení a tedy i speciální pedagogové, jistě dobře ví, že rozhodnutí o změně školy je vždy závislé na rozhodnutí rodiče a na posouzení vzdělávacích potřeb žáků školským poradenským zařízením. Přeřazení žáka je zákonem stanovený proces, který nelze nijak obcházet a už vůbec ne bez spolupráce rodiče a školy.

2. Uvidí se až v květnu
Zpochybnění vyjádření k počtu žáků při zápisech do nového školního roku...

Realita: jedinou povinností všech škol zřízených podle §16 odstavec 9 je uvést do souladu požadavek zákona a to že: „ Ředitel školy, ve které se vzdělávají děti, žáci nebo studenti neuvedení v § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, zařazení do třídy zřízené pro děti, žáky nebo studenty podle § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, uvede jejich zařazení do tříd do souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, nejpozději k 1. září 2016.

Není-li možné zařadit dítě, žáka nebo studenta uvedeného ve větě první do třídy, ve které se nevzdělávají děti, žáci nebo studenti uvedení v § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, v rámci téže školy, ředitel školy o tom bez zbytečného odkladu písemně uvědomí zákonného zástupce dítěte nebo žáka, nebo zletilého žáka nebo studenta a poskytne součinnost a metodickou podporu nejpozději k 31.5. 2016.
To je ale něco naprosto jiného, cílem je situace, kdy škola vzdělává žáky, kteří do školy nepatří vzhledem k zaměření školy na druh zdravotního postižení (znevýhodnění). Cílem tedy není přeřazování na základní školu, ale respektování zařazení žáka podle druhu jeho znevýhodnění. Navíc stále se pohybujeme v zákonem stanovených pravidlech o přestupu žáka na jinou školu. Vždy rozhoduje rodič ve spolupráci s ŠPZ.

3. Různá pravidla
Nastínění různosti pravidel pro žáky v ZŠ praktické a v ZŠ základní (běžné)...

Realita: již od roku 2011 u nás platí pro všechny žáky s LMP bez rozdílu místa jejich vzdělávání, že jejich kontrola je vždy po 1 roce. Postupy rediagnostiky těchto žáků ve vztahu k intelektu realizují psychologové (tedy nikoliv speciální pedagogové). Okolnosti užívání diagnostických nástrojů jsou předem stanoveny v metodickém postupu, riziko zapamatování si položek je právě u těchto žáků, pokud jsou skutečně mentálně postižení,

v intervalu po 1 roce skutečně nulové. Okolnost diagnostiky tedy rozhodně není nátlakem a zvláště pak pokud se využívá prvků dynamické diagnostiky, kterou lze realizovat ve školním prostředí v součinnosti se školským poradenským zařízením. Zvláště na počátku vzdělávání těchto žáků je tato okolnost důležitá a přináší spíše posílení kvality vzdělávání těchto žáků....a pravidla jsou pro všechny stejná. Tedy 1 rok pro žáky v ZŠ i v ZŠ praktické.

4. Rozhodne zřizovatel
Snaha ovlivnit čtenáře a přisoudit MŠMT roli, kterou nemá... 

Realita: je obvyklé, že ten, kdo zřizuje, také rozhoduje o existenci těchto zařízení. Pokud speciální pedagogové zdůrazňují potřebnost speciálně pedagogické kvalifikace a jednotlivých oborů speciální pedagogiky, tak toto pravidlo se musí uplatňovat nikoliv účelově. Není náhodou, že máme specializace speciálních pedagogů, které nám napovídají, že každý obor má svoje odlišnosti. S mentálně postiženými se tak mohou vzdělávat i ti žáci, kde je mentální postižení v kombinaci s jiným druhem postižení. Jinak je třeba respektovat specializaci......v souladu s předchozími výroky speciálních pedagogů.

5. Hra o čas
Snaha utvrdit čtenáře, že vše bude horší a hlavně jinak...

Realita: je zřejmé, že se počty žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v žákovské populaci nemění ze dne na den. Dlouhodobě se pohybují počty těchto žáků v přibližně stejných počtech, mění se skladba těchto žáků. Paradoxně se nezvyšují počty žáků s mentálním postižením, těch je v populaci určitě méně než žáků s poruchami učení, s vadami řeči nebo onemocněními alergií. V poslední době přibývá i žáků z prostředí sociálně znevýhodněného. Tyto žáky ale máme dávno v běžných školách. Takže hra s časem směřuje asi jinam a k jiným závěrům.....

6. Výzva pro čtenáře

Jak jinak než výzvou k vyjádření souhlasu nebo nesouhlasu končí manipulace s míněním čtenáře. Na co má čtenář přesně reagovat? O inkluzi se v článku ani v jiných textech, které vycházejí jako seriál-nehovoří. Pouze se straší, co se stane, očekávání jsou fatální a manipulují s názory čtenářů i s využíváním podprahových momentů, které se dají dobře ovlivnit i rozložením obrazové ilustrace, volbou titulků a dopředu odsuzujících fatálních závěrů. Co je tedy vlastně cílem tohoto dezinformačního seriálu?

Dokument v PDF na webu MŠMT