Lenka Wagnerová: K čemu je vlastně škola?

Že jsme v průšvihu, je jasné, zamýšleli jsme se nad tím už v minulém článku. Teď tedy co s tím. Nejdřív bychom si měli ujasnit, k čemu vlastně škola je. Měla by děti připravit na život, a to jak v jejich zájmu, tak v zájmu společnosti. Obsah vzdělávání by měl tedy odpovídat tomu, co úspěšné zvládnutí dospělého života vyžaduje, či spíše bude vyžadovat za těch patnáct a více let, až budou produkty vzdělávacího procesu vypuštěny do samostatného života. Část z úkolů při přípravě dětí na život vykonává rodina, část škola, do toho se jim samozřejmě stále více plete internet a další šumy z okolí, které se navíc díky technologiím stále rozšiřují.

Svět se mění, nové technologie ani nestačíme registrovat, informace se staly jednou ze strategických komodit, vědci se předhánějí ve vyvracení teorií, které byly ještě včera novinkou, ale děti se učí skoro stejně jako my před dvaceti, třiceti, padesáti lety. Vystřídaly se kulisy, místo sovětských pionýrů se navazuje družba s černoušky, místo cukrové řepy sklízíme řepku, ale jinak se nic moc nezměnilo.

Ptám se: potřebuje dítě narozené v 21. století stejné dovednosti a znalosti jako jeho babička? A kdybychom dnešním dětem měli nacpat do hlavy potřebné znalosti, aby měly přehled o současné úrovni poznání, který by byl srovnatelný s tím, čím nás vybavila škola před pár desítkami let, je to vůbec reálné? Má smysl nacpat si do paměti množství poznatků, které budou záhy překonány? Otázky jsou samozřejmě návodné, je to podle mě docela nesmysl.

Vzdělávání bez konceptu

Pozoruhodné ovšem je, že koncept vzdělávání s výhledem na pár desítek let, takový, který by nepodléhal změnám názorů při každém nástupu nové vlády či ministra, vlastně nemáme. Legislativa se mění stále, s ní podmínky, ve kterých se vyučuje, cíle nejsou jasné vůbec, i když nejčastěji slýcháme, že je to uplatnění se na trhu práce. Přitom nikdo neví, jak bude tento démonizovaný trh vypadat za pět let, natož za deset nebo dvacet. A život není jen práce a trh. Víme jediné: že se vše rychle mění a nic vlastně nevíme.

A z toho bychom měli vyjít. Připravit děti na proměnlivost podmínek, naučit je orientovat se ve změnách, kormidlovat ve směru spokojeného a všestranně úspěšného života.

Celý článek na Tukutuku.cz