České učitelky a učitelé se musí vyrovnat se schizofrenií požadavků, které na ně stát klade.
Z článku Tomáše Feřteka v RESPEKT.cz vybíráme:
Ve skutečnosti jednotné přijímací testy - a ještě víc průmysl přípravy na ně - pouze przní skutečnou vzdělanost, protože ji omezují na trénovatelné a snadno testovatelné položky. Podobné testy leží učiteli v cestě v páté, sedmé, deváté třídě a u maturity. A pak si vysokoškolští učitelé i zaměstnavatelé dokola stěžují, že absolventi neumí obhájit svůj názor, převzít zodpovědnost za to, co dělají, přemýšlet o problému a efektivně hledat jeho řešení. Ještě než kývnete, že to si také přesně myslíte a že testování by mělo být přísnější, zkuste vzít na vědomí, že žádáte více toho stylu výuky, který ve skutečnosti ten současný stav způsobil. A jen tak mimochodem, vy si ze školy pamatujete, co jsou to předložky nevlastní? A k čemu tu znalost užíváte?
Přečtěte si: Jednotné přijímací testy przní skutečnou vzdělanost
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
37 komentářů:
Podobné testy leží učiteli v cestě v páté, sedmé, deváté třídě a u maturity.
Tomu nerozumím. Proč by měly podobné testy ležet v cestě učiteli? Leda snad učiteli budoucímu. Ale kdo má dnes jasno o svojí skutečné profesi už na základní škole?
A největší sranda na tom je, že přijímačky prožívají nevíc Feřtekové a novináři. Učitelé a rodiče už moc ne, protože ví, že se dneska na maturitní obor dostane i propadlík. No a děcka? Ta to nehrotí už vůbec. Mezi deváťáky panuje naprostá pohoda. Takže přeji panu Feřtekovi ještě mnoho bezesných nocí prožitých v obavách o dětičky a o úroveň našeho školství. Aspoň, že se najde někdo, kdo má o naše školství obavy.
A co říkáte, pane Feřteku, na scioprůmysl?
A nemají stejně prznící efekt i další testy? Třeba PISA?
Prznící efekt mají především takové testy, jako loňské počítačové niqes testy na přírodovědnou gramotnost, kdy žáci neměli k dispozici ani papíry a tužku. Žáci pak nezvládli ani vcelku jednoduché úlohy, u kterých stačilo si něco načmárnout. Třeba výpočet nebo chemickou rovnici. Proti takové pakárně jsou přijímačkové testy slabý odvar.
Nový Feřtekův výplod jen potvrzuje skutečnost, že autor by nedokázal napsat objektivní text, ani kdyby se o to snažil. Před časem vytáhl kdesi ze školních webů školní pracovní list, aby na mizerné práci některého konkrétního učitele z konkrétní školy ukázal údajnou mizérii Cermatu. Dnes tento postup zopakoval pomocí ukázky z Lidových novin. Nejhorší je, že je to postup sice primitivní, ale na spoustu lidí zabírá. Nikdo nepřemýšlí o tom, že ve skutečnosti je podobná (L)lidová tvořivost jen důvodem pro to, aby byla nahrazena testem, který vzniká tak, jak vznikat má. Pak už Feřtekovi projdou i vyložené lži typu, že centrální testy jsou založeny na pravopisných chytácích a výjimkách. A málokdo si uvědomí, že připravované přijímačkové testy jsou tak jednoduché, že se v nich žádné nadané, ale ani průměrně nadané dítě "neutopí". A vůbec, co bych se rozčiloval... dnes už bohužel tradiční "expertní" špína.
No jestli ty testy opravdu przni vzdelanost, tak proc proboha nezabranili Fertekovi ve skladani takovych testu? Ted je zprznene vzdelany a zacina to byt videt!
A proč kvůli tomu idiotovi Feřtkovi ještě przníte češtinu? Copak feřtek je vzor skloňování? Češtináři, proberte se už konečně. Když mi to vysvětloval diskutér krtek (i ty krteku), že prý podle vzoru "mastek", a vůbec, čeština že prý nerada shluky souhlásek, smíchy jsem zkoprněl a za trest jsem si stokrát napsal mastekem na prkno: "Strč prst skrz krk".
Pane Novotný, přiznejte mi právo na omyl, jsem jen pouhým nosičem vody v oblasti přírodních věd. Navíc se kaju a omlouvám. Wiktionary: mastek a aztekium.pl Vám dávají za pravdu.
Paní Adamová, ujišťuji Vás, že můj deváťák nemá pohodu. Chodí na dva přípravné kurzy na CERMAT přijímačky (sám si sehnal). Do kurzu na gymplu se přihlasovalo kdysi v prosinci v neděli večer a během pěti minut byla všechna pořadová čísla na kurz rozebraná. Do pololetí se učil i něco dalšího - aby měl body za známky, nyní se učí jen na přijímačky...
(sám si sehnal)
Šikovný chlapec. Květen, červen si odpočine, a pak na střední škole až do čtvrťáku. To se do pololetí bude možná učit pro body na přihlášku na vysokou, a pak něco lehce k maturitě. Když opráší sešity ze základky, dá i tu povinnou matiku.
Prznící efekt mají především takové testy, jako loňské počítačové niqes testy na přírodovědnou gramotnost,
My budeme letos zkoumat sociální gramotnost. To jako že vím, že se to nesmí, ale stejně toho hajzla nakopnu, protože se zrovna nikdo nedívá. Říkal taťka, že když se nedívá rozhodčí, tak mu to mám oplatit.
Pane Feřtek, protože neexistuje kontrola výstupů vzdělávacího procesu, proto nejsou schopni absolventi odpovědné práce! Pokud je to nenaučili rodiče, tak ve škole jen zlenivěli a zvykli si, že jim všechno projde.
Pane Feřtek, protože neexistuje kontrola výstupů vzdělávacího procesu, proto nejsou schopni absolventi odpovědné práce!
Zajímavé, tvrdíte tedy, že učitelé potřebují kontrolu výstupů, aby učili tak, aby byli absolventi schopni odpovědné práce? To jsou ti učitelé pěkní flákači, teda.
Nepřidáme ještě i kontrolu vstupů, co?
Plně kvalifikovaný pedagog
Osnovy ŠVPRVP,
Předepsaná metodika
K nim na míru šité učebnice a pracovní sešity
V každé třídě kontrola výstupů přes počítač v monitorovaném prostředí
Jenom ty děti ne a ne být stejné. Nevadí. Přizpůsobíme, poměříme, vytřídíme, zobjektivizujeme, zcentralizujeme a vypustíme zkompetentněné na nic netušící populaci.
"Paní Adamová, ujišťuji Vás, že můj deváťák nemá pohodu. Chodí na dva přípravné kurzy na CERMAT přijímačky (sám si sehnal). Do kurzu na gymplu se přihlasovalo kdysi v prosinci v neděli večer a během pěti minut byla všechna pořadová čísla na kurz rozebraná. Do pololetí se učil i něco dalšího - aby měl body za známky, nyní se učí jen na přijímačky..."
Jejda, jejda paní Eržiko, to je mi ho opravdu líto. Ale představte si, že naši deváťáci v pohodě jsou, protože příprava na přijímačky je na naší škole součástí výuky, jak také jinak, od toho snad také učitelé na škole jsou, aby se postarali o znalosti svých žáků na výstupu. Že vy toho vašeho staršího nemáte na Montessori? Až půjde k přijímačkám ten Váš mladší z Montessori, tak určitě bude úplně v pohodě.
"Feřtekovi" je jeden ze dvou přípustných tvarů.
"Feřtekovi" je jeden ze dvou přípustných tvarů.
Jediný přípustný Feřtekův tvar je 'blob'. Viz
'Datový typ blíže nespecifikovaných binárních dat v databázi.
Explicitně vyjadřuje, že databáze nemá informace o tom, jak jeho obsah interpretovat.'
Vaše komentáře jsou jistě zajímavé, jen nikde nenacházím žádný argument, že by kolega Feřtek neměl pravdu. Podle mého ji má, a to je možná to, co mnohým nejvíc vadí.
A co se týká "scioprůmyslu", ano na těchto rozhodnutích státu se dá dobře vydělat. Není to ale naše rozhodnutí, a není to ani nic, co by nás těšilo. Pokládáme ovšem za celkem ze čestné a morální, pomáhat rodičům a dětem, řešit jejich problém. My jsme ten problém ovšem nezpůsobili.
Ostatně. jak si mnozí již všimli, jsem odpůrcem jednotných přijímacích zkoušek (nějak se musíte vyrovnat s tím, že jsme odpůrcem něčeho, na čem bych mohl vydělat).
A ještě poznámka: Ty pitomé úlohy, co kolega Feřtek uvádí, rozhodně nejsou ze Scia, a dokonce ani z Cermatu.
Pane Šteffle, pokud nenacházíte argumenty, tak to jste úplně slepý nebo neumíte číst. I když u vás člověk nikdy neví - považovat za čestné a morální vydělávat na něčem, s čím nesouhlasím, to je filozofie, s níž by měli slušní učitelé zásadní problém.
ad Eva Adamová, 31. března 2016 9:02
Jejda, jejda paní Eržiko, to je mi ho opravdu líto. Ale představte si, že naši deváťáci v pohodě jsou, protože příprava na přijímačky je na naší škole součástí výuky, jak také jinak, od toho snad také učitelé na škole jsou, aby se postarali o znalosti svých žáků na výstupu. Že vy toho vašeho staršího nemáte na Montessori? Až půjde k přijímačkám ten Váš mladší z Montessori, tak určitě bude úplně v pohodě.
Paní Adamová,
i když odhlédnu od hnusné jízlivosti vašich dvou posledních vět, musím konstatovat, že mně je naopak líto žáků vaší školy. Pokud je tedy ve škole připravují na stejné přijímačky jako ty novinové testové úlohy, o nichž píše kolega Feřtek.
Nevlastní předložky musejí být pro vaše páťáky zážitkem, na který jistě rádi zapomenou hned vzápětí po přijímačkách.
Nacvičujete se svými žáky kvůli přijímacím zkouškám podobně hloupé úlohy v matematice?
Třeba ty slovní, podle kterých hospodář nejprve počítá celkový počet nohou králíků a slepic na dvoře, pak spočítá celkový počet exemplářů obou druhů na dvoře a nakonec řeší soustavu dvou rovnic o dvou neznámých, aby zjistil, kolik z nich je králíků a kolik slepic?
Všichni budoucí zemědělci to jistě umějí -- co by se jim taky z matematiky hodilo víc, že? Touto úlohou ostatně argumentoval před časem Martin Odehnal proti inkluzi...
Opakuji pro ty, kteří se tváří, jako by nepochopili:
(Feřtek) dnes tento postup zopakoval pomocí ukázky z Lidových novin. Nejhorší je, že je to postup sice primitivní, ale na spoustu lidí zabírá. Nikdo nepřemýšlí o tom, že ve skutečnosti je podobná (L)lidová tvořivost jen důvodem pro to, aby byla nahrazena testem, který vzniká tak, jak vznikat má.
Jako středoškolský učitel matematiky potřebuji, aby žáci znali, chápali a uměli počítat se zlomky, chápali, že existují iracionální čísla, pracovali s nulou a s výrazy s neznámými. Bohužel to 2/3 z nich neumí. Jak by pomohlo zrušení jednotných přijímacích zkoušek?
Kritizuje pan Feřtek trh s testovacími úlohami nebo testování samotné? A co si představuje pod požadovanými kompetencemi z matematiky?
Tak. Zlomky, procenta, úměrnosti. V záchvatu nezřízené euforie ještě ten sínus by šikl.
Za sebe bych k nule přidal ještě i jedničku.
Kdo a jak przní české školství?
S nástupem tzv. čerpání EU dotací se myslím cca od roku 2002 resortní instituce (MŠMT, VÚP, NÚOV, pak NÚV a NIDV) stávaly postupně čím dál víc takzvanými "čerpači EU dotací" a to i na úkor plnění některých svých základních povinností. Jejich koncepční, informační a osvětově mediální činnost se tomu "čerpání" zřejmě až moc podřídila. Skutečný přínos některých tzv. systémových vzdělávacích projektů je přitom myslím dost pochybný.
Informační servis a vzdělávací a pedagogická osvěta ze strany resortních institucí je v posledních cca 12 až 14 létech myslím nedostačující. Iniciativu ve vzdělávací, v často i nepedagogické osvětě a v informačním zpravodajství o vzdělávání myslím vlastně postupně převzala nevládní organizace Eduin. Kdo tomu nevěří, ať se podívá na stránky a rozsáhlá zpravodajství a mediální "osvětu" Eduinu a porovná to s informačním servisem a mediální osvětou MŠMT, NÚV a NIDV po stránce informačního a mediálního obsahu i rozsahu. Kdo tomu nevěří, ať si znovu poslechne vystoupení zástupce Eduin na podzimní konferenci MŠMT Budoucnost pro školu, kde zástupce Eduinu prohlásil nevládní organizace za tzv. hybatele pokroku ve vzdělávání. Kdo tomu nevěří, ať se podívá, jak často komentují události ve školství představitelé Eduin a jak často tam vystupují pracovníci MŠMT a jím řízených institucí, kterým to vlastně ze zákona a z titulu jejich poslání (vyjádřenému ve zřizovacích listinách a dalších dokumentech) přísluší.
Výše uvedené považuji za dost skandální projev rezignace resortních institucí na důležité části jejich poslání a za jakési "vyklizení pole" ve prospěch nevládní organizace Eduin. V důsledku toho myslím roste i opovážlivost Eduinských představitelů jak vůči školám, tak i vůči resortním institucím. Myslím, že by s tím měli paní ministryně a na základě jejího pokynu i pracovníci MŠMT a jím řízených organizací neprodleně něco udělat.
Doufám, že bude proveden důkladný nezávislý audit účelnosti a efektivnosti využívání EU dotací i s ohledem na výše popsaný názor na rezignaci resortních institucí a vyklizení pole v informačním servisu a mediální osvětě ve prospěch nevládních organizací vycházející i z otázek "Proč například NÚV a NIDV nezveřejňují dostatek průběžných informací k systémovým koncepcím MŠMT a nepořádají k nim dostatečný počet doprovodných akcí pro školskou veřejnost? Proč NÚV např. nezveřejňuje týdenní přehledy dění ve vzdělávání a nepořádá častěji informační semináře a konference pro pedagogickou veřejnost? Proč to za MŠMT, NÚV a NIDV mnohdy vlastně dělá Eduin a proč to dělá tím způsobem, jakým to dělá?"
Proč MŠMT neinformuje řádně veřejnost o svých koncepcích a přenechává tím zbytečně iniciativu a příležitost k mnohdy i vulgární kritice nevládním organizacím? MŠMT a jím řízené organizace se snad už vzdaly těchto svých základních funkcí a dají si líbit, že jsou společně s učiteli osočováni z prznění škol a podobných věcí?
Vážení pracovníci MŠMT a jím řízených organizací, nevadí Vám, že představitelé Eduin o Vás mluví tak, jak o vás mluví? Przníte nebo neprzníte české školství?
J.Týř
Pane Botlíku podobné kecy od člověka, který viděl deváťáka sotva z rychlíku, směrem k člověku, který vyučuje matematiku téměř třicet, jsou poněkud trapné.
A že jsem poněkud jízlivá k paní Eržice? Divíte se? Napřed tady v různých diskuzích opěvuje alternativní školy všeho druhu a pak své děti cpe do přípravných kurzů všeho druhu, jejichž organizátoři vydělávají a blbosti lidí, kteří ani neprojeví snahu důvěřovat učitelům školy, na kterou jejich děti dochází. Přečtěte si příspěvek Šteffla o tom jak "považuje za čestné a morální, pomáhat rodičům a dětem". Nezlobte se na mne, ale takovým kecům se směji až se za břicho popadám. Prostě jde o čirý byznys se vším všudy, mnohdy na úrovni šmejdů.
Bylo by možné hájit výuku "větného rozboru" z pozic filosofie (jazyka), případně jako jakousi bránu do formální logiky? Podle tohoto pojetí by mohl být jazykový projev, text, interpretován ve dvou rovinách:
1. pochopení smyslu a obsahu řeči. K tomu je dobré vědět, znát reálné věci o kterých se mluví: "čitel/ka má žáky naučit vnímat text, řečí i písmem vyjadřovat to, o čem přemýšlí" ... a přemýšlíme o reálně, vně jazyka existující věci, to na co lze "ukázat".
2. pochopení a reflexe samotné struktury jazyka. Tušit, že o samotné formální struktuře jazyka lze vést debatu prostřednictvím pojmů, které vně jazyka neexistují - třeba "pomnožná podstatná jména" . Například ukázat na fakt, že ačkoliv máme nekonečný počet vět vypovádající o našem "přemýšlení", lze tyto věty formálně-logicky popsat pomocí relativně malé a uzavřené (?) množiny speciálnícch pojmů.
Myslím, že "větný rozbor", pokud je dobře vyučován, je jakýmsi torzem právě budoucího možného pochopení existence formální logiky. Pokusím se o analogii s fyzikou a matematikou: asi všichni vzpomeneme na vzorečky pro rychlost (v) a dráhu (s), zrychlení (a) a čs (t): v=v0+at, s=s0+vt. Někteří možná víme, že okamžitá rychlost v čase t0 je první derivací dráhy podle času. Pojem "derivace" je ve "Feřtekově světě" stejně neužitečný jako vědět co jsou "předložky nevlastní". Obojí popisuje syntax matematiky, či jazyka, ne nějaký vnější fenomén (pohyb, vzdálenost, židli...)
Je logické, že "větný rozbor" Feřtek nemá rád, protože jako novinář, ( +dramaturg a scenárista) používá jazyk jen určitým "mocenským" způsobem / diskursem (tak, jak je popsán v bodě 1): "A pak si vysokoškolští učitelé i zaměstnavatelé dokola stěžují, že absolventi neumí obhájit svůj názor, převzít zodpovědnost za to, co dělají, přemýšlet o problému a efektivně hledat jeho řešení." Feřtek je podobný lidem, co neocení krásu antické sochy a její torzo chápou výlučně jako stavební materiál. A "krása" přece zaměstnavatele na rozdíl od "výkonu" nezajímá.
ad Eva Adamová, 1. dubna 2016 9:59
Paní Adamová, asi jste si toho nevšimla: neptal jsem se vás, zda matematiku vyučujete dlouho, ale zda ji vyučujete dobře. To totiž vůbec není totéž.
Dovolím si tedy interpretovat vaše milá slova tak, že podobné úlohy, jako je ta o počtu nohou na dvoře, představují pro vaše žáky v matematice denní chleba. A nejspíš nejen pro ně.
Před několika dny jsem dostal výsledky žáků ukončujících základní vzdělávání. Šlo o test Kalibro z matematiky a namátkou uvedu tři.
Forma na dort s kruhovým dnem má průměr 22 cm a výšku 10 cm. Kolik litrů těsta musíme připravit, abychom jím naplnili formu z jedné poloviny?
Úlohu vyřešilo správně pouhých 19 % žáků.
Když žáci vybírali nerovnosti, které platí pro VŠECHNA reálná čísla x,
vybralo 53 % žáků nerovnost x na druhou >= x
a 26 % žáků vybralo dokonce nerovnost x/100 > 0,01x .
Asi jim to počítání králíků a slepic na dvoře vlezlo na mozek...
Žáci netvořili reprezentativní výběr (není v možnostech projektu Kalibro něco takového zajistit), bylo jich však 4 319.
ad Ondrej Capek, 1. dubna 2016 12:26
Výše uvedené je v jistém smyslu také odpovědí na vaši reakci, které myslím rozumím. Z naprosté většiny žáků v povinném vzdělávání nebudou absolventi bohemistiky ani studia nějakého jiného jazyka. Budou jazyk užívat především ve smyslu, který jste označil číslem 1. Chápu, že kdyby uměli o jazyku přemýšlet ve smyslu označeném číslem 2, mohlo by jim dokonce pomoci užívat ho mnohem lépe ve smyslu 1.
Tradiční výuka však bohužel klade na 2 takový důraz (navíc často zcela nepřiměřený jak věku žáků, tak reálným možnostem a zájmům naprosté většiny z nich), že nejen nemůže být úspěšná ve smyslu 2, ale dokonce jim znechucuje i vzdělávání ve směru cílů, které jste zařadil pod číslo 1.
V češtině, v matematice, ...
"Forma na dort s kruhovým dnem má průměr 22 cm a výšku 10 cm. Kolik litrů těsta musíme připravit, abychom jím naplnili formu z jedné poloviny?"
A Vám je líto, že sám jste na straně těch 81% ? Chcete peníze na tabulky nebo potřebujete poradit s převodem?
Nebo nevíte kterou polovinu, jestli tu horní nebo dolní?
Nebo chcete znát smáčivost těsta?
Ale to určitě né, vy jste lišák - PROSTĚ NEMÁTE RÁD DORTY!
Abychom se s O. Botlíkem jako obvykle nedostali někam daleko od základního faktu - Tomáš Feřtek hrubým způsobem překrucuje skutečnost.
Na rovinu pane Botlíku, já mám pocit, že úlohy se slepicemi a králíky vlezly na mozek Vám (když už urážíte mne, odpusťte si alespoň urážení dětí, které pravda nemůžou, co se týče inteligence dosahovat vašich kvalit), protože Vaše úloha s dortovou formou z Kalibra je v podstatě podobně stupidní a slavné karnevalové čepičce nesahá ani po paty, protože ta alespoň testovala praktické myšlení studentů.
A Vaše podivování se nad "Když žáci vybírali nerovnosti, které platí pro VŠECHNA reálná čísla x, vybralo 53 % žáků nerovnost x na druhou >= xa 26 % žáků vybralo dokonce nerovnost x/100 > 0,01x" jen a jen dokazuje to, co jsme Vám už psala, že skutečné deváťáky s jejich intelektuálními schopnostmi jste viděl tak maximálně z rychlíku.
Poznámka na závěr - úlohy se slepicemi a králíky nepoužívám od doby, kdy se v hypermarketech začala prodávat kuřata se čtyřma kýtama, asi by to děti mátlo a mohlo by to dopadnout jako s onou karnevalovou čepičkou.
Králík má čtyři kýty. Pravda, přední jsou menší, ale "matematizovat" by to šlo.
Paní Adamová přešla poznámku, kterou jsem opatřila svůj příspěvek, a kterou tuším okomentoval pan Pytlík: "sám si našel".
Protože ve škole, v kolektivu vrstevníků na běžné škole, je to již od loňského roku jediné téma: body k přijímačkám. Bez kurzů by měl pocit, že se nepřipravuje dostatečně - takto jim je ve škole prezentováno. Chodí všichni ze třídy.
Jo, ještě sbíral body za mimoškolní činnost, to se taky počítá.
Předměty mimo přijímačky jsou jen výplň, kterou je nutno přežít...
Mě to přijde nesmyslné...
Paní Eržiko, musím vás ujistit, že nemluvíte o běžné škole a zřejmě ani o běžných rodičích. Asi nepůjde ani o běžné střední školy. Je otázka, kdo tomu všemu bere smysl.
Předměty mimo přijímačky jsou jen výplň, kterou je nutno přežít...
Nebýt přijímaček, byly by jen výplní i ty přijímačkové předměty.
Nico Pytlík: jeden z mnoha důvodů, proč hledat "jinou" školu...
Vyplňovači vyplňují kdekoli.
Okomentovat