FAQ - Často kladené otázky ke společnému vzdělávání: Nekategorizované

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v pátek 1. dubna 2016 aktualizovalo v souvislosti se zahájením série informačních seminářů na části webu věnovanému společnému vzdělávání stránku FAQ - Často kladené otázky. Počet zodpovězených otázek stoupl zhruba na čtyřnásobek, přinášíme je proto členěné dle tématiky dotazů k jednotlivým paragrafům vyhlášky č. 27/2016 Sb. a novely školského zákona č. 82/2015 Sb.


1. Budou se rušit praktické školy?

MŠMT v souvislosti se společným vzděláváním žádné školy neruší a ze své pozice ani rušit nemůže. V souladu s novelou školského zákona se pouze ruší Příloha 2 RVP ZV - upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (RVP – LMP) od 1.9. 2018 bude pouze dobíhající do 31.8.2020 a od 1.9. 2020 se všichni žáci z těchto škol budou vzdělávat podle ŠVP v souladu s upraveným RVP ZV, resp. podle IVP. Neznamená to však, že se budou žáci násilně přemisťovat do škol běžných nebo že jejich učitelé budou náhle bez práce.

2. Jak to bude vypadat s RVP ZV?

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání byl schválen a vydán jako příloha Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: MŠMT-28603/2016 ze dne 22. února 2016. Byl uveden do souladu s platnými právními předpisy. Zcela změněny byly kapitoly 8 a 9 upravující vzdělávání žáků se SVP a žáků nadaných a mimořádně nadaných. V kapitole 7 byl upraven učební plán tak, aby lépe umožňoval sestavit ŠVP . Do kapitoly 5 byly přidány minimální doporučené úrovně pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření. Vycházejí většinou z očekávaných výstupů z Přílohy 2 RVP ZV upravující vzdělávání žáků s LMP a neslouží jako podklad pro tvorbu ŠVP, ale jen pro IVP žáků s lehkým mentálním postižením s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně.

Metodická podpora pro školy při úpravě a tvorbě školních vzdělávacích programů je dostupná na www.rvp.cz/pruvodce.

3. Co bude s pedagogy speciálních škol (bude pro ně v důsledku zavádění společného vzdělávání práce?)

Možnost vzdělávání ve školách zřízených pro žáky se středním a těžkým mentálním postižením novela školského zákona nijak neomezuje. Novela má naopak za cíl zlepšit podmínky pro vzdělávání všech dětí se speciálními vzdělávacími potřebami díky nárokovým podpůrným opatřením v běžných i speciálních školách. Potřeba kvalifikovaných speciálních pedagogů spíše vzroste.

4. Budou mít pedagogové z běžných škol dostatečnou kvalifikaci pro práci se žáky, kteří nastoupí ze speciálních škol?

Nástup žáků ze speciálních škol, které jsou určené pro děti a žáky se středním a těžkým mentálním postižením, do škol běžných, lze předpokládat pouze výjimečně. Systém speciálních škol jako součást vzdělávacího systému zůstává zachován. Pokud by ale rodiče žáka, který se vzdělává ve škole specializované pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, navrhli jeho přechod do běžné školy, musí být nejdříve posouzena situace žáka i školy ze strany odborného pracoviště – školského poradenského zařízení. Podstatou změn je zajištění užší průběžné součinnosti mezi školským poradenským zařízením, školou a rodiči. Už tím se dostává odborné podpory pedagogům. Dále je pedagogům novelou školského zákona garantována systémová podpora v rámci nově navržených podpůrných opatření (kromě jiného také podpora pedagogům ve škole ze strany odborníků - speciálních pedagogů a školních psychologů, případně personální podpora ze strany asistenta pedagoga). Bližší podrobnosti vyplynou z prováděcího předpisu k uvedené novele školského zákona, která je nyní ve vnitřním připomínkovém řízení i u externí odborné veřejnosti. Návrh vyhlášky bude zaslán do meziresortního připomínkového řízení nejpozději na počátku listopadu. Současně MŠMT připravuje informační kampaň k vysvětlení nové právní úpravy i její budoucí aplikace. Již také probíhá vzdělávání učitelů a pracovníků školských poradenských zařízení. Hlavní vzdělávací kampaň proběhne v prvním pololeté příštího roku.

5. Bude MŠMT finančně přispívat běžným školám na asistenty (příp. další odborné pracovníky), kteří budou ve školách od 1. 9. 2016 zapotřebí?

Asistenti pedagoga jsou i v současnosti financováni jak normativně, tak mimonormativně. Otázka systémové podpory (nejen) formou asistenta pedagoga bude řešena jednak novelou školského zákona s účinností od 1. 9. 2016, tak připravovanou reformou financování regionálního školství.
Další finance na asistenty pedagoga můžou krajské úřady využít z novelizované směrnice, kterou se stanoví zásady pro rozpis financí ze státního rozpočtu školám a školským zařízením. Nově umožní krajským úřadům navýšit objem povinné rezervy až na 3,1 %. Tyto peníze tak můžou krajské úřady použít na případné dofinancování asistentů pedagoga.

Více zde: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/msmt-umozni-krajum-vyclenit-vice-penez-na-asistenty-pedagoga?highlightWords=asistent

6. Nestanou se některé školy příliš proinkluzivní a pro veřejnost se zařadí do kategorie dřívějších zvláštních škol a vedle toho vzniknou soukromé neinkluzivní základní školy a státní budou vyučovat děti, které "zbudou"?

Ano, vzhledem k segregačnímu charakteru celého našeho vzdělávacího systému, tj. existenci víceletých gymnázií a specializovaných škol pro nadané, a také vzhledem k právu rodiče na volbu školy pro své dítě toto nebezpečí hrozí. Bude třeba působit dobrými příklady, pracovat s rodiči i veřejností – především však zajistit učitelům takové podmínky, aby se celá věc podařila co nejlépe. To není možné hned, jde o běh na dlouhou trať. Začít se však někdy musí, protože společné vzdělávání přináší v dlouhodobé perspektivě pro společnost pozitivní efekty.

7. Co jsou to podpůrná opatření a jak bude probíhat posouzení vzdělávacích potřeb respektive podpůrných opatření ke vzdělávání žáka?

Podpůrná opatření představují podporu pro práci pedagoga se žákem, kdy jeho vzdělávání v různé míře vyžaduje upravit průběh jeho vzdělávání. Cílem úprav je především vyrovnávat podmínky ke vzdělávání žáka, které mohou být ovlivněny mírnými problémy nebo závažnými obtížemi, které jsou způsobeny nepřipraveností žáka na školu, odlišnými životními podmínkami a odlišným kulturním prostředím ze kterého žák vstupuje do vzdělávání. Současně početnou skupinu budou představovat žáci s nepříznivým aktuálním zdravotním stavem, který může ovlivňovat vzdělávání žáků nebo zdravotní postižení žáka.

Podpůrná opatření jsou definována školským zákonem, podle rozsahu a obsahu se člení do I. – V. stupně. Podpůrná opatření různých stupňů lze kombinovat.

Vedle organizace vzdělávání obsahují také speciální učebnice a pomůcky a kompenzační pomůcky.

I. stupeň podpůrných opatření vždy navrhuje a poskytuje škola.
II. -V. stupeň navrhuje a metodicky provází v jeho naplňování školské poradenské zařízení.
Pro pedagoga je přirozené, že vzdělává heterogenní třídu, kde se žáci liší mírou nadání i případné potřeby úprav průběhu výuky.

Podpůrná opatření specifikují vybrané druhy podpůrných opatření, které mohou uplatnit ve výuce pedagogové s cílem podpořit vzdělávání žáka zejména změnou pedagogických postupů -jedná se především o úpravy metod výuky, didaktické postupy a úpravy v kritériích hodnocení žáka, případně o změny ve strategiích učení žáka. Pokud je charakter obtíží žáka takový, že postačují pedagogické postupy, pak škola volí 1. stupeň podpůrného opatření. Může postačovat zvýšená individualizace v postupech se žákem, a nebo je třeba, aby se na úpravách v postupech vzdělávání žáka domluvilo více pedagogů, pak je vhodné vytvářet Plán pedagogické podpory. Plán stručně popisuje, kde má žák problémy, co se v postupech práce změní a jak se to promítne do metod práce, organizace vzdělávání žáka i jeho hodnocení. Popis má být stručný, je záznamem pro pedagoga/y jak s žákem pracuje/jí, s jakým úspěchem. Pokud zvolené úpravy v práci s žákem nepovedou ani po 3 měsících k očekávané změně, obtíže žáka budou pokračovat nebo se budou ještě zhoršovat, pak vysílá škola zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka do školského poradenského zařízení (PPP nebo SPC).

Školské poradenské zařízení žáka objedná k posouzení jeho vzdělávacích potřeb, objednací lhůta by měla respektovat i důvody pro které žák do školského poradenského zařízení přichází.

Na základě vyhodnocení všech podkladů se kterými žák do PPP nebo SPC přichází (Plán pedagogické podpory, vyšetření lékařů a klinických odborníků, vyšetření z jiných školských poradenských zařízení atd.), dojde k vyšetření žáka za účelem posouzení jeho speciálních vzdělávacích potřeb.

Po vyšetření a vyhodnocení všech souvislostí školské poradenské zařízení vydává škole Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, které obsahuje závěry z vyšetření žáka a doporučovaná podpůrná opatření.

K těm patří podpůrná opatření, která se vztahují k:

• úpravě metod a forem vzdělávání žáka
• k podpoře školním poradenským pracovištěm
• úpravě obsahu vzdělávání a případně k úpravě výstupů ze vzdělávání u žáků, kde je tato úprava možná a nezbytná
• organizaci vzdělávání (organizace výuky, volnočasových aktivit, prostorového uspořádání, práce s délkou vyučovací hodiny, délka přestávky, počet žáků ve třídě nebo skupině…..)
• IVP
• Personální podpora pro práci pedagoga- asistent pedagoga, další pedagogický pracovník, školní psycholog/školní speciální pedagog,
• Podpora pro žáka - tlumočník do českého znakového jazyka, přepisovatel pro neslyšící, průvodce pro orientaci v prostoru, osobní asistent nebo přítomnost další osoby
• Metodická podpora v intenzivní podobě ze strany ŠPZ po dobu 6 měsíců v případech, kdy škola vzdělává žáka, jehož vzdělávání a nastavení podpůrných opatření vyžaduje těsnou spolupráci s odborníky ŠPZ
• Hodnocení žáka- školské zařízení doporučuje přesně, jak je třeba zohlednit specifika žákových obtíží v jeho hodnocení a sebehodnocení, jak pracovat s kritérii, s motivací a s postoji žáků ke vzdělávání

Podpora pedagogické práce a současně posílení vzdělávání žáků zahrnuje intervence, které směřují často k reedukaci prostřednictvím předmětu speciálně pedagogické péče nebo intervence pedagogické, které zahrnují posílení výuky v předmětech, kde je třeba podpořit výuku žáka nebo přípravu na ní, včetně domácí přípravy.

Pokud to vzdělávání žáka vyžaduje, je možné jeho vzdělávání prodloužit až o 1, respektive 2 roky. Dále je možné jeden ročník rozložit na 2 roky.

Pokud žák měl v průběhu vzdělávání podpůrná opatření, která jsou takového druhu, že se bez nich neobejde žáka ani při přijímacím řízení, pak mu bude upraven průběh této zkoušky.

Obdobně i u ukončování vzdělávání na střední škole zakončené závěrečnou zkouškou, výučním listem a praktickou zkouškou nebo maturitní zkouškou, podobně jako absolutoriem v konzervatoři nebo na vyšší odborné škole.

Podpůrná opatření zahrnují také požadavek na stavební úpravy prostoru, kde se žák vzdělává.

Podpůrná opatření mají tzv. normovanou finanční náročnost, je tedy zřejmé kolik finančních prostředků za opatřením půjde. Stejně tak je zřejmé, že podpůrné opatření je tzv. nárokové.
8. Je nutné, abych jako rodič musel na podpůrná opatření přispět?

Podpůrná opatření jsou poskytována jako nároková, z čehož plyne, že rodiče se na jejich financování nemusejí podílet. Nicméně, je zřejmé, že v řadě případů může jedno podpůrné opatření využívat více žáků současně. Například úpravu metod, organizaci vzdělávání, předmět speciálně pedagogické péče atd., stejně jako asistenta pedagoga může sdílet i více žáků.

Pomůcky lze zakoupit, ale možná je i výpůjčka, pokud škola pomůcky již vlastní.

ŠPZ musí postupovat v navrhování vždy velmi hospodárně, s respektem k nejlepšímu zájmu žáka a jeho vzdělávání.

9. Co bude s pedagogy speciálních škol? Bude pro ně v důsledku zavádění společného vzdělávání práce?

Naopak, společné vzdělávání představuje pro speciální pedagogy významné uplatnění, protože se zvýší poptávka po této profesi a využití jejich odbornosti při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami ve školách hlavního vzdělávacího proudu je nasnadě.

10. Musí se škola řídit doporučením ŠPZ? Kdo ji bude kontrolovat?

Podpůrná opatření škola poskytuje bezodkladně po obdržení doporučení školského poradenského zařízení a udělení písemného informovaného souhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka s jejich poskytováním.

Není-li ze závažných důvodů možné zabezpečit bezodkladné poskytování doporučeného PO, poskytuje škola po projednání se školským poradenským zařízením po dobu nezbytně nutnou k zajištění doporučeného podpůrného opatření jiné podpůrné opatření stejného stupně, které v nejvyšší možné míře zajistí naplnění vzdělávacích možností žáka vzhledem k jeho speciálním vzdělávacím potřebám.

Kontrolou dodržování povinností školou je pověřena Česká školní inspekce.

11. Musím jako rodič souhlasit s podpůrnými opatřeními navrhovanými školským poradenským zařízením? Mám možnost jiné volby?

Pokud se Váš nesouhlas nedá další komunikací se školským poradenským zařízením vysvětlit, můžete požádat revizní orgán o přešetření postupu školského poradenského zařízení.

Zpráva i doporučení obsahující navrhovaná podpůrná opatření tedy podléhají možnosti revize. Oba tyto dokumenty budou obsahovat i poučení o možnosti revize závěrů v nich obsažených. Žadatelem o revizi může být nejen žák či zákonný zástupce, ale také škola, případně o revizi doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami může požádat i orgán veřejné moci. Revizní instancí bude právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem. Součástí revizního postupu bude prověření postupu školského poradenského zařízení.

12. Jak dlouho bude trvat revizní přešetření doporučení nebo zprávy z vyšetření?

Revizní vyšetření bude realizováno do 60 dnů od podání žádosti. Do doby vydání závěrů revize bude platit původní doporučení vydané příslušným školským poradenským zařízením.

13. Co když škola doporučenou kompenzační pomůcku mít nebude?

Při poskytování podpůrných opatření by škola, školské poradenské zařízení i zákonný zástupce měli spolupracovat, a to ještě ve fázi před vydáním samotného doporučení. Školské poradenské zařízení by mělo mít dostatek informací o kompenzačních pomůckách, které má škola aktuálně k dispozici a které by bylo možné využít. Vždy ale bude nezbytné, aby případná jiná kompenzační pomůcka sloužila k naplnění vzdělávacích potřeb žáka. Kompenzační pomůcky žáci mohou získat i od jiných resortů (MPSV, MZ). Pokud bude žák potřebovat kompenzační pomůcku, kterou bude potřebovat například ve školském zařízení, které nebude součástí školy a pomůcka bude nepřenosná, obdrží ji duplicitně.

Obdobně se bude postupovat i v případech speciálních učebnic a pomůcek- možná je tedy výpůjčka školou nebo školským poradenským zařízením, případně nákup.

14. Co když rodič nebude chtít jít s dítětem do školského poradenského zařízení či nebude souhlasit s poskytováním jakýchkoli podpůrných opatření?

Pokud rodič nebude spolupracovat se školským poradenským zařízení nebo se školou, a to i přesto, že u žáka (dítěte) je k naplnění jeho vzdělávacích potřeb nezbytné využití podpůrných opatření, bude postupováno shodným způsobem, jako v současné době. Prvním opatřením by vždy měla být snaha o vysvětlení a dohodu mezi rodiči, školou a poradenským zařízením. Pokud by snahy o dohodu nebyly reflektovány a jelikož se jedná o situaci, kdy rodič brání naplňování práv dítěte, lze využít také standardních mechanismů ochrany dítěte, tedy je možné se obrátit na orgán sociálně – právní ochrany dětí.

15. Pokud mám platné doporučení ze školského poradenského zařízení a na jeho základě je již nyní poskytována mému dítěti podpora ve vzdělání (asistent pedagoga), musím si zařídit nové doporučení ještě před 1. září 2016?

Máte-li doporučení vydané před 1. září 2016, je možné na jeho základě poskytovat podporu i po 1. září 2016. Lhůta platnosti původního doporučení je až 3 roky, s výjimkou doporučení ke vzdělávání žáka ve škole dnes často označované jako speciální. Zde je platnost doporučení 1 rok. Přesto však můžete po 1. září 2016 požádat školské poradenské zařízení o novou diagnostiku, která již bude odpovídat možnostem podpůrných opatření dle školského zákona účinného po 1. září 2016.

16. Jak se bude postupovat se žáky, kteří jsou dnes vzděláváni ve „speciálních školách?“

Nejpozději v květnu by měl ředitel školy oznámit žákům a jejich rodičům (zákonným zástupcům), že od 1. 9. 2016 mohou navštěvovat „běžné“ základní školy, jejich vzdělávání pak bude probíhat s využíváním podpůrných opatření II. – V. stupně.

V těchto případech je třeba, aby žák, respektive jeho zákonný zástupce navštívil školské poradenské zařízení a nechal opětovně vyhodnotit svoji vzdělávací cestu. Pokud školské poradenské zařízení vyhodnotí pozitivně možnost využívání podpůrných opatření, je žák zařazen jako inkludovaný (integrovaný) do počtu 4 žáků max. na třídu v běžné ZŠ. Pokud se ukáže, že by podpůrná opatření nepostačovala a zákonný zástupce žáka nebo zletilý žák požádá o zařazení do školy podle §16, odst. 9, pak žák zůstává ve „speciální“ škole.

17. Jak to bude s praktickými školami?

Zřizovateli praktických škol jsou typicky kraje. Tito zřizovatelé, se budou muset rozhodnout, pod jaký režim budou po účinnosti novely školského zákona od 1. září 2016 spadat. Zřizovatel by měl reflektovat, že škola bude při poskytování vzdělávání vycházet z doporučení školského poradenského zařízení a z rozhodnutí zákonného zástupce žáka, přičemž vše by mělo být činěno v nejlepším zájmu žáka.

Zřizovatel má tři varianty:

1) rozhodne se, že bude tuto školu provozovat jako „běžnou“ základní školu, tedy v ní budou vzděláváni žáci, jako v ostatních školách, a dále žáci s potřebou podpůrných opatření. Činnost školy může být však rovněž převedena pod právnickou osobu zřizovanou obcí, předpokladem bude dobrovolnost na obou stranách;

2) rozhodne se, že bude běžnou školou, ale bude mít třídy (ZŠ, MŠ), oddělení (konzervatoř) nebo skupiny (střední školy), které budou vzdělávat žáky vyjmenované v §16, odstavec 9.

3) rozhodne se, že bude školou, která je zřízena podle § 16 odst. 9 školského zákona, tj. škola určená pro žáky s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem. Musí přitom brát v úvahu, že tyto školy jsou určeny pro žáky, u kterých nepostačovala podpůrná opatření k zajištění jejich kvalitního vzdělávání a k uplatnění jejich práva na vzdělání. Ředitel takové školy má ale povinnost vůči žákům, kteří nejsou žáky podle § 16 odst. 9 školského zákona, uvést jejich zařazení do školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, do souladu se zákonem nejpozději k 1. září 2016. Není-li možné takového žáka převést do jiné třídy v rámci téže školy, pak musí písemně uvědomit zákonné zástupce žáka a poskytnout jim součinnost, metodickou pomoc k zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání, a to nejpozději do 31. května 2016.

18. Jak budou vzděláváni žáci, kteří byli dříve vzděláváni podle přílohy RVP LMP?

Vzdělávání těchto žáků je ošetřeno Opatřením ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: MŠMT-28603/2016 (http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/opatreni-ministryne-skolstvi-mladeze-a-telovychovy-kterym-se-1) od 1. září 2016 takto:

• pro žáky prvního stupně upraví škola (do doby uvedení školního vzdělávacího programu do souladu s upraveným RVP ZV) podmínky vzdělávání žáků podle jejich speciálních vzdělávacích potřeb a vychází zejména z upraveného RVP ZV;
• žáci druhého stupně základního vzdělávání, kteří se vzdělávali podle RVP ZV-LMP, dokončí základní vzdělávání podle dosavadního školního vzdělávacího programu vydaného v souladu u s RVP ZV-LMP; zákonný zástupce žáka může požádat o vzdělávání žáka podle RVP ZV vydaného Opatřením ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: MŠMT-28603/2016.

19. Pokud budou ve třídě základní školy žáci s podpůrnými opatřeními, bude jich tam i nadále moci být běžně 30?

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami klade vždy vyšší nároky na práci pedagogického pracovníka, na organizaci výuky, na uplatňování spektra všech podpůrných opatření. Je proto navrhováno, aby byl u různých druhů škol, zejména pak v případě tzv. běžné školy, snížen nejvyšší počet dětí, žáků nebo studentů ve třídě, oddělení nebo studijní skupině pro případy, že jsou zde vzděláváni rovněž žáci s přiznanými podpůrnými opatřeními. Tato problematika bude řešena v rámci doprovodné vyhlášky k vyhlášce, která provádí § 19 školského zákona, kde by nejvyšší počet žáků v příslušných ustanoveních mohl být modifikován. Například tak, že by za každého žáka/dítě/studenta s podpůrným opatřením ve stupni 3 a vyšším, byl snížen nejvyšší počet žáků ve třídě/oddělení/studijní skupině o dva žáky. Při počtu pěti žáků s podpůrnými opatřeními (II.-V.st) by tak se celkový počet žáků ve třídě snížil ze 30 na 20.

20. Jak bude práce pedagoga podpořena, pokud ve třídě bude vyšší počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami než 4 nebo 5 a škola nemá možnost dalšího dělení tříd.

V těchto případech je možné posílit práci pedagoga asistentem pedagoga nebo dalším pedagogickým pracovníkem v rozsahu od 0,5 do 1,0. Podle charakteru vzdělávacích specifik žáků, kteří budou vzděláváni s využíváním podpůrných opatření.

21. Nyní bylo z vysvědčení zřejmé, že žák byl vzděláván podle přílohy LMP. Bude po jejím zrušení dosažené vzdělání podle revidovaného RVP ZV nějak vyznačeno na vysvědčení?

Na vysvědčené se bude uvádět, že žák byl vzděláván s využitím individuálního vzdělávacího plánu (IVP).

22. Kde lze získat více informací o podpůrných opatřeních.

Text návrhu vyhlášky i s podrobným odůvodněním je uveřejněn na adrese http://www.msmt.cz/o-webu-msmt/spolecne-vzdelavani

23. Budou moci být podpůrná opatření hrazena z OP VVV?

Podpůrná opatření nemohou být z OP VVV hrazena, neboť se jedná nárokovou položku ze státního rozpočtu. Z ESIF podpoříme opatření nenároková, doplňková.

24. Je možné z OP VVV podporovat speciální třídy zřízené na běžných školách?

Toto možné není, neboť OP VVV podporuje primárně individuální integraci dětí do hlavního vzdělávacího proudu.

25. Je možné čerpat šablony na podporu inkluzivního vzdělávání z OP VVV?

Školy si budou moci vybírat řádově z desítek šablon, a to na základě výsledků sebehodnotícího dotazníkového šetření. Pokud se škola rozhodne vybrat si některou z připravených šablon, bude podmínkou výběr alespoň jedné ze šablon určených k podpoře inkluzivního vzdělávání. Více informací k šablonám bude k dispozici na webových stránkách MŠMT na počátku roku 2016.

26. Lze již nyní využívat různých seminářů na téma vyhláška k inkluzivnímu vzdělávání?

Vyhláška, která provádí zejména § 19 školského zákona, ve znění zákona č. 82/2015 Sb., (vyhláška upravující vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami) je v současnosti předmětem legislativního procesu, není tedy zatím její definitivní podoba. Z toho důvodu jsou informace k této právní úpravě ze zdrojů mimo MŠMT předčasné a nemusejí odpovídat konečnému znění vyhlášky. Ministerstvo proto upozorňuje na skutečnost, že informační semináře, vzdělávací aktivity a další metodická podpora bude poskytována zejména ze strany MŠMT, NÚV a dalších organizací řízených MŠMT v následujících měsících. Z časového hlediska bude těžiště těchto aktivit spadat do období po schválení vyhlášky v komisích Legislativní rady vlády.

27. Jaký je vztah Katalogu podpůrných opatření, který vznikl jako výstup projektu „Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR“ a vyhlášky k provedení § 19 školského zákona?

Dle samotných řešitelů projektu „Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR“ výstupy tohoto projektu směrovaly převážně do škol. Katalog podpůrných opatření a metodiky práce asistenta pedagoga při realizaci podpůrných opatření obsahují soubor praktických zkušeností učitelů a poradenských pracovníků, kteří s dětmi s daným znevýhodněním už pracovali. Jedná se tedy o nástroje určené školám a školským zařízením pro práci se žáky, kteří potřebují podpůrná opatření.

Naproti tomu, přehled podpůrných opatření bude představovat závaznou součást právního předpisu, vyhlášky, která provádí zejména § 19 školského zákona, ve znění zákona č. 82/2015 Sb. Spolu s vyhláškou obsahuje přehled systematicky uspořádaný souhrn jednotlivých podpůrných opatření a pravidla pro jejich doporučení školskými poradenskými zařízeními. Rovněž vyhláška obsahuje závazná pravidla pro následnou realizaci podpůrných opatření ve školách a školských zařízeních. Nepůjde tedy o metodický, ale o normativní text určující závazná pravidla, podle nichž je nutno v oblasti společného vzdělávání postupovat.

28. V příloze s přehledem podpůrných opatření je u II. stupně, položky 6, uvedeno několik možností: Pedagogická intervence A; Pedagogická intervence B; Předmět speciálně pedagogické péče A; Metodická podpora školského poradenského zařízení AB s počtem hodin za týden, či měsíc. Musí ŠPZ přiznat všechny možnosti naráz nebo může vybrat jen některé? A časovou dotaci může ponížit podle aktuální potřeby žáka a možnosti školy nebo jde o závazný údaj?

Údaje jsou členěny podle příjemce A=škola; B=školské zařízení (družina, školní klub, …), AB pak znamená možnost podpory pro tyto subjekty. ŠPZ bude vždy přiznávat takový rozsah podpory, který bude pro žáka nezbytný, tedy nemusí mít vše, co je ve stupni podpory umožněno, protože každý stupeň podpůrných opatření je pro široké spektrum žáků a ŠPZ bude podpory vybírat podle charakteru obtíží žáka.
Není tedy nezbytné, aby měl vše, co je ve stupni podpory možné. Počítá se i s možností podpory ve školském zařízení, kterou bude mít žák tehdy, pokud o to požádají rodiče a podpora bude pro žáka nezbytná.

29. Dnes jsem měl možnost si přečíst zpravodaj MŠMT ročník 1, číslo 2. Mimo jiné se v něm uvádí, cituji: „V případě začlenění dětí s vyšší potřebou podpory se úměrně sníží počet dětí ve třídě.“ V jednom z ročníků školy bylo nutné otevřít místo dvou, tři třídy. Důvodem je přítomnost žáka s Aspergerovým syndromem a dalšího žáka se středně těžkou formou ADHD. Oba dva, podle dokumentů ze školského poradenského zařízení, mají být vzděláváni v málopočetných třídách. Oba dva mají asistenty hrazené z prostředků KU. S tím, podle pravidel kraje, je spojeno odebrání příspěvku na žáka s postižením. To ovšem vede k problémům s financováním mezd. Více tříd = více vyučujících = potřeba vyšších prostředků na mzdy. Tento nárůst ale pokryt není. Chápu to správně, že na základě jakýchsi pravidel, která zatím neznám, bude od 1. 9. 2016 tato situace naprosto jasně a transparentně řešena? Tedy, že nebude platit současné pravidlo – financování na žáka + příspěvek na žáka s postižením, který se v případě získání příspěvku na asistenta automaticky odebere a není v žádném případě kryt rozdíl vzniklý potřebou více tříd s méně žáky? Ale místo toho kdosi (školské poradenské zařízení, ředitel školy…) vystaví dokument, z něhož bude vidět potřeba méně početné třídy, a na základě toho škola automaticky získá dosud neposkytované a ve valné většině chybějící prostředky na mzdy?

Od 1. 9. 2016 bude platit upravený systém vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kdy žáci, kterým školské poradenské zařízení doporučí podpůrná opatření, obdrží tzv. Doporučení ke vzdělávání žáka se speciální vzdělávací potřebou, kde bude uvedeno, jaká podpůrná opatření žák získává a jaká je jejich normovaná finanční náročnost.

Podpůrná opatření mají normovanou finanční náročnost ze zákona, takže je získáte a nikdo Vám je nemůže krátit.

K podpůrným opatřením patří metody a formy práce, hodnocení žáka, IVP, pedagogické intervence, speciálně pedagogická péče, úvazek dalšího pedagogického pracovníka, asistent pedagoga, tlumočník do českého znakového jazyka, přepisovatel pro neslyšící, školní psycholog, školní speciální pedagog, pomůcky a speciální učebnice, kompenzační pomůcky, úprava přijímacího řízení nebo ukončování studia.

Doporučení získává škola, která se k návrhům vyjadřuje a podepisuje s rodiči žáka nebo se žákem která podpůrná opatření bude poskytovat, případně která postupně zajistí.

Finanční prostředky bude vykazovat několikrát v roce krajskému úřadu. Údaje povede ve školní matrice. Okolnosti snížení počtu žáků v případě integrovaných žáků budou uvedeny v prováděcích vyhláškách o předškolním, základním a středoškolském vzdělávání.

30. Bude nutné, aby žáci 2. stupně základní školy praktické (RVP – ZV – LMP) procházeli ještě do 31. 8. 2017 rediagnostikou ŠPZ, když mají dokončit dle původního programu? Nebylo by možné tuto skupinu ještě zahrnout do přechodných ustanovení vyhlášky?

Rozhodnutí o rediagnostice žáků se nevztahuje primárně k programu, ve kterém je žák vzděláván. Cílem rediagnostiky je jednak nové nastavení podpůrných opatření, které vychází z trochu jiných principů a umožňují nastavení podpůrných opatření, která do doby platnosti zákona měla jiný charakter, nebo nebyla možná. Dále opakovaná vyšetření vychází z potřeby vyhodnotit, zda podpůrná opatření, která žák čerpá, jsou dostačující nebo nikoliv. Vyšetření by tedy muselo proběhnout nejpozději do 2 let od posledního vyšetření žáka.

31. Ráda bych se zeptala, jaké změny se s chystaným společným vzděláváním připravují pro školní družiny. Dnes je situace taková, že integrovaní žáci běžně navštěvují školní družinu, a to bez nároku na asistenta a úlevy pro vychovatelky, například ve snížení počtu žáků. Práce je mnohdy velmi náročná a nedokážu si představit, jak to bude s přibývajícím počtem těchto žáků. Dočetla jsem se o asistentech na výuku ve školách, o chůvách v mateřských školách, ale o školních družinách zatím nic, pokud jsem tedy něco nepřehlédla. Faktem je, že družina není nároková, ale odmítnout těmto dětem docházku do ní, už příliš nekoresponduje s inkluzí.

Novela školského zákona upravuje průběh vzdělávání žáků ve školách a ve školských zařízeních, tedy i družinách. Pokud speciální vzdělávací potřeby žáka vyžadují podpůrná opatření také při jeho účasti v družině, může obdržet vybraná podpůrná opatření i za účelem pobytu v družině. Tedy i zmiňovaného asistenta pedagoga. Rozsah podpory bude závislý na zvoleném stupni podpůrných opatření, a tedy i na závažnosti obtíží žáka. Pokud je družina součástí jedné právnické osoby školy, pak doporučení ke vzdělávání žáka bude obsahovat i doporučení, které se bude vztahovat k družině. Pokud družina nebude součástí jedné právnické osoby, obdrží žák doporučení pro družinu ve specifickém dokumentu. Školské poradenské zařízení pak bude vystavovat doporučení družině a celý proces schválení podpory bude probíhat v družině. Podrobnější informace naleznete v přehledu podpůrných opatření, který je součástí nové vyhlášky.

32. Prosím o informaci, jak je řešena zákonem integrace - rozhodují rodiče nebo školská poradenská zařízení? V tisku lze stále najít oba názory.

Podle občanského zákona a ustanovení o rodině je zřejmé, že za nezletilého žáka jedná ve věci vzdělávání jeho rodič, a to vždy v zájmu žáka. Školské poradenské zařízení navrhuje nejvhodnější vzdělávací cestu pro žáka se speciální vzdělávací potřebou a jeho úkolem je vždy jednat v zájmu žáka, tedy aby zvolená cesta byla také zárukou kvalitního vzdělávání žáka. Pokud jsou obě strany ve shodě, pak je vše v pořádku. Pokud ale jedna ze stran (obvykle rodič) chce, aby dítě bylo vzděláváno například ve speciální škole (dnes podle odst. 9 §16 ŠZ), a není k tomu důvod, pak může do vzájemného jednání vstoupit OSPOD nebo může žadatel o vyšetření (rodič, zletilý žák) požádat o revizi doporučení ke vzdělávání žáka.

33. K úpravám vzdělávacích obsahů stanovených v ŠVP dochází v IVP žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně (týká se žáků s lehkým mentálním postižením). To znamená části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů lze nahradit jinými vzdělávacími obsahy nebo nahradit celý vzdělávací obsah některého vzdělávacího oboru obsahem jiného vzdělávacího oboru, který lépe vyhovuje jejich vzdělávacím možnostem. Tedy v zásadě budou provedeny stejné úpravy, jaké nyní provádí ZŠ speciální. Liší se pouze v tom, že nyní je bude muset provádět učitel ZŠ s "podporou" s 25-30 žáky. Je to tak?

Váš dotaz není jasný, vzdělávací program RVP ZŠS se nemění, bude i nadále platný ve stejném znění. Máte na mysli pravděpodobně nikoliv ZŠ speciální, ale školu základní –praktickou. Počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě běžné třídy základní školy, stejně jako počet žáků třídy podle §16 odst. 9 upravuje vyhláška č. 27/2016 Sb. Podle počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se na každého z nich snižuje počet žáků ve třídě o dva. (upraveno prováděcí vyhláškou o ZŠ)

Dotaz se pravděpodobně týká nahrazení obsahu některého vzdělávacího oboru obsahem jiného vzdělávacího oboru v rámci podpůrných opatření třetího stupně. Na doporučení školského poradenského zařízení je možné například nahradit vzdělávací obsah druhého cizího jazyka vzdělávacím obsahem prvního cizího jazyka nebo předmětem speciálně pedagogické péče či obsahem tématu Člověk a svět práce.

34. Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními spočívajícími v úpravě vzdělávacích obsahů může být v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání zařazována do IVP na doporučení ŠPZ speciálně pedagogická a pedagogická intervence. Počet vyučovacích hodin předmětů speciálně pedagogické péče je v závislosti na stupni podpory stanoven prováděcím právním předpisem. Časová dotace na předměty speciálně pedagogické péče je poskytována z disponibilní časové dotace. Prosím o praktický příklad, které hodiny v rámci výuky budou nahrazeny předměty speciálně pedagogické péče. Budou na ně docházet děti např. místo matematiky nebo budou zde odpoledne tyto předměty pro žáky zařazeny "navíc"?

Počet hodin předmětů speciálně pedagogické péče bude stanoven ŠPZ pro konkrétního žáka na základě doporučení ŠPZ, podle stupně podpůrných opatření. Více informací lze nalézt ve vyhlášce č. 27/2016 Sb.

Příklad: Hodiny z disponibilní časové dotace, které jsou v rozvrhu třídy využity k výuce českého jazyka, budou pro žáka s přiznaným podpůrným opatřením využity v rámci jeho IVP k zařazení předmětu speciálně pedagogické péče jako je např. logopedická péče.

35. Specifikace provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jakými jsou například: dělení a spojování hodin, prodloužení základního vzdělávání na 10 let, odlišná délka vyučovacích hodin.

Jak bude realizována odlišná délka vyučovací hodiny v rámci třídy s 30 dětmi? Pokud budou hodiny spojovány, znamená to, že vyčleníte tyto děti se speciálními potřebami do jiné třídy? Potom nevidím důvod, proč se dále nemohou vzdělávat ve škole speciální.

Spojování hodin je možností, kterou mají školy danou § 26 školského zákona, není nutně spojena s úpravou vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ale je možná i pro tyto žáky.

Citace ze školského zákona: Rámcový nebo akreditovaný vzdělávací program pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami může stanovit odlišnou délku vyučovací hodiny. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat.

36. Celý plán pouze jakoby kopíruje vzdělávací plán pro speciální školy, avšak snaha je jen integrovat do vzdělávacího procesu běžné školy. Problém vidím zejména v tom, že takový plán je nerealizovatelný při počtu 30 žáků ve třídě, kdy každá třetina třídy bude mít jiné výstupy vzdělávání, jinou délku vyučovací hodiny, jiné předměty.

V ČR existují pro základní vzdělání pouze dva rámcové programy a to program pro ZŠ RVP ZV a RVP základní škola speciální pro středně těžce a těžce mentálně postižené. Není tedy zřejmé, co myslíte vaším sdělením. Protože tzv. školy speciální vzdělávají dnes žáky s různými druhy zdravotních postižení podle RVP ZV s výjimkou, kterou jsme uvedli. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami umožňuje také snižování počtu žáků ve třídě, současně je limitován i počet vzdělávaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na třídu (4-5) anebo pokud není například ve spádové škole možnost dělit třídy a využívat menšího počtu žáků na třídu, pak je možné v těchto případech například posílit podpůrná opatření o personální podporu - například 0,5 úvazku dalšího pedagogického pracovníka.

37. Tudíž celá novela pouze zkopírovala obsah vzdělávání speciálních škol a zařadila jej do běžné výuky, která bude běžet souběžně, je to tak?

Není tomu tak. Novela školského zákona zejména posílila možnosti podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří jsou již dnes běžně v základních školách vzděláváni v podobě podpůrných opatření s normovanou finanční náročností (nárok ze zákona).

38. Z nové Vyhlášky č. 27, §23 - Přezkoumání podmínek, odst. 1) - vyplývá, že i žáci s LMP (i ti ostatní dle §16 odst. 9) jsou vyhodnocování (vyšetřeni) rok po zařazení nebo převedení a další vyhodnocení nejpozději do 2 let od předešlého vyhodnocení. Na setkání s PhDr. Zapletalovou na NÚV 26. 1. vyplynulo, že by žáci s LMP měli být každý rok přešetřeni /každoroční rediagnostika/. Z výše uvedeného paragrafu však toto nevyplývá. Prosím tedy o objasnění - s odkazem na paragraf vyhlášky - jak toto tedy v praxi realizovat.

Je třeba vycházet z § 20, doporučení je platné po dobu v něm stanovenou, zpravidla nejvýše na dobu 2 let; v případě doporučení zařazení žáka do školy pro žáky s mentálním postižením nejdéle po dobu 1 roku, nejedná-li se o žáka se středně těžkým nebo těžkým mentálním postižením. Tam platí doporučení dva roky. Z toho tedy vyplývá platnost doporučení = 1 rok a následně po roce se vyhodnocuje, nakolik jsou zvolená podpůrná opatření pro žáka vhodná, případně, zda bude třeba zvolit jiná.

39. Můj bratr navštěvuje Střední školu Živnostenskou v Sokolově. Má posudky, že je dysgrafik a dyslektik se sníženou schopností pozornosti a učení. Bohužel, moc na to neberou ohledy. Děkuji za odpověď.

Stávající praxe škol je taková, že školské poradenské zařízení vyhodnotí charakter speciální vzdělávací potřeby žáka a doporučí, jak má škola postupovat ve výuce a v hodnocení žáka, případně může doporučit i nápravy SPU. Pokud má Váš bratr obtíže v psaní a čtení takového rozsahu, že to ovlivňuje průběh jeho vzdělávání a ŠPZ doporučilo úpravu postupů výuky a hodnocení, pak škola postupuje v rozporu se zákonem a prováděcí vyhláškou. Jedinou možností je obrátit se na ČŠI. Obdobná pravidla budou platit i po 1. 9. 2016, pouze popis obtíží bude pro školu podrobnější, rejstřík podpůrných opatření bude širší. Současně může žadatel o vyšetření nově požádat o revizi závěrů ŠPZ, pokud se bude domnívat, že neodpovídají objektivním potížím žáka.

40. Píšete, že na 1. stupni základní školy bude probíhat vzdělávání dle ŠVP, které bude v souladu s upraveným RVP nejpozději od 1. 9. 2018 s individuálním vzdělávacím plánem, který vychází z platného ŠVP. Právě letopočet je pro nás důležitý, pokud máme do září napsat alespoň pro první stupeň pro nás úplně nový ŠVP podle upraveného RVP pro ZŠ. Dosud jsme měli ŠVP vycházející z přílohy pro LMP.

Datum definitivního zrušení přílohy pro vzdělávání žáků s LMP se bude odvíjet od vzdělávání žáků, kteří budou k 1. 9. 2016 na druhém stupni ZŠ- tedy 6. až případně 10. třída. Podle přílohy se budou tito žáci nadále vzdělávat na druhém stupni ZŠ, tedy nejpozději do roku 2021.

Na 1. stupni ZŠ bude probíhat vzdělávání dle upraveného RVP ZV od 1. 9. 2016, s využitím individuálního vzdělávacího plánu. Školy budou mít dostatečně dlouhé období na zapracování změn do svých ŠVP, kdy úpravy by měly být zapracovány nejpozději do dvou let, tedy do roku 2018.

41. Plánuje se vytvoření prováděcího předpisu, který bude řešit vzdělávání nemocných a zdravotně oslabených dětí a žáků včetně zabezpečení výchovně vzdělávacího procesu ve školách při zdravotnických zařízeních? Bude tento prováděcí předpis obsahovat výčet konkrétních typů škol, včetně škol při zdravotnických zařízeních (viz. §5, písm. h Vyhlášky č. 73/2005 Sb.)? Bude stanoven minimální počet žáků potřebných pro zřízení školy při zdravotnickém zařízení? Bude stanoven počet žáků ve třídě při zdravotnickém zařízení?

Vzhledem k tomu, že školský zákon v §16 odst. 9 nehovoří o této specifické skupině dětí a škol, jsou školy při nemocnicích považovány za školy se specifickým režimem, budou tak ošetřeny v prováděcích vyhláškách např. o základní škole. Ustanovení upravující vzdělávání žáků ve školách při zdravotnických zařízeních budou obdobná ustanovením ve vyhlášce č.73/2005 Sb.

42. Prosíme vás o informaci, týkající se pracovní náplně asistenta pedagoga, konkrétně podpory v oblasti zajištění hygieny. Vyhláška mezi hlavní činnosti asistenta pedagoga zařazuje nezbytnou pomoc žákům s těžkým zdravotním postižením při sebeobsluze. Kdo poskytne podporu při osobní hygieně (WC, mytí, přebalování), pokud škola v této oblasti pomoc odmítá?

Rámcový obsah činností asistenta pedagoga je uveden v prováděcí vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání žáků nadaných, v § 5. Vyhláška hovoří o nezbytné pomoci při sebeobsluze žáka. Současně je rámec pro náplň práce asistenta pedagoga uveden v nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Školské poradenské zařízení (nejčastěji SPC) bude v doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami upřesňovat rozsah nezbytných činností asistenta pedagoga. V rámci kompenzačních pomůcek by pak škola mohla být dovybavena technickými zařízeními (zvedák), která usnadňují manipulaci za tímto účelem.

Upřesnění k obsahu činností asistenta pedagoga najdete také v metodickém doporučení k práci AP, na stránkách www.nuv.cz.

Samotná náplň práce je tedy věcí ředitele školy, který musí v činnostech AP také zohlednit pregraduální přípravu asistenta, velikost úvazku a další okolnosti spojené s vytvářením vlastní náplně práce.Pokud by náročnost práce překračovala hranice sebeobsluhy, pak je možná také přítomnost osobního asistenta ve škole.

43. Mohou se v jedné třídě středního odborného učiliště kombinovat žáci s mentálním postižením s žáky s jinou vývojovou poruchou? Zajímá mě, jestli mohou být dva žáci s mentálním postižením a 4 žáci s vývojovou poruchou v jedné třídě podle nové vyhlášky? Vztahuje se § 19 odst. 4 vyhlášky i na třídu středního odborného učiliště?

V §19 odst. 5 prováděcí vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se říká: „Ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle §16 odst. 9 zákona pro žáky s mentálním postižením se nevzdělávají žáci bez mentálního postižení.“

Toto ustanovení současně předpokládá, že žáci s lehkým mentálním postižením mohou mít v kombinaci i jiné postižení, a pak toto ustanovení neplatí pro tyto kombinace.

§ 19 odst. 4 vyhlášky platí i pro žáky středních škol a vyplývá z něho, že žádná další omezení ve vztahu ke kombinování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zdravotním postižením pro žáky středních škol neplatí.

44. Jak bude financováno přesně inkluzivní vzdělávání.? Dostane škola peníze na psychologa a speciálního pedagoga?

Informace o financování jsou na adrese www.msmt.cz, v části ke společnému vzdělávání, Financování společného vzdělávání. Pokud bude škola vzdělávat žáka se zdravotním postižením, pro jehož vzdělávání je dle zákona o pedagogických pracovnících nezbytný speciální pedagog, může škola dostat toto podpůrné opatření. Pokud je ve škole taková skladba žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kdy by pro jejich vzdělávání a podporu byla přítomnost školního psychologa nezbytná, pak je možné ho získat jako podpůrné opatření pro školu.

45. Mohou rodiče zasahovat do výběru asistenta pedagoga? Matka žáka se SVP potřebami si stěžovala řediteli a poté zřizovateli a školské radě, že nechce konkrétní asistentku, učitelku v důchodu. Vyhrožovala i stížností ČŠI.

Asistent pedagoga je zaměstnancem školy, nikoli rodiče. Stejně jako další pedagogické pracovníky i AP si vybírá ředitel školy a následně s ním uzavírá pracovní smlouvu. Je samozřejmě dobře, pokud mezi žákem/y a asistentem pedagoga je atmosféra založená na důvěře.

46. Jsme základní škola pro žáky se spec. vzdělávacími potřebami, vzděláváme dle všech tří nyní platných RVP ZV, RVP ZV - LMP, RVP ZŠS 1. díl. Pokud uvedu naše ŠVP pro ZŠ běžnou do souladu s upraveným RVP ZV do 31. srpna 2016, tj, ŠVP bude upravený a schválený školskou radou, budu muset žákům s LMP na 1. stupni vypracovávat IVP nebo se budou vzdělávat dle tohoto upraveného ŠVP?

Pokud budete mít ŠVP pro žáky prvního stupně upravený podle upraveného RVP ZV, máte určitě také pro svoje žáky doporučení ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ve kterém je uvedeno, jak máte žáka/y vzdělávat (z doby před 1. 9. 2016). Pokud nebyl doporučen IVP, musíte zvážit, zda Vám bude postačovat ŠVP nebo bude ještě třeba doplnit IVP. Jinak budete moci vycházet z upraveného ŠVP a nebude třeba pro žáka nic dalšího upravovat. Stejně je jisté, že tito žáci projdou kontrolou po jednom roce a tam pak obdrží nové doporučení, které bude pravděpodobně IVP obsahovat.

47. Nerozumím tomu, když poradna doporučí snížit nároky na množství učiva kladené na dítě, jak tento žák splní výstupy, které splnit musí, protože jsou povinné? Jedná se mi o to, že dítě je těžký dyslektik, dysgrafik, poradna doporučí fixovat učivo, neprobírat nové. Takovýto žák však nesplní povinné výstupy, tím pádem by správně měl být hodnocen nedostatečně a má propadnout. Jak to teď tedy bude? Dosud je praxe taková, že ČŠI tvrdí, že dítě zařazené na zš běžnou musí zvládnout všechny výstupy, odpovídá tomu i formulace "žák umí".

Školské poradenské zařízení u vámi uváděných žáků nemůže doporučit úpravu výstupů ze vzdělávání u žáka, ale mělo by vám doporučit úpravy postupů práce s těmito žáky, s tím, že je možná modifikace obsahů ve vzdělávání, ale to by nemělo mít dopad do výstupů u těchto obsahů. Například je možné zajistit, aby žák pracoval na počítači, aby se volily jiné postupy práce s textem, například poslech doplněný o metodu mapování a strukturování učiva apod. Tam, kde ani úpravy nepomohou, se to může promítat i do hodnocení žáka, které je podpůrným opatřením.

48. Pokud bude naše škola vzdělávat dítě s LMP a bude mu přiznán třetí stupeň podpůrných opatření, já dodám poradně naše ŠVP, poradna dítěti nastaví výstupy na míru, některé předměty nahradí předměty spec. péče, kdo určí jejich náplň, způsob realizace, kompetence, průřezová témata, když tento předmět není v našem ŠVP uveden?

Pokud budete takového žáka vzdělávat, musíte si upravit svoje ŠVP, kde budete mít zapracovány minimální úrovně. ŠPZ vám pouze doporučí, který vzdělávací obor, respektive oblast je vhodné upravit nebo dokonce zaměnit. Předměty speciálně pedagogické péče se budou odvíjet od konkrétních speciálních vzdělávacích potřeb žáka. ŠPZ tedy nebude upravovat Váš ŠVP, ale navrhovat IVP.

49. Co bude s dětmi, které půjdou na přešetření do SPC či PPP před 1. září 2016, kdy ještě neplatí nový zákon a pracovníci poraden sami říkají, že se musí řídit platnými zákony. Kdo těmto dětem nastaví podpůrná opatření (jedná se mi o žáky s LMP), když chodí do 1. -5. třídy? To budou dva roky čekat?

Odpověď ŠPZ je správná, do doby platnosti nového předpisu nemohou postupovat jinak než podle stávající platné právní úpravy. Žáci s LMP, kteří přijdou po 1. 9. 2016 budou moci obdržet doporučení podle nových pravidel. Současně přechodné ustanovení vyhlášky říká, že původní doporučení ke vzdělávání mají platnost 2 roky, ale současně u těchto žáků je kontrola povinná již po roce. Pokud budete potřebovat změny v poskytovaných podpůrných opatřeních u těchto žáků, doporučíte rodičům, aby PPP navštívili po 1. 9. 2016.

50. Mám vzdělání jako učitel - speciální pedagog (učitelství pro děti a mládež vyžadující zvláštní péči). Na jaké pozici budu moci pracovat jako učitelka v praktické škole, popř. třídě zřízené pro žáky s LMP. Budu moci učit (různé předměty) na obou stupních praktické školy, jako tomu je doposud? Jak by to bylo v případě, pokud by se jednalo o školu běžnou, ale vzdělávající pouze žáky s LMP? Na obou typech škol se bude pracovat podle stejných RVP ZV.

Je třeba respektovat ustanovení zákona o pedagogických pracovnících. Škola, která vzdělává pouze žáky s LMP je dle novely školského zákona školou zřízenou podle §16 odst. 9, žáky se zdravotním postižením vzdělávají speciální pedagogové, přesnější informace najdete v zákoně o pedagogických pracovnících. RVP ZV je skutečně jedním vzdělávacím programem, pro žáky s LMP však bude více využívat minimální úrovně než u běžných žáků, pro které nejsou určeny. Podrobnější informace najdete na www.rvp.cz

51. Jaké jsou možné zákonné důvody pro odmítnutí žáka ředitelem spádové školy? Zatím jsem viděla vysvětlení jen pro případ naplnění kapacity školy či třídy. Jak postupovat v případě, že se škole nepodaří od 1. září zajistit asistenta pedagoga podle požadavku PPP? Můžeme žáka bez asistenta vůbec nechat ve třídě?

Ředitel spádové školy má omezené možnosti odmítnutí žáka, důvodem může být kapacita školy, třídy, nemožnost zajištění některého podpůrného opatření pro žáka nezbytného, které ředitel objektivně nemůže splnit- například stavební úpravy budovy u památkově chráněného objektu. Asistent pedagoga je podpůrným opatřením, ředitel školy má zajistit PO nejpozději do 4 měsíců. To by se mělo podařit v kratším časovém úseku, ředitel školy o potřebě asistenta ví už v době přípravy doporučení, může tedy navrhnout jinou možnost, která bude v čase reálná viz. následující odpověď.

52. Pan náměstek Fidrmuc v televizním pořadu uvedl, že v případě více dětí se SVP ve třídě se může třída rozdělit. Jak postupovat v případě, kdy škola nemá již žádnou volnou učebnu? Může to být důvodem k odmítnutí dalšího žáka se SVP?

Pokud škola nemá možnost snížit počet žáků, může získat podpůrná opatření, která posílí práci pedagoga ve třídě s větším počtem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Možností je řada (práce dalšího pedagoga, speciálního pedagoga, asistenta pedagoga, změny v organizaci výuky atd.), opět bude záležet na konkrétních podmínkách školy a speciálních vzdělávacích potřebách žáků a jejich skladbě.

53. Plán podpory se zpracovává vždy, když je poskytnuto PO 1. stupně – tedy všem žákům s PO 1. stupně? Také všem nadaným žákům? A týkalo by se to i gymnázií?

(Cit. § 10 vyhlášky 27/2016 Sb. Odst. 1 Před zahájením poskytování podpůrných opatření prvního stupně zpracuje škola plán pedagogické podpory žáka.)

Dokument MŠMT „Průvodce ředitele společným vzděláváním“ obsahuje informaci, že „Pokud úpravy vyžadují spolupráci více pedagogů, vytváří škola Plán pedagogické podpory“.

Plán pedagogické podpory nevytváří škola při shledání jakéhokoliv problému ve vzdělávání žáka, nejprve přistupuje klasicky, tak jako dosud, k individualizaci vzdělávání žáka, pokud se nedaří dosáhnout pozitivní změny, pak připraví Plán pedagogické podpory, který už obvykle vyžaduje součinnost více vyučujících. Plán je tedy určen pro žáky s obtížemi ve vzdělávání, kde je vhodné, aby škola sledovala, jak se daří pedagogickými postupy upravit průběh vzdělávání žáka.

U nadaných žáků se může stát, že škola uplatní Plán, pokud bude žák mít obtíže, které bude třeba řešit, jinak je jistě možné vzdělávat nadané žáky bez Plánu, pokud nebude třeba nic tímto způsobem řešit. Tam se navíc bude asi jednat spíše o IVP. Podpůrná opatření se vztahují i na střední školy.

54. Jak získají ŠPZ údaje ze školních matrik?

(Cit. § 11 odst. 4 písm. c) vyhlášky 27/2016 Sb. ŠPZ při posuzování speciálních vzdělávacích potřeb žáka vychází z c) informací o dosavadním průběhu vzdělávání žáka ve škole, zejména údajů uvedených ve školní matrice.)

Údaje, které jsou uváděny ve školní matrice, jsou současně povinnými údaji o žákovi, které získává ŠPZ od rodičů, případně od školy prostřednictvím Plánu pedagogické podpory. Jinak ŠPZ samo navrhuje údaje, které jsou pak obsahem matriky z doporučení ke vzdělávání žáka. Obsah toho co je v matrice, uvádí školský zákon v §28 Dokumentace a toho se týká zejména odstavec 2

a) jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní občanství, místo narození a místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky,

b) údaje o předchozím vzdělávání, včetně dosaženého stupně vzdělání,

c) obor, formu a délku vzdělávání, jde-li o střední a vyšší odbornou školu,

d) datum zahájení vzdělávání ve škole,

e) údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání ve škole, vyučovací jazyk,

f) údaje o znevýhodnění dítěte, žáka nebo studenta uvedeném v § 16 odst. 9, údaje o podpůrných opatřeních poskytovaných dítěti, žákovi nebo studentovi školou v souladu s § 16, a o závěrech vyšetření uvedených v doporučení školského poradenského zařízení,

(Účinnost od 1. 9. 2016)

g) údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,

h) datum ukončení vzdělávání ve škole; údaje o zkoušce, jíž bylo vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole ukončeno,

55. Je splněna tato povinnost, když při vydání doporučení se do doporučení rovnou napíše, kdy bude nové posouzení (přímo konkrétní termín či např. jaro 2018)?

(Cit. § 15 odst. 3 vyhlášky 27/2016 Sb. Školské poradenské zařízení v doporučení stanoví dobu, po kterou je poskytování podpůrného opatření nezbytné; tato doba zpravidla nepřesáhne 2 roky. Před skončením doby podle věty první školské poradenské zařízení vyrozumí zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka o potřebě nového posouzení speciálních vzdělávacích potřeb.)

Ano je to dostačující. Ostatně často bude doporučení spojeno s IVP, kde je kontrola po 1 roce, takže se může stále aktualizovat.

56. Jakou konkrétní formou má probíhat vyhodnocení – tedy spíše jakou formou bude toto vyhodnocení písemně zaznamenáno (kam – např. do již vydaného doporučení, samostatný formulář, nově vystavený formulář doporučení…)?

(Cit. § 16 odst. 4 vyhlášky 27/2016 Sb. Školské poradenské zařízení vyhodnotí poskytování podpůrných opatření ve lhůtě jím stanovené, nejdéle však do 1 roku od vydání doporučení.)

Vyhodnocení poskytování podpůrného opatření se děje na úrovni kontrolních mechanismů prostřednictvím komunikace se školou, žákem a jeho zákonným zástupcem. Pokud jsou doporučená podpůrná opatření naplňována v souladu s doporučením, tak si poradenské zařízení do dokumentace o žákovi doplní skutečný stav, pokud se ukáže, že je třeba něco změnit, tak je opět více variant:

1. Žák má současně IVP, které se kontroluje 1x ročně – tedy stejně jako doporučení, pokud je třeba udělat změnu IVP, pak se zašle škole návrh úpravy
2. Žák nemá IVP a v navržených doporučeních je třeba udělat změnu- vytváří se nové doporučení.
3. Žák již nepotřebuje podporu například ve 2. stupni a postačuje pouze PLPP, dochází ke změně doporučení a je vypracováno nové, kde se pouze konstatuje, že již není třeba pokračovat v poskytování.

Připravujeme ještě metodické postupy pro ŠPZ pro tyto případy.

57. Jak to bude s počty žáků ve třídě?

(Cit. § 17 vyhlášky 27/2016 Sb. - počty žáků ve třídě - Ve třídě, oddělení nebo studijní skupině se může vzdělávat zpravidla nejvýše 5 žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními druhého až pátého stupně. Počet žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními druhého až pátého stupně však nesmí přesáhnout jednu třetinu žáků ve třídě, oddělení nebo studijní skupině. Ve třídě, oddělení nebo ve studijní skupině, která není zřízena podle § 16 odst. 9 zákona, se mohou s přihlédnutím k rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáků vzdělávat nejvýše 4 žáci uvedení v § 16 odst. 9 zákona.)

Do tohoto počtu se počítají také žáci nadaní a mimořádně nadaní (žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu nadání)? Tedy potom co počty žáků ve třídách na gymnáziích (víceletá i 4 letá)?

Úpravy počtu žáků jsou dále v prováděcích vyhláškách, kde je mechanismus počtu žáků s podporou upraven. Žáci nadaní budou mít max. stupeň 2., kde se počet žáků nesnižuje, snižuje se až od 3. stupně PO. Pokud mezi žáky nadanými bude žák mimořádně nadaný (3. st), kterých je sice v gymnaziální populaci více, přesto jich bude málokdy 5. Pokud pak mají k nadání další speciální vzdělávací potřeby, tak se postupuje v zájmu vzdělávání žáka, tedy by se snížil celkový počet žáků na třídu.

Ve třídě mohou být tedy 4 žáci se znevýhodněním dle § 16 odst. 9 a dále např. 1 žák s PO např. 3, který není žákem podle §16 odst. 9?

Žák ve stupni 3. tedy žák s LMP je podle ods.t 9 §16.

Označení stupně PO se bere podle převažujícího PO?

Ano, škola bude mít v doporučení uveden výčet PO ve stupních u každého žáka.

Jak ředitel školy pozná, že se jedná o žáka dle § 16 odst. 9 ŠZ? Na doporučení pro školu je info o převažujícím PO, ale ne, zda jde o žáka dle § 16 odst. 9 - pokud má být takovýto žák zařazen do běžné třídy (např. bude se jednat o žáka s poruchou chování, učení, vadu řeči a zde by tedy měl ředitel mít jednoznačně určeno ŠPZ, zda jde o žáka dle § 16 odst. 9 – protože jen žáci se závažnou VPCH, VŘ, VPU jsou žáci dle § 16 odst. 9).

Tento údaj je v doporučení uveden, včetně zdůvodnění ze strany ŠPZ. Jinak ředitel školy potřebuje vědět jak má a může žáka vzdělávat, pokud ŠPZ doporučí integraci žáka, který má některé ze znevýhodnění uvedených ve školském zákoně v §16, odst. 9, tak to je v popisu podpůrných opatření zřejmé.

58. Jak to bude s počty žáků na středních školách – počty žáků s PO v běžné třídě, složení tříd dle § 16 odst. 9?

(Cit. § 17 Odst. 5 - ve třídě, oddělení nebo ve studijní skupině, která není zřízena podle § 16 odst. 9 zákona, se mohou s přihlédnutím k rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáků vzdělávat nejvýše 4 žáci uvedení v § 16 odst. 9 zákona. Omezení podle věty první se neuplatní u školy, které v jeho plnění brání plnění povinnosti přednostního přijetí žáka podle § 34 odst. 4 nebo § 36 odst. 7 zákona, a dále u střední školy, konzervatoře nebo vyšší odborné školy.)

(Cit. § 19 Odst. (3) Školy, třídy, oddělení a studijní skupiny jsou zřizovány podle druhu znevýhodnění uvedeného v § 16 odst. 9 zákona; v odůvodněných případech se v nich mohou vzdělávat i žáci s jiným znevýhodněním uvedeným v § 16 odst. 9 zákona, přičemž jejich počet nesmí přesáhnout jednu čtvrtinu nejvyššího počtu žáků vzdělávajících se ve třídě, oddělení nebo studijní skupině podle § 25.)

(Cit. § 19 Odst. (4) Ve třídě mateřské nebo střední školy, oddělení konzervatoře nebo studijní skupině vyšší odborné školy se mohou žáci s různými znevýhodněními uvedenými v § 16 odst. 9 zákona vzdělávat bez omezení podle odstavce 3.)

(Cit. § 19 Odst. (5) Ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona pro žáky s mentálním postižením se nevzdělávají žáci bez mentálního postižení.)

Běžná třída SŠ – zde je možné zařadit žáky s PO 2-5 stupně + žáky dle § 16 odst. 9 bez omezení jejich počtu (v tomto případě se neuplatní ani limit 1/3 dle § 17 odst. 2, protože v § 17 odst. 4 je stanoveno, že omezení podle § 17 odst. 1 a 2 se neuplatní u SŠ, konzervatoře a VOŠ)?

Ano.

Třída SŠ zřízená podle § 16 odst. 9 – v této třídě mohou být zařazeni žáci s různým znevýhodněním podle § 16 odst. 9? Vylučuje § 17 odst. 4 uplatnění § 17 odst. 3 jako celku (včetně věty první, tzn. že jsou zřizovány podle druhu znevýhodnění dle § 16 odst. 9) nebo vylučuje uplatnění pouze části textu za středníkem (tzn. max. limit ¼ nejvyššího počtu žáků)?

Odstavec 3 §17 hovoří o počtech pedagogických pracovníků, takže asi byl jiný záměr dotazu.

V případě vyloučení odst. 3 jako celku tedy mohou být do třídy zařazeni rovněž žáci s mentálním postižením?

Pokud se jedná o třídu (školu…) zřízenou podle §16 odst. 9 pro žáky s mentálním postižením, nemohou se tam vzdělávat žáci bez mentálního postižení (§19, odst.5), pokud se ptáte, zda můžete do třídy s jiným postižením, která není zřízena pro mentálně postižené, zařadit žáka s mentálním postižením, pak ano, můžete.

Třída SŠ zřízená podle § 16 odst. 9 – vztahuje se na ni zákaz stanovený v odst. 5 § 19? Jaký je vzájemný vztah úpravy obsažené v § 17 odst. 4 a 5?

Viz. Předchozí odpověď.

Žák s dg. autismus může být zařazen do ŠS – praktická škola dvouletá – jedná se o žáka bez MP, ovšem s takovými potížemi v sociální oblasti, že není možné jej dát na internát a v místě bydliště žádný učební obor E není.

Pokud škola není zřízena podle §16 odst. 9 pro mentálně postižené, pak ano, můžete.

59. Prosím o správný a naprosto jednoznačný výklad § 20 a 23 vyhlášky č. 27:

(Cit. § 20 a 23 vyhlášky 27/2016 Sb. Dle § 20 odst. 2 vyhlášky č. 27/2016 Sb. doporučení o zařazení žáka do třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona platí 2 roky od nabytí účinnosti vyhlášky, přičemž u žáků s lehkým ment. postižením pouze 1 rok. Následně ovšem § 23 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. říká, že ŠPZ vyhodnocuje, zda vzdělávání odpovídá spec. vzděl. potřebám žáka nejpozději do 1 roku od zařazení nebo převedení, dále pak do 2 let od předešlého vyhodnocení.)

Výklad:
Doporučení ke vzdělávání žáků, kteří jsou žáky ze skupiny uvedené v §16 odst. 9, říká v odstavci 2, že se vydává zpravidla na 2 roky (tedy nejen), protože u žáků s LMP se dělá kontrola zařazení po 1 roce. Tam kde se bude jednat o žáky se středním a těžkým mentálním postižením, tak je opět lhůta zpravidla 2 letá, pokud je zřejmé, že se stav žáka nemůže změnit, může být v těchto případech i delší.

§23 se pak věnuje přezkumu podmínek do 1 roku po zařazení žáka nebo jeho převedení z jiného vzdělávacího programu. Další vyhodnocení se pak koná v souladu s předchozím ustanovením v §20, tedy u LMP po 1 roce, u dalších druhů postižení zpravidla po 2 letech – zpravidla dává možnost i tuto lhůtu v opodstatněných případech prodloužit.

Je tedy třeba oddělovat délku trvání doporučení a zohlednit to, že při přeřazení a vřazení je na začátku kontrola vždy po 1 roce u všech nově zařazených a přeřazených.

Děti/žáci/studenti již zařazení do „systému“ vzdělávání:

• U všech musí být přezkoumány podmínky do 1 roku od počátečního vřazení nebo přeřazení.
• Poté další přezkum následuje u LMP vždy po 1 roce a u „ostatních“ zpravidla do 2 let (tedy je možné, že i později, pokud je jasné, že stav žáka je neměnný-slepota, hluchota, tělesné postižení, těžké mentální postižení….).

Děti/žáci/studenti zařazovaní od 1. 9. 2016:

• U všech musí být přezkum po 1 roce.
• Poté u LMP dále vždy po 1 roce a u „ostatních“ nejpozději do 2 let.

60. Škola má po podání žádosti 7 dní na vypracování informace, která už ovšem má být nedílnou součástí podané žádosti. Jak toto řešit v praxi? Bude se za datum podání žádosti považovat okamžik, kdy byla podána žádost žákem/zákonným zástupcem žáka nebo až okamžik, kdy byla žádost doplněna o písemné poučení dle § 21 odst. 2 písm. a)?

(Cit. § 21 vyhlášky 27/2016 Sb. – Žádost o zařazení do školy/třídy dle § 16 odst. 9 - Odst. 1 Při podání žádosti podle § 20 odst. 1, nejpozději však do 7 dnů ode dne, kdy zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka projeví zájem o tento způsob vzdělávání, je škola povinna informovat zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka o...; Odst. 2 Přílohou žádosti podle odstavce 1 je a) písemné vyhotovení poučení obsahující informace uvedené v odstavci 1 a podpis zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka stvrzující, že uvedeným informacím porozuměl, a …….)

Žádost může rodič podat a škola má 7 dnů maximálně na to, aby se s žadatelem domluvila na procesu vyřízení žádosti, zde se pak předpokládá, že škola informuje rodiče (obvykle ústně, některé školy mají tuto informaci již v písemné podobě), při podpisu žádosti s rodičem vyřizuje formální náležitosti, kdy přílohou je i písemný dokument tedy poučení, že rodič porozuměl všem informacím, se kterými byl ve škole povinně seznámen.

61. ŠPZ budou rozhodovat o tom, jestli žák bude ve třídě „4-6“ nebo „6-14“? Bude ředitel povinen vytvořit třídu dle doporučení ŠPZ (může se stát, že doporučení do třídy „4-6“ budou mít např. jen 2 žáci)?

(Cit. § 25 vyhlášky 27/2016 Sb. Odst. (1) Třída, oddělení a studijní skupina zřízená podle § 16 odst. 9 zákona má nejméně 6 a nejvíce 14 žáků s přihlédnutím k věku a speciálním vzdělávacím potřebám žáků. Pokud z doporučení školského poradenského zařízení vyplývá, že by počet žáků podle věty první nepostačoval k naplňování jejich vzdělávacích možností a k uplatnění jejich práva na vzdělávání, má třída, oddělení a studijní skupina nejméně 4 a nejvíce 6 žáků.)

ŠPZ nebude rozhodovat, bude navrhovat a následně domlouvat se školou možnosti, rozhodovat bude stav speciální vzdělávací potřeby- například děti s vážnou poruchou chování- těch určitě nemůže být 14, ani u jiných kombinací by to nebylo vhodné. Jedná se tedy o domluvu ŠPZ a školy, ve spolupráci případně s lékařem, rodičem atd.

ŠPZ a škola musí zajistit vytvoření optimálních podmínek, pokud to z nějakého důvodu není možné, pak následují varianty řešení- například jiná škola, zesílení podpůrných opatření atd.

62. Dotazy k možnostem ředitele školy při přijímání žáka:

(Co dělat v případě, kdy rodiče žáka s těžkým (závažným) znevýhodněním (např. KP – TMP + TP + ZP) podají žádost o zápis v běžné základní škole. Dle doporučení ŠPZ bude v nejlepším zájmu dítěte vzdělávat se ve třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona. Rodiče požádají o revizi, a ta potvrdí závěr ŠPZ. Rodič dále na běžné škole trvá.)

Jaká je možnost ředitele běžné školy, a to spádové i nespádové (pokud je např. povinnost ředitele spádové školy jiná než „nespádové“) - předpokládáme, že je volná kapacita školy?

První cestou je vysvětlit rodiči, že škola pro žáka nebude v souladu s nejlepším zájmem žáka. Pokud by rozhodnutí rodiče bylo skutečně natolik v rozporu s nejlepším zájmem žáka a škola by nemohla podmínky vytvořit prostřednictvím PO, pak je jediná cesta, postupovat v součinnosti s OSPOD.

Ředitel spádové i „nespádové“ školy dítě nepřijme s odůvodněním, že dle doporučení SPC by vzdělávání v běžné škole nebylo v nejlepším zájmu dítěte? Může rozhodnout o nepřijetí?

Ne, musel by mít skutečně věcné důvody- nemá možnost stavební úpravy, momentálně nemá speciálního pedagoga atd. Jinak má 4 měsíce nato, aby podmínky, které může, zajistil prostřednictvím PO.

Pokud ano, jaký bude další osud dítěte, když rodič na běžné škole trvá a nepodepíše žádost o zařazení do školy/třídy dle § 16 odst. 9?

Ředitel spádové školy je povinen dítě přijmout, protože jsou splněny zákonné podmínky-spádovost, žádost zákonného zástupce; zákon řediteli nedává ve správním řízení o přijetí v tomto směru možnost správního uvážení.

Co s doporučením ŠPZ, které na svém vyjádření trvá a případná revize potvrdí názor ŠPZ? Jak v tomto případě postupovat?

Viz. Předchozí odpověď.

Jakou pravomoc má OSPOD?

Tam lze vycházet z občanského zákona, z ustanovení o rodině a ze zákona č. 359/1999Sb., ve znění pozdějších změn, o sociálně právní ochraně dětí.

63. Dotazy k přechodným ustanovením školského zákona:

(Dle přechodného ustanovení školského zákona (čl. II zákona č. 82/2015 Sb.) je „Ředitel školy, ve které se vzdělávají děti, žáci nebo studenti neuvedení v § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, zařazení do třídy zřízené pro děti, žáky nebo studenty podle § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, uvede jejich zařazení do tříd do souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, nejpozději k 1. září 2016. Není-li možné zařadit dítě, žáka nebo studenta uvedeného ve větě první do třídy, ve které se nevzdělávají děti, žáci nebo studenti uvedení v § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, v rámci téže školy, ředitel školy o tom bez zbytečného odkladu písemně uvědomí zákonného zástupce dítěte nebo žáka, nebo zletilého žáka nebo studenta a poskytne součinnost a metodickou pomoc k zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání, a to nejpozději do 31. května 2016.“ V souladu s tímto ustanovením jsou ředitelé povinni písemně uvědomit pouze zákonné zástupce žáků neuvedených v § 16 odst. 9.)

Z výše uvedeného je zřejmé, že např. žáků s lehkým mentálním postižením, kteří jsou nyní ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením, se to netýká, jelikož jsou to žáci dle § 16 odst. 9.?

Ano, pokud jsou zařazeni správně - tak ne.

Tedy by se toto ustanovení týkalo např. žáka s poruchou chování nyní zařazeného do třídy např. pro žáky s mentálním postižením?

Ano, pokud nemá současně LMP.

Pokud škola nemá možnost žáka přeřadit v souladu s legislativou účinnou od 1. 9. 2016, může takovýto žák (pokud na tom rodiče trvají) v této třídě zůstat?

Ředitel školy by měl postupovat v souladu s přechodným ustanovením, pokud žádná jiná možnost v regionu není, je třeba požádat o součinnost školské poradenské zařízení, zřizovatele škol a připravit doporučení jak v konkrétním případě postupovat. Záleží vždy na řadě okolností- například podle jakého programu se dítě vzdělává, jaké má obtíže, v jaké je třídě, zda nemá další obtíže atd.

64. Mám dotaz týkající se vzdělávání dětí v mateřské škole podle individuálního vzdělávacího plánu. V § 18 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“) je uvedeno následující: Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů. Dle tohoto znění se podle individuálního vzdělávacího plánu nevzdělávají děti v mateřské škole, pokud tomu dobře rozumím. V ustanovení § 16 odst. 2 písm. f) školského zákona je vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu jedním z podpůrných opatření. Znamená to tedy (v návaznosti na § 18 školského zákona), že toto podpůrné opatření se netýká dětí v mateřské škole?

Výklad ustanovení §16 odst. 2 písm. f) školského zákona není možný bez spojitosti s § 18. Dikce tohoto ustanovení skutečně směřuje k tomu, že povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu může ředitel školy toliko žákům, nikoliv však dětem vzdělávajícím se v mateřské škole.

65. Děkuji za odpověď na můj předchozí dotaz, který zněl: „Jak postupovat, když ředitel školy nepovolí podpůrné opatření §16, odst. 2, písm. f.?,“ ale plně nesouhlasím s odpovědí: "Ředitel školy nemůže nepovolit IVP, naopak musí ve škole zajistit jeho naplňování", neboť v § 18, zákona 564/2004 ho může (když může, tak nemusí) povolit. Platí § 18?

Pravděpodobně vycházíte ze slova „může“ uvedeného v §18 školského zákona, současně je třeba se podívat do §16 školského zákona, který Vám ukládá, jak budete vzdělávat žáka se speciálními vzdělávacími potřebami – tedy také ze zákona, zde máte jasně uvedeno jako podpůrné opatření IVP. Současně prováděcím předpisem ke školskému zákonu je v tomto případě vyhláška č.27/2016Sb., kde je Vám v §3, odstavec 6 uloženo co vše děláte ve věci zpracování IVP.

66. Jsme školou samostatně zřízenou podle §16, odst. 9 určenou pro vzdělávání žáků s mentálním postižením. Pro zajištění výuky od školního roku 2016/2017 potřebujeme vyjasnit několik otázek. Je nutné všechny žáky na 1. stupni vyučovat dle IVP zpracovaného na základě upraveného RVP ZV? (Žáci 2. – 5. ročníku započali školní výuku dle ŠVP zpracovaného dle přílohy RVP ZV, ŠVP zatím zůstává v platnosti.).

Od 1. 9. 2016 se žáci vzdělávaní v 1. - 5. ročníku budou vzdělávat podle upraveného RVP ZV. Jejich původní vyšetření může platit nejpozději dva roky od vystavení doporučení ke vzdělávání, do té doby při vzdělávání těchto žáků bude vycházet z jejich speciálních vzdělávacích potřeb stanovených v doporučení ke vzdělávání žáka a z upraveného RVP ZV. Noví žáci budou mít už také IVP.

67. Bude nutno v naší škole zpracovávat IVP pro žáky všech ročníků / po 1. 9. 2020/ poté, co budeme mít zpracován nový ŠVP vycházející z upraveného RVP ZV?

Po roce 2021 (nejpozději) musí být podle RVP ZV vzděláváni všichni žáci školy. Pokud máte na mysli školu pro lehce mentálně postižené žáky, tedy podle §16 odst. 9. Otázka zda budou muset být všichni žáci Vaší školy s IVP je podle stávající vyhlášky s odpovědí ano. Je ale možné, že ještě bude tento postup upraven.

68. Umožňují nám zákonné možnosti při sestavování učebního plánu pro žáky s LMP přesunout obsah vzdělávacího oboru příslušné vzdělávací oblasti do jiného vzdělávacího oboru jiné vzdělávací oblasti?

Na doporučení školského poradenského zařízení je možné například nahradit od třetího stupně podpůrných opatření vzdělávací obsah druhého cizího jazyka vzdělávacím obsahem prvního cizího jazyka nebo předmětem speciálně pedagogické péče či obsahem tématu Člověk a svět práce.

69. Když běžná ZŠ bude chtít tuto třídu (speciální třídu běžné ZŠ) zřídit od nového školního roku, tak bude muset postupovat již podle nové vyhlášky? Nebude problém, že doporučení a zařazení do této třídy se budou muset udělat ještě dle staré vyhlášky, jelikož se ta třída musí sestavit do konce tohoto školního roku. Nebo máte nějakou jinou radu?

Postupy jsou do doby platnosti vyhlášky tedy k 1. 9. 2016 podle stávající legislativy, nikoliv té nové.

70. Chci se zeptat, zda v této třídě mohou být i žáci s poruchami chování, učení. Nebo se na ně nevztahuje vzdělávání dle § 16, odst. 9?

Ve třídě zřízené dle §16 odst. 9 mohou být žáci se závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování.

71. A nyní uvedu konkrétní příklad: V jedné běžné ZŠ by chtěli založit od nového školního roku speciální třídu, hlavně by chtěli pomoci holčičce ve 3. třídě, u které bylo diagnostikováno LMP, má kombinované postižení (ADHD, poruchy spánku, celiakie). Do současné doby byla vzdělávána dle RVP-ZV, s IVP a s AP, ale počet dětí 29 je šílený. Snížení počtu dětí ve třídě nejde zatím realizovat, jelikož škola nemá zatím prostory a ani organizačně by se to zatím nedalo udělat, ale jediné, co by mohla a nebyl by problém založit právě onu speciální třídu. Rodiče by tuto variantu i velmi přivítali, jelikož by v té třídě bylo méně dětí a holčičce by to hodně prospělo. Jaké žáky by mělo vedení školy shromáždit, tedy jaké poruchy a postižení mohou společně ve třídě být? Tedy, co proto má škola udělat?

Dle § 19 odst. 3 Vyhlášky č.27/2016 Sb. jsou školy, třídy, oddělení a studijní skupiny jsou zřizovány podle druhu znevýhodnění uvedeného v §16 odst. 9 zákona, v odůvodněných případech se v nich mohou vzdělávat i žáci s jiným znevýhodněním uvedeným v §16 odst. 9 zákona. Jejich počet nesmí přesáhnout ¼ nejvyššího počtu žáků vzdělávajících se ve třídě, oddělení nebo skupině. Pokud by to byla třída vytvořená pro děti s mentálním postižením, pak by v ní mohli být pouze žáci s MP a případně s kombinacemi jiných druhů postižení u stejných žáků. Počty žáků ve třídě uvádí §25 vyhlášky č.27/2016Sb.

72. Jak bude společné vzdělávání řešeno na víceletém gymnáziu?

Stejně jako na základní škole.

73. Napište, kde je uvedeno, že ředitel školy musí povolit IVP.

Zákon i vyhlášku je třeba číst současně, §16 má několik ustanovení, ze kterých jednoznačně vyplývá Vaše povinnost – jednak žák má právo na poskytování podpůrných opatření, kdy IVP je jedno z řady podpůrných opatření. Zajištění IVP se věnuje § 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb., ve vztahu k vašemu dotazu je odst. 2, 5 i 6. Dále je třeba číst §16a), kde máte povinnost doložit, proč jako ředitel neposkytujete podpůrné opatření, případně je možné celou věc s nespolupracujícím ředitelem školy řešit přes ČŠI. Slovo „může“ v §18 školského zákona pak má tedy jiné konotace.

74. Na naší škole (běžná ZŠ) se vzdělává chlapec s LMP, má vypracovaný IVP na základě přílohy RVP, nyní je v 5. ročníku. Podle čeho bude vzděláván od 1. 9. 2016, kdy nastoupí na 2. stupeň do 6. roč.? Který § vyhlášky č. 27/2016 Sb. to řeší? Bude i nadále vzděláván podle dosavadní přílohy RVP pro LMP (snad se tak původně i uvažovalo) nebo podle „nového upraveného“ RVP vydaného v prosinci 2015? Pozn. chlapec měl vždy IVP + asistenta pedagoga (i když SPC na základě krajských kritérií AP neschválilo, ale ředitelka školy vždy „platila“ AP z finančních prostředků na mzdy, tj. bez úhrady pro AP).

Žák se bude nadále vzdělávat podle Přílohy LMP, která je platná pro žáky 6. - 9. třída (případně 10) do doby dokončení vzdělání těchto žáků. Toto není ve vyhlášce, ale v Opatření ministryně školství k RVP ZV.

75. Můj dotaz se týká asistentů pedagoga ve školních družinách. Jak to bude s jejich financováním od 1. 9. 2016, pokud žák ještě nebude přešetřen a nebude mít stanovenou míru podpůrných opatření, z jakých prostředků bude financován, pokud z KÚ dostaneme pouze určitou částku, která stěží pokryje náklady na dobu výuky. Budeme muset čekat na kontrolní přešetření?

Pokud bude vzdělávání žáka vyžadovat asistenta pedagoga ve družině, tak jej může žák získat po 1. 9. 2016. Současně již dnes je možné získat AP pro školu, družina je obvykle součástí školy, takže by asistent ve škole mohl působit. Jinak to bude možné až k uvedenému datu. „Asistenti pedagoga jsou i v současnosti financováni jak normativně (příplatek na zdravotní postižení, který je součástí krajských normativů), tak mimonormativně (dofinancování z rezervy). Otázka systémové podpory (nejen) formou asistenta pedagoga bude řešena jednak novelou školského zákona s účinností od 1. 9. 2016, tak připravovanou reformou financování regionálního školství. V roce 2016 byla novelou směrnice čj. 28768/2005-45 dána KÚ větší možnost vytvoření rezervy (až do výše 3,1 % z normativně přidělených finančních prostředků) a tato možnost byla i ze strany MŠMT finančně pokryta. Zvýšení oproti roku 2015 je ve výši 528 mil. Kč, která má být využita v roce 2016 na zvýšenou podporu společného vzdělávání.

76. Bude k dispozici doporučený formulář pro zákonné zástupce, pro jejich souhlas se vzděláváním jejich dětí na 2. stupni podle RVP ZV LMP?

Pokud rodič nebude souhlasit se vzděláváním na 2. stupni ZŠ praktické podle stávajícího ŠVP vytvořeného podle RVP ZV s přílohou, tak pak se může žák vzdělávat podle IVP a RVP ZV. Žádný takový postup ale nikdo nevyžaduje- tedy vytváření formulářů.

77. Týkají se změny v RVP od září 2016 i mateřských škol? (novela školského zákona). Bude se muset upravovat ŠVP VP a jak?

Ne, netýkají.

78. Pokud je školní družina součástí školy, je nutné i pro tuto družinu v případě potřeby doporučení asistenta pedagoga /kde doporučuji např. úvazek 0,25/ psát samostatné Doporučení pro školská zařízení? Nebo stačí 1 Doporučení pro školu, kde je toto doporučeno.

Jestliže je školské zařízení (např. družina) jiná právnická osoba než škola, kterou žák navštěvuje, píše se navíc Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve školském zařízení. V případě, že je školské zařízení (např. družina) součástí školy (družina a škola je jedna právnická osoba), postačí pouze Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole, kde je v doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami toto zohledněno.

79. Takže by bylo možné zřídit speciální třídu na běžné ZŠ např. pro žáky s poruchami učení a chování a v té třídě by mohla být holčička, která má tedy to kombinované postižení (ADHD, poruchy spánku, LMP...), ale jako jediná by měla LMP? A tudíž jako jediná by se vyučovala od září dle nového RVP - upraveného (měla by IVP) a ostatní žáci by se učili dle klasického RVP - ZV?

Ano, je to tak jak píšete.

80. V Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy vydaného 22. 2. 2016 v článku 3 je uvedeno, že "Školy poskytující základní vzdělávání uvedou své ŠVP do souladu s RVP ZV nejpozději do 1. 9. 2016. Oproti tomu v Harmonogramu kroků ke společnému vzdělávání v roce 2016 uveřejněného na stránkách MŠMT, je uvedeno, že si škola do 2 let od vydání upraveného RVP ZV upraví svoje ŠVP. Z výše uvedeného vyplývá otázka: Upravené ŠVP budou nutné mít v platnosti od 1. 9. 2016 nebo od 2018?

Běžná základní škola upraví svůj ŠVP v souladu s RVP ZV nejpozději do 1. 9. 2016. Základní škola praktická upraví svůj ŠVP v souladu s RVP ZV nejpozději do dvou let od vydání upraveného RVP ZV, tedy do roku 2018.

81. Jsme škola zřízená podle § 16 odst. 9 a podle nového RVP ZV jsme povinni do ŠVP zapracovat předměty speciálně pedagogické péče. Je někde dána minimální hodinová dotace pro tyto předměty?

Počet hodin předmětů speciálně pedagogické péče bude stanoven ŠPZ pro konkrétního žáka na základě doporučení ŠPZ, podle stupně podpůrných opatření. Více informací lze nalézt ve vyhlášce č. 27/2016 Sb. Příklad: Hodiny z disponibilní časové dotace, které jsou v rozvrhu třídy využity k výuce českého jazyka, budou pro žáky s přiznaným podpůrným opatřením využity v rámci jeho IVP k zařazení předmětu speciálně pedagogické péče jako je např. logopedická péče.

82. Nerozumíme obsahu vyhlášky č. 27/2016 Sb. ve které je napsáno v §19 3) Školy, třídy, oddělení a studijní skupiny jsou zřizovány podle druhu znevýhodnění uvedeného v § 16 odst. 9 zákona; v odůvodněných případech se v nich mohou vzdělávat i žáci s jiným znevýhodněním uvedeným v § 16 odst. 9 zákona, přičemž jejich počet nesmí přesáhnout jednu čtvrtinu nejvyššího počtu žáků vzdělávajících se ve třídě, oddělení nebo studijní skupině podle § 25.(5) Ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona pro žáky s mentálním postižením se nevzdělávají žáci bez mentálního postižení. Můžeme tedy do třídy s žáky s mentálním postižením integrovat např. žáka s poruchami chování, který ale nemá mentální postižení?

Ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona pro žáky s mentálním postižením se nevzdělávají žáci bez mentálního postižení, tzn., že ve třídě pro žáky mentálním postižením nelze vzdělávat žáky bez mentálního postižení! Př. Pokud se jedná o žáka, u kterého je LMP jedním z řady postižení, pak výše uvedená věta neplatí. Dle § 19 odst. 3 vyhlášky č.27/2016 Sb. jsou školy, třídy, oddělení a studijní skupiny zřizovány podle druhu znevýhodnění uvedeného v §16 odst. 9 zákona, v odůvodněných případech se v nich mohou vzdělávat i žáci s jiný znevýhodněním uvedeným v §16 odst. 9 zákona. Jejich počet nesmí přesáhnout ¼ nejvyššího počtu žáků vzdělávajících se ve třídě, oddělení nebo skupině. Pokud by to byla třída vytvořená pro děti s mentálním postižením, pak by v ní mohli být pouze žáci s mentálním postižením a případně s kombinacemi jiných druhů postižení u stejných žáků.

83. Jaký počet žáků a pedagogických pracovníků může být ve třídě ZŠ speciální, když zde budou převažovat žáci s převahou podpůrných opatření IV.?

Způsob výuky se v základní škole speciální nemění. Vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením podle RVP ZŠS.

84. U podpůrných opatření V. je psán počet žáků na třídu 4-6 žáků a nejvýše 3 pedagogové- proč zde neplatí §17 odst. 3, který stanovuje max. počet pedagogických pracovníků na 4?

Vyhláška stanovuje pro běžnou školu 4 pracovníky.

85. Máme nárok na školního speciálního pedagoga i ve speciálních školách, když je v tabulce nároků? Jde o školního speciálního pedagoga nad rámec běžného speciálního pedagoga-učitele ve speciální škole?

Ne.

86. Kde najdeme konkrétní podpůrná opatření pro jednotlivé typy zdravotních handicapů?

V přehledu, konkrétní doporučení pak vydává SPC nebo PPP. Nelze taxativně vše vymezit, je třeba respektovat specifika žáků.

87. Mají děti s potřebou nejvíce PO (nejtíže postižené) nárok na školního psychologa? V PO V. stupně není vůbec zmíněn!?

Podmínky přidělení těchto odborníků se nevztahují ke stupňům podpory, ale ke skladbě žáků s podpůrnými opatřeními a k podmínkám školy.

88. Jak se stanovuje nárok na předměty speciálně pedagogické péče ve speciální škole? Bude na to speciální dotace dle PO z vyhlášky? Pokud má nárok 1 žák na např. 3hod. týdně, bude se násobit tato potřeba počtem žáků nebo se bude požadavek sdružovat? Dostaneme na tuto péči finance i ve speciálních školách?

Ne. Speciální školy toto mají z podstaty svého fungování.

89. Zaskočila mě odpověď, kterou jsem si přečetla mezi jinými, jež jste poskytli k dotazům pedagogů. Cituji: Dobrý den, prosím, mám dotaz a nevím, na koho se mám obrátit. Doufám, že mi odpovíte, nebo mi dáte kontakt na někoho jiného. Jsme málotřídní škola pro 1. - 5. ročník. Hledáme aprobovanou učitelku a uchází se o místo paní učitelka, která vystudovala: Vychovatelství pro školy pro mládež vyžadující zvláštní péči. Mohla by učit jako aprobovaná, nebo si musí své vzdělání doplnit a jaké? Odpověď:
Uchazečka je speciální pedagog, mohla by ve škole učit žáky, kteří vyžadují doplnění výuky o předměty speciálně pedagogické péče, případně působit jako školní speciální pedagog. A teď můj dotaz:
Mám stejné vzdělání a z MŠMT jsem se dověděla, že učit nemohu, pokud si nedoplním vzdělání - Učitelství pro I. stupeň (v plném rozsahu jako kombinované studium nebo formou celoživotního vzdělávání).
Nějak tomu tedy nerozumím. V letošním roce mi bude 54 let, k dnešnímu dni mám praxi v délce více než 27 let. Jsem absolventkou UP Olomouc – Fakulta pedagogická, obor speciální pedagogika – vychovatelství (r. 1990).
Nebudu uvádět různé kurzy a další vzdělávání, které jsem absolvovala. Mám za sebou mimo jiné i publikační činnost (spoluautorství pracovních sešitů, v současné době se podílím na tvorbě učebnic) a další.
Od roku 2007 vykonávám také funkci výchovného a kariérového poradce. Jsem úspěšnou absolventkou několika vzdělávacích programů z této oblasti. Věnuji se tedy i práci s dětmi, které vyžadují spec. ped. péči (prvotní diagnostika, podpůrná opatření - spolupráce s učiteli, IVP, jednání...). Zároveň bych se chtěla zeptat, zda mohu na základní škole vyučovat obor praktické činnosti, pokud mám státní zkoušku z tohoto oboru (tehdy ještě jako pracovní vyučování), byla to jedna ze státních zkoušek, kterou jsem absolvovala na UP k uzavření studia.

Uchazečka je speciální pedagog, musela by si doplnit vzdělání. V malotřídní škole by mohla působit, pokud máte žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Uchazečka by mohla ve škole učit žáky, kteří vyžadují doplnění výuky o předměty speciálně pedagogické péče, případně působit jako školní speciální pedagog. Z popisu vyplývá, že jste speciální pedagog. Můžete tedy vyučovat například předměty speciálně pedagogické péče, respektive pracovat v těchto tématech s žáky. Ohledně dotazu na praktické činnosti se obraťte na MŠMT.

90. Musí své ŠVP upravovat i víceletá gymnázia, kde se nepředpokládá přítomnost žáků, kteří se vzdělávali dle zrušeného RVP-LMP?

Ano musí, protože je upravena kapitola o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků nadaných.

91. V našem zařízení vzděláváme žáky dle ŠVP ZV i ŠVP ZV-LMP. Třídy jsou oddělené. Ke kterému datu musíme upravit ŠVP ZV? Mohli bychom žáky vzdělávané dle ŠVP ZV-LMP, kteří jsou v současnosti v 6. až 8. ročníku, příští školní rok případně vyučovat dle upraveného ŠVP ZV? Pokud ano, za jakých podmínek?

ŠVP pro běžnou základní školu je potřebné upravit do 1. 9. 2016, ŠVP pro základní školu praktickou nejpozději do dvou let, tj. do roku 2018. Obecně platí dohoda, že žáci, kteří jsou na 2. stupni ZŠ praktických nebo ve třídách je možné vzdělávat až do ukončení jejich vzdělání podle původní přílohy, tedy původního ŠVP pro žáky s lehkým mentálním postižením. Pokud budete chtít vzdělávat již podle úpravy RVP ZV, zvažte, nakolik to bude možné, vzhledem k předchozímu vzdělávání těchto žáků, jinému rozložení obsahů i výstupů. Principiálně to možné je, měl byste pak tedy vycházet z RVP ZV a pracovat na úpravě ŠVP co nejrychleji. Vycházet můžete dále z doporučení ke vzdělávání žáků vydaných do 1. 9. 2016 ŠPZ.

92. Rád bych se zeptal v souvislosti se změnou § 16 školského zákona na vzdělávání jedné konkrétní skupiny žáků – žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ). Zajímalo by mě, jakým způsobem se změní vzdělávání těchto žáků poté, co vejde v platnost novela školského zákona zavádějící společné vzdělávání na školách, k čemuž by mělo dojít 1. září 2016: Jaká podpůrná opatření budou moci školy při práci s těmito žáky využít? Do jaké kategorie žáků se speciálními vzdělávacími potřebami tito žáci patří? Existují diagnostické nástroje pro určení vzdělávacích potřeb těchto žáků? Jsou na tuto skupinu žáků připravena školská poradenská zařízení, která dávají školám doporučení pro uplatnění podpůrných opatření? Jakým způsobem bude vzdělávání žáků s OMJ financováno ze strany MŠMT (především v období září-prosinec 2016, na které zatím není vypsán žádný rozvojový program). Sleduji pečlivě všechny informace týkající se společného vzdělávání, metodické průvodce, vyhlášky, opatření, newsletter MŠMT, a ve všech těchto materiálech se píše o různých skupinách znevýhodněných žáků (žáci se sluchovým postižením, s lehkým mentálním postižením, s vadami řeči atp.), ale nenašel jsem žádná doporučení, výukové postupy ani jiné informace pro práci se žáky s OMJ. Zdá se, že s touto skupinou žáků jako by se v materiálech ke společnému vzdělávání téměř nepočítalo. Jakožto koordinátor integrace na základních a mateřských školách na MČ Praha-Libuš, kde tvoří žáci s OMJ (děti-cizinci a děti z národnostních menšin) značnou část všech žáků (10 % - 30 % všech žáků), je pro nás vzdělávání této skupiny žáků zcela zásadní a rádi bychom proto měli dostatečné informace o tom, jak k ní po zavedení společného vzdělávání na školách přistupovat. Prosím tedy o informace na toto téma, případně o informaci, kde je mohu najít?

Vzdělávání žáků cizinců řeší §20 školského zákona, problematika těchto žáků je v kompetenci NIDV. Žáci s odlišným mateřským jazykem, kteří budou mít speciální vzdělávací potřeby, které mohou být ve spojitosti se znalostí, případně neznalostí jazyka, budou od 1. 9. 2016, patřit do skupiny žáků s odlišnými životními podmínkami a z odlišného kulturního prostředí, budou mít nárok na podpůrná opatření. Jedná se zejména o podporu výuky českého jazyka, rozsah je uveden v příloze č. 1 k vyhlášce č. 27/2016 Sb., podpora je pro žáky MŠ, ZŠ i SŠ. Současně tito žáci mají nárok na podporu v přípravě na školu od 2. stupně PO, pedagogické intervence, pokud to bude třeba, tak mohou obdržet všechna podpůrná opatření jako žáci majoritní populace.

93. Je postačující držet se při změnách našeho ŠVP doporučení portálu www.rvp.cz? Musíme vkládat do našeho ŠVP zpracovaného v souladu s RVP ZV účinném k 1. 3. 2013 minimální doporučené úpravy výstupů? To z metodiky doporučení rvp.cz nevyplývá. Pak by se jednalo o zásadní úpravy, resp. celé předělání ŠVP.

Tyto úpravy byste dělali, pokud byste ve škole vzdělávali žáky s LMP. Jinak upravujete zejména podle kapitoly 8. Pokud jste základní škola praktická a vzděláváte dosud podle přílohy, pak na úpravy vašeho ŠVP máte 2 roky.

94. Nedávno byl vydán nový RVP, kde jsou uvedeny i výstupy minimální doporučené úrovně (označené "p"). Musíme tyto výstupy začlenit i do našeho školního vzdělávacího programu? Z průvodce na www.rvp.cz mi to není úplně zřejmé.

Nemusíte, pokud nejste škola, která vzdělává žáky s lehkým mentálním postižením.

95. Po dobu dvouletého období budeme připravovat nový ŠVP ZV na Základní škole a Mateřské škole speciální, obor -základní vzdělání. Od září 2016 na 1. stupni budou žáci vyučováni dle RVP ZV - k tomu je třeba úprava učebního plánu na 1. stupni, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče apod. 1. Je třeba, aby měli na toto překlenovací období žáci na 1. stupni ZŠ ze všech předmětů IVP (konkrétně IVP doporučený ze speciálně pedagogického centra) včetně učebního plánu?

IVP je vhodné, v překlenovacím období si jej můžete vytvořit na základě původních doporučení ze ŠPZ, která se budou postupně aktualizovat, tak jak žáci budou chodit na kontroly. Jinak vycházejte z Opatření k zavádění RVP ZV.

96. Je třeba mít oficiálně ukončenou platnost stávajícího ŠVP ZV (k 31. 8. 2016)?

Platnost ŠVP vytvořeného podle Přílohy pro vzdělávání žáků s LMP není ukončena, protože podle něho můžete vzdělávat žáky na druhém stupni až do ukončení jejich vzdělání. Pouze na prvním stupni upravuje podle upraveného RVP ZV vzdělávací plán žáků.

97. Jaké konkrétní vzdělání musí mít speciální pedagog pro výuku předmětů speciálně pedagogické péče dle Vyhlášky č.27/2016- novely ŠZ ? Pro naši školu přichází v úvahu dle přílohy 1 zmíněné vyhlášky: řečová výchova, grafomotorické dovednosti, logopedická péče, zraková stimulace, náprava dys - oslabení.

Speciální pedagog – logoped, speciální pedagog- tyfloped, případně pro dys poruchy by mohl pracovat pedagog s rozšířenou kompetencí pro speciální pedagogiku.

98. Máme žákyni v 5. ročníku vzdělávanou podle IVP sestaveného na základě přílohy pro žáky s LMP. Od 1. 9. 2016 bude v 6. ročníku – vztahuje se na ni výjimka vzdělávání podle stávajícího vzdělávacího programu nebo už pro ni bude platný upravený ŠVP se zapracovanými změnami?

Na Vaši žákyni se vztahuje výjimka, tedy můžete ji nadále vzdělávat podle Přílohy RVP ZV, respektive podle ŠVP vytvořeného podle Přílohy pro vzdělávání žáků s LMP.

99. Máme 2 žákyně v 1. ročníku, u kterých bylo v lednu diagnostikováno LMP, vzdělávány mají být podle RVP ZV s podporou asistenta. Jak budou vzdělávány od 1. 9. 2016, může být pro ně využita minimální doporučená úroveň očekávaných výstupů, i když v současné zprávě není stanoven stupeň podpůrných opatření? Může/má nám poradenské pracoviště v tomto bodě zprávu doplnit dodatečně? Platnost doporučení je v obou případech až do 31. 8. 2017.

Úprava vzdělávání těchto žáků je podle upraveného RVP ZV, to znamená, že vzdělávání těchto žáků upravíte v souladu s doporučením, které máte a s novým RVP ZV. Pokud byste potřebovali nové doporučení, museli by žáci navštívit ŠPZ po 1. 9. 2016. Pokud lze vycházet ze stávajícího doporučení ke vzdělávání, pak nemusíte opětovně posílat žáky do ŠPZ.

100. Máme další dva žáky s LMP ve 2. ročníku, v současné době jsou vzděláváni podle IVP sestaveného na základě přílohy pro žáky s LMP s podporou asistenta pedagoga. Platnost jejich doporučení do 31. 8. 2017. Jak budou vzděláváni od 1. 9. 2016? Můžeme v jejich případě po PPP požadovat stanovení podpůrných opatření? Můžeme v jejich případě uplatňovat minimální doporučenou úroveň očekávaných výstupů (případně i bez nového doporučení PPP)?

Pokud Vaši žáci mají platné doporučení ke vzdělávání žáků s LMP, pak musíte jejich vzdělávání už upravit podle upraveného RVP ZV. Vaše doporučení bude mít platnost 1 rok, protože se jedná o žáka s LMP, takže nemusíte odesílat k rediagnostice, pokud Vám postačují podpůrná opatření, navíc máme prodlouženu lhůtu platnosti doporučení. Pokud budete potřebovat změny v poskytovaných podpůrných opatřeních u těchto žáků, doporučíte rodičům, aby PPP navštívili po 1. 9. 2016.

101. Jak je to s výukou cizího jazyka u žáků s LMP? Chápu správně, že případně tento vzdělávací obsah částečně nebo úplně nahradit jiným vzdělávacím obsahem, a případně u některých žáků s LMP (podle individuálních dispozic) cizí jazyk vůbec nevyučovat, nebo vyučovat s menší časovou dotací?

Na doporučení školského poradenského zařízení je možné například nahradit od třetího stupně podpůrných opatření vzdělávací obsah druhého cizího jazyka vzdělávacím obsahem prvního cizího jazyka nebo předmětem speciálně pedagogické péče či obsahem tématu Člověk a svět práce.

102. Dva žáci 2. stupně s LMP (od 1. 9. 2016 7. a 9. ročník) mají pokračovat podle stávajícího vzdělávacího programu (tedy IVP podle přílohy RVP ZV pro žáky s LMP). Pro tyto žáky máme v rámci IVP upravenu i časovou dotaci jednotlivých předmětů (např. 5 hodin pracovních činností týdně, menší časovou dotaci některých naukových předmětů) – máme v tomto případě pokračovat i s upravenou časovou dotací jako dosud?

Pokud to je pro žáky vyhovující a na jejich stavu se nic nemění, pak ano.

103. Ve čtvrtém ročníku se vzdělávají dvě žákyně s LMP (IVP vychází z přílohy RVP ). Ve třídě je 30 žáků. Ze závěru kontrolního vyšetření SPC (únor 2016) je doporučený snížený počet žáků ve třídě a asistent na 0,25 úvazku. V rozpočtu školy na rok 2016 nemám prostředky na rozdělení třídy. Jak řešit danou situaci? Pokud se podaří zajistit asistenta na 0,25 úvazku, bude jeho mzda hrazena v plné výši?

Na asistenta pedagoga byste měl mít nárok již v současné době pro žáka, kterého uvádíte. Na rozdělení třídy- nyní jedině v součinnosti se zřizovatelem, od 1. 9. pak je to možné v rámci podpůrných opatření.

104. Jsme od září 2016 povinni přijmout postižené dítě do MŠ i v případě, že nejsme schopni zajistit potřebné vybavení a úpravy nebo v tomto případě platí odložení inkluze do září 2018?

Žák by měl právo získat podpůrná opatření, abyste si podmínky pro jeho vzdělávání vytvořili.

105. Jak postupovat v případě přijmutí postiženého dítěte a nezískání asistenta?

Od 1. 9. 2016 bude platit upravený systém vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kdy žáci, kterým školské poradenské zařízení doporučí podpůrná opatření, obdrží tzv. Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, kde bude uvedeno, jaká podpůrná opatření žák získává a jaká je jejich normovaná finanční náročnost. Podpůrná opatření mají normovanou finanční náročnost ze zákona, takže je získáte a nikdo Vám je nemůže krátit. K podpůrným opatřením patří mimo jiné i Asistent pedagoga. Doporučení získává škola, která se k návrhům vyjadřuje a podepisuje s rodiči žáka nebo se zletilým žákem která podpůrná opatření bude poskytovat, případně která postupně zajistí. Finanční prostředky bude škola vykazovat několikrát v roce, krajskému úřadu. Údaje povede ve školní matrice. Pokud se jedná o situaci do 1. 9. 2016 musíte situaci řešit s krajským úřadem nebo tím, kdo je Vašim zřizovatelem.

106. Může dítě (např. nechodící a takřka slepé) být v MŠ, když je asistent třeba nemocný? Kdo za dítě přebírá odpovědnost?

V prostředí mateřské školy je to vždy ředitel zařízení.

107. Kolik peněz můžeme nabídnout případným zájemcům o funkci asistenta?

Pokud se dotazujete na normovanou finanční náročnost tak ta je pro 8. platovou třídu k 1. 9. 2016. Stanovení mzdy se odvíjí od katalogu prací, zastávané práce a profesní přípravy pedagogického pracovníka.

108. Jsme běžná základní škola, integrujeme v současné chvíli 3 žáky s LMP. Máme vypracované ŠVP dle Přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Od 1. 9. 2016 budeme mít ve škole 2 žáky s LMP – v 6. a 8. ročníku. Na školení NIDV v Ústí nad Labem bylo řečeno, že nemusíme mít upravené ŠVP dle Opatření ministryně ze dne 22. 2. 2016, že tito žáci mohou mít individuální plán. Musíme mít upravené ŠVP od 1. 9. 2016?

Integrovaní žáci v 6. - 8. ročníku se mohou nadále vzdělávat do skončení svého vzdělání podle Přílohy. RVP ZV musí být upraven do 1. 9. 2016, RVP ZV pro současné základní školy praktické, které vzdělávaly podle Přílohy, musí být upraven do roku 2018.

109. Vzděláváme právě i žáky s lehkým mentálním postižením. Máme kromě klasického ŠVP i ŠVP LMP pro žáky ZŠ praktické a též ŠVP pro základní školu speciální.

Situace je tedy jasná - výstupy do ŠVP musíme doplnit. Musí to být už od 1. září 2016 nebo až od září 2018?

ŠVP pro běžnou základní školu je potřebné upravit do 1. 9. 2016, ŠVP pro základní školu praktickou nejpozději do dvou let, tj. do roku 2018. U základní školy speciální beze změn.

110. Jsem vedoucí speciálních tříd na středním odborném učilišti ve Škoda Auto a ráda bych se na Vás obrátila s otázkou. Momentálně se nacházíme v procesu přijímacího řízení pro další školní rok. Doposud mohli v oboru vzdělání Strojírenské práce 23-51-E/01 studovat pouze žáci s mentálním postižením. Na jednom semináři jsme nyní dostali informaci, že žáci s lehčím postižením budou moci být od září 2016 přijati, pokud bude ve zprávě z vyšetření ze speciálního pedagogického centra doporučení ke vzdělávání v učebním oboru typu E, dle vlastního výběru.
Také nám bylo řečeno, že by na toto měla platit nová vyhláška. Naše otázka tedy je, jestli smíme přijmout i takovéto žáky a pokud ano, jestli se na ně obdrží také zvýšený normativ. Velmi si ceníme této možnosti klást otázky, moc by nám jakékoli další informace pomohly.

Můžete nám, prosíme, sdělit, kdo Vám poskytl tyto informace? Pokud nemáte ve zřizovací listině, že vzděláváte výlučně žáky s lehkým mentálním postižením, tak můžete vzdělávat i žáky s jinými druhy zdravotních postižení dle §19, odst. 4.

111. Rozumím tomu správně, že děti s tzv. hraničním intelektem (s vědomím neoficiální terminologie) budou mít nárok povětšinou na podpůrná opatření v rámci 2. stupně. Pokud budeme žádat asistenta pedagoga, budou využívat 3. stupně podpory (tzn., do zprávy se uvede 3. stupeň)?

Vyhláška a přehled podpůrných opatření počítá se všemi žáky, kteří mají speciální vzdělávací potřeby, kam patří i žáci s hraničním intelektem. Tito žáci mají nárok na IVP a na řadu dalších podpůrných opatření včetně předmětu speciálně pedagogické péče, pedagogické intervence, úprav hodnocení, metod práce, asistenta pedagoga. Dle § 2 odst. 4 vyhlášky č.27/2016 Sb. se podpůrná opatření poskytují samostatně nebo v kombinacích různých druhů a stupňů v souladu se zjištěnými speciálními vzdělávacími potřebami žáka. Konkrétní druh podpůrného opatření lze poskytovat pouze v jednom stupni. V doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole se uvede převažující stupeň podpůrných opatření. Žák s hraničním intelektem může mít obtíže ve 2. stupni podpory i ve 3. stupni podpory, to je velmi individuální. Pokud bude třeba jeho podpory asistentem tak musí být ve 3. stupni PO a školské poradenské zařízení musí doložit účelnost svého rozhodnutí pro žáka.

112. Chtěla bych Vás ještě poprosit o bližší (reálné) vysvětlení termínu "obsah učiva" - předpokládala jsem (a mé kolegyně také), že pokud nemohu měnit výstupy, nemohu upravovat ani obsah učiva, tzn., dítě musí zvládnout standardní rozsah osnov daný ŠVP.

Pro hraniční žáky je možné volit úpravu obsahů vzdělávání (po návštěvě ŠPZ) a tím modifikovat nároky na jejich vzdělávání. Úprava obsahů vzdělávání může přispět ke snížení obtížnosti pro žáka, současně můžete pracovat s disponibilní časovou dotací a posilovat zejména ty oblasti, kde má žáka největší problémy. Úpravou obsahů ale dosáhnete i zmírnění nároků na výstupy ze vzdělávání. Obsah učiva lze modifikovat, tedy upravovat tak, aby se stal pro žáka přístupnější. Práce s obsahem předpokládá především práci s metodami výuky, s postupy, které umožní obsah učiva více žákovi přiblížit a zjednodušit, v rámci možností vzdělávacího obsahu. Ve své podstatě můžete ovlivnit i kvalitu výstupů, kterými jsou v RVP ZV míněny především cílové kompetence. Ty ale mají široké rozpětí a měnit je můžeme pouze u žáků se zdravotním postižením, ve zdůvodněných případech.

113. Cca před dvěma lety jsem konzultovala s NÚV situaci, kdy jsme u chlapce s těžkými SPU přistoupili k tomu, že fyzicky byl ve třetím ročníku, ale v AJ pracoval podle osnov 2. ročníku. NÚV tehdy toto podpořil (bylo to zaneseno v IVP). Bude tato praxe možná i nadále? A jen u dětí s SPU? Nebo i u hraničářů? Zde se ptám na základě konkrétní zkušenosti: jde o dívenku 5. ročníku ZŠ (v anamnéze je realizovaný dodatečný odklad - vlastně dvojí: první přirozený, druhý dodatečný), s intelektem v pásmu hlubokého podprůměru (WICS III: 71, WJ III: 72), výrazně selhávající v matematice. Paní učitelka hodnotí její dosažené kompetence v M na konec 2. ročníku. Moje pracovní vize je, že by od příštího školního roku pracovala v rámci všech předmětů dle osnov 6. ročníku, a v M by - s odkazem na hlavní myšlenku IVP - navázala na dosaženou úroveň znalostí a ty dále rozvíjela (což by fakticky znamenalo pracovat dle osnov 3. třídy). Je to možné?

Ano, je to možné.

114. Dobrý den, zdravím Vás za organizaci Človíček (ONE LITTLE), která sídlí v Brně a již 10 let se snaží napomáhat inkluzivnímu trendu prostřednictvím nejrůznějších aktivit pro děti a mládež. V rámci priority č. 1 Společného vzdělávání bychom rádi nabídli naše zkušenosti v oblasti metodického vedení a poradenství v oblasti výchovy a vzdělávání dětí se specifickými vzdělávacími potřebami (zejména děti s PAS). Z praxe, od rodičů, ale i od pedagogů víme, že metodická pomoc přichází až velmi pozdě, kapacitně SPC a PPP nestačí uspokojovat poptávku v adekvátních a potřebných termínech. Naše otázka tedy zní: 1. Můžeme vedle SPC a PPP jako spolek nabízet tyto služby školám? Popř. je možné si tuto službu akreditovat?

Pokud školy najdou finanční prostředky na Vaši podporu a ta bude na odpovídající odborné úrovni, pak ano. Školy obvykle chtějí spolupracovat se subjekty, které mohou poskytovat kompetentní služby. Akreditace je možná pouze pro vzdělávací programy.

115. Naše škola zaměstnává již řadu let na dobu neurčitou asistenty pro sociálně znevýhodněné děti. Někteří tu už pracují více než 10 let. Mají smlouvu na dobu neurčitou. Jejich práce obsahuje přesně náplň práce asistenta pedagoga, včetně komunikace s minoritní skupinou obyvatel Ústí nad Labem. Jako odborníci byli často zváni k řadě diskusí a také se jako specialisté účastnili řady přednášek či školení. Pro místní jsou vzorem proto, že chodí pravidelně do práce, mají stálý příjem a žijí “normální život” jako majoritní společnost (z 5 asistentů jsou 4 Romové). Financováni byli různě, pomáhalo město, samozřejmě rozvojový program, atd. S příchodem nových zákonů a vyhlášek jsem získal dojem, že se vše musí zjednodušit. Absolvoval jsem však dvě školení (jedno v Ústí nad Labem, jedno včera v Praze), kde mi bylo sděleno, že bude velký problém na takové asistenty získat finanční prostředky. Peníze na asistenty mám do srpna 2016. Mám zde cca 30 lehce mentálně postižených dětí (říkám cca, protože vzhledem k časté migraci se ten počet neustále mění). Další děti jsou sociálně znevýhodněné. Budu mít nárok na asistenta pedagoga podle nových pravidel od září 2016?

Pokud máte tolik žáků s LMP tak by bylo vhodné dělit třídu a podle novely školského zákona a vyhlášky č.27/2016 Sb., máte nárok na celé spektrum podpůrných opatření. Asistent pedagoga je vydefinován v § 5 vyhlášky č. 27/2016 Sb., zde se předpokládá, že bude poskytován od 3. stupně podpůrných opatření v rozsahu od 0,25 až do 1,0 včetně družiny a školního klubu. Výuku žáků můžete podpořit i podpůrným opatřením na podporu domácí přípravy (1 h denně), dále posílit výuku českého jazyka nebo dalších předmětů v rámci disponibilních hodin. Pokud máte ve třídě více žáků, kteří vyžadují podporu, pak můžete postupovat dle § 18 odst. 1 vyhlášky č.27/2016 Sb., pokud je ve třídě, oddělení nebo studijní skupině počet žáků s přiznaným podpůrným opatřením druhého až pátého stupně v souladu s § 17 odst. 4 vyšší než pět, lze pro jejich vzdělávání využít asistenta pedagoga nad rámec poskytovaných podpůrných opatření, omezení počtu žáků připadajících na asistenta pedagoga se neuplatní. Tzn., že § 18 vyhlášky č.27/2016 Sb. umožňuje přítomnost asistenta pedagoga ne pro žáka, ale pro třídu. Tento asistent pedagoga se bude saturovat z rozvojových programů a bude pro žáky dnes ze sociálně znevýhodněného prostředí. V tomto případě o asistentovi pedagoga nebude rozhodovat školské poradenské zařízení (PPP, SPC), ale bude o něm rozhodovat a žádat si o něj sám ředitel školy. Ředitel školy může o tohoto asistenta pedagoga požádat v případě, že žáků dnes se sociálním znevýhodněním, má ve třídě více než 5 (do tohoto počtu se nezapočítávají žáci, kteří mají asistenta pedagoga jako podpůrné opatření, nebo mají jiná podpůrná opatření).

116. Budu ho moci dále mít (asistenta pedagoga) na dobu neurčitou tak, jak to mám nyní? S případnou výpovědí bude nutno vyplatit odstupné.

Ano.

117. Bylo mi sděleno i extrémní řešení, že tyto asistenty mít nebudu. Je možné, že by tato situace nastala?

Není. Doporučení asistenta pedagoga jako podpůrné opatření pro žáka bude součástí formuláře Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami od školského poradenského zařízení. Asistent pedagoga jako podpůrné opatření pro žáka bude normativně financován, tzn., bude na něj nárok ze zákona. Z hlediska přiznaných podpůrných opatření u dětí, žáků a studentů bude jejich financování nárokové, ve stejné výši v rámci celé republiky. Formou rozvojových programů bude finančně řešen asistent pedagoga pro žáky dnes ze sociálně znevýhodněného prostředí.

118. Týká se Vyhláška č. 27/2016 Sb., vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných i dětí s poruchami učení - dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie apod.?

Ano, předpokládá se, že žáci s poruchami učení budou primárně ve 2. a 3. stupni podpůrných opatření.

119. Vyhláška č. 27/2016 Sb. v §17 upravuje organizaci vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními. V odstavci 1 se píše, že ve třídě se může vzdělávat nejvýše 5 žáků s 2.- 5. stupněm PO a v odstavci 5 se píše, že se ve třídě, která není zřízená podle §16 odst. 9, se mohou vzdělávat 4 žáci. O které školy jde v odstavci 1?

Dle § 17 odst. 1 vyhlášky č.27/2016 Sb. ve třídě, oddělení nebo studijní skupině se může vzdělávat zpravidla nejvýše 5 žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními druhého až pátého stupně, a to s přihlédnutím ke skladbě těchto podpůrných opatření a povaze speciálně vzdělávacích potřeb. Odstavec 5 hovoří o vzdělávání v běžných školách, třídách, ale o žácích uvedených v §16 odst. 9, tedy o těch se zdravotním postižením, kterých by nemělo být více jak 4. Vyhláška č. 27/2016 Sb. stanovuje ve třídě v běžné škole jako vhodnou hranici pět inkludovaných žáků, pro děti se závažnějšími speciálními vzdělávacími potřebami pak čtyři žáky na třídu. Přitom se počítá s možností snižování počtu žáků ve třídě, ne vždy to ale bude možné (např. spádová škola, velikost tříd atd.), proto vyhláška č. 27/2016 Sb. dává možnost řediteli školy posílit výuku ve třídě dalším pedagogem, speciálním pedagogem či asistentem pedagoga.

120. Máme ve svém regionu školu (v Krnově), která vzdělává žáky nyní s LMP, SMP - mají programy základní školy praktické i speciální v celém rozsahu. Tato škola chce rozšířit vzdělávání podle §16,ods.9 tzn. pro žáky i s jinými druhy zdravotního postižení. Tento ředitel tvrdí, že tyto školy existují v republice, např. v Jeseníku nebo v Olomouci. Jak se bude v tomto případě postupovat?

Bude třeba udělat rekapitulaci žáků v kontextu novely školského zákona. Žáci se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, případně s autismem, kde je toto pásmo intelektu, se vzdělávají v základní škole speciální s programem pro ZŠ speciální. Další žáci tam být nemohou. Jinak se obvykle zřizuje třída jednodruhová a v ní může být 25% jiného postižení. Se žáky s mentálním postižením se rozhodně nemohou vzdělávat žáci s vývojovými poruchami učení a chování. Ti se musí vzdělávat podle programu RVP ZV. Žáci se zdravotními obtížemi se musí vzdělávat také podle RVP ZV. Od 1. 9. 2016 bude existovat základní škola speciální, která je určena pro vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením podle RVP ZSŠ. Způsob výuky se nemění. Dále bude existovat základní škola běžná, kde se budou žáci vzdělávat podle RVP ZV. Budou se zde vzdělávat všichni žáci i žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků s LMP, kterým postačují podpůrná opatření. A budou existovat i základní školy podle § 16 odst. 9, kde budou žáci, kteří se dosud vzdělávají podle RVP ZV s přílohou LMP. Žáci budou vzděláváni podle upraveného RVP ZV, které upravuje nově i vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Vzdělávají se zde žáci podle § 16 odst. 9 školského zákona, kterým nepostačují podpůrná opatření včetně žáků s LMP. V takovém případě je nezbytná žádost rodiče o vzdělávání v tomto typu školy a současně souhlasné stanovisko školského poradenského zařízení. Školy, třídy, oddělení a studijní skupiny jsou zřizovány podle druhu znevýhodnění uvedeného v §16 odst. 9 zákona, v odůvodněných případech se v nich mohou vzdělávat i žáci s jiným znevýhodněním uvedeným v §16 odst. 9 zákona, přičemž jejich počet nesmí přesáhnout jednu čtvrtinu nejvyššího počtu žáků vzdělávajících se ve třídě, oddělení nebo studijní skupině podle § 25. Ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona pro žáky s mentálním postižením se nevzdělávají žáci bez mentálního postižení! Tato věta neplatí, jestliže je mentální postižení jedním z řady postižení. Pokud má žák pouze mentální postižení (LMP), mělo by se dodržet ustanovení § 19, odst. 5 vyhlášky č.27/2016 Sb.

Třída zřízená podle § 16 odst. 9 zákona má nejméně 6 a nejvíce 14 žáků s přihlédnutím k věku a speciálním vzdělávacím potřebám žáků. Pokud z doporučení školského poradenského zařízení vyplývá, že by počet žáků podle věty první nepostačoval k naplňování jejich vzdělávacích možností a k uplatnění jejich práva na vzdělávání, má třída nejméně 4 a nejvíce 6 žáků.

121. Prosím o informaci, zda každá základní škola musí nebo bude muset mít zajištěn bezbariérový přístup a pokud ano, v jakém rozsahu. Provedení takových úprav by bylo v budově naší letité školy technicky velmi obtížné.

Stavební úpravy se řídí jinými ustanoveními než školským zákonem, je tedy třeba vycházet z konkrétních podmínek škol, z jejich přístupnosti pro žáky se zdravotním postižením, které by vyžadovalo stavební úpravy, ze Stavebního zákona a dalších norem. Také je dobré si zmapovat, kolik byste mohli mít žáků, kteří by podobné úpravy mohli vyžadovat ve vašem regionu a následně se zajímat o programy IROP, pro získání finančních prostředků na možné stavební úpravy. Pokud je budova památkově chráněná, je možné, že to nebude možné a pak nemůžete zajistit podmínky pro vzdělávání tělesně postižených.

122. Jsme malotřídní škola, která doposud vzdělává žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, tj. mentálním postižením a vývojovými poruchami učení a za tímto účelem byla také zřízena. Škola vyučuje ve třech třídách, z nichž maximální prostorová kapacita každé je 12 žáků. Vyučování probíhá na druhém stupni v jedné třídě / 6. 8.ročník/ podle RVP ZV s přílohou LMP a ve dvou třídách /3., 4., 5.,ročník/ zřízených pro žáky se specifickými poruchami učení a chování, podle RVP ZV. Všichni tito žáci s SPU mají platné doporučení SPC ke vzdělávání v malém kolektivu. Jestliže se od 1. 9. 2016 staneme běžnou základní školou / podle možnosti volby a změnou zřizovací listiny / s jednou třídou pro žáky s LMP / 8 žáků /, kolik musí být minimální počet žáků třídy s SPU ?? V příštím školním roce zůstane 8 žáků / 1 žák s Aspergerovým syndromem, 1 žák integrován s LMP a 6 žáků s SPU.

Z Vaší otázky úplně nevyplývá stav věci. Třída pro žáky s vývojovými poruchami učení může vzniknout jedině tehdy, pokud se jedná o závažné poruchy učení. Pak by pro ni platily počty 6-14 žáků, pokud by třída byla zřízena podle §16 odst. 9. Pokud byste měli běžnou školu, tak počet žáků s nejnižším počtem třídy je 17 a počet integrovaných žáků by neměl být vyšší než 5.

123. Mám dotaz ke vzdělávání od 1. 9. 2016. Na naší škole máme žáky, kteří jsou individuálně integrováni a nemají mentální postižení. Chci se zeptat, zda mohou plnit povinnou školní docházku po 1. 9. 2016 v naší škole. Rodiče trvají na tom, aby žáci zůstali u nás. Nově budeme základní škola podle par. 16 odst. 9, nyní základní škola praktická. Žák se zdravotním postižením - souběžné postižení více vadami /atypický autismus, těžká forma SPU/ a zdravotní znevýhodnění /epilepsie/, úroveň rozumových schopností v dolní polovině podprůměru. Chlapec byl do páté třídy vzděláván na běžné ZŠ/menší vesnická škola/,od šesté třídy vzděláván formou individuální integrace ve škole samostatně zřízené pro žáky se ZP - ZŠ praktická podle IVP /ŠVP vycházející z RVP ZV/. Opakoval na 1. i 2. stupni. Je v 8. ročníku a má 10. rok školní docházky. Po domluvě s rodiči a poradenským zařízením se jeví jako velmi vhodné, aby si doplnil 9. ročník. Může na základě povolení p. ředitelky zůstat u nás ve škole po 1. 9. 2016 /nemá LMP/? Žákyně se zdravotním postižením - vývojová dysfázie, vzdělávána též formou individuální integrace podle IVP /ŠVP vycházející z RVP ZV/. Do třetí třídy byla vzdělávána v běžné základní škole. Na prvním stupni opakovala. Může dokončit povinnou školní docházku u nás /nemá LMP/? Žák s poruchou chování /útěky a záškoláctví na běžné ZŠ/ a sociálním znevýhodněním, trvale selhávající na ZŠ. Plní 8. ročník a má 9. rok školní docházky. Může v naší škole dokončit povinnou školní docházku - získat základní vzdělání/nemá LMP/? Žák s autismem ve třetí třídě /3. rok školní docházky/ je vzděláván podle IVP /ŠVP vycházející z RVP ZV/, nemá mentální postižení. Může se i nadále vzdělávat v naší škole?

Již mnoho let není možné, aby se ve škole pro mentálně postižené (2011) vzdělávali žáci bez mentálního postižení. Správně byste měli dodržet přechodné opatření Čl. II školského zákona.

1. Žák – vzhledem k tomu v jakém je ročníku by asi nebylo vhodné u kombinovaného postižení tohoto druhu něco měnit, měli byste dodržet vzdělávání podle RVP ZV, správně byste měli mít i pedagogy pro 2. stupeň ZŠ (tedy nejen speciální pedagogy).
2. Vývojová dysfázie není mentální postižení, záleží na tom ve kterém ročníku dívenka je, zda by pro ni byl přechod na běžnou ZŠ vhodný. Správně by tam měla být. Pokud rodiče nesouhlasí tak zvážit.
3. Poruchy chování- podle popisu se nejedná o závažnou, specifickou poruchu chování-žák u Vás neměl být vzděláván, vzhledem k ročníku je třeba zvážit, zda by přechod byl vhodný.
4. Pokud je dítě s autismem ve 3. třídě a bez mentálního postižení, pak by mělo směřovat na ZŠ.

124. Obracím se na Vás s žádostí o informaci. V loňském roce jsme zkusili na naší škole skupinovou integraci, výuku žáků se zdravotním postižením a to takto: Šlo o studijní skupinu složenou ze žáků z 3. a 4. roč., žáků se zdravotním postižením (poruchy chování a poruchy učení), které vyučovala v tomto složení speciální pedagožka a to pouze v předmětech matematika a český jazyk. Jednalo se tedy o 10h týdně. Zákonní zástupci samozřejmě podepsali informovaný souhlas. Financovali jsme si tento způsob výuky z vlastních zdrojů, kraj nepřispíval. A teď dotaz: Můžeme pokračovat v tomto dál? Jednalo by se tímto o žáky 4. a 5. tříd. Můžeme zažádat o finanční prostředky na kraj? Chtěli bychom totiž otevřít ještě jednu skupinu a to pro žáky 2. a 3. roč. I tuto skupinu by vyučovala speciální pedagožka a to pouze předměty matematiku a český jazyk. Ostatním předmětům by se žáci vyučovali v běžné třídě. V této skupině by byli i žáci s LMP.

Pokud by se jednalo o integraci těchto žáků, kteří vyžadují vzdělávání s podporou speciálního pedagoga a případně ještě předměty speciálně pedagogické péče, pak bude muset mít v doporučení, které bude vydáno po 1. 9. 2016 toto jako podpůrné opatření, abyste obdrželi finanční prostředky. Jinak to možné samozřejmě je.

125. Na naší škole máme speciální třídy, tj. třídy, kde jsou zařazeni žáci s SPU a ostatním zdravotním postižením na základě doporučení školského poradenského pracoviště. Jedná se mi o úpravu ŠVP ohledně druhého cizího jazyka pro tyto děti. Dle minulých úprav tyto děti mohly mít rozšířené hodiny prvního cizího jazyka. Jde mi o to, zda jsem si správně vyložila novou úpravu tak, že druhý cizí jazyk již těmto dětem (zpravidla budou ve 2. stupni podpůrných opatření) nemusíme nabízet, a spíše využít disponibilní časovou dotaci na volitelné předměty či posílení vzdělávacích oblastí nebo předměty speciální péče?

Bude velmi záležet na tom, o které děti se bude jednat, pokud to budou žáci ve 2. stupni PO, tak tam nelze upravovat výstupy ze vzdělávání – tedy nemůžete nahrazovat cizí jazyk jiným oborem nebo oblastí. Můžete maximálně upravovat formy práce s žákem a pracovat s modifikovaným obsahem. Je možné například nahradit od třetího stupně podpůrných opatření vzdělávací obsah druhého cizího jazyka vzdělávacím obsahem prvního cizího jazyka nebo předmětem speciálně pedagogické péče či obsahem tématu Člověk a svět práce, ale to se jedná již o úpravu výstupů a to lze dělat pouze pro žáky s LMP od 3. st. PO.

126. Lze získat asistenta k 1 dítěti na dobu celého dne od 6.00 do 16.30?

Asistent pedagoga je pedagogický pracovník v souladu s § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Asistent pedagoga vykonává přímou pedagogickou činnost v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, a to v rozsahu 20–40 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že není úplně jasný výklad rozmezí 20-40 hodin ve vztahu k členění úvazku AP, budeme tuto skutečnost ještě upřesňovat, informace budou k dispozici na webu MŠMT.

127. Je možné osvobodit žáka od 2. cizího jazyka? Kde najdu ve vyhlášce k tomu odkaz?

Informaci najdete v přehledu PO (tedy v příloze vyhlášky), dále přímo v RVP ZV v části 5 a dále na metodickém portálu www.rvp.cz.

128. Ráda bych pro některé neslyšící žáky doporučila tlumočníka. Kde toho tlumočníka mám ale vzít?

§ 7 vyhlášky č.27/2016 je věnován vzdělávání za využití tlumočníka českého znakového jazyka. Tlumočník českého znakového jazyka bude od 1. 9. 2016 podpůrným opatřením ve vzdělávání žáka (§ 16 odst. 2 školského zákona). Dle § 16 odst. 7 školského zákona, využívá-li škola nebo školské zařízení tlumočníka českého znakového jazyka, zajistí, aby jeho činnost vykonávala osoba, která prokáže vzdělání nebo praxi a vzdělání, jimiž získala znalost českého znakového jazyka na úrovni rodilého mluvčího a tlumočnické dovednosti na úrovni umožňující plnohodnotné vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta. Shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, žáka nebo studenta je nezbytné, aby k uplatnění jeho práva na vzdělávání byl při výuce přítomen tlumočník českého znakového jazyka, napíše tento požadavek do Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole. Ředitel školy má 4 měsíce na to, aby zajistil toto podpůrné opatření, v tomto případě tlumočníka českého znakového jazyka. Spojte se s Asociací pro neslyšící ASNEP. Připravujeme na portálu prezentaci těchto informací o možnostech, kde najdete tyto odborníky.

129. Nejsme s kolegyněmi ve shodě – ke kterému datu je nutné provést změny v ŠVP v souvislosti s úpravou RVP?

ZŠ a víceletá gymnázia uvedou ŠVP do souladu s RVP ZV nejpozději do 1. 9. 2016, s výjimkou školy nebo třídy, jejichž školní vzdělávací program byl vydán v souladu s RVP ZV – Přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, uvedou tyto školní vzdělávací programy do souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání nejpozději do 1. 9. 2018. Do doby uvedení školního vzdělávacího programu do souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání upravuje škola podmínky vzdělávání žáků s LMP podle jejich speciálních vzdělávacích potřeb a vychází zejména z tohoto Rámcového vzdělávacího programu a IVP.

130. Musíme zpracovat do nového ŠVP „další cizí jazyk“, pokud ho na základě výjimky pro zařízení našeho typu nevyučujeme?

Musíte se řídit RVP ZV. Žádná taková výjimka není. Můžete v odůvodněných případech stanovených vyhláškou č. 27/2016 Sb., a RVP ZV nahradit druhý cizí jazyk dle stanovených pravidel jiným oborem nebo oblastí.

131. Pracuji jako speciální pedagog v mateřské škole se speciálními třídami v Košířích a ráda bych se zeptala, zda je pravda (mám tuto informaci od jedné maminky), že je možné, aby mateřská škola žádala kromě příspěvků na asistenta pedagoga i na osobního asistenta. U nás ve školce máme bohaté zkušenosti s integrací (skupinová i individuální) a tedy i s asistenty pedagoga. Nevím ale jak je to s možností příspěvků na osobní asistenci (ráda bych příští rok integrovala do běžné třídy chlapečka, který docházku do běžné třídy bez osobního asistenta nezvládne. Ve třídě budou dvě integrované děti, asistent pedagoga, přesto budeme chtít i asistenta osobního přímo k tomuto chlapci).

Škola nebo školka může pouze umožnit přítomnost osobního asistenta dítěte, ale nic nehradí v této věci, jedná se o sociální službu. Pokud se dítě neobejde bez této podpory a má ji přidělenu.

132. Chtěl bych se zeptat, zdali změny v inkluzivním vzdělávání přinesou i změny v případě asistentů pro sociálně znevýhodněné děti. Budou asistenti pro sociálně znevýhodněné děti také součástí podpůrných opatření? Bude postup pro získávání prostředků na financování stejný jako pro asistenty pedagoga? Děkuji za případné informace či odkazy na legislativu.

Žák se sociálním znevýhodněním má stejná práva jako všichni žáci. Tedy může získat asistenta pedagoga podle § 5 vyhlášky č.27/2016 Sb., dále může ředitel školy zvážit, pokud bude mít třídu složenou z více jak 5 takových žáků o podporu pro třídu podle §18, vyhlášky č. 27/2016 Sb., v tomto případě se k podpoře nevyjadřuje ŠPZ, ředitel školy si žádá o rozvojový program.

133. Chci se zeptat na počet žáků s VPU v reedukačních skupinách v běžné ZŠ, pakliže bude žák začleněn do 2. nebo 3. stupně a podpůrným opatřením bude právě reedukace. Je počet žáků ve skupině stanoven, liší se dle 1. a 2. stupně základní školy?

Pedagogická intervence slouží k podpoře přípravy žáků na školu a k rozvoji učebního stylu žáků, k podpoře vzdělávání předmětů, ve kterých žák selhává. Maximálně 4 žáci ve skupině/práce se třídou. Ve druhém stupni podpůrných opatření je rozsah pedagogické intervence 1 h týdně. Ve třetím stupni podpůrných opatření je rozsah pedagogické intervence až 3 h týdně.

134. Může dělat v předškolním vzdělávání asistenta pedagoga učitelka, která má vzdělání pedagogické (učitelství pro předškolní stupeň)?

Asistent pedagoga je pedagogický pracovník v souladu s § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Odbornou způsobilost asistenta pedagoga stanovuje § 20 zákona 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů; ke kvalifikačním předpokladům asistenta pedagoga se též vztahuje § 22 a § 32 uvedeného zákona. Vaše paní učitelka tedy může vykonávat činnost asistenta.

135. Když budou ve třídě např. 2 integrované děti, sčítají se hodiny na asistenta pedagoga?

Každé z dětí bude mít stanovenou výši úvazku AP v doporučení.

136. Jde mi o informace k RVP. Máme do ŠVP uvádět minimální doporučené výstupy – mám na mysli ty výstupy s P? Dívala jsem se na zodpovězené otázky, kde mi vyplynulo, že nemusíme uvádět minimální doporučené výstupy s P, ale pak mám tedy otázku, jak budu tvořit IVP pro žáka, když nebudu mít minimální doporučenou úroveň? Jak to tedy budu dělat?

Musíte mít ve svém ŠVP pokud vzděláváte žáky ve vyšších podpůrných opatřeních upravené minimální úrovně ve svém ŠVP. Podle vašeho ŠVP se pak upravuje navržené IVP, jinak to nelze udělat.

137. Jak budou děti s LMP vzdělávány na prvním stupni od 1. 9. 2016? Staré vyšetření jim bude platit, ale nebudou mít nastavená PO. Podle čeho je budeme vzdělávat? Jak máme upravit RVP ZV? Jaké jsou konkrétní kroky?

Od 1. 9. 2016 se žáci vzdělávaní v 1. - 5. ročníku budou vzdělávat podle upraveného RVP ZV. Jejich původní vyšetření může platit nejpozději dva roky od vystavení doporučení ke vzdělávání, ale jejich kontrola stejně musí proběhnout nejpozději do 1 roku. Do té doby se při vzdělávání těchto žáků bude vycházet z jejich speciálních vzdělávacích potřeb stanovených v doporučení ke vzdělávání žáka a z upraveného RVP ZV. Doporučení ke vzdělávání stanovuje již nyní, jak má být dítě vzděláváno, takže škola upraví svůj ŠVP a současně zpracuje IVP pro tyto žáky. Po 1. 9. 2016 budou mít žáci nové doporučení se širší škálou PO.

138. Jsme základní škola praktická. Jak to bude s RVP od 1. 9. 2016 – máme mít přepracovaný ŠVP jako ZŠ běžná + dopracovat vzdělávání pro děti s LMP? Nebo ho budeme vypracovávat celý? Tím mám na mysli celý ŠVP pro praktické školy?

ZŠ praktická musí mít kompletně přepracovaný svůj ŠVP, kde bude celé ŠVP a minimální úrovně, termín pro vypracování je stanoven v Opatření ministryně do 1. 9. 1018.

139. Zajímala by mě od 1. 9. 2016 na 1. stupni časová dotace pro děti se ŠVP. Podle čeho se budou učit děti na prvním stupni? Podle ŠVP? Podle IVP? Ale ty děti nemají doporučení od SPC! Podle čeho budeme děti na prvním stupni učit a jaká je časová dotace?

Časová dotace je v upraveném RVP ZV, informace jsou na webovém portálu www.rvp.cz. Na 1. stupni se žáci vzdělávají podle upraveného RVP ZV, ze školských poradenských zařízení mají doporučení ke vzdělávání, ze kterého si škola vytvoří IVP, pokud budou potřebovat ŠPZ poskytnou součinnost. U nových žáků po 1. 9. 2016 již bude nové doporučení včetně návrhu IVP.

140. Jsme běžná ZŠ a máme v běžné 3. třídě integrovanou dívku, která se vzdělává dle přílohy LMP. U dívky probíhá domácí vzdělávání podle přílohy LMP. Do kdy musíme upravit ŠVP? Máme na úpravu ŠVP dva roky? Byla jsem na semináři a tam se říkalo, že ano.

Jako běžná ZŠ musíte dle Opatření ministryně upravit svůj ŠVP do 1. 9. 2016.

141. Jakým způsobem se budou zapracovávat doporučené minimální výstupy do ŠVP? Máme to zapracovat po předmětech a po ročnících, kdy např. v 6. třídě v přírodopisu žák pozná jedlé houby, jedovaté houby, lišejníky…Tzn., budu dávat minimální očekávané výstupy na každý ročník a předmět nebo až potom dám souhrnně očekávané výstupy?

Postup by měl být stejný jako v ZŠ.

142. Jsme malotřídní škola. Od 1. 9. 2016 přijde chlapec se středně těžkým MP (Downův syndrom). Musíme zpracovávat komplexně celý nový ŠVP? Nebo to lze udělat dodatkem?

Zpracujte dodatek a postupně si upravte ŠVP.

143. Dívali jsme se na stránky RPV – V našem ŠVP máme rozepsáno učivo podle předmětů. Můžeme dopsat do tabulek např. kurzívou, jinou barvou písma, doporučené změny pro žáky s postižením? Mohu to zapisovat do jedné tabulky k žákům zdravým?

Ano, můžete.

144. Obracím se na Vás s dotazem ohledně povinné úpravy ŠVP vzhledem k rozjíždějící se inkluzi atp. Zjistili jsme, že ne každý si tyto úpravy ŠVP vykládá stejně - někdo to ošetřuje pouze dodatkem ke stávajícímu ŠVP (v celkem obecné rovině - charakteristikou žáků se SVP, výčtem podpůrných opatření...), my jsme si to vyložili tak, že do stávajícího ŠVP bychom měli zapracovat očekávané výstupy pro žáky s nárokem na třetí a vyšší stupeň podpůrných opatření (v podstatě zapracovat výstupy z dřívějšího ŠVP pro žáky s LMP)..... Zajímá mě, kde je pravda, co se od té úpravy opravdu očekává, abychom nedělali něco zbytečně a špatně.

Váš výklad je správný, do stávajícího ŠVP zapracujete očekávané výstupy pro žáky s vyššími stupni PO, současně popíšete, jak se upravuje vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků nadaných.

145. Jsme základní škola pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, vzděláváme dle všech tří nyní platných RVP ZV, RVP ZV - LMP, RVP ZŠS 1. díl. Pokud uvedu naše ŠVP pro ZŠ běžnou do souladu s upraveným RVP ZV do 31. srpna 2016, tj., ŠVP bude upravený a schválený školskou radou, budu muset žákům s LMP na 1. stupni vypracovávat IVP nebo se budou vzdělávat dle tohoto upraveného ŠVP?

Pokud budete mít ŠVP pro žáky prvního stupně upravený, tak vzhledem k tomu, že platí doporučení ke vzdělávání žáků 2 roky, tak nemusíte dělat IVP. Stejně je jisté, že tito žáci projdou kontrolou po 1 roce a tam pak obdrží nové doporučení, které může IVP obsahovat. Pokud budete mít nového žáka po 1. 9. 2016, tak ten už může obdržet i IVP.

146. Nerozumím tomu, když poradna doporučí snížit nároky na množství učiva kladené na dítě, jak tento žák splní výstupy, které splnit musí, protože jsou povinné? Jedná se mi o to, že dítě je těžký dyslektik, dysgrafik, poradna doporučí fixovat učivo, neprobírat nové. Takovýto žák však nesplní povinné výstupy, tím pádem by správně měl být hodnocen nedostatečně a má propadnout. Jak to teď tedy bude? Dosud je praxe taková, že ČŠI tvrdí, že dítě zařazené na ZŠ běžnou musí zvládnout všechny výstupy, odpovídá tomu i formulace "žák umí".

Školské poradenské zařízení u vámi uváděných žáků nemůže doporučit úpravu výstupů ze vzdělávání u žáka, ale mělo by vám doporučit úpravy postupů práce s těmito žáky, s tím, že je možná modifikace obsahů ve vzdělávání, ale to by nemělo mít dopad do výstupů. Například je možné zajistit, aby žák pracoval na počítači, aby se volily jiné postupy práce s textem, například poslech doplněný o mind maping atd. Tam, kde ani úpravy nepomohou, se to může promítat i do hodnocení žáka, které se musí také upravit.

147. Pokud bude naše škola vzdělávat dítě s LMP a bude mu přiznán třetí stupeň podpůrných opatření, já dodám poradně naše ŠVP, poradna dítěti nastaví výstupy na míru, některé předměty nahradí předměty spec. ped. péče, kdo určí jejich náplň, způsob realizace, kompetence, průřezová témata, když tento předmět není v našem ŠVP uveden?

Pokud budete takového žáka vzdělávat, musíte si upravit svoje ŠVP, kde budete mít zapracovány minimální úrovně. ŠPZ vám pouze doporučí, který vzdělávací obor, respektive oblast je vhodné upravit nebo dokonce zaměnit. Předměty speciálně pedagogické péče se budou odvíjet od konkrétních speciálních vzdělávacích potřeb žáka. ŠPZ tedy nebude upravovat Váš ŠVP.

148. Co bude s dětmi, které půjdou na přešetření do SPC či PPP před 1. září 2016, kdy ještě neplatí nový zákon a pracovníci poraden sami říkají, že se musí řídit platnými zákony. Kdo těmto dětem nastaví podpůrná opatření (jedná se mi o žáky s LMP), když chodí do 1. -5. třídy? To budou dva roky čekat?

Odpověď ŠPZ je správná, do doby platnosti nového předpisu nemohou postupovat jinak, než podle stávající platné právní úpravy. Žáci s LMP, kteří přijdou po 1. 9. 2016 budou moci obdržet doporučení podle nových pravidel. Současně přechodné ustanovení vyhlášky říká, že původní doporučení ke vzdělávání mají platnost 2 roky, ale současně u těchto žáků je kontrola již po roce. Pokud budete potřebovat změny v poskytovaných podpůrných opatřeních u těchto žáků, doporučíte rodičům, aby PPP navštívili po 1. 9. 2016.

149. Děkuji za odpověď, ale chybí mi informace o hrazení mzdy asistenta. V současné době nedostáváme od kraje prostředky na asistenta v plné výši. Pokud dojde ke snížení počtu žáků k 1. 9. 2016, dostanu od kraje navíc peníze k přidělenému rozpočtu?

Od 1. 9. 2016 bude platit upravený systém vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kdy žáci, kterým školské poradenské zařízení doporučí podpůrná opatření, obdrží tzv. Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, kde bude uvedeno, jaká podpůrná opatření žák získává a jaká je jejich normovaná finanční náročnost. Podpůrná opatření mají normovanou finanční náročnost ze zákona. K podpůrným opatřením patří mimo jiné i Asistent pedagoga. Doporučení získává škola, která se k návrhům vyjadřuje a podepisuje s rodiči žáka nebo se zletilým žákem, která podpůrná opatření bude poskytovat, případně která postupně zajistí. Finanční prostředky bude škola vykazovat několikrát v roce, krajskému úřadu. Údaje povede ve školní matrice. Pokud se jedná o situaci do 1. 9. 2016 musíte situaci řešit s krajským úřadem nebo tím, kdo je Vašim zřizovatelem. Pokud se dotazujete na normovanou finanční náročnost, tak ta se bude odvíjet od nároku pro 8. platovou třídu na AP k 1. 9. 2016. Stanovení mzdy se odvíjí od katalogu prací, zastávané práce a profesní přípravy pedagogického pracovníka.

150. Ráda bych věděla, jak bude hrazena mzda asistenta pedagoga, pokud vyšetření proběhne v červnu 2016 a asistent pedagoga nastoupí od září 2016. Zda podle nové či staré platové stupnice a třídy.

Podle původně platného mechanismu, kdy vedle sebe budou fungovat oba, nový i starý.

151. Musíme připravit revidované ŠVP (společné vzdělávání) tak, aby se podle něho začalo učit od 1. 9. 2016?

Podle toho, zda jste běžná ZŠ nebo základní škola praktická. Dle opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy školy poskytující základní vzdělávání uvedou své ŠVP do souladu s RVP ZV nejpozději do 1. září 2016, školy nebo třídy, jejichž ŠVP byl vydán v souladu s RVP ZV – přílohou upravující vzdělávání žáků s LMP, uvedou tyto školní vzdělávací programy do souladu s RVP ZV nejpozději do 1. září 2018.

152. Změny budou v části “Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami” – změna terminologie (žák s přiznanými podpůrnými opatřeními) a v učebním obsahu vyučovaných předmětů?

Přesný popis změn a postupů najdete na webovém portálu www.rvp.cz.

153. Můžeme změny v učebním obsahu předmětů (osnovy) provést dodatkem?

Musíte upravit ve svém ŠVP.

154. Protože změna v hlavním textu ŠVP (Zabezpečení výuky žáků se SVP) nebude řešena dodatkem (jako osnovy), bude vlastně vydán nový ŠVP s datem platnosti dokumentu od 1. 9. 2016?

Pokud jste ZŠ, pak ano.