Článek Petra Chaluše v Deníku Referendum připomíná zásadní věc našeho školství. Jednou větou: „Existuje u nás stále více soukromých základních škol.“ Jenomže tento trend lze interpretovat různě. Selhávají pouze veřejné školy, jak vlastně tvrdí autor? Nebo tady selhává něco jiného?
„Největší paradox je, že soukromé školy prodávají rodičům „slušné chování k nim“, „humanistický přístupu k dítěti“, „demokratičnost atmosféry školy“, „pozitivní myšlení a podporu talentu dítěte“. Jak to, že stát jim není schopen právě v takových směrech konkurovat?“
Pane Chaluši, vy opravdu můžete s čistým svědomím říci, že žádná veřejná škola nenabízí slušné chování a humanistický přístup k dětem? A naopak můžete s čistým svědomím říci, že všechny soukromé školy všechno tohle skutečně a beze zbytku nejen nabízí, ale dělají? Není za tím slušným chováním a humanistickým přístupen jen podlézavost soukromé školy vůči dobře platícím zákazníků?
„Soukromé základní školy jsou živeny mnohem větší energií než soukromé vysoké školy. Jsou živeny láskou rodičů k dětem, která se projevuje nejen jejich penězi, ale i jejich celkovou podporou. A začínají ty veřejné svou kvalitou válcovat.“
Pane Chaluši, je to opravdu jen láska k dětem, co vede rodiče k přesunu dětí do soukromých škol? Nebo je to cynický snobismus boháčů? Ani vy, ani já jednoduše nedokážeme, co z toho je víc pravda. Ale fedrovat jen jeden pohled je poněkud jednostranné a krátkozraké. Soukromé školy válcují ty veřejné především penězi, které vytvářejí nesrovnatelné podmínky. Je tohle vůbec férová soutěž?
„Řešení není zavírat soukromé školy, zakazovat je bohatým rodičům. Je jediné dobré řešení: začít soukromým školám aktivně konkurovat. Poučit se u nich, zavést některé jejich hodnoty a postupy do veřejných škol.“
Pane Chaluši, většina webů soukromých škol, na které jsem kdy kliknul, neinzeruje slušné chování nebo humanistický přístup, ale především inzeruje menší počet žáků ve třídách. Navzdory všem teoretikům a výzkumníkům, kteří tvrdí, že počet žáků kvalitu vzdělávání neovlivňuje. Jak se v tomto mohou veřejné školy poučit? Jak v tomto mohou veřejné školy začít soukromým aktivně konkurovat?
„Nárůst počtu placených soukromých základních škol je především zprávou o tom, že s veřejnými základními školami něco není v pořádku.“
Pane Chaluši, není to pouze jeden úhel pohledu? Je tu však pohled druhý. Nepopírám, že veřejné školství má své neduhy, ale není nárůst počtu placených soukromých základních škol především zprávou o tom, že není něco v pořádku se stavem naší společnosti? Není to zpráva o tom, jak se od sebe vzdalují světy bohatých a chudých? A nejde o „tu chudší polovinu rodičů“, jde o chudší většinu.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
26 komentářů:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/skolstvi-strasak-jmenem-inkluze-d4d-/p_spolecnost.aspx?c=A160228_180636_p_spolecnost_wag
další blázen
Chystám odpovědi, děkuji za otázky.
http://www.novinky.cz/domaci/396280-matky-v-azylovych-domech-casto-nevedi-kdo-je-pediatr.html
Nejjednodušší způsob jak toto rozseknout je podívat se na alternativní A státní školu, kde:
odpadá nařčení ze snobismu
odpadá nařčení z elitářství
a porovnat přístup učitelů k dětem, přístup dětí k výuce a přístup rodičů ke škole.
Soukromé školy až na hvězdné výjimky neposkytují ve vzdělávací oblasti příliš přidané hodnoty oproti veřejným. Poskytují však částečně účinný filtr v tom, že na nich studují jen ti žáci, jež tam rodiče "nafiltrovali" pomocí finančního filtru. Ti rodiče to dělají ze dvou důvodů - odfiltrují spolustudenty z méně podnětného prostředí a koupí si naději, že ve vzdělávací oblasti dostanou snad něco navíc.
Jak se však vyvíjí naše evropská společnost, nabývá první důvod významně na hodnotě, zatímco druhý zůstává na zadních příčkách atraktivnosti.
"Nejjednodušší způsob jak toto rozseknout je podívat se na alternativní A státní školu, kde:..."
A zcela jistě je na státní A alternativní škole úúúúplně stejný vzorek populace a rodin, jak jinak, že?
Kolego tu kouli na krku před použitím protřepat...
Jsou soukromé školy, kde se školným jen dorovnává částka, kterou stát dává veřejným školám. Pak jsou soukromé školy s vyšším školným, ale mají stipendijní programy. A nakonec jsou soukromé školy, které školné dají co nejvyšší, ale kdyby ho nebyli rodiče ochotní platit, tak tyto školy zkrachují, což se neděje... To, že je v třídách soukromých škol méně žáků, než ve veřejných, nebude úplně pravda - v ČR je spousta malotřídek, kde je žáků podstatně méně.
Pane Tajný, řeč je o rozdílech mezi veřejným a soukromým, nikoliv mezi státním a alternativním. Vy si to pořád nějak pletete a upravujete realitu k obrazu svému.
Pan Sotolář má samozřejmě pravdu. Na soukromých školách nejsou lepší učitelé, než na veřejných. Jsou tam jenom "lepší" žáci - z bohatších rodin, z rodin, kde se na vzdělání více dbá, z rodin, kde alespoň jeden z rodičů má více času se věnovat dětem, z rodin v průměru více vzdělaných. Tito rodiče si rádi zaplati za:
1) méně dětí ve třídě,
2) tím pádem individuálnější přístup k jejich dítěti,
3) tím pádem více času věnovanému ze strany školy a učitelů jejich dítěti,
4) za větší možnost ovlivňovat chod výuky (náš zákazník, náš pán),
5) lepší vybavení,
6) širší volnočasové aktivity,
7) vyšší míru přizpůsobení školy jejich potřebám (třeba časovým),
8) absenci inkluzivních žáků narušujících výuku,
atd.
Hysterie panuje okolo inkluze, ale Kartouse, Feřteka, Laurenčíkovou a spol. netrápí, že soukromé školství vnáší do systému extrémní míru segregace.
Jsou soukromé školy a soukromé školy a jsou státní a státní školy. Všechny mají své místo. Jen ty špatné by se měly demaskovat a řešit.
Dnes je vidět snaha státní školství omezit a co nejvíc zdiskreditovat, aby mohly vznikat školy soukromé, kterým časem stát sníží příspěvky na žáka a tím převezmou finanční zátěž za vzdělávání svých dětí rodiče. Je to všechno o penězích!!!
Jakékoliv porovnávání typu: "Jsou lepší soukromé či státní školy?" je bezpředmětné. Kdo to dělá je stejně trapný jako rasista, který zdůvodňuje, zda jsou lepší černoši než běloši nebo naopak.
Citace z článku P.Chaluše:
"Možná je nakonec plánem státu připravovat ve veřejných základkách zdarma sociální skupinu novodobých dělníků. Možná to státu ani nevadí, nakonec asi všichni vyšší úředníci mají své děti v soukromých základních školách (mezi elitou)."
Přesně tak to vnímám i já. Mám to potvrzené mj. i z poslední třídní schůzky z osmého ročníku běžné ZŠ. Rodiče zde dostali osvícenou přednášku o budoucnosti učňovského vzdělání; o tom, jak další vzdělání si mohou učni později doplnit maturitním navazujícím studiem či dalšími formami studia. Osvícená pedagožka také plamenně mluvila o významu technického vzdělávání, které zjevně svévolně zaměnila za přípravu učňů v nedaleké SOŠ, která potřebuje naplnit lavice. Také prý znalost jazyků už dnes ustupuje do pozadí, daleko důležitější jsou prostě "zlaté české ručičky". Takže zářivé zítřky se otevírají jednoznačně na zdejších učňácích.
Za sebe musím jen dodat, že již hezkou řádku let zajišťuji svým dětem mimoškolní dovzdělávání, neboť veřejné školy v našem okolí (víceletých gymnázií nevyjímaje) se vyznačují chabým vzdělávacím potenciálem a ubíjením talentů a zájmů všeho druhu. Plamenný proslov osvícené pedagožky naprosto korespondoval s dlouhodobým výukovým procesem, jež na vlastní oči již několik let proti své vůli mám možnost sledovat. Třešničkou na dortu je snad již jen skutečnost, že ony "pokrokové veřejné školy" jsou v našem regionu označeny již ve vstupním vestibulu jakýmsi titulem "moderní škola". Sice žáci ani jejich rodiče netuší, co to znamená, nicméně je to tam černé na bílém, tak to asi bude pravda...
Část českých dětí vůbec nepřijde do styku s inkluzí. Jsou to děti z bohatějšího prostředí, kterým rodiče zajistí vskutku kvalitní soukromé základní a střední školy za poměrně vysoký peníz. Je to takové síto pro sociálně slabé, vyloučené, děti s LMP,...Tito bohatí rodiče pak umožní svým dětem studium na prestižních VŠ v zahraničí a poté jsou pro ně přichystaná teplá místečka buď ve firmách jejich rodičů nebo exkluzivní místa ve státní správě. Inkluze se týká pouze těch s podprůměrným a průměrným příjmem.
Operovat malotřídkami je nesmysl, počty jejich žáků mají úplně jiné důvody, než je tomu v běžných školách.
Samozřejmě že existují špatní učitelé ve státních školách. Část soukromých škol si s nimi v tomto ohledu nezadá. Ta další část, zakládaná rodiči, vzniká s velkými ideály (přičemž záhy se zjistí, že vše je mnohem složitější, než se zdálo), v některých případech asi bez toho, že by si zakladatelé uvědomovali, že vlastně nabourávají systém vzdělávání v ČR jako celek. (Je mimochodem mimořádně naivní předpokládat, že tento trend s postupem inkluze nebude sílit.)
Myslím, že nemá smyslu bránit rodičům, aby do vzdělávání svých dětí investovali. K tomu je ovšem nutné zásadně změnit podmínky, za nichž soukromé školy vznikají a fungují. Stát by je měl z hlediska dotací zrovnoprávnit se státními školami, ovšem současně po nich vyžadovat, aby zajistily vzdělání pro, dejme tomu, polovinu dětí bez školného (proč dnes na PORGu nemohou studovat nadané děti jen proto, že jsou z nemajetných rodin, tahle segregace nikomu nevadí?). Současně bych nepovolil existenci soukromých gymnázií a dalších typů škol, které nabízejí to, co je plně schopen pokrýt stát. Znamenalo by to také překopat systém škol, např. počet víceletých gymnázií by musel výrazně klesnout. Zajistit možnost individuálního přístupu PRO KAŽDÉ DÍTĚ by měl stát - předpokládá to ovšem značné investice (snižování počtu dětí ve třídě podle potřeb konkrétního třídního kolektivu). Zkrátka měly by se začít řešit skutečné problémy českého školství, a to jako celek.
Hlavní problém je, že stát dává na veřejné školy málo peněz. Pokud by rozpočty navýšil na průměr EU, mohlo by být hned méně žáků ve třídách. Soukromé školy by pak ani nemusely vybírat školné.
"To, že je v třídách soukromých škol méně žáků, než ve veřejných, nebude úplně pravda - v ČR je spousta malotřídek, kde je žáků podstatně méně."
I moje 9. B má 16 žáků. Pointa je v tom, že soukromé školy nízký počet žáků slibují a zajišťují. Mohou totiž žáky nebrat. Na veřejné škole nic slíbit nejde. Jedna malá třída tak stojí vedle třídy s 29 žáky. Na národce, kde je sakra potřeba individuální přístup. A jsou třídy, které jedou na výjimku, třeba s 34 žáky. V tom je soutěž veřejné školy se soukromou marná. A hlavně neférová.
Státní škola může být tzv. alternativní.
Soukromá škola může být inkluzivní.
Ano, na přístupu záleží především.
Stát dává peněz kolik dává, ale přerozdělují je dle svých vlastních kritérií jednotlivé kraje. A i postoj a priority zřizovatelů jsou nezanedbatelné.
Kraje sice přerozdělují, ale přerozdělený prdlajs je pořád prdlajsem.
Stát dává peněz kolik dává
A to co stát dává, je pořád málo.
Je to pořád jedno z nejmenších procent HDP mezi zeměmi OECD.
Dokud tohle kritici veřejného školství nepřiznají, je veškerá další diskuse zbytečná.
A dokud to nezměníme, jsou veškeré "reformy" jen trapnými pokusy, jak školství "nějak ošolíchat".
Dobrý večer,
navrhuji společně si zazpívat Tři strážníky (J+V+W):
„Nehádejte se, prosím vás,
nehádejte se, prosím vás,
nehádejte se, prosím vás, teď,
bu, bu, bu…“,
a přečíst si skvělý článek paní Jany Maříkové, který z nějakého důvodu, doufám, že jen prozatím, není uveřejněn zde na České Škole. Článek se jmenuje: KDO A O JAKÉ PENÍZE Z EU SE MÁ BÁT KVŮLI „NEINKLUZI“?, a obsahuje vysvětlení, proč Kartous, Laurenčíková a další grantožrouti z přisátých neziskovek a jim posluhující užiteční idioti začínají panikařit. http://www.novarepublika.cz/2016/02/kdo-o-jake-penize-z-eu-se-ma-bat-kvuli.html
Těším se na sbírku nálepek, které obdržím.
Dobrou noc
Pane Novotný, brzy se dočkáte.
"Je to pořád jedno z nejmenších procent HDP mezi zeměmi OECD."
Máte plnou pravdu, sledoval jsem nyní na ČT pořad o inkluzi s Kateřinou. A Kateřina slibovala a naslibovala hory doly. Jen nějak nedomyslela, že vláda může celkem rychle skončit a naskočí nový ministr. Sliby, chyby.
Po shlédnutí vystoupení paní ministryně si říkám, proč já se vlastně rozčiluju, od 1. září se vůbec nic měnit nebude, speciální školy ( už ne základní praktické !!) zůstanou zachovány, rodiče si budou moci zvolit, kde se jejich děti mají vzdělávat a do školství se nahrne spousta peněz. Tak o co vlastně jde?
Tak o co vlastně jde?
Bohužel o to, že paní ministryně buďto lže, nebo ani zdaleka netuší, co se v jejím resortu děje.
rodiče si budou moci zvolit, kde se jejich děti mají vzdělávat
Do základní praktické školy může docházet jakékoli dítě?
Bohužel teď už ano, jelikož již není praktická.
A jaká tedy vlastně je?
Rozumíte tomu někdo?
Mít dítě přiměřeného věku, do praktické základky bych jej dal. Malý kolektiv, študovaní pedagogové, pohoda. První stupeň klidně. Ne, vážně! Než ten inkluzivní uragán s šesti skrutátory svobody a úspěchu ve třídě...
Tuhle se mě ptala jedna předškolní matka (kde hloubavého chlapce posadí, tam jej pozítří najdou), že prý do jaké školy, aby tam mohl žít svým tempem. Doporučení je zřejmé.
Okomentovat