Skautský vedoucí, kterému policista na hradním nádvoří řekne "nesmíte", sklopí uši,, ruce poslušně za záda, hlava sklopená, usmívá se jako kdyby šlo o velkou legraci, následně poslechne a pak říká do televize něco o Monty Pythonech (ano, vykličkovat z konfrontace pokusem o humor máme nacvičené dobře).
Já vím, že po bitvě každý generálem, že byl v té chvíli zaskočený a kdoví jak bych reagoval já; ale já taky nejsem skautský vedoucí, který by měl znát svoje práva a mít trochu kuráže je prosadit.
Tak třeba: "Jé, pane policisto, to my vás rádi poslechneme, ale víte, děti by zajímalo, jaký zákon tím porušujeme - a prosím nechejte mně si vás vyfotit hezky se služebním odznakem, nezakrývejte prosím kabátem to číslo, víte přece že služební odznak jste povinen nosit zřetelně a viditelně. Pepíku natoč to na mobil, použijeme to ve výuce ve škole. Říkáte, že to je "nařízení nadřízeného"? No pane policisto, milé děti, nařízení je vaše věc - pro nás ale je tu zákon. A jaký přestupujeme? Že jsme nedovolené shromáždění? Pak je nedovoleným shromážděním každý školní výlet. Že je zpěv české státní hymny nepovolená hudební produkce? Tak to je ještě zajímavější - a rádi se zeptáme nezávislého soudu na rozsudek. Tak, děti, jdeme na to, tři dva jedna: Kdéé domov můůůj".
Jsme ustrašení - zbytečně ustrašení. Je ale fakt, že si to pak vynahrazujeme v anonymních agresívních komentářích v internetových diskusích, tím se to nejspíš dost vyvažuje.
Převzato ze sociální sítě Facebook (komentář k videu)
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
21 komentářů:
ještě že autor nepracuje s dětmi a nemá za nic žádnou zodpovědnost a jenom přihlouple žvaní na těchto stránkách
Po bitvě je opravdu každý generálem. Když máte na starosti ranec dětí, tak se určitě budete bít za svá práva s prvním, kterého potkáte.
Bohužel, autor má pravdu. Asi bych se sice v tom momentu a důsledku překvapení nezachoval jinak, ale má pravdu. Stačí jeden "jouda" v uniformě a spousta z nás stáhne ocas mezi nohy. Včera jsem viděl podobné video z Groud Zero v USA, které hned zastánci současné hradní politiky využili jako protiargument. JENŽE, tam opravdu takový zákon platí. Stejně se mi zdá, že stále více se naše společnost odklání od principu "Co není zakázáno, je dovoleno" k zákazům, příkazům, vyhláškám ... A najdou se tací, kteří toto svazování ještě oceňují, jako návrat ke stabilitě a řádu.
Na těchto stránkách přihlouple žvaní leckdo.
Pan Jiří Hlavenka jím ale rozhodně není. Přesně vystihl podstatu, navíc nikoli "na těchto stránkách".
A co svoje povinnosti? Ty známe? A učíme je znát i děti nám svěřené?
"Co není zakázáno, je dovoleno" ? A kde je nějaká morálka?
Pan Hlavenka psal o následujících ústavních principech.
Článek 2
(3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
(4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
(zák. č. 1/1999 Sb., Ústava České republiky)
Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky, stanoví ke státní hymně pouze toto:
"Státní hymnu lze hrát i zpívat při státních svátcích a při jiných příležitostech, je-li to obvyklé." (§ 12).
Zákon tedy to, co chtěli udělat skauti, rozhodně nezakazuje.
Vy máte pocit, že zpívat státní hymnu na Pražském hradě je nemorální?
Zákony a vyhlášky mají chránit slušné lidi před neslušnými. To je jejich smyl, a v tom duchu mají být i vykládány a státní mocí uplatňovány.
Na skautech zpívajících státní hymnu nespatřuji nic neslušného. Zhola nic.
V tomto případě si státní moc prostřednictvím svých vykonavatelů kopla do jednoho z pilířů svojí existence, to jest vlastenectví.
v objektu hradu platí jistá režimní nařízení stejně jako ve firmě či ve škole,jestli tedy není povoleno živelně se srocovat,zpívat a metat kotrmelce,tak to dělat nelze,bohužel ve školách se na výchovu respektu k systému a zákonům kašle a zdůvodňuje se to svobodou a demokracií,pro malé skautíky bude jednoho dne ,až nastoupí do zahr. firmy, velkým zklamáním,jaká je tam nesvoboda a nedemokracie a nespravedlnost a.....
Bodejť by se nekašlalo, když učitelská individua jako laimes odmítají NASCHVÁL psát mezery za interpunkční znaménka.
Těžko naučíte děti respekt k něčemu, když ho sám nemáte.
Připouštím, že mohu trpět halucinacemi z přemíry štěpných myšlenek a úvah o směřování naší civilizace, leč... je možné, že bych ve zpravodajském šotu den poté zahlédl ve skupině hradně nádvorních hymenných zpěváků i prezidentova mluvčího Ovčáčka?
anonam/ nějaká paranója či co s těmi mezerami?
....respektu....
To laimes28: A vy víte o nějakém takovém nařízení týkající se hradního nádvoří. Vzhledem k omluvě v tisku a po tragickém amatérském pěveckém, pouze o pár dní zpožděném, vystoupení hradních tajtrlíků, kteří ani neznají národní hymnu, bych usuzoval, že nic takového neexistuje.
Nevím, jestli jste na výchovu k respektu zákonů kašlal ve výuce Vy osobně, ale já dokud jsem učil, jsem věnoval např. SW právu, otázkám copyrightu atd. času poměrně mnoho. Zato právní perly, které občas žáci přinesli z domova, stáli za to.
Kdysi jsem v jedné takové firmě pracoval, nejprve byla rodinná, práce mne bavila, byly i odpovídající výsledky. Později se změnila na "manažerskou", už to nebyla taková radost, spousta nařízení a pravidel, efektivita šla dolů. Nakonec ji koupil zahraniční vlastník. Po seznámení se s pravidly typu "zaplatíte kauci, kdybyste náhodou něco udělali špatně" jsem svobodně odešel.
To CatCatherine25: Podceňovat morální zásady právě u skautů? Zvláště, když v minulých letech na zpěvu hymny na hradním nádvoří nic závadného nebylo. No, nevím, z Vašich minulých příspěvků jsem o Vašich názorech smýšlel jinak.
Ve svém velmi krátkém příspěvku jsem nereagovala na žádné morální zásady u skautů ani jsem se nezabývala tím, proč šli skauti na Hrad zpívat hymnu.
Reagovala jsem na tvrzení diskutujícího jménem Charlie "Co není zakázáno, je dovoleno".
Mezi tím co je dovoleno a co je zakázané existuje nepřeberné množství jednání a skutků, které patří do kategorie: není to zakázané, ale slušný člověk to nedělá.
Tomu se říká morálka. Nemusím vždy beze zbytku uplatňovat svoje práva, ale vždy musím respektovat práva ostatních.Člověk, který pracuje s mládeží by to měl vědět.
ad CatCatherine25, 27. dubna 2016 13:44
Nemusím vždy beze zbytku uplatňovat svoje práva, ale vždy musím respektovat práva ostatních.
Ano, to je přesně to, co ten policista neudělal. Dokonce se dopustil něčeho mnohem horšího: zneužil své postavení veřejného činitele a nařizoval přítomným něco, k čemu neměl žádné oprávnění.
Nevím, zda pan Charlie pracuje s mládeží. Zjevně to však ví.
Naprosto banální problém, který se rozmázl. Skauti měli zpívat a policista i se svým nadřízeným pak jít do centra dělat pochůzkáře. Všichni dobře víme o kvalitě adeptů, kteří jdou studovat třeba do Holešova. Politické zadání tady nepředpokládám.
Úcta i respekt vůči státním symbolům, ale i k představitelům státní moci, kteří ji reprezentují by měly patřit k základní výbavě každého svéprávného občana státu.
Zpívat hymnu se dá různě. Dá se tak činit důstojně, anebo se přitom různě pitvořit a komolit text. (Což u skautů pochopitelně nebudeme předpokládat.) Může se tak činit s úctou, ale také třeba tak, že zpěvem své hymny budu přeřvávat text hymny jiné, nebo projev cizího politika. Chci tím naznačit, že samotný fakt zpěvu hymny nelze obecně považovat za důvod k neuposlechnutí policisty, ani jako nějakou obecně nezpochybnitelnou hodnotu projevu občanských práv či svobod.
Vždy je potřeba posuzovat celou situaci.
Policistovi jeho uniforma propůjčuje jistý povinný respekt, který vyplývá právě z toho, že je představitelem státní moci. Zpochybňovat tento respekt mi nepřijde jako právě rozumné. Na rozdíl od i zde mudrujících expertů na občanská práva, včetně autora článku.
Představme si třeba situaci, kdy policista přijde ke skautskému vedoucímu a vyzve jej, aby jím vedenou skupinku odvedl z daného prostoru. Může tak učinit třeba proto, že na rozdíl od onoho vedoucího ví o skutečnostech, které ostatním nejsou známy. Například, že opodál stojící odpadkový koš obsahuje podezřelý tikající objekt. Pokud policista není idiot, civilistům to nesdělí, aby zabránil panice.
A pokud není idiot vedoucí, nebo i třeba učitel, zodpovídající za skupinu dětí, pak policistu poslechne a případné dohadování si nechá na později. Za tímto účelem nechť si vyžádá jméno a číslo příslušného policisty a následně jako svobodný občan požaduje od zodpovědných orgánů úplné vysvětlení.
Klíčový je přitom totiž samotný fakt zodpovědnosti za svěřené osoby.
Dospělí bojovníci za občanská práva a svobody nechť činí cokoliv dle své libosti, včetně i případného útoku na veřejného činitele, pokud jim tak velí jejich zásady a přesvědčení při boji proti policejní zlovůli.
Ale dospělý, odpovídající za zdraví jemu svěřených žáků tuto svobodu nemá. Tím méně si pak může dovolit různé, v článku popisované demonstrace vlastního ega.
Sečteno a podtrženo.
Na základě zatím dostupných informací lze říci, že policista nekonal důvodně a ani správně. Zda došlo k zneužití pravomoci veřejného činitele, to nechť posoudí příslušné orgány.
Skautům mělo být zazpívání hymny umožněno. Ze záznamu neplyne žádný zjevný důvod, proč by tomu tak být nemělo.
Příslušný skautský vedoucí se zachoval správně. Uposlechl výzvy k tomu oprávněného orgánu, ale své pochybnosti o oprávněnosti dané výzvy si nenechal pro sebe.
Interpretovat to, jako důkaz "ustrašenosti" je buďto hloupé, anebo účelové.
Pan Hlavenka blábolí z pozice člověka, který má privilegium nebýt v dané situaci zodpovědným za nic víc, nežli za sebe sama. Tohoto povyražení však není dopřáno všem, tím méně lidem zodpovědným za nezletilé.
CatCatherine25 má pravdu. Mezi "není zakázáno" a "je povoleno" je široké území, kde skutky jednotlivce nejsou posuzovány pouze z pohledu zákona.
(Například praktiky "šmejdů" vůči důchodcům také nebyly vždy za hranicí zákona.)
Na rozuzlení celé kauzy si rád počkám.
Napadlo mne, jestli třeba nebozí skautí nezpívali hymnu falešně...
To bych je hnal taky.
To poste.restante:
1. "Za tímto účelem nechť si vyžádá jméno a číslo příslušného policisty a následně jako svobodný občan požaduje od zodpovědných orgánů úplné vysvětlení."
Souhlasím. Otázkou, je, zdali ho dostane. Příkladů je kolem nás dostatek.
2. "Příslušný skautský vedoucí se zachoval správně. Uposlechl výzvy k tomu oprávněného orgánu, ale své pochybnosti o oprávněnosti dané výzvy si nenechal pro sebe."
Nikde jsem nezaznamenal, a ani jsem neuvažoval, že by tomu mělo být jinak. I aktivní blbec může mít na sobě uniformu, a tím nad běžným člověkem úřední moc. Naprosto stejnými slovy, bych to pak ale také vysvětlil dětem.
3. "CatCatherine25 má pravdu. Mezi "není zakázáno" a "je povoleno" je široké území, kde skutky jednotlivce nejsou posuzovány pouze z pohledu zákona."
Ne, nemá. Ačkoli tam široké území je, policii tu máme od toho "JE ZAKÁZÁNO". K ničemu jinému nemá být používána, natož aby kohokoli učila morálce. Člověk je svobodný právě v tom, že má práva a povinnosti. Zákon pak posouvá hranici mezi obojím (můj laický pohled). Člověka nemorálního morálce nenaučíme, můžeme jen čekat, až překročí hranici zákona a nebo tuto hranici posunout. Nic více, nic méně.
Pokud někam jdu s dětmi, obvykle si nastuduji základní dokumenty a návštěvní řád k nim patří. Ani skauti nemají výjimku. https://www.hrad.cz/file/edee/cs/prazsky-hrad-pro-navstevniky/vstupenky/navstevni-rad-2016.pdf
Dezinformace k hymně na Hradě
Při hodnocení policejního zákazu zpívat hymnu na Hradě tentokrát nevypouští dezinformace kremelská propaganda, ale naznačuje je jak Policie, tak i čtverácký Pražský hrad. Vytvářejí dojem, že policista, který zakázal skautům zpívat hymnu, postupoval v souladu s právem, pouze tak nějak málo empaticky.
Ve skutečnosti byl postup policisty od počátku neoprávněný a v rozporu se zákony. Pokud zakázal zpěv hymny, zneužil svou pravomoc, jež ukládá každému uposlechnout příkazu zakročujícího policisty. Všichni věří, že bez zlého úmyslu. Z hlediska shromažďovacího práva ale zřetelně nešlo o shromáždění. Jeho pojmovým znakem podle shromažďovacího zákona je řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Jinak by shromážděním, vyžadujícím ohlášení, byl i koncert.
Stejně tak není možné omezovat svobodný pohyb a projevy občanů na základě jakéhosi návštěvního řádu Hradu. To by policista také měl vědět, že takový právně nezávazný dokument nemůže omezovat kohokoliv v běžných činnostech, které nijak neohrožují veřejný pořádek.
Policista dle svědků svůj postup konzultoval s někým „na vysílačce“, zřejmě nadřízeným. Tvrzení, že sice postupoval podle zákona, ale měl být empatičtější, je děsivé a rozkládá právní vědomí. Máme si to vysvětlit tak, že zákon platí pouze potud, pokud policista empaticky neusoudí jinak?
Policie by měla přiznat dvojí významné selhání: jednak policisty neumí naučit skutečný obsah práva, jednak je neumí učit základ jejich řemesla: nejen právnicky, ale i intuitivně pochopit, zda je určitá situace hrozbou nebo není. I truhlář, opravář ledničky, taxikář nebo číšník denně řeší spoustu věcí díky svému citu pro řemeslo. V poslední době se ale setkáváme s nebezpečně vysokým počtem případů, kdy tato schopnost schází právě Policii. Není těžké usoudit, že důvodem je nevyslovený tlak na policisty, aby tak nějak důrazněji chránili stát a tak nějak více dávali bacha na nespolehlivé občany. Ve spojení s nedostatečným a formálně bezduchým vzděláváním a instrukcemi se rodí přešlapy, které pak Policie usilovně žehlí tím, že prý zákon nebyl překročen. Nemá pravdu. Jak s tibetskými vlajkami, tak s hymnou na Hradě se Policie prostě ocitla mimo zákon. Signifikantní pak je, že jde o případy svobody projevu. I když to nemusí být úmysl žádného policisty, jde o jasný trend jejího omezování. To obvykle souvisí s přechodem k autoritářství a případně i totalitě.
Oldřich Kužílek, Otevřená společnost
Charlie
Psal jsem odpověď už jednou, ale nějak se neuložila. Zkusím si vzpomenout.
Nikde jsem nezaznamenal, a ani jsem neuvažoval, že by tomu mělo být jinak.
No, on ale celý článek, původně zřejmě komentář, je psán v tom smyslu, že onen skautský vedoucí měl být méně ustrašený a více "bojovat za lidská práva a svobody".
policii tu máme od toho "JE ZAKÁZÁNO".
To není tak úplně pravda.
Policie, stejně jako jiné orgány státu smí činit jen to, co je jim povoleno. Na rozdíl od běžného občana, který smí činit vše, co není zakázáno.
CatCatherine25 má pravdu v tom, že většina konání občana je mnohem více definována nikoli zákony, ale "podzákonnými" normami, etikou, morálkou, obecně sdílenými pravidly. Běžnému Britovi bychom takovou samozřejmost vůbec nemuseli vysvětlovat.
Úkolem policie rozhodně není učit občany morálce.
Na druhou stranu její zadání musí být vždy z logiky věci určeno obecně, do jisté míry i vágně. Například se má starat o dodržování veřejného pořádku. Není ale dost dobře možné přesně a taxativně vymezit, co je a není povoleno a jak na to má policie reagovat.
Je někdy obtížné stanovit, zda si dva jedinci jen vášnivě projevují náklonnost, nebo zda se jedná už o obscénní chování, které přihlížející může urážet, či dokonce o narušování mravní výchovy mládeže.
Policista musí vyhodnocovat celou situaci a jeho rozhodnutí podléhá dohledu a přezkumu příslušných kontrolních orgánů.
Pan Kužílek
Stejně tak není možné omezovat svobodný pohyb a projevy občanů na základě jakéhosi návštěvního řádu Hradu.
A k čemu potom návštěvní řády tedy jsou?
Se stejnou logikou by nešlo v ZOO zakázat krmení zvěře a v muzeu pohazovat si s křišťálovými vázami.
Okomentovat