Podívejte se, co přináší aktuální týdenní přehled bEDUin.
Co přinesl týden 18. 4. – 24. 4. 2016
Témata týdne:
Výrok týdne:
„Argumentujete tím, že vám jde o naši budoucnost. Dovolte tedy, aby se k tomu vyjádřili studenti sami…“ Studenti Gymnázia Teplice se otevřeně postavili za svou spolužačku Eman Ghaleb. Ředitel gymnázia Zdeněk Bergman byl vyzýván k tomu, aby studentku vyloučil ze studia kvůli její náboženské víře.
Novinky (výběr ze zajímavých událostí)
- NEŘEŠITELNÝ PROBLÉM VÍCELETÝCH GYMNÁZIÍ?
Probíhající sedmiletá studie Close (
rozhovor s Janou Strakovou z roku 2013 pro LN) ukazuje na dříve pouze domnělou skutečnost: víceletá gymnázia v ČR koncentrují nikoliv primárně nejnadanější žáky, ale zejména žáky z privilegovaných rodin.
Z projektu vyplývá, že selekce v rámci přijímacích zkoušek výrazně nezohledňuje skutečné nadání. Z nejlepších v matematice se ze zkoumaného vzorku nedostala na víceletá gymnázia ani polovina (Aktuálně.cz). Výsledky studie byly zveřejněny
v období probíhajících přijímacích zkoušek na střední školy a víceletá gymnázia (Týden.cz, ČTK). Zahraniční praxe v selektivitě vzdělávacího systému na úrovni základních škol se liší. Zatímco třeba v anglosaském prostoru existují výběrové školy, ve Finsku byly zrušeny na konci 60. let. Lze se důvodně domnívat, že výběrové školy na této úrovni reprodukují socioekonomickou nerovnost v budoucnosti (
z mnoha článků např. University World News, Aj).
- ŠKOLSKÁ NOVELA PROŠLA SENÁTEM, BUSDOUCNOST JE STÁLE NEJISTÁ
Senátní výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice nedoporučil schválení novely školského zákona v Senátu s tím, že by
měla být o jeden rok odložena v něm zahrnutá opatření na podporu začleňování dětí se speciálními potřebami do běžných škol (Novinky.cz). Senát nicméně nakonec i přes tento požadavek výboru
novelu schválil, i přes odpor koalice ODS a komunistů (ČTK). Ministryně školství argumentovala v Senátu tím, že odklad opatření povede pouze k tomu, že školy nezískají finanční podporu pro žáky se speciálními potřebami a nadále (např. na asistenty pedagogů) tak budou čerpat ze svých omezených rozpočtů. V tomto ohledu
komentoval senátní návrh jako neodůvodněný i EDUin. Proinkluzivní opatření, státní maturita z matematiky či povinný rok předškolního vzdělávání tak čeká ještě podpis prezidenta. Je dost pravděpodobné, že Miloš Zeman vzhledem ke svým deklarovaným postojům zákon odmítne podepsat. Tím pádem by se vrátil do sněmovny, a to v čase těsně před krajskými volbami, v atmosféře rostoucího populismu. Jeho budoucnost je tak stále nejistá.
“Zaměření na chyby, nedostatky, všemožné dys, zatímco nadání a mimořádné schopnosti žáků byly ignorovány.” Manažer jedné z nadnárodních korporací odhaluje v článku Živnostenských listů svou
vlastní motivaci k tomu, proč se rozhodl své dítě umístit nikoliv do veřejné, ale do soukromé základní školy. “V našem případě se nejedná o nějaký výdělečný byznys. Mám dvě malé děti ve věku 2,5 a 4 roky, dělám to pro ně,” poukazuje na své motivy ředitelka soukromé mateřské školy. Ve stejném článku poukazuje Pavla Katzová, místopředsedkyně Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska na údajné zanedbání demografického nárůstu ze strany zřizovatelů veřejných škol, čehož podle jejích slov využívá soukromý sektor k zakládání nezávislých škol. Mezi nimi jsou jak výdělečné komerční subjekty, tak školy, kterým jde z ekonomického hlediska o udržitelnost, protože jejich cílem není primárně vytvářet zisk. Výrazně obstrukčně jednají zejména kraje při žádostech o zřízení středních soukromých škol. Během úřadování ministra Chládka vznikla iniciativa s cílem omezit financování soukromých škol. EDUin upozorňoval, že
tímto krokem stát finanční prostředky neušetří. Diverzita vzdělávacího systému může být
užitečným zdrojem inovací pro veřejný vzdělávací systém, říká v rozhovoru Bob Kartous. (Živnostenské listy).
- PROČ SE ČESKÉ ŠKOLSTVÍ ORIENTUJE NA UČITELE, MÍSTO NA ŽÁKA
V diskusích o inkluzi, přijímacích zkouškách, obsahu učiva, kariérním systému a mnoha dalších tématech týkajících se školství se na pozadí stále dokola promítá rozdílné paradigma. Škola se má přizpůsobovat potřebám žáků s ohledem na jejich vlastní budoucnost a budoucnost společnosti, tedy tomu, co naplňuje oficiální smysl veřejného vzdělávání (
jak implicitně i explicitně předpokládají strategické dokumenty českého vzdělávání). Jiří Nantl, někdejší náměstek na MŠMT, přitom ve svém blogu uvádí, že
české školství se místo toho orientuje na zájmy učitelů a dokládá, proč tomu tak je. Marie Gottfriedová, ředitelka ZŠ Trmice, dokládá, že
i v českém prostředí je možné naplňovat smysl školy v jeho předpokládané podobě (iDNES.cz).
Inspirace z (a do) praxe
Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)
- 26. 4., 10.00, Praha – Konference Úspěch pro každého žáka
- 26. 4., 17.00, Praha – EDUpoint, Profese, které před deseti lety nebyly
- 4. 5., 10.00, Praha – konference Malotřídky 2016
Průvodce světem vzdělávání bEDUin vám přináší pravidelné týdenní přehledy nejzajímavějších událostí z oblasti vzdělávání. Přináší rychlý přehled s krátkým komentářem, který vás udrží v obraze. V případě, že jej chcete získávat každé pondělí do své e-mailové schránky, stačí vyplnit e-mailovou adresu v pravém sloupci webu EDUin.cz.
6 komentářů:
"Z nejlepších v matematice se ze zkoumaného vzorku nedostala na víceletá gymnázia ani polovina (Aktuálně.cz)."
Krásná manipulace. Na gymnázia se přihlásilo 204 ze 442 nejlepších a 169 z nich bylo přijato. To je 83 % z přihlášených bylo prijato.
238 z celkem 442 se tedy na gymnázia vůbec nehlásilo. V článku předložená interpretace zjevně vychází z předpokladu, že kdo je dobrý v matematice, nemůže jít jinam, než na gymnázium.
To je dost omezený pohled na zájmy dětí. Nebo jen snaha postavit gymnázia do špatného světla?
pokud rodič nechce, aby se jeho dítko bezcílně povalovalo v 8.+9. ročníku po lavici ,dá jej včas na gymnázium,osmileté či šestileté, to jest podstata problému
No co je to za kecy? Prosím co a kdo je ambiciózní rodič? Vůbec si neumím představit, že bychom u nás nějak vybírali podle rodičů, ach jo. To jako, že bysme do bodů na přijímačkách dali taky nějaké body podle toho jak jsou rodiče ambiciózní? Prosím autora těchto blábolů o bližší vysvětlení.
"Z projektu vyplývá, že selekce v rámci přijímacích zkoušek výrazně nezohledňuje skutečné nadání"
1) To je, bohužel, chybná interpretace. Jestliže se 169 z 204 nadaných na matematiku na školu dostane (83 %), tak mi to přijde jako velmi slušné zohlednení. Nadto matematika není jediným kritériem přijetí, jsou tu i jiné předměty - přesto 83 %.
2) Na gymnázia by se nemělo přijímat jen na základě nadání. Nemůže být jediným kritériem. Důležité je přece i to, jak je rozvinuto a jestli je také na straně uchazeče zájem. Vedle toho nelze opomenout ani píli a mnoho dalších aspektů. Navíc nadání v jedné oblasti (matematika) nezaručuje nadání v jiných, pro studium na gymnáziu neméně důležitých oblastech (jazyky, chemie, biologie, ...).
Víceletá gymnázia koncentrují nikoli nadané žáky...
A není jedno, koho koncentrují, když nerozeznáte maturanta víceletého od čtyřletého.
Stále mi ale vrtá hlavou, proč se nedělají přijímací zkoušky i na vyšší stupeň víceletých gymnázií. Trošku mimo logiku běžného pytlika.
Pravdou ale taky je, že ve Finsku, Norsku,.. víceletá gymnázia nejsou. Ve Finsku taktéž byla zrušena většina soukromých ZŠ a SŠ.
Okomentovat