Monografie Martina Kaleji svými výzkumnými výsledky poukazuje na připravenost pedagogů k edukaci dětí a žáků z prostředí sociální exkluze, kterou lze hodnotit jako významně insuficientní. Řešené téma bylo součástí celorepublikového výzkumného záměru a bylo výzkumně diverzifikováno do tří oblastí. Středem zájmu byla orientace pedagogů v relevantních otázkách zasahujících do procesu školní edukace. Zajímala nás reálná terénní praxe pedagogů, zejména jejich přístup k aplikaci podpůrných opatření. Jejich pohled na inkluzivní vzdělávání byl nedílnou součástí monitoringu. Ve všech oblastech byly identifikovány rezervy negativně determinující vlastní připravenost. Do kvantitativně orientovaného výzkumu bylo zapojeno celkem 2005 respondentů z 13 krajů republiky, pracující na všech typech základních škol. Výzkumná zjištění podtrhují důležitost a aktuální potřebu nové efektivní koncepce systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a zavedení kariérního (kvalifikačního) růstu pedagogů.
Kniha ke stažení
Vědecká monografie je výstupem klíčové aktivity č. 1 výzkumného projektu ESF OP VK s názvem Sociologický monitoring vzdělanostních vstupů a výstupů dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice (CZ.1.07/1.2.00/47.0009). Projekt byl realizován na Centru empirických výzkumů FVP SLU v Opavě a byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
6 komentářů:
Některé publikované výsledky stojí za zamyšlení a prostor pro "bořiče mýtů", např. str. 52:
a) Téměř 96 % pedagogů se domnívá, že žáci se sociálním znevýhodněním mají mentální postižení. Výzkum se sice nezaměřoval na fakt, zda všichni žáci se sociálním znevýhodněním mají diagnostikovanou mentální retardaci, ale v rámci logických intencí a objektivních ukazatelů jako je obecná prevalence v obecné populaci, lze jejich domněnku vyvrátit, resp. považovat za irelevantní.
b) Téměř 67 % pedagogů se domnívá, že žáci se sociálním znevýhodněním by se měli vzdělávat podle kurikula pro žáky s mentálním postižením...
Myslím, že je zřejmé, že speciálně pedagogické vzdělávání peadagogické veřejnosti je velká výzva, kterou masové kurzy některých soukromých škol nevyřeší.
Nějak jsem nenašel kolik procent z dotazovaných učitelů nemělo patřičné vzdělání.
Otázkou je, čím je způsobena neorientace učitelů v problematice. Jestli to nebude zahlcením informacemi. Vždyť všichni byli školeni v rámci příprav na ŠVP? Tak kde je chyba?
96% pedagogů se domnívá ......Opravdu se přímo nabízí otázka , jakou kvalifikaci dotazovaní pedagogové měli!!
Nebo, zda byli správně dotázáni .
Nejspíš se dočkáme mnoha dalších překvapivých soudů.
Mj. proto, že do školství mluví všichni .
ad Slávina, 14. dubna 2016 18:13
96 % pedagogů se domnívá ......Opravdu se přímo nabízí otázka, jakou kvalifikaci dotazovaní pedagogové měli!!
Velmi pravděpodobně měla převážná většina dotazovaných učitelů kvalifikaci, kterou zákon o pedagogických pracovnících požaduje.
To ovšem vůbec nemá být kritika učitelů!
Jenom je třeba si uvědomit úskalí, která provázejí plošné a necitlivé užití diagnostických nástrojů připravených v kulturně odlišných prostředích než žijí ti, kteří se jim podrobují. Historie podobných omylů je bohatá -- viz například testy amerických rekrutů, některé "vědecké" výzkumy prováděné na dětech, jejichž hlava byla znehybněna tak, že kromě okamžitého ochromení strachem z toho měly některé děti dlouhodobé psychické problémy.
Například dítě, které si v sedmi letech neumí zavázat tkaničky, nemusí být mentálně zaostalé, ale prostě jen žilo a bylo vychováváno v kulturně odlišném prostředí. Je spíše ostudou metodiky psychologie či dalších společenských věd, že tento vědecký "objev" není zas tak starý.
Spíše se nabízí otázka, proč někteří odpůrci společného vzdělávání zneužívají podobné vědecké omyly, které v povědomí veřejnosti přetrvávají dávno poté, co byly vyvráceny.
Téměř 96 % pedagogů se domnívá, že žáci se sociálním znevýhodněním mají mentální postižení.
Kolik procent pedagogů se domnívá, že žáci s mentálním postižením jsou sociálně znevýhodněni?
Kolik učitelů češtiny se domnívá, že slovní obrat 'má mentální postižení' je správný?
Kolik matematiků se domnívá, že jakoukoli 'domněnku lze vyvrátit v rámci logických intencí a objektivních ukazatelů jako je obecná prevalence v obecné populaci'?
To Nico Pytlik. Ano, dost přesné. A klidně tam slovo pedagog můžete nahradit slovem politik. Připomínám názor doc. Municha, parafrázuji: ...politická rozhodnutí nejsou v ČR založena na výsledcích vědeckého výzkumu.
Jinak samozřejmě domněnky a miskoncepty provázejí všechny obory, pedagogické nejsou výjimkou.
Okomentovat