Když Valachová mluví o inkluzi, opravdovou inkluzi vůbec nemá na mysli, nejspíš nemá ani šajna, co je to inkluze, jak se liší inkluze, integrace a prostě společné vyučování.
Inkluze je hlavně o vnitřní diferenciaci, veliké individualizaci. Nestaví se vzdělávací plán tak, jak jsme zvyklí z doby osnov, ale vytvářejí se individuální plány pro jednotlivé žáky, šité přesně na míru jejich individuálních vzdělávacích potřeb. Inkluze, tedy ta skutečná inkluze, je malý pedagogický sen. Vyžaduje ale nízký počet žáků ve třídě, asistenty pedagoga, učitele, kteří budou ochotni a odborně připraveni k tomu několik let hledat a zkoušet, a ve svém principu úplně otočit pohled na spoustu věcí.
Inkluzívní školství nikdy nebude ničím, co by mohlo být centrálně nařízené, je nekompatibilní s různými plošnými testováními, může k němu dojít jenom v opravdu svobodném vzdělávacím systému. A jestli o něj stojíme, je třeba vzít na vědomí, že je to přístup ke vzdělávání, jehož reálnou podobu budeme léta hledat, léta se ho učit a pomalu měnit svůj pohled na vzdělání. Jestli to naše společnost a učitelská veřejnost bude chtít, tak budu nadšený. Ale natolik situaci ve školách znám, že můžu konstatovat, že takhle to není. Naprostá většina škol nic takového hledat a tvořit nechce, pod byrokratickým tlakem cosi vykážou a zanesou na papír a zprzní další pojem. Protože to, co za Valachovoou zůstane, nebude ani náznakem mít nic společného s inkluzívním vzděláváním, bude to prostě jednotná škola podle budovatelů z padesátých let, a jakkoli je vnitřní diferenciace lepší než vnější, i ta vnější je mnohem lepší, než žádná. Něco, co nebylo ideální, nahrazujeme něčím, co je výslovně blbé a škodlivé.
Inkluze není intergace a není "prostě společné vzdělávání". Svým způsobem je inkluze proti integraci přesně protichůdným přístupem. Intergace je o přizpůsobení (integrovaného) žáka celé skupině, inkluze je o tom, že zjistíme vzdělávací potřeby každého jednoho žáka a vytvoříme společné vzdělávací prostředí, které tomu každému jednomu žákovi zajistí přesně to, co potřebuje. Je to úžasné, ale je to náročné. Opravdu náročné. Moc dobře vím, co to znamená třeba rozsahem práce. Znamená to učitele, kteří budou nadšení, vnitřně motivovaní, a potažmo, nemají-li za dva-tři roky vyhořet a rozvést se, budou také DOBŘE a SPRAVEDLIVĚ zaplacení. To nenařídíte.
To všechno jsou v součtu požadavky, které
- absolutně vylučují nějakou centrálně plošně nařízenou inkluzi (inkluzívní vzdělávací prostředí si ve školách musí najít a vybudovat z vlastního rozhodnutí a vlastním dlouhodobým snažením sami učitelé)
- a už vůbec se vzájemně vylučuje jak s výší učitelských platů, tak s mechanismem jejich vyplácení, kdy ředitel víceméně reálně nemá fondy, ze kterých by platil nenárokové složky, protože všechno zhltne (i tak nevysoká) nároková část platu, za kterou se bijí všichni ti levicoví odboráři. (Zdravá struktura by měla u kvalitních učitelů být cca ⅓ základní plat ⅓ osobní ohodnocení ⅓ nepravidelné odměny. Až na to, že ředitelé v kase mají právě jen tu první třetinu a pár fufňů, které musí dobré učitele spíš urazit než motivovat). Náš vzdělávací systém potřebuje bez náhrady zrušit asi tak 3/4 veškeré té plevelné legislativy (momentálně se ředitel musí řídit předpisy, jejichž celkový rozsah je ke 2.000 stran a životnost mezi novelami průměrně 4 měsíce).
Jestli chce tahle, nebo jakákoli další soudružka ministryně udělat něco, co opravdu přispěje ke kvalitě, měla by začít škrtáním. V těch zrušených 3/4 zrušit neskutečně hloupý zákon o pedagogických pracovnících, který se možná líbí odborářům, ale v podstatě se vylučuje s racionálním budováním pedagogických sborů ve školách. Měla by zavrhnout všechny představy o tom, že bude fungovat jakýkoli projekt vymyšlený v Karmelitské a vnucený učitelům, protože pár ředitelům odborů to přijde jako dobrý nápad.
Protože ministerstvo tu není od toho, aby vzdělávací soustavu řídilo, je tu od toho, aby vytvářelo podmínky pro její svobodný rozvoj. A to je úkol, který až na kratičké záblesky a jepičí snahy některých ministrů (dávno odváté šílenstvím a kretenismem jejich nástupců), prostě neplní.
Neplní. Neplní. Neplní.
Převzato s laskavým souhlasem autora z jeho blogu na iDNES.cz
63 komentářů:
"Integrace je o přizpůsobení (integrovaného) žáka celé skupině"
Jak a v čem se může integrovaný žák s mentálním postižením "přizpůsobovat" celé skupině žáků s průměrnými a nadprůměrnými schopnostmi?
Aha - takže stanovené tabulkové platy jsou příliš vysoké. To je to, co jsem si odnesla z textu. S tím jděte, milý pane Houško, někam, přestože jinak není důvod, proč s vámi nesouhlasit. Než čekat, co mi milostivě vrchnost dá - jestli minimální plat nebo třikrát tolik, to radši to, co je.
O inkluzi od 1. září přestávám mít počínaje dneškem jakékoliv iluze. Dnes k nám na školu totiž dorazil papír s výsledky vyšetření žáka 6. ročníku - těžkého dyslektika, který je od druhé třídy integrován. V podkladech za školu jsme uvedli, že by měla integrace pokračovat ovšem i s asistentem, protože žák výuku češtiny a angličtiny bez asistence nezvládá, přitom v matematice je dvojkař. Bez schopnosti číst má samozřejmě také problém v naukových předmětech. Výsledek - vyřadili ho z integrace, o asistentovi prý nemůže být ani řeč. Nevím, jaké mají pracovníci PPP poraden befely shora, ale vypadá to, že peněz od září nebude dostatek a tudíž mají nařízeno asistenty šetřit. Zřejmě je budou přednostně přiznávat LMP žákům, kteří jsou ovšem na 2. stupni ZŠ již ve fázi nevzdělavatelnosti, a dyslektická děcka, která při patřičné pomoci vzdělavatelná jsou, na to doplatí. Chce se mi blít.
Nedělejte to, já mám na to hrozně citlivý žaludek a okamžitě bych se přidal. Jak by pak to naše školství vypadalo? Radím zhluboka dýchat a víc Vám neporadím. Mám podezření, že je Vám těch dětí líto. To nesmí. Paní ministryně Vám řekne: "Neblázněte, je to jen jeden kus. Starejte se o ty ostatní a hlavně se nebojte. Prvního září se žádná revoluce nekoná." Bude to pořád stejná vláda byrokratů, pablbů a lidskoprávních ochránců.
Paní Adamová, už byste měla mít zkušenosti. Už dnes Centra píší hraniční posudky, aby většina žáků neměla na nic nárok a tedy nečerpala peníze. Tímto administrativním způsobem už udělala vláda pomocí posudkových lékařů ze spousty postižených spoluobčanů občany téměř zdravé. A teď totéž udělá(z některých ZŠ mám zprávy, že už to probíhá) z postižených dětí. Papírově budou zdravější, tudíž schopny chodit do třídy s ostatními a tím nemající nárok na podporu od státu.
A když se třída zhorší , může za to učitel a v druhém sledu i ředitel.
Protože ministerstvo tu není od toho, aby vzdělávací soustavu řídilo, je tu od toho, aby vytvářelo podmínky pro její svobodný rozvoj. A to je úkol, který až na kratičké záblesky a jepičí snahy některých ministrů (dávno odváté šílenstvím a kretenismem jejich nástupců), prostě neplní.
Neplní. Neplní. Neplní.
O tom by se dalo polemizovat. Svobodný rozvoj školství je jen iluze. Když ne ministerstvo bude řídit zřizovatel ve stylu svých finančních a politických zájmů. Svobodně pod dohledem zřizovatelů se školství rozvíjelo do spuštění státních maturit, proto je ve školství takový b...
"Zdravá struktura by měla u kvalitních učitelů být cca ⅓ základní plat ⅓ osobní ohodnocení ⅓ nepravidelné odměny."
To opravdu prevalcuje cokoli ostatniho, co v tom clanku je...
Ale tak, víte co, kdyby ta 1/3 byla opravdu braná jako dnešní tarif, proč ne, pohoršit bych si nemohl.
I když bychom byli zřejmě velmi revolučním státem (k reformám máme nakonec blízko), protože pochybuji, že někde tak stát své učitele platí.
Hlavně by mě zajímalo, jak je to VE FINSKŮŮŮŮ.
Hlavně je divné, že se mohou změnit např. vrozené vývojové vady - slovo vrozené je jasné. A tou je právě třeba dyslexie nebo dyskalkulie. Podobně je to s LMP - což je vlastně lékařská diagnoza s patřičným kodem. Také definovaná jako vrozená, tudíž skoro neměnná. Takže je to podle mě žalovatelné. Jenže,kdo se bude soudit? Škola? V tomhle státě, kde bude 10 let trvat, než někdo vynese rozsudek a pak už tu budeme mít místo dítěte dospělého jedince, poškozeného našimi úúúúžasnými školskými reformami.
Pro paní Maříkovou. Z mého vnímání jste pana Houšku nepochopila, jak to myslel. Tarif je tarif, nebylo řečeno, že by se měl snížit. U osobního příplatku bych to změnil na povolených 50 %, tedy měla by tam být 1/6 a odměnu bych tak nechal, tam omezení neplatí a jsme na cca 60.000,- hrubého. To odpovídá současným nárokům na učitele.
Pro paní Adamovou. Poraďte rodičům, ať si zajdou na SPC. PPP na asistenty vydá doporučení jen výjimečně, obvykle na VPCh. Na VPU jsem AP ještě nezažil. Naopak, PPP dívence ve 4.ročníku odmítla vydat doporučení na další reedukace a potřebnost IVP, mamince řekli, že do 9.ročníku už tam nemusí chodit. Maminka si zašla na SPC a ejhle, doporučení na AP - diagnostika LMP. Nerad světlým výjimkám z PPP křivdím, ale jedná se často o zprávy přes kopírák, s nadřazeností a pokud už někdo dorazí, tak obvykle mimo vyučování a uzurpuje si třídní učitelku, aby mohla napsat zprávu o kontrole.
To: EA,pratavetra: Mám v šuplíku rok staré doporučení PPP se závěrem: Zaměřit se na základní učivo běžného programu, ročník neopakovat, ponechat v běžné třídě, využívat PC (programy Chytré dítě), děkujeme TU za vstřícný přístup. U žáka s téměř středním MP. Je naprosto jasné proč chce paní Zapletalová dostat SPC pod vliv NUV. Možná by mi nějaký neziskový právník pomohl zažalovat stát za neposkytování poradenských služeb v nejlepším zájmu žáka?
Pro PP: To přesně odpovídá, PPP jsou pro mne veskrze pštrosi s hlavou v písku (Chytré dítě :-), další příspěvek do jejich hitparády). Doporučujte rodičům návštěvu SPC, obzvláště u MP je to nezbytné.
"(Zdravá struktura by měla u kvalitních učitelů být cca ⅓ základní plat ⅓ osobní ohodnocení ⅓ nepravidelné odměny. "
To dozajista vyvolá úsměv na rtech, protože základní plat by byl nižší než minimální mzda.
Pan Houška je zajímavý v tom, že se ve své pedagogické práci zabývá víceletým gymnáziem a soukromými školami. Nezaznamenal jsem, že by prošel veřejným základním školstvím nebo praktickými školami. To se to pak radí o inkluzi. Pak je to naprosto nedůvěryhodné.
Cílem sluníčkářů bylo ovládnout poradenská zařízení, což se zřejmě povedlo. Cesta je tedy volná. Likvidace veřejného základního školství se může rozjet naplno. O děcka přece vůbec nejde.
Přátelé, trochumě zaskočilo, že řada diskutujících za záladní sdělení článku považuje zmínku o platech a to si ji ještě překládají tak, že bych učitelům rád sebral peníze. Tad je vidět, jak důležité porozumění psanému textu, nic takového nepíšu. Článek je primárně o zneužívání pojmu inkluze, kterou takhle masívně za stávajících podmínek neumíme a ani nemůžeme aplikovat.
A jde-li o ty platy: Pojďte posilovat své sebevědomí, z článku to opravdu správně pochopil pratavetra :-)
Pro Fandu Moudrého: prošel jsem i sídlištní základkou, stupidním monstrem na pražském předměstí, měl jsem jednou 29 a podruhé 34 žáků ve třídě. Pravda, je to už pár let a otrnulo mi, ale co to znamená si , myslím, uvědomuju ještě hodně dobře. Zkuste si přečíst můj článek znovu, myslím, že jsem tam jasně popsal, že ač je to podle mě ideální přístup, není reálné ho za současných okolností od učitelů ve stávajících podmínkách vyžadovat.
Ten blog byl spíš svědectvím o marném pokusu poradit ministryni než učitelům, učtelům hlavně držím palce.
Píšete o stupidním předměstském monstru. Ještě bych dodala, že na vzniku a existenci těchto monster v žádném případě nemají podíl učitelé ba ani ředitelé škol. Sídlištní monstra vznikla za totáče a na jejich udržení při životě má hlavní podíl silná podfinancovanost školství. Za vznik současných předměstských monster pak může krátkozrakost, která způsobila, že jí postižení pajtáši nahoře přehlédli demografický vývoj. A máte pravdu v tom, že terén pro inkluzi je hlavně na těchto školách značně blátivý, fotbalový rozhodčí by řekl, že je nezpůsobilý.
Za předměstská monstra může vynález železobetonu a železobeton se používá všude. Inkluze blbin do veřejných škol zkrátka bude!:))))))
Kalorie jsou malé svině,
které nám v noci lezou do skříně
a tam nám přežívají věci,
aby nám byly stále větší.
Autor neznámý (MŠMT, Eduin, UPS... ?:)))
J.Týř
Viz též
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/jana-marikova-kdo-penize-z-se-ma-bat.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/prectete-si-vzdelavaci-rada-nebude-s.html
JÁ - jsem to náhodou pochopil.
K osobě autora - možná se mýlím, ale zdá se mi, že před lety jste byl takový "prudší/prudivější", teď Vás registruji na více místech a zdáte se mi "realističtější".
Pane Houško, jelikož axiom je, že do škol žádné peníze na platy nepůjdou, nebo max. 10%, kde vezmete na plat ve výši trojnásobku tabulky? Ne, že bych to nebrala, ale je to asi stejně pravděpodobné, jako že nám budou lítat pečení holubi sami do pusy. N
Navíc jasně píšete o škodlivost vysokého základu.
Šak on to neslibuje. Jenom řečnicky cosi nastřelil. O nic nejde (ohledně platů).
Držmě se hlavního - ministryně zavádí něco, aniž má ánung,co to je.
Už se toho napsalo tolik, že snad ani nemá cenu plýtvat slovy. Připadá mi, že už 2 roky měli někde v šupleti zastrčené různé články a koncepty, které teď vždy vytáhnou, když na ně příjdete s rozumnými a věcnými argumenty. Ve středu (nebo kdy to měla paní M. Hyde park) jsem při 10 minutovém sledování bavila své vlastní děti tím že jsem dopředu odpovídala za M. její naučené básničky. Kluci se hihotali a ptali se- a jak víš,co řekne? No asi jak? Že? Paní ve své pracovní době (stejně tak asi i další aktéři té nepovedené komedie) za státní peníze v pracovní době šrotí básně a mantry, které pak dokola opakují na veřejnosti. A všichni známe to: opakovaná lež se stává pravdou, nebo: stokrát nic umořilo i vola.
Nedělejme si iluze o politice.Nic jiného to není. Ohánět se rozumem je stejné a chtít rozum od politiků M. typu, jako chtít po praseti, aby kreslilo.
Ministryně nemá ánung....vidíte, mně se její pohotovost docela zamlouvala, říkala jsem si, to je odvážná a vyrovnaná žena, možná na tom, co říká, něco bude. A v tom asi tkví to nebezpečí - my, veřejnost, přesně sami nevíme, jaký je rozdíl mezi inkluzí, integrací, začleněním, společnou výukou. Idealisticky bych přijala za své, že je možné všechny vzdělávat společně, např. v systému Montessori, Dalton či jiných, to jde. Ve státem řízených školách to ovšem nejde, požadavky na ně kladené státem individualizaci v podstatě vylučují. Vždyť i nyní sedí v lavicích žáky, který se jeden od druhého velmi liší, přesto jsou na ně kladeny požadavky v zásadě identické: ve stejném čase stejné cvičení stejné výkony (jiné, tedy horší výkony jsou penalizovány). Co učitelům stát nabízí za podporu? Pouze doporučení respektovat individuální tempo žáka, což učitele rozčiluje, protože v továrním způsobu výuky je to nemožné. Souhlasím, že systém je hrozný, že ministerstvo neposkytuje správnou analýzu situace, a tedy ani potřebnou podporu (bez ohledu na to, kolik miliard pošle či nepošle). Ale nechápu, že tolik učitelů stále obhajuje systém - vždyť ten není dobrý ani pro děti s "výrazným" handicapem. Vždyť co to je handicap? Každý z nás nějaký má, proč máme všechno a všechny rovnat do jedné latě? Tu učitelé hned přispěchají s naléhavým "musíme, nepolevíme!", bylo to tak vždy, bude tak i nadále.
Takže závěrem: článek poskytl výborný vhled do rozklíčování pojmů. Ovšem na závěr nepojmenoval hlavní příčinu obtížím dospět ke stavu, kdy by mohlo dojít k pochopení, že inkluze by mohla být prospěšná pro společnost - nejen ministerstvo, ani sami učitelé nemají ZATÍM zájem systém měnit k lepšímu.
Paní Kalabisová, začínám pochybovat o tom, kdo se skrývá pod Vaším zřejmě pseudonymem. Prosím, kontaktujte mne na janek.wagner@ceskaskola.cz.
Řada zdejších diskutujících mě již oslovila a vysvětlila, proč používají pseudonym. Někteří z nich i na České škole publikovali. I Vy máte tuto možnost.
K čertu s Valachovou, to ano, ale jinak v tom máte, pane Houško, taky pěkný hokej. Prudké sluníčko působí, a tak Vám pod nohama taje povrch, po kterém kloužete. Vzletnými slovy jste totiž popsal sluníčkovou integraci a nazval ji tou pravou inkluzí. To, co popisujete jako malý pedagogický sen, je přesně ten nesmysl, který inkluzí ve vzdělávání není. Více než směle vytýkáte druhým neschopnost čtení s porozuměním, vlastní nepřesné vyjadřování nejste schopen postřehnout. Má-li být inkluze něčí malý sen, pak především jako sen inludovaného (rodičů za dítě), nikoliv tak či onak převyprávěná nasávací či absorpční charakteristika prostředí. Ta je v té či oné míře (nezáporné číslo) vždy k dispozici a lze ji měnit. Shodli bychom se, pokud byste měl na mysli tlak na změny systému vyvolaný snahou vyčleněných po inkluzi. Obávám se však, že jen jinými slovy než Valachová popisujete zase jen něčí potřebu „vytvářet podmínky“, v daném případě pro tzv. inkluzi ve školství. Právě to neustálé „vytváření podmínek“ pro něco, co tu ještě nebylo, je metodou zasévání chaosu. Přesně tímto plošným pojetím jsou zastánci všech alternativ směšně průhlední. Řečeno terminologií pěveckých sborů, zpívají „všichni všechno“. V českém školství v roce 2016 vůbec nejde o to, dohadovat se, co je inkluze. České školství to dávno ví a v rámci možností ji realizuje. Na rostoucí poptávku by jistě dokázalo systémově reagovat, kdyby bylo spravováno, nikoliv používáno. V českém školství v roce 2016 jde výhradně o to, kde se tady tohle tažení s těžkou artilerií zvané inkluze vzalo a kdo za ním stojí. Opakuji se, ale viz článek paní Jany Maříkové z 2. března t. r.
...sami učitelé nemají ZATÍM zájem systém měnit k lepšímu.
Nepřeháníte to, paní Kalbisová, paušalizujícími odsudky svých kolegů? Myslíte si, že jste jediná, která má zájem systém měnit k lepšímu a že ten, kdo nemá názor, jako vy, ten systém zlepšit nechce? Myslím, že byste jako češtinářka mohla a měla zodpovědněji vážit význam toho, co říkáte. J.Týř
"Paní Kalabisová, začínám pochybovat o tom, kdo se skrývá pod Vaším zřejmě pseudonymem."
To Vám řeknu naprosto přesně. Jan Zákopčaník. Slunce v duši :-)
Kolego Týři, napsal jste to, co jsem chtěl říci i já.
Paní Kalabisová, občas Vám možná dáváme v diskusi "zabrat". Nezlobte se na "větrem bouří ošlehané námořníky", že občas nemají salonní způsoby. Na druhou stranu ale zkuste pochopit, že některé Vaše příspěvky vyznívají natolik naivně, až jsou občas neuvěřitelné.
V každém případě ale prosím respektujte, že lidé nejsou "hodní a zlí", "pro inkluzi a proti ní", "za svobodu učení nebo za totalitu", atd.
Občas mají prostě někteří jen jiný názor na to, jak dosáhnout podobného cíle jako chcete Vy.
A někteří si prostě myslí, že jdete po špatné cestě.
Často také proto, že už po ní sami šli a ověřili si, že nikam nevede.
Paní Kalabisová.I já mám otázku:
V čem přesně jsou špatné dnešní speciální a praktické školy?
Jakým způsobem poškozují děti, které do nich chodí?
Byla jste se podívat na Jedličkárně nebo Ježkárně nebo praktické škole,abyste mohla hovořit ve prospěch inkluze?
Vážení, já jsem se nijak pro inkluzi v současném stavu nevyjadřovala. Naopak. Stále tvrdím, což jsem zde mnohokrát vyjádřila, že inkluze v současném stavu je nemožná, nepřipravená, nehorázně poškozující jak děti, tak rodiče, tak učitele.
Zde jsem si pouze dovolila vyjádřit také postesknutí nad tím, že nad potížemi všech dětí v tradiční škole už lidé tolik nelamentují. Vždyť hranice mezi LMP a "normálním" dítětem je někdy velmi křehká. Jak má dítě, které není ani hraniční, ale pouze na nižším stupni jakési pomyslné škály schopností ke zvládání vzdělávacích požadavků, zvládat procházet školou s pocitem, že je vždy poslední, nejhorší....Učím mnoho takových, je mi jich líto. Proto se mi stýská po nějakém systému, který by dovolil individuální přístup ke každému. Nadané na základní škole také lituji. Ti zase většinu času sedí a nudí se. Ti ovšem nejsou alespoň předmětem posměchu /většinou/. Proto jsem si jen pokusila představit, jaká že by byla škola, kdyby inkluze fungovala, pro všechny. Vím, že je to příliš finančně náročné, nyní neuskutečnitelné, přesto bych si přála, aby jednou takový stav mohl nastat. O to šlo podle mne i autorovi článku. Děkuji pane Houško.
P.S. Ve svém příspěvku jsem ve spěchu vynechala část vedlejší věty, která výrazně mění význam textu, což možná také přispělo k nedorozumění a zvýšení mezi námi. Omlouvám se.
Oprava: . Ale nechápu, že tolik učitelů stále obhajuje systém - vždyť ten není dobrý ani pro děti,které nebojují s "výrazným" handicapem. Vždyť co to je handicap? Každý z nás nějaký má, proč máme všechno a všechny rovnat do jedné latě? Tu učitelé hned přispěchají s naléhavým "musíme, nepolevíme!", bylo to tak vždy, bude tak i nadále.
ano, a jsem zastáncem demokratického přístupu, věřím v možnosti dítěte najít si vlastní cestu, věřím ve výhody systémů Montessori, Dalton, Freinet, Waldorf a dalších - jsou lidštější než tovární přístup. Nazývejte si mne jak chcete, mé pojmy, dojmy, vjemy a rozum trpí, když vidí nevyužitý potenciál dětí ze vzdoru marnící svůj potenciál ve škole, kde učím.
Mám tento svůj názor podložený empiricky i filozoficky, proto mne zajímá, z jakých pozic zastáváte své názory na nutnost prodlužovat existenci současné podoby tradiční školy vy. Proti Jedličkárně ani praktickým školám nic nemám. V současné době to nejde jinak, lépe. V budoucnu by třeba stálo za to, takové třídy mít ve větších školách na více místech po republice, aby všichni měli k sobě blíž, samozřejmě by si každý měl a mohl vybrat dle svých individuálních potřeb. Jen tak může společnost spravedlivě fungovat.
Přeji klidný večer a krásný víkend.
RK
Člověk píšící pod jménem Renata Kalabisová NENÍ učitelka, a dělá si z Vás prču. Pochopte to už.
Kdo oltáře nevídal, peci se klaní.
Kdo břicho naláduje, rád jazykem šermuje.
Stará česká přísloví
Ta přísloví platí (nejen) pro starší i mladší učitele. Jde o to, co kdo myslí slovy a vyjádřeními, která vyslovuje a píše, a zda přitom má dostatečný rozum (rozlišovací um) a dobrou vůli.
Viz
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/prectete-si-az-jednou-ucitele-procitnou.html
J.Týř
Já se trochu paní Kalabisové zastanu.Představuji si ji jako člověka někde mezi 25-35 lety. To má ještě člověk hlavu plnou snů a ideálů.V té době ,kdy byla naše Sametovka mi bylo také tolik a s kamarádkou jsme snily podobně. O malé školičce na vesnici.Málo dětí, zahrádka, chov králíků,slepiček, drobných zvířátek. Takové propojení školy s vesnickým způsobem života. Všichni se máme rádi, všichni jsme spokojeni. Postupně nás z reality začalo vytrhávat reálné dění - nemáme na to peníze, někteří rodiče se na nás dívali jako cože to hulíme, starosta že jako jo,ale na druhou stranu ty děti přece musí udělat ty zkoušky(a on nebude poslouchat v hospodě, že si hrajeme krmíme králíky). Bylo toho více.Pak jsem šla na mateřskou.A poznala jsem,co je mít vlastní děti.Ideály pomalu odcházely s krutou realitou kolem mě.Když to píšu, usmívám se. Tamyšlenka byla hezká,ale naivní a nesplnitelná. Už jsem někde psala - tyhle věci se dají dělat v uzavřené komunitě - něco jako Amišové v Americe.Vztánout ideu na celou společnost = změnit celou filozofii společnosti. A o to se např. křesťanství pokouší cca 2000 let a jak to dopadá vidíme všichni.A přitom je to tak krásná myšlenka.
Pro naši společnost potřebujeme najít něco schůdnějšího.Ač se to nezdá, ohromnou roli tu hraje vliv peněz nalitých do školství - dávalo by to školám větší svobodu.Také bych zrušila polovinu předpisů, protže jsou nesmyslné a v jiných státech se jimi také neřídí. když už se pořád chceme ohánět těmi vyspělejšími . Práci administrativní - budou dělat sekretářky. Dozory nebudou - práce asistentů.ředitel nebude muset kontrolovat kapacitu vzduchu ve třídách apod. krávoviny. Ani nemusíme měnit myšlení a filozofii. Tím ,že osvobodíme lidi od zbytečné práce, přestaneme po nich vyžadovat nesmyslné věci, jim dáme prostor pro větší chuť do práce, pro většinu určitě.
"Proto se mi stýská po nějakém systému, který by dovolil individuální přístup ke každému"
Věřte paní Kalabisová, že mně se po něm také stýská. Jenže zároveň jsem reálně uvažující člověk a je mi jasné, že i kdyby se rozpočet školství ztrojnásobil pořád by nebylo dost peněz na to, aby státní školství fungovalo na principech systému Montessori či Waldorf. Nikde ve světě není státní školství zafinancováno tak, aby to bylo možné, je to prostě čirá utopie.
A tak kdybychom chtěli na našich základkách zavést nějaký lidštější systém, který by umožnil, že se každé dítě bude vzdělávat podle svých možností a že nebude nuceno v hodinách poslouchat a dělat společně s nadanějšími spolužáky něco, čemu už naprosto nerozumí a připadat si nepatřičně, muselo by se začít propadat. Prostě by děti postupovaly do vyšších ročníků ne na základě věku, ale na základě skutečně solidně zvládnutého učiva. Museli bychom si zvyknout na to, že máme ve třídě děti různého věku, ale podobných schopností. Jenže tato myšlenka je v naší společnosti neprůchozí, protože propadnutí bylo vždy bráno jako určité stigma. Zajímalo by mne, zda je propadnutí tímto způsobem vnímáno všude na světě. Skutečností však je, že Norsko se pyšní tím, že u nich se nepropadá, zatímco v Dánsku propadne během školní docházky 20 % populace.
Opravuji, nejedná se o Dánsko, ale o země Beneluxu a Portugalsko, které jsou na 23 %, a o Francii, kde alespoň jeden ročník opakuje téměř 20 % lidí. Takže každý pátý, a když se rozhlédnu po třídách na naší základce, tak by to docela sedělo i u nás, v každé třídě skutečně sedí pětina dětí, u nichž o zvládání učiva vůbec nelze hovořit a které zbytečně trápíme.
"Proti Jedličkárně ani praktickým školám nic nemám. V současné době to nejde jinak, lépe. V budoucnu by třeba stálo za to, takové třídy mít ve větších školách na více místech po republice, aby všichni měli k sobě blíž."
Až potud mohu souhlasit, ale "aby si samozřejmě každý měl a mohl vybrat dle svých individuálních potřeb", to není a nikdy nebude možné, protože bychom museli mít tolik škol, kolik žáků. Tak nemůže žádná společnost nikdy fungovat.
"Proto se mi stýská po nějakém systému, který by dovolil individuální přístup ke každému"
Paní Karvaiová a paní Adamová, vždyť i u nás jsou státní školy s montessori přístupem? Nebo s prvky montessori, respektujícím přístupem, atd.?
Považuji za štěstí, že do takové školy chodily na první stupeň obě mé děti.
Na druhý stupeň nyní chodí jedno mé dítě do "běžné" státní, a druhé do soukromé montessori.
Vnímám tedy každý den ten rozdíl ve výuce, ale především v přístupu.
Cituji paní Kalabisovou a souhlasím s ní:
"Zde jsem si pouze dovolila vyjádřit také postesknutí nad tím, že nad potížemi všech dětí v tradiční škole už lidé tolik nelamentují. Vždyť hranice mezi LMP a "normálním" dítětem je někdy velmi křehká. Jak má dítě, které není ani hraniční, ale pouze na nižším stupni jakési pomyslné škály schopností ke zvládání vzdělávacích požadavků, zvládat procházet školou s pocitem, že je vždy poslední, nejhorší....Učím mnoho takových, je mi jich líto. ..."
PS: pro přítomné - nejsem učitelka.
Jsem zvědav, jak budeme na základce řešit PO "rozložení studia 1 ročníku na období 2 let". Nikde jsem nenašel, kolik takových rozložení lze během školní docházky udělat.
Kalabisová:
"Jak má dítě, které není ani hraniční, ale pouze na nižším stupni jakési pomyslné škály schopností ke zvládání vzdělávacích požadavků, zvládat procházet školou s pocitem, že je vždy poslední, nejhorší....Učím mnoho takových, je mi jich líto. .."
Adamová:
"A tak kdybychom chtěli na našich základkách zavést nějaký lidštější systém, který by umožnil, že se každé dítě bude vzdělávat podle svých možností a že nebude nuceno v hodinách poslouchat a dělat společně s nadanějšími spolužáky něco, čemu už naprosto nerozumí a připadat si nepatřičně, muselo by se začít propadat. Prostě by děti postupovaly do vyšších ročníků ne na základě věku, ale na základě skutečně solidně zvládnutého učiva. Museli bychom si zvyknout na to, že máme ve třídě děti různého věku, ale podobných schopností."
Nevím paní Eržiko, ale já mám pocit, že jsem vyjádřila v podstatě totéž, co paní Kalbisová, ale z reálnějšího pohledu. A musím Vás ujistit, že je mi těch dětí rovněž líto, a že asistenti jsou jim na úrovni 8. a 9. ročníku houby platní. Těm dětem to prostě "nebere". Asistent může podle mých zkušeností pomoci těžkým dyslektikům, žákům s poruchou pozornosti či ADHD, u žáků hraničních či LMP je to spíše medvědí služba, protože žáci ztratí to základní, co budou v životě potřebovat - samostatnost.
K Vašemu pohledu na Montessori školství jsem zde už jednou citovala ze ŠVP Montessori školy v Pardubicích, kterou jste uváděla v minulých diskuzích jako zářný příklad. Ráda zopakuji myšlenku, kterou ta škola má v části věnované výuce žáků se SVP. Rodiče jsou v ní upozorňování na to, že i když je Montessori systém z principu inkluzivní, jejich škola je zaměřena na intenzivní výuku jazyků. Nabádají rodiče, aby umístění svých ratolestí se SVP na tuto školu pečlivě zvážili. Kulantně řečeno, ale výklad je jednoznačně takový, že tyto děti prostě nechtějí. Je to tedy výběrová škola. Tomu Vy říkáte respektující přístup?
Uvědomte si prosím, že běžná ZŠ by nikdy výběrová být neměla, i když ve větších městech se to ve velkém měřítku děje. Bohužel díky systému RVP a ŠVP, které je možné zaměřit na ledasco v širokém spektru od matematiky až po výtvarnou výchovu, vznikl, doufám, nechtěný efekt, který považuji za největší zvěrstvo v našem školství za posledních 30 let. Velká rozdílnost v úrovni ZŠ, která vzniká naprostou rozdílnou úrovní docházejících žáků, totiž popírá tolik opěvovaný rovný přístup ke vzdělání. Proč by proboha dítě, které má problémy s počítáním, mělo mít jako spádovou školu zaměřenou na matematiku, a proč by dítě, které je patlal, mělo mít jako spádovou školu, školu zaměřenou na VV? Na jinou školu než spádovou při současné přelidněnosti škol ve velkých městech nemusí být přijato a na spádové se bude trápit mezi dětmi nadanějšími na určitou věc, fujtajbl vespolek.
"K Vašemu pohledu na Montessori školství jsem zde už jednou citovala ze ŠVP Montessori školy v Pardubicích, kterou jste uváděla v minulých diskuzích jako zářný příklad. Ráda zopakuji myšlenku, kterou ta škola má v části věnované výuce žáků se SVP. Rodiče jsou v ní upozorňování na to, že i když je Montessori systém z principu inkluzivní, jejich škola je zaměřena na intenzivní výuku jazyků. Nabádají rodiče, aby umístění svých ratolestí se SVP na tuto školu pečlivě zvážili. Kulantně řečeno, ale výklad je jednoznačně takový, že tyto děti prostě nechtějí. Je to tedy výběrová škola. Tomu Vy říkáte respektující přístup? "
Jak můžete paní Adamová z jedné věty v ŠVP vyvozovat tyto závěry?
Jak víte kolik mají žáků s SVP, s asistencí?
Jak víte, jak ve škole k žákům (jakýmkoliv - s SVP, nadaným) přistupují učitelé?
Jak víte, jakým způsobem probíhá zápis?
(Mmch, že je taková věta v ŠVP jsem do té doby, než jste ji vy našla, netušila. Ani mi ji nikdo nepředhazoval při zápisu ani jednoho z dětí.)
K tomu zápisu z webu školy.
B.Bodovací systém do tříd Montessori (spádovost není nutná)
Mateřská škola Montessori nebo Elipsa 3 body
Starší sourozenec na škole v Montessori třídě 3 body
Starší sourozenec na škole v běžné třídě 2 body
Účast rodičů na vzdělávacích akcích Montessori pořádaných MŠ Klubíčko či Elipsa 1 bod
Myslím, že není potřeba komentovat, ať si každý udělá o rovném přístupu ke vzdělání v Montessori škole názor sám.
A další údaje z výroční zprávy
5 asistentů pedagoga - na školu se 4 třídami v ročníku věru nic moc.
Ve třídách Montessori dochází k časté obměně pedagogů ...
?Obrovské rozdíly ve výsledcích testování SCIO v matematice mezi jednotlivými třídami třeťáků?
O vzdělávání žáků s SVP ve výroční zprávě ani slovo, což je u školy, která s těmito žáky údajně výborně pracuje podivné. V naprosté většině výročních zpráv škol tyto informace jsou k nalezení.
Výroční zpráva je navíc formálně i obsahově otřesně zpracovaná.
Montessori je docela byznys. http://www.montessori-brno.cz/cenik.html
K Montessori výšinám přes spáleniště, přes krvavé řeky českého podfinancovaného a dotačně devastovaného veřejného školství - PLÍŽENÍM VPŘED!
Jiří Arnošt von Herbart :))))))
Pane Sotoláři, byznys kvete, pokud se výrobky (služby) kupují. Když bude veřejná škola (zdarma) nabízet vzdělávání například v duchu koncepce M. Montessori, přihlásí tam rodiče své děti jistě raději.
Nabídka vzdělávacích služeb není sama o sobě nic špatného. Na trhu však vzniká ohromná díra. Mnoho lidí chce jiný způsob práce ve škole. To, co sami zažili a co stále vidí, se jim nelíbí. Nabízí se otázka: Proč vzniká tolik soukromých škol? Do jaké míry je to například způsobeno i profesním selháváním učitelů?
Do jaké míry je to například způsobeno i profesním selháváním učitelů?
Ale to jste si to poněkud popletl, milý pane, od reality jsa zřejmě održen. Měl byste se pídit po tom, kdo že to za veřejnoškolní způsob zkompetentňování zodpovídá beze zbytku.
Správně má být:
'Do jaké míry je to například způsobeno i profesním selháváním ředitelů?'
Nekalá soutěž je stav, který nastane, pokud soutěžitel (účastník hospodářské soutěže, ať už podnikatel nebo nepodnikatel) jedná v rozporu s dobrými mravy soutěže a toto jednání je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Nekalá_soutěž
Proč vzniká tolik soukromých škol? Do jaké míry je to například způsobeno i profesním selháváním učitelů? Toto řekl pan Václavík 5. března 2016 23:59.
Proč pan Václavík a další přátelé tzv. angažovaného učení často jen házejí špínu na všechny učitele a nevšímají si přitom podstatných věcí ?
Mám dojem, že přátelé tzv. angažovaného učení se svým provokativním dogmatismem spočívajícím v ignorováním podstatných vlivů (rozpočtové podfinancování a pochybné koncipování veřejného školství a neefektivní využívání dotací) a v současném osočování všech učitelů veřejných škol dopouštějí jednání, které je přinejmenším v rozporu s dobrými mravy :
-Znevažují neprávem všechny učitele a oslabují tím jejich autoritu, což přispívá oslabování pozice veřejných škol ve prospěch škol soukromých i vzniku šikany učitelů ve veřejných školách. Poškozují tím nejen učitele ale nepřímo i žáky veřejných škol.
- Podrážejí tím nohy nejen učitelům a žákům veřejných škol. Podrážejí tím nohy i politikům, kteří usilují o zlepšení těch podstatných věcí.
Pan Kartous už to možná částečně pochopil a svou hloupou rétoriku vůči učitelům veřejných škol poněkud zmírnil. Pane Václavíku, pochopíte to taky?
J.Týř
PS: Pane Václavíku, vy neuznáváte, že státním příspěvkem stát ze státního rozpočtu kupuje služby veřejných i soukromých škol? Probíhá nebo neprobíhá ve školství hospodářská soutěž? Je anebo není školství byznys, ve kterém podnikatelské subjekty zvané soukromé školy soutěží s veřejnými školami?
Pane _Václavíku.
Zřídit si soukromou školu pro mentálně postižené by byla kapitalistická sebevražda. Takže tady nic nevykládejte o tržním prostředí. proto tak kvetou ty neinkluzivní školy a rodiče platí a platiti budou. Rodiče mentálně postižených, kteří jsou často také hraniční nebo alespoň sociálně slabší,ci žádnou školu založit nemůžou.
A dále. ......Do jaké míry je to například způsobeno i profesním selháváním učitelů?... a já se ptám - do jaké míry to selháváním učitelů způsobeno není? A co to je selhání učitele?
Chcete říci, že učitelé sedí za stolem a nudně,stylem uspávače hadů, předčítají z učebnic? Myslím že velká většina učitelů již dávno učí jinak a dobře.A těch pár, kteří se určitě vyskytují, jim to zkazit nemůže (určitě ne v celostátním měřítku).
"A tak kdybychom chtěli na našich základkách zavést nějaký lidštější systém, který by umožnil, že se každé dítě bude vzdělávat podle svých možností a že nebude nuceno v hodinách poslouchat a dělat společně s nadanějšími spolužáky něco, čemu už naprosto nerozumí a připadat si nepatřičně, muselo by se začít propadat. Prostě by děti postupovaly do vyšších ročníků ne na základě věku, ale na základě skutečně solidně zvládnutého učiva. Museli bychom si zvyknout na to, že máme ve třídě děti různého věku, ale podobných schopností."
To už je fakt na hlavu. Proč si myslíte, že chtějí zastánci testování žáky testovat? Aby se právě co nejvíce zajistilo, že se společně vzdělávají podobně nadaní žáci. Aby ti, kterým to myslí abstraktně se mohli věnovat rozvoji exaktních věd na vysoké škole a učili je podobně nadaní lidé s relevantními zkušenostmi a ti, kterým to myslí spíše prakticky se vzdělávali na nějaké praktičtěji zaměřené škole. No a ti, kterým to nemyslí skoro vůbec, aby se vzdělávali v oboru, kde mohou najít uplatnění a být spokojení. Nikdy jsem nenarazil na žáka s Downovým syndromem, kterého by trápilo, že nerozumí obecné teorii relativity.
Celou historií lidstva se jako nit táhne jeden základní princip na kterém je postavena celá moderní společnost. Tím principem je dělba práce. Nikdo dnes nemůže být odborníkem na všechno - to je mimo síly jednotlivce. Už od dob prvobytně pospolné společnosti se lidé snaží specializovat podle svých individuálních schopností a zálib.
Paní Kalabisové je líto těch, jejichž potenciál v té tovární výrobě nedostačuje běžnému tempu, i těch, jejichž potenciál naopak běžné tempo znatelně převyšuje. Ale na druhou stranu je proti testování, ověřování a porovnávání. To je dokonale schizofrenní postoj ukazující v plné nahotě intelektuální potenciál, kterému nevadí vnitřně nekonzistentní a nerealizovatelné utopické ideologie.
Jsem také pro to, aby každé dítě studovalo v prostředí, které odpovídá jeho zájmům a schopnostem. Toho ale skutečně nelze docílit tím, že budeme všechny vzdělávat na jednom místě a jedním učitelem, byť s podpůrnými opatřeními. Individuální výuka je v přímém rozporu s inkluzí. Jediný způsob, jak děti vzdělávat individuálně, je třídit je. Komu není shůry dáno, ten je blbej.
Pokud jde o nějaké Montessori a jiné víry svaté, tak takovým obludnostem bych své děti nikdy nevystavil. Ano, rozumím tomu, že dětem může být tento typ pseudovzdělávání příjemnější. Samozřejmě, že musí být, když se činnosti přizpůsobují dětským přáním mnohem více, než na běžné škole. Je však třeba říci, že až na naprosté výjimky se svět lidem obecně nepřizpůsobuje. 99% těch dětí se bude muset dříve, či později, přizpůsobit trhu práce, zaměstnavateli, finančním úřadům, apod. A tyhle děti s tím budou mít problém. Z mého pohledu produkuje systém Montessori lidi mnohem svobodomyslnější a mnohem nevzdělanější, než běžná škola. Svobodomyslnost je možná dobrá pro nějaké poblouzněné aktivisty, ale už ne pro odborníky v jakémkoliv oboru, protože žádný obor není bez pravidel a bez autorit. Představa, že Montessori vychová Gödela, nebo Einsteina, je lichá. Naopak, největší myslitelé jsou produktem tvrdého drilu. Ono, popravdě, naučit se matematiku, znamená stovky a tisíce hodin počítání.
"Pane Sotoláři, byznys kvete, pokud se výrobky (služby) kupují. Když bude veřejná škola (zdarma) nabízet vzdělávání například v duchu koncepce M. Montessori, přihlásí tam rodiče své děti jistě raději."
Já tedy ani náhodou. Jsem spokojen se tradičním způsobem výuky. Jen bych snad upravil osnovy směrem od vágních kompetencí typu "učení v souvislostech" ke konkrétním znalostem typu "průběh funkce reálného přirozeného logaritmu".
"Nabídka vzdělávacích služeb není sama o sobě nic špatného. Na trhu však vzniká ohromná díra. Mnoho lidí chce jiný způsob práce ve škole. To, co sami zažili a co stále vidí, se jim nelíbí. Nabízí se otázka: Proč vzniká tolik soukromých škol? Do jaké míry je to například způsobeno i profesním selháváním učitelů?"
Problém je v tom, že veřejné školství má jiné cíle, než jednotliví rodiče. Veřejné školství platí daňoví poplatníci a jeho cílem je vzdělávat efektivně a poskytovat záruku toho, že na určité úrovni má žák určité znalosti. Jeho cílem není utratit cokoliv, aby byli všihni spokojení. Je to veřejný statek, nikoliv soukromý. Nemám nic proti tomu, aby vedle veřejného školství existovalo i soukromé, postavené na jiných principech, které si za cíl kladou jiné věci. I takovéto alternativní systémy nechť existují a nechť si třeba kladou za cíl co nejméně stresovat studenty, co nejméně je zkoušet a vzájemně porovnávat. Nechť si klidně učí v souvislotech, nebo bez souvislostí, to je mi celkem fuk. Ale neexistuje důvod, proč by tento typ alternativy měli platit daňoví poplatníci, pokud neexistují relevantní studie o kvalitě jejich výstupů. Nejedná se o veřejný statek, který přináši nějaké pozitivní externality společnosti jako celku, jedná se čistě o statek soukromý. Pokud někdo své dítě nebude chtít vzdělávat vůbec, ať si ho dá do klidně do klubovny hráčů počítačových her, ale ať na to nechce dotace od ostatních.
Soukromých škol vzniká hodně proto, že ty veřejné jsou více a více ničeny. A inkluze je dorazí úplně. A navíc soukromé školy jsou placeny z velké části z daní, což považuji za nepřípustné. Jedná se o další tunel do státního rozpočtu a navíc ještě tunel, jehož výsledkem bude sociální a ekonomická segregace na celonárodní úrovni. Profesní selhání učitelů, když už v jednotlivých případech nastává, je něco, čemu se nelze obecně vyhnout v žádném systému. Systém extrémně podfinancovaný, špatně řízený, v němž je chaos a v němž ti nejméně zdatní brání ověřování jeho výstupů (z pochopitelných důvodů), vede pochopitelně k negativnímu výběru (adverse selection), jehož prostřednictvím stoupá míra tohoto individuálního selhávání. Systém se stává nestabilním. Chybí učitelé a tak ředitelé, na něž byla převedena odpovědnost za fungování školy, berou každého, kdo má alespoň jednu ruku a jednu nohu. Tragédie. A těch pár tisíc učitelů tělem i duší, kteří každý den dřou a drží ten systém nad vodou, jsou akorát neustále napadáni, osočováni, vysmíváni, přehlíženi. A to těmi, kteří učit neumí, nikdy neučili a problému vzdělávání nerozumí - právníci, mediální "odborníci", vedoucí komunikace, komentátoři, pochybní "novináři", specialisté typu Laurenčíková a Klusáček, apod.
Když už jsem u toho, já měl na gymnáziu jednoho kolegu ve třídě. Už jsem o tom kdysi psal. Byl jedním z nejhorších ze třídy. Z matematiky propadal, protože jí prostě nerozuměl. Dlouhé háro, na odpoledky chodil nezřídka pod vlivem. Jako kamarád nebyl úplně špatný, snad nebyl ani nijak zlý. Zato ale měl chybu výslovnosti. Jaký byl můj šok, když jsem po deseti letech zjistil, že tato osoba je jedním z redaktorů Lidových novin, který komentuje dění na politické scéně a vede rozhovory s prezidentem republiky (tehdy ještě s V. Klausem). komentátor, redaktor, novinář - bez vysokoškolského vzdělání. A mám dojem, že tento typ "myslitelů" je přesně z té skupiny, která teď tak vehementně vystupuje proti testování, proti ověřování výstupů, pro alternativy ve školství. Kartous je to samé, i když ten tu vysokou školu nakonec nějak uhnal, byť přiznává, že ho několik let na žádnou nevzali. Jak mohou tito lidé mít vliv na vzdělávání třeba nových lékařů, biochemiků, fyziků, chemiků, matematiků, techniků? Jak mohou žvatlat do toho, jak má být vyučována a provozována skutečná věda?
Kde berou tu drzost? Řekl bych, že přesně v tom systému výuky, který prosazují. Jak může Kartous vědět, že matematiku je třeba se opravdu tisíce hodin učit, když se v ní sám dostal k procentům a jinak pouze pracoval na školních projektech, diskutoval o uprchlících a tříbil svoji kompetenci porozumět triviálnímu textu? jak může vědět, že je hloupý, když mu nový, progresivní způsob výuky, dbající na využívání nejnovějších poznatků v neurovědách, neumožnil se setkat s problémem, který by nedokázal vyřešit, protože se prostě s ničím obtížným setkat nemusel, pokud sám nechtěl? Systém umožňující si neprozkoumat vlastní limity a umožňující blbcům žít v přdstavě, že jsou velikými mysliteli a vzdělanci, je systém špatný. Neumožňuje lidem si nastavit adekvátní cíle - mimojiné.
Pane Doležele, sám bych to nenapsal lépe.
V mnoha bodech naprosto přesné.
Možná by stálo za to, vystřihnout poslední komentáře jako samostatný článek.
Já jako prostý rodič dvou žáků druhého stupně ZŠ vidím toto:
Dítko přijde z "běžné" (matematické třídy velké sídlištní) školy. Prohlásí, že má dvojku z češtiny, jedničku z dějáku a čtýru z chemie, protože jim dal něco jiného do písemky než říkal. Po jídle jde napsat úkoly a učit se (tj. ze sešitů se nazpaměť naučit zápis - vyzkouším ho), aby dostalo "dobré" známky.
Dítko přijde z "alternativní" školy. Prohlásí, že ve škole to bylo dobrý, probírali Antarktidu, rozdělávali oheň na sněhu, pak pracovalo s klukama na mapě výskytu zvířat v Antarktidě, a že odpoledne ve fyzice měřili teplotu a zapisovali ji do grafů. Na druhý den má mít teplé oblečení - prý budou rekonstruovat postup polárních expedic, když konečně napadl sníh. Večer čte nahlas knihu (úkoly nemají) - jsme na tom domluveni se školou vzhledem k dys-.
Pan Doležel:
Myslím, že máte svatou pravdu, navíc ještě dobře formulovanou.
Paní Eržika:
Zrovna z chemie toho žák asi mnoho nevymyslí, takže nezbývá, než se ty vzorečky naučit, aby mohl dobře chápat další učivo. Rozdělávat sníh na ledu může být docela zábavné a může si zkusit třeba o víkendu s rodiči, i když nevím, k čemu mu to bude.
No hlavně se všechna ta dítka ze škol,kde se jim tak hezky přizpůsobuji budou hrozné divit,až nastoupí na vysokou nebo pak do práce.Neco jako: Je a vy se mě už nebudete přizpůsobovat?A partner se asi taky nebude na 100%prizpusobovat.A svět se taky nebude přizpůsobovat.Prekvapko!!!!!!
Hlavně potom musíme zrušit testování a jednotné přijímací zkoušky, abychom náhodou nezjistili, že běžný žák z té školy, kde se mu maximálně přizpůsobovali, umí úplný pendrek.
Zdůrazňuji běžný žák, průměrný.
Nikoliv aktivní žák angažovaných rodičů, kteří pro své dítě hledají alternativní výuku. Ono totiž alternativní výuku dnes hledají především rodiče, kterým na jejich dětech záleží. Sice mohou mít zmatené názory a nesmyslné informace, ale samotný fakt, že se rodiče aktivně zajímají má rozhodující vliv na studium žáka.
Jenže nás musí zajímat také to, jaké výsledky má žák, jehož rodičům je jeho vzdělávání úplně ukradené.
"a učit se (tj. ze sešitů se nazpaměť naučit zápis - vyzkouším ho), aby dostalo "dobré" známky. "
Vzhledem k dlouhodobě se opakujícím lžím mi nezbývá než se pouze zeptat:
Jste paní Eržiko opravdu tak blbá nebo jenom zaplacená?
Paní Eržiko,
mé děti taky chodí domů, napíší si úkoly a učí se (já je nezkouším, nevím, proč bych to měla dělat).A jim to vůbec nepřijde divné a blbé - jsou ve druháku na gymplu.Nyní zpracovávají téma na soutěž zvanou Prezentiáda - Co si odnáším ze školy. Byla jsem docela zvědavá, jak to pojmou.A představte si, že to pojali úplně jinak, než vy. Berou vzdělání jen jako součást procesu s názvem ŽIVOT , se kterým se musí (MUSÍ ZDŮRAZŇUJI) poprat. Chápou, že musí mít nějaké poznatky, aby mohli dále studovat a způsoby učení svých kantorů VŮBEC neřeší. A že mají různé týpky. Přesto to vzali prostě tak, že i kantoři jsou lidi, že se lidmi budou setkávat celý život, že s jakýmkoli člověkem se musím umět dohodnout a pracovat s ním a zkoumáním, jestli to je dobře nebo blbě ztrácím drahocenný čas, který využiju k hraní na kytaru, malování nebo vedení skautu.
Dobrý den všem, Zkoušela jsem přečíst tu dlouhatánskou diskuzi, ale úplně se mi to nepodařilo, snad nebudu opakovat, co již bylo řečeno. Naše školství mne opravdu trápí už mnoho let. Otec mých dětí má několik dys a oba moji synové to zdědili. Jednomu je 21 a studuje vyšší odbornou, druhému 17 a je na obchodní akademii. Mladší měl výbornou učitelku celý první stupeň, skoro celý druhý stupeň ji chodil o přestávkách navštěvovat, měl ji opravdu rád. Školství je o lidech, o jejich přístupu k dětem, ať jsou takové nebo makové. Systém dobrý není, tím si jsem jistá - příliš informací, málo logiky, na aplikování základních pravidel je málo času, protože se učitel či osnovy (nevyznám se v tom, nejsem pedagog) ženou za kvantitou, nikoli za podstatou, základy, logikou. Je to škoda. Nevím, kdy jsem na to přišla, ale školní docházku kluci přežili snad alespoň trochu v pohodě, když jsem zaujala postoj: vyberme, co je třeba umět na vždycky, ne pro příští hodinu, vynechme, co se dá vyhledat, zapamtuj si kostry a zbytek zkus vymyslet, neboj se formulovat a komunikovat, říkej svůj názor, nebaví tě předmět? co se dá dělat, všechny Tě bavit nemusí, co ale musíš - vyjít s učitelem, slušně se chovat, zbytek se dostaví. Asi to vždycky nejde, píši to jako svou vlastní zkušenost, která zdá se, vyšla. Pak jsem měla na paměti, že žádná škola nestojí za pochroumané vztahy mezi mnou a dětmi. Výsledek v podobě známky za to nestojí. A snad poslední poznámka: diskuze je o školství, to beru, ale to je jeden ze dvou stěžejních vlivů a já si myslím, že ten stěžejnější jsme my rodiče. Školství nepřepereme, není v našich rukách, ale sami sebe ano. Zkusme dát dětem kvalitní podněty, informace, zážitky, dejme jim náš čas. Mé dítě také vysedává u PC, ale dělá i jiné věci. Vážím si práce učitelů, nemají to lehké. Děkuji všem, kteří v dětech vidí lidi s jejich pořebami, nedokonalostí, mějte hezké jarní dny. Renata
Jenom si představte, jak by to vypadalo, kdyby někdo tu Vaši větu zjednodušil:
Systém dobrý není, tím si jsem jistá - (nevyznám se v tom, nejsem pedagog).
:-)
Nic ve zlém.
Děkuji paní Buriánové za její příspěvek. Rodina ani škola to nemají dnes lehké a je dobře slyšet se navzájem. J.Týř
Moc pěkný článek.
Mimochodem jsem dnes na EDUINu narazil na pozvánku na konferenci o inkluzi.
www.skolaprovsechny.cz
Mohl by mi prosím někdo vysvětlit proč se tak prosazují norské granty? Jsou přínosné?
Děkuji
Okomentovat