Normální je různorodost. Z této myšlenky vychází vzdělávací systémy většiny skandinávských zemí, v nichž inkluzivní vzdělávání funguje již od devadesátých let. O svých zkušenostech s inkluzí hovořili na páteční konferenci v Praze experti z Norska a Islandu, kde prakticky neexistují speciální školy. Podle expertů se Česko může na severu inspirovat.
Z článku Zdenky Trachtové v iDNES.cz vybíráme:
Systém veřejných speciálních škol pro handicapované děti v Norsku prakticky neexistuje. Do škol společně chodí zdraví žáci, děti s různými zdravotními handicapy, včetně vážných vad zraku a sluchu, mentálně handicapovaní žáci i děti, které se teprve učí norsky.
„Žák je zkrátka žák bez ohledu na jeho speciální potřeby nebo původ. Cílem je vychovávat z každého dítěte plnohodnotného občana,“ vysvětluje Marcus Sander Kathrud ze školy Aronsløkka, která integruje sedm procent dětí s různými handicapy, přičemž některé z nich tráví část vyučovacích hodin v oddělených speciálních třídách se speciálními pedagogy.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
DISKUSE
Témata článků
1:1
(22)
analýza
(25)
anketa
(101)
Aplikace
(109)
audio
(148)
Bezplatně
(102)
BYOD
(34)
causy
(1049)
CERMAT
(578)
CLIL
(18)
cloud
(22)
Česko mluví o vzdělávání
(58)
ČŠI
(699)
čtenářství
(31)
dětské skupiny
(52)
digitální vzdělávání
(44)
diskuse
(65)
dokument
(1094)
domácí výuka
(28)
dotační program
(21)
DUM
(205)
DVPP
(59)
DZS
(39)
e-knihy
(323)
e-learning
(31)
EDUin
(852)
ESF
(807)
eTwinning
(32)
EU peníze školám
(257)
evaluace
(13)
FAQ
(87)
fejeton
(3)
festival
(22)
financování
(310)
glosa
(13)
gramotnosti
(48)
hodnocení
(108)
hodnocení aplikací
(41)
ICT
(1907)
infografika
(40)
informatické myšlení
(35)
informatika
(60)
inkluze
(1194)
inovace
(30)
internetová bezpečnost
(57)
interview
(173)
IWB
(32)
Jak na DUM
(16)
Jazyky pro děti
(1)
kariérní řád
(178)
kniha
(1180)
knihy
(1253)
komentář
(227)
konektivismus
(13)
konference
(197)
konkursy
(7)
konstruktivismus
(19)
kulatý stůl
(55)
kurikulum
(28)
licence
(7)
matematika
(298)
metodika
(39)
migrace
(87)
ministryně školství
(222)
mládež
(2)
MOOC
(35)
MPSV
(61)
MŠMT
(4611)
myšlenkové mapy
(10)
NAEP
(14)
Národní rada pro vzdělávání
(16)
neformální vzdělávání
(15)
nezaměstnanost
(26)
NIDM
(58)
NIDV
(228)
nová maturita
(1305)
novela
(69)
NÚOV
(55)
NÚV
(321)
odbory
(45)
odkazy
(271)
OECD
(114)
OER
(25)
ombudsman
(40)
online
(174)
OP VK
(24)
OP VVV
(67)
open source
(23)
Ostatní
(6)
otevřený dopis
(42)
pedagogicko-psychologické poradny
(41)
Pedagogika
(1364)
petice
(19)
PIAAC
(8)
PIRLS
(13)
PISA
(119)
polemika
(1885)
pozvánky
(1810)
PR článek
(1612)
práce s talenty
(37)
praktické školy
(25)
právní poradna
(339)
prezentace
(66)
profese učitele
(50)
prognózy
(16)
program
(64)
projekt
(506)
projekty
(231)
průzkum
(53)
Přečtěte si
(2698)
přednáška
(27)
předškolní ročník
(75)
předškolní vzdělávání
(103)
Přijímačky
(216)
PSP
(80)
recenze
(30)
redakce
(16)
regionální školství
(94)
RVP
(627)
satira
(44)
SCIO
(317)
sexuální výchova
(21)
SKAV
(148)
sociální sítě
(110)
soukromé školy
(165)
soutěž
(498)
standard
(127)
statistika
(100)
Strategie 2020
(46)
stravování
(50)
střední školy
(369)
studie
(33)
Škola21
(3)
školství
(2922)
tablety
(113)
TALIS
(19)
TEDx
(10)
testování
(568)
TIMSS
(39)
tipy
(16)
tisková zpráva
(2808)
top
(122)
trh práce
(156)
učebnice
(39)
Učitelský spomocník
(169)
ÚIV
(3)
UJAK
(25)
video
(685)
Volby 2013
(40)
VÚP
(53)
vyhláška
(41)
výzkum
(283)
vzdělávací politika
(551)
vzdělávací technologie
(61)
vzdělávání
(184)
zákon o pedagogických pracovnících
(64)
Zprávy
(4268)
Knihkupectví
Využijte nabídku pro školy a učitele od Albatrosmedia.cz!
Slevy a akce na knihy přímo od nakladatele. Kompletní nabídka více než 7000 titulů z produkce Albatros Media. Vše skladem, rychlé dodávky zboží.
Nejčtenější články
Články dle data
Učitelské listy
Nabídka práce
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
7 komentářů:
POkud si dobře vzpomínám, byl tu před časem článek o tom, že by se Norsko rádo vrátilo k systému speciálních škol.
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/ludmila-pubalova-inkluze-po-norsku.html
"...přičemž některé z nich tráví část vyučovacích hodin v oddělených speciálních třídách se speciálními pedagogy."
Malý detail, se kterým ovšem naše specifická hezká inkluze česká tak nějak nepočítá.
Ruku v ruce se změnou legislativy začaly být do školství pumpovány peníze. Skandinávské země, tak mají jedny z nejvyšších výdajů na vzdělávání v Evropě. Zatímco v Norsku jde do školství přes sedm procent hodnoty HDP, v Česku dlouhodobě jen necelých pět procent.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/inkluze-po-islandsku-053-/domaci.aspx?c=A160319_212042_domaci_zt
Už má paní ministryně těch 7 % HDP do školství zajištěno?
Nemluvě o tom, že je nejprve nutno dohnat obrovský vnitřní dluh.
"Inkluze" všude a všech je teoreticky možná.
Ale bude proklatě drahá.
A nejvíce na ni doplatíme v budoucnosti.
Třeba tím, že dosáhneme vzdělávacích "kvalit" Norska.
"A nejvíce na ni doplatíme v budoucnosti."
Dle sdělení patřičných orgánů se to dozvíme za 90 let.
Ne Fando, za 90 let se projeví to pozitivní, to negativní se bude projevovat v průběhu celých 90 let.
Výborně!! Tak už nám konečně začala i mohutná masáž údajnou norskoislandskou inkluzí - všechno jeden šťastný eintopf, všichni stále radostně kolotají v jedné třídě, kdo se "nechytá" pochopitelně nepropadá, ale kráčí dál se svými kamarády (setrvalé a nepřetržité kamarádství se nejspíš ordinuje v pilulkách) atd.
Ve zdejších "slušných" médiích dominují právě takovéhle porce navoněné mlhy: do argumentace se běžně přidávají ingredience spokojených inkludentů z rovníkové Afriky (jejichž jediným postižením je permanentní zimomřivost), rozdováděných vozíčkářů, pošťuchujících se s věčně usměvavými Eskymáky, nepřekvapil by i nějaký ten vlídný lední medvěd, objímající se se stádečkem inkludovaných tuleňů.
Obzvlášť demagogické je sdělení, že "společné vzdělávání" (v islandském newspeaku obzvlášť výživný termín "škola rozmanitosti") si prosadili ruku v ruce všichni tamní rodiče navzdory speciálním pedagogům, kteří byli (jako správní tupani) tak dlouho proti, dokud jim en bloc nezrušili speciální školy a nenahnali je do škol rozmanitosti - tam zajisté rozkvetli jako pugéty šeříku, a pějí i s těma medvědama a uculenými Konžany Halelujá...
Informace, které by mohly pokazit všeobecné Héééj - rup! nadšení (třeba že v Dánsku, které vydává na školství vůbec nejvíce peněz v rámci OECD existuje stabilizovaný diferencovaný systém speciálního školství, ve Finsku speciální třídy pro LMP a některá další postižení, a ve Švédsku neexistují speciální školy pouze de iure (de facto jsou vedeny jako zdravotnická zařízení pod ministerstvem zdravotnictví - proto se vůbec neobjevují ve školských statistikách) apod.) - tak všechno tohle se spolehlivě "vysklívá" a před naší zmatenou veřejností po orwellovsku tají.
Že se žáci s regulérním mentálním postižením nenaučí ani náhodou kvadratické rovnice či větné rozbory ani u nás, ani na rovníku, ani za polárním kruhem, se překrývá blábolením o společně prožívaném štěstí. Inu, dětičky se přece učí hlavně rozmanitosti, a co více si přát, ne? Aspoň si ale zvyknou: právě tuhle rozmanitost budou v dospělosti potkávat každý měsíc na sociálce...
Dotaz pro paní ministryni, paní poradkyni Laurenčíkovou et consortes: jeli jste někdy tramvají? Nakupovali jste v "běžné" sámočce? Stáli jste frontu na ouřadě? Samé inkluzivní situace, není-liž pravda? A potkávali jste tam samé vstřícné, usměvavé lidi ochotné pomáhat do roztrhání těla? Proč tedy probůh předpokládáte, že právě "běžná" školní třída sestává výhradně z andělů???
Co je však zásadní: dospělý člověk s vysokoškolským vzděláním (např. ministr) málokdy aktivně vyhledává společnost popelářů, kameníků či kopáčů, a to aniž by proti nim něco měl. A vice versa - ani zedníci se obvykle necpou do studentské menzy, a taky vůči studentům nemusí být nijak zaujati. Jenže žáci základní školy v té třídě být MUSÍ a vybrat si "mančaft" mohou asi tak, jako v dřevních dobách vojáci prezenční služby, či dnes ukázkově "inkludované" osazenstvo nápravných zařízení s ostrahou.
M. Odehnal
Okomentovat