Druhý článek bude věnován naší iluzi (Potěmkinově vesnici), že víme, JAK VE ŠKOLÁCH UČIT. John Medina, kognitivní vědec, jehož kniha Pravidla mozku vyšla i u nás, napsal: „Co z těchto výzkumů (výsledky kognitivních věd za posledních cca 20 let) celkově vyplývá? Převážně toto: Pokud byste chtěli vytvořit učební prostředí nevhodné pro využití schopností mozku, nejspíš byste navrhli něco podobného školní třídě.“
I když je to trochu nadsazené, je na tom mnoho pravdy. Velká spousta věcí ve školní třídě probíhá v rozporu s (nejnovějšími) poznatky o mozku.
Je to tak hodně ze setrvačnosti (vždycky to tak bylo), často z „logistických“ důvodů (leccos sice víme, ale neumíme to zařídit lépe). Ale hlavně je to tak proto, že si nic jiného prostě neumíme představit – všichni jsme do takto fungujících škol chodili 9 nebo 13 let, většina 18 let a učitelé (!) často celý život. A tak školy fungují v organizační struktuře a podle metod, které si vzaly před dvě stě lety ze tří zdrojů: z kostela, z armády a z manufaktury.
Třeba většinou tohle všechno bereme jako samozřejmé:
- Frontální výuka
- Bez učitele to nejde
- Učebnice jsou základem výuky
- Věkově homogenní třídy
- Vyučovací hodina trvá 45 minut
- Rozvrh hodin pro celou třídu stejný
- Všechny děti se musejí naučit totéž,
- Rozdělení do předmětů (viz teď Finové)
- Matematika se musí učit od 1. třídy (Benezet)
- Vnější motivace, známkování – hodnocení žáka
- Škola musí představovat pro dítě určitý stres, připravuje tak lépe na život
- Soutěživost
- Cílem školy je známka, složení zkoušky, postup do dalšího ročníku
- Škola (sama) může dosáhnout toho, aby žák porozuměl světu kolem sebe
O prvním připravovaném článku se dočtete a zapojit se do diskuse můžete na České škole nebo na sociální síti Facebook.
Zdroj: Facebook
34 comments:
To mi přijde dost fajne - když si autor nějakých článků dělá píárko ještě před tím, než je začne psát, aby k nim přitáhl pozornost. Když už to nedokáže myšlenka do nich pracně vkopmilovaná, tedy pokud tam je. Důležité je, aby text oplýval řadou citací, nebo jen zmínek o dílech jiných autorů. Náš autor pak vypadá důvěryhodně sečtělý. A do toho se pěkně zabalí reklama na údajně novou školu, ze které si má čtenář sednout na prdel. Směšně průhledný marketingový koncept, který může fungovat jen v zemi, kde se nejvyšší představitel omlouvá shrbeně návštěvě, že nemá zlatý kočár, kde jakýsi Bureš vnucuje šmírácké zákony poddaným téhož mocnáře, který mu k tomu ještě tleská. Tady se dá prodávat všechno, i Karlštejn...
A mě se to líbí. Prostě se na to podívám odjinud. Zbourat zažité pořádky a zkusit školu úplně jinak, já nevím, hodně pana Šteffla sleduju, čtu co píše, a dovedu si představit ten děs v očích konzervativců.
Jenže propojit děti napříč věkem, zrušit nesmyslné rozdělení na předměty, zrušit učení se pro známky, umožnit jim něco víc než sedět a sedět, mě se to prostě líbí. A není to opisování od kdesi kohosi, ale jsou v tom prostě nápady. Třeba to s tím - necháváme děti psát s chybami a budeme čekat až se pravopis naučí sami, no jasně vyjmenovaná slova neučíme, no to musí být jako ledová sprcha pro "zajeté" machry, Ale proč to nezkusit? Není to tak trochu jenom návrat k normálu? Proste učeň - tovaryš - mistr. Převedeno i do národky?
Nedávno jsem poslouchal rozhovor s paní, která připravuje otevření podobné školy v Olomouci. Bylo to fakt hodně zajímavé. Třeba to zapojení rodičů do výuky. Proč ne? Je to náročné, je to hodně, hodně jiné, ale já být mladší, jdu do toho s nimi. Jinak předměty zrušilo třeba i Polsko. Někdy v roce 1994. Mějte se fajn.
Správně, experimenty na dětech. Vždyť už se vlastně nic moc pokazit nemůže. Nějak mi to připomíná ten vtip s rabinem, jak radí sedláčkovi co dělat, aby mu nechcípali slepice. Když umře poslední, povzdechne si: "A já jsem měl ještě tolik skvělých nápadů."
Je to všechno ale pořád málo progresivní - jak říkal Douglas Adams: "Byli lidé, kteří říkali, že jsme z těch stromů neměli slézt. A jiní dodávali, že ani na ty stromy jsme neměli vylézat."
Jak já se na ty orgie nápadů těším.
Soukromá škola může podle toho fungovat, ale celé školství?
Co je cílem vzdělávání žáka?
Budou tyhle izolované poznatky fungovat komplexně v celém vzdělávání?
Budou fungovat na všech dětech?
Kolik to bude stát?
Kde seženete učitele?
Každá hodina i v běžné zajeté škole je takový malý experiment. Tak zase nemusí být až tak zle. Ta kravina s tím testováním páťáků a deváťáků je taky experiment, který nefunguje a vesele běží dál....
Pro pana Vaňka
cit:
Budou tyhle izolované poznatky fungovat komplexně v celém vzdělávání?
Budou fungovat na všech dětech?
Kolik to bude stát?
Kde seženete učitele?
1. Časem třeba i to je možné.
2. Na všech dětech ne. A musí? Podle mě nemusí. Různorodost je, si myslím, možná.
3. Tak pokud se společnost probudí a zaplatí učitele třeba stejně jako soudce, tak to bude úplně stačit.
4. Odpověď je ve třetí. Pokud bude mít učitel 90 000, tak si bude moc škola setsakra vybírat ty, co budou ochotni a schopni do toho jít....
Pro pana Nutze: (bez dovolení jsem pracovala s vaším textem)
A mě se to líbí. Prostě se na to podívám odjinud. Zbourat zažité pořádky a zkusit daně úplně jinak, já nevím, hodně pana Babiše sleduju, čtu co píše, a dovedu si představit ten děs v očích konzervativců.
Jenže propojit daňové poplatníky napříč věkem, zrušit nesmyslné rozdělení živnostníků na paušály a bez paušálu, zrušit papírové daňové přiznání, umožnit jim něco víc než jen vydělávat na daně, mě se to prostě líbí. A není to opisování od kdesi kohosi, ale jsou v tom prostě nápady. Třeba to s tím - necháváme poplatníky chybně danit a budeme čekat až to hodí pořádnou pokutu, no jasně Marxův kapitál už neučíme, no to musí být jako ledová sprcha pro "zajeté" machry, Ale proč to nezkusit? Není to tak trochu jenom návrat k normálu? Proste učeň - tovaryš - mistr. Převedeno i do národky? Ani bohovi!
Mám inovativní návrh pro vzdělávání učitelů: Kariérní řád bych předělal tak, aby každý učitel by měl před získáním KS2 povinnost jeden rok pracovat mimo školu - půl roku jako zaměstnanec ve firmě a pak půl roku jako živnostník. Aby věděl, jak to chodí jinde než ve škole a nebyl tím, kdo učí děti pro praktický život, který nikdy sám nepoznal, a neříkal dětem věci, se kterými nemá zkušenosti. NÚV by to myslím uměl zkoncipovat - pro středoškoláky má např. v repertoáru aktivitu zvanou Fiktivní firmy.:))) J. Týř
Viz
http://www.nuv.cz/vystupy/tesi-mne-ze-se-fiktivni-firmy-dozily-dvaceti-let?highlightWords=fiktivn%C3%AD+firmy
http://www.nuov.cz/co-je-to-fiktivni-firma
Tou praktickou praxí v pracovní praxi většiny populace by se myslím velmi zvýšila kvalifikovanost a prestiž učitelů. Zmenšily by se myslím možná i nedůvodné tlaky na to, aby do škol chodili učit lidé odjinud. Učitel by myslím měl poznat zaměstnanecký pracovní režim s pevně danou osmihodinovou pracovní dobou a pěti týdny dovolené (dva a půl týdne za půl roku). Měl by myslím poznat i pracovní režim živnostníka, který má dovolenou jen tehdy, když si na ni (a i na svůj důchod po všech poplatcích a zdaněních) dobře vydělá. J. Týř
Určité věci by se daly dělat. Myslím ,že spíš na soukromých školách, které nejsou tak zoufale svázané předpisy. Neumím si představit experiment na celém školství. Také se musí počítat s tím, že ne každý učitel miluje experimenty. A to bez rozdílu věku. Jsem na tom jako pan Nutz. Klidně bych do toho šla. Na nějaké menší škole. Hlavně, aby mi pořád někdo shora nediktoval, co smím a nesmím. Taky by to chtělo peníze, dost peněz. když všichni ví, že je dobré do školství investovat, proč to nedělají?
Jana Karvaiová řekl(a)... 30. března 2016 15:10
spíš na soukromých školách, které nejsou tak zoufale svázané předpisy Ano, máme to v mnohém jednodušší.
Klidně bych do toho šla. Prima, přihlašte se na průvodce. V Praze se brzo vypíše výběrko.
Pro pana Vaňka
cit:
1. Budou tyhle izolované poznatky fungovat komplexně v celém vzdělávání?
2. Budou fungovat na všech dětech?
3. Kolik to bude stát?
4. Kde seženete učitele?
1. Proboha ne! Takovou školu chtějí jen někteří. Jiní chtějí dobrou(!) klasickou školu, a mají jí mít.
2. Na těch, které dostaneme v první třídě, a kde to i rodiče chtějí, tak spíš ano.
3. Až to budeme umět, tak to doufám zvládněme za stejnou cenu jako tradiční škola.
4. Se zákonem o pedagogických pracovnících to bude větší problém. Jinak postupně budeme schopni si je školit sami. Lidí, kteří vidí učení (průvodcovství ;-)) jako poslání je fůra, a ani nechtějí tak moc peněz, když ve své práci uvidí smysl (jak to píše paní Karvaiová " Hlavně, aby mi pořád někdo shora nediktoval, co smím a nesmím").
že se to konzervativcům nebude líbit, to jsem čekal ;-)
Ale hlavně bych rád od všech slyšel ještě další náměty, co ve škole děláme a bereme jako samozřejmé. My pak budeme přemýšlet, zda by to neslo jinak.
Ano, prosím:
1) Důležité věci učitel opakuje, vícekrát. Píše se na tabuli.
2) Učitel klade otázky.
3) Učitel si dělá přípravy.
4) Žáci při práci sedí.
5) Žáci nemluví jeden před druhého.
6) Zapisujeme chybějící žáky do třídních knih, stejně jako témata hodin a různá proškolení.
7) Účastníme se různých školení.
8) Dodržujeme Zákoník práce nebo jeho dodržování prosazujeme.
9) Dodržujeme začátek a konec hodiny.
10) Máme konzultační hodiny, jsme žákům k dispozici o přestávkách.
Stačí aspoň těchto deset bodů nebo si mám zítra začít psát všechno, co dělám a považuji za samozřejmé? Příprava na soutěže, ...
Já se opravdu těším na výsledky vašeho přemýšlení.
Pane Šteffle, udělejte následující mikro-výzkum. Najděte 10 výborných učitelů jakéhokoli předmětu. (Na jejich výbornost se zeptejte dětí, bývalých žáků a rodičů.) Zadejte jim následující dotazy. Co a kdy byste učili, kdybyste nebyli nuceni vzít v úvahu požadavky RVP/ŠVP/osnov/ učebnic/střední/vysoké školy/Cermatu/Scia/času/rodičů, jinými slovy, kdybyste mohli pracovat zcela nezávisle? Na co jsou žáci v daném roce intelektově/mentálně/volně připravení a co jsou schopni vstřebat přirozeně a se skutečným pochopením? Jak byste jim toto učivo představili?
Neřešte požadavky budoucnosti, je nejistá. Řešte zásadní koncepty a jejich skutečné pochopení.
Žádný učitel nebude nikdy v situaci, že by mohl učit zcela nezávisle. Školství vždy bylo a bude pod vlivem mnoha a mnoha faktorů. Výbornými učiteli pak jsou většinou ti, kteří si tu svoji nezávislost umí i mezi tou spoustou omezení a ptákovin typu Štefflových SCIO testů a Map školy najít. Ale to v žádném případě nejsou lidé podle Štefflova gusta. To jsou totiž staří praktici, kteří by se jeho představám o ideální škole bez předmětů, známek, rozvrhu a bez matematiky v 1. ročníku vysmáli.
Dobrý den, už jsem to tady před časem psal: Na ZŠ by měli vyučovat vedle učitelů i lidi z firem, rodiče, různí dobrodruzi, cestovatelé, geekové, konstruktéři, hasiči, nadšenci, manažeři, řemeslníci, bývalí žáci. Počet vyučujících by měl být dvojnásobný. Polovina vyučování by měla být mimo třídy - vzdělávání je potřeba trochu rozpustit do společnosti, rozvolnit hranice, jezdit ven na exkurze a výpravy.
Za antické konzervy hlásím, že by měl být tělocvik každý den a dost bych si sliboval i od návratu pracovního vyučování. V rámci výchovy ke společenské zodpovědnosti by žáci měli dělat během vyučování veřejně prospěšné práce pro komunitu a okolní přírodu. Práce by se znovu měla stát součástí vyučování, děti by měli mít možnost zakládat a řídit cvičné firmy.
Dřív jsem tomu fandil, ale dnes standardizaci vidím jako brzdu. Tj. např. mělo by být pouze jednostupňové kurikulum - pouze školní programy a postupně bychom měli opouštět od plošných sumativních hodnocení, srovnávacího testování. Nenechat se rozhodit faktem, že děti nedosahují srovnatelných výsledků - nebrat školní výsledky tak vážně. Opustit známkování. Rozloučit se s myšlenkou kariérního řádu pro učitele. Věřím, že vše podstatné by vyřešilo rozvolnění pravidel doprovázené zdvojnásobením platů učitelů.
A ještě jeden antický návrat - vice se ve vyučování věnovat umění a kráse.
Vážení konzervativci, zdá se, že nebude až tak zle. Lakmusoví papírci se vybarvují. Čulík už dočista blázní, Feřtek przní vzdělanost, kolektiv tajných učitelů to zkouší pokaždé jinak, Kartous se podbízí učitelům, Šteffl píše, že napíše, zkrátka vypadá to, že ta zhovadile zploštělá inkluze po česku skončí dřív, než začne. Blesk do toho uhodil a připomněl, že rozhodovat budou rodiče. A ty soros neplatí, z nich si jen udělal lidské štíty. Speciální školství zůstane nadále nenahraditelné. Časem to třeba dojde i těm obdivovaným Vikingům, že ani jinde to nedělají nejhůř a přijedou se podívat. To už Valachová neukomunikuje. Jak jsem byl napsal, nevydrží do švestek.
"Výbornými učiteli pak jsou většinou ti, kteří si tu svoji nezávislost umí i mezi tou spoustou omezení a ptákovin typu Štefflových SCIO testů a Map školy najít. Ale to v žádném případě nejsou lidé podle Štefflova gusta. To jsou totiž staří praktici, kteří by se jeho představám o ideální škole bez předmětů, známek, rozvrhu a bez matematiky v 1. ročníku vysmáli."
Jak to víte? ...že takoví nejsou?
"Ale hlavně bych rád od všech slyšel ještě další náměty, co ve škole děláme a bereme jako samozřejmé. My pak budeme přemýšlet, zda by to neslo jinak."
Pane Šteffle, opravdu se nestydíte? Tušíte vůbec, o čem plácáte, byť s odkazem na Chomskyho se smajlíkem? Můžete naopak Vy uvést jediný obor či odbornost, ze kterých by Vás nevypráskali a nehnali uličkou, Vy arogantní namyšlený podnikatýlku, převlečený za reformátora? Vždyť Vy ani ten brainstorming nechápete. Vzkážete tam dolů zřejmě omezeným učitelům, ať Vám sepíšou, co pokládají za samozřejmé, a Vy za ně budete přemýšlet, zda by to nemohlo být nesamozřejmé. V prvním článku seriálu byste se mohl zamyslet třeba nad výměnou cedulek na toaletách. Vždyť některé jsou ještě od Nejedlého.
Podívejte se paní Eržiko, chcete po zkušeném učiteli, který zná Štefflovu minulost propojenou se společností SCIO, která téměř utestovala tento národ, aby s ním spolupracovala na posunu našich škol úplně opačným směrem? Děláte si srandu? Vy i Šteffl?
Promiňte paní Adamová, ale pro pořádek, Scio žádný národ neutestovalo, Utestovávají ho kantoři s rozsedlýma zadkama, líní provádět řádné osobní pohovory s uchazeči o studium. Scio je na rozdíl od Cermatu pro školy volitelné.
"Scio je na rozdíl od Cermatu pro školy volitelné."
Ne však pro studenty. Pro studenty není mezi Cermatem a Scio v tomto žádný rozdíl.
Utestovávají ho kantoři s rozsedlýma zadkama
Z testů mají panickou hrůzu především kantoři z rozsedlýma hlavama. Že se to provalí.
Hyperkritik ke všem ostatním, jen ne k sobě, se opět konstruktivně ozval. Jak byste, TU, prováděl osobní pohovory, když student může podat přihlášku na libovolný počet fakult a na jeden obor se jich tak sejde několik set? Když máte vyučovací povinnost, vedete práce bakalářské, magisterské, doktorské, máte zkouškové a jste ve státnicové komisi, k tomu granty, publikace a to vše za plat, který je výsměchem... Dovedete si to představit? Máte v sobě aspoň špetku empatie, nebo vám poslední zbytky rozumu zatemňuje patologická nevraživost až nenávist vůči kolegům a kolegyním? Jste obdivohodný případ selektivního slepce - derete se za masifikaci škol, ale důsledky, které s sebou tento proces nese, nevidíte, resp. hážete je na jiné. Inu, čekat logiku od anonymního trolla je zcela zbytečné.
Hlavně ho furt nekrmte.
Promiňte Tajnej, ale pro pořádek. Scio testy v několika krajích nebyly pro žáky ani učitele volitelné, protože je kraje dlouhá léta používaly k jednotným povinným krajským přijímačkám. V našem kraji tomu bylo také tak. Mně to tedy nijak zvlášť nevadilo, ale vadí mi nynější Štefflova hra na zachránce školství a jeho s odpuštěním kecy o škodlivosti testování a škodlivosti standardní výuky celkově. A jeho žvást o tom, že by se snad v 1. ročníku neměly učit počty, mne fakt dostal.
Myslím, že absence škály různých pokud možno standardizovaných testů je opravdu velmi citelná. Nejen pro "přijímačkové" a maturitní, ale pro všechny předměty. V tomto směru resortní instituce (např. MŠMT, ČŠI, Cermat, NÚV atd.) myslím naprosto selhávají. Tápou v základních systémových věcech, mj. i ve tvorbě testů pro VŠECHNY předměty. Zřejmě je pro ně nejdůležitější udělat vše co nejjednodušeji a hlavně tzv. "čerpat" EU a jiné dotace. Pro školy je to myslím bída a utrpení. Školy tu potřebu testů mají a proto jim nezbývá, než se obracet např. na SCIO. A pak třeba i žádat zřizovatele o (rozpočtový!) příspěvek na ty testy. Nespokojenost učitelů, škol a zřizovatelů s tímto stavem by myslím měla směřovat především k resortním institucím, které očividně selhávají ve svých základních funkcích a nikoli primárně k tomu, kdo tu mezeru v poptávce škol vyplňuje, jak umí. Tím nehájím etickou úroveň "přesvědčovacích" metod těch, kdo na tom stavu privátně vydělávají. J.Týř
žvást o tom, že by se snad v 1. ročníku neměly učit počty
Naopak! Počty by se měly učit jenom v prvním ročníku. Tedy střední školy, samozřejmě.
Aby se případně dohnala zanedbaná základka, a pak už jen matematika.
Paní Adamová, máte pravdu. Nevěděl jsem o tom.
Zavšivení, svrab a neštovice českého školství jsou myslím z valné části způsobeny různými především resortními hlodavci. Od vyšlechtěných králíčků spokojeně a celkem nerušeně chroupajících svoji mrkvičku v ministerských a jiných resortních kotcích, přes šedivé myši, které si taky rády hlodnou, až po vyživené nutrie, krysy a potkany.:) Naše školství myslím potřebuje důslednou a především resortní dezinfekci, desinsekci a deratizaci:)))
Z toho, co nám MŠMT, jím řízené organizace, vláda a Parlament předvádějí, myslím příliš velký zájem skutečně zlepšit veřejné školství vidět není. Viz např. právě aktuální (nejčtenější) články v diskusi na České škole a komentáře k nim. Stále ještě není jmenován nový ředitel NÚV. Z toho, kdo jím bude jmenován a jak se své funkce ujme, myslím docela dobře uvidíme, kam to vše pod současnou paní ministryní a vládou ČR směřuje...
J. Týř
Kolego Pytlíku, mám obavy, že ty čtverkaře a propadlíky, které SŠ s přehledem berou na maturitní obory, ať už denní či nástavbové ani počty v 1. ročníku SŠ nezachrání. Ani, kdyby ten 1. ročník devětkrát opakovali, aby se mohli SŠ učitelé na nich řádně vyřádit. Tady totiž ani tak nejde o zanedbání ze strany základek, jako spíš jde o opravdovou intelektuální a volní neschopnost dotyčných žáků.
P. Stanzele, co já vím ředitelské volno na přijímačky? Pak se ovšem nesmíme divit, že na vš se údajně dostane každý, resp. každý, kdo si zacvaká přípravné kurzy či testy.
Ředitelské volno na VŠ použít nelze,leda děkanské. Muselo by jít o koordinovaný krok mezi všemi VŠ, který by zabral neskutečné množství času. Jak by řekl Luboš Sojka - neřešitelný problém!
Post a Comment