V posledních týdnech je pozornost nemalé části veřejnosti upnuta k případu žáků šikanujících učitelku. Bohužel nejde o tak řídký jev, jak by se mohlo zdát: v roce 2015 zaznamenala inspekce případy agrese vůči učiteli ve 28,8 % zkoumaných základních škol. Nebýt nezaviněného úmrtí pedagožky, asi by i tento případ prošel bez povšimnutí.
Nechci být generálem po bitvě, ostatně dnes leckdo vyslovuje soudy. Shodují se v jednoznačném odsouzení šikanujícího jednání. To ale přece musí vyslovit každý rozumný člověk. Daleko více bych přivítal seriózní debatu o tématu šikany, ale především o výchově obecně. Jen společné postupy při budování zdravých sociálních vazeb mají totiž smysl a mohou podobným situacím předcházet.
Jako představitel organizace, ve které pracuje přes pět stovek oddílů a více než stovka otevřených klubů, desítky tisíc členů i nečlenů a tisíce dobrovolníků-vychovatelů, považuji téma výchovy za mimořádně závažné, i když značně opomíjené, ovšem o to více bičované v případech tak křiklavých jako předmětná šikana.
Bylo by příliš povrchní tvrdit, že jde o selhání určitého modelu výchovy, byť k pochybení muselo dojít. Rychlé soudy totiž snadno přehlédnou, že kořeny podobného patologického jednání jsou v daleko větší paletě příčin, než je pouhé selhání jednotlivce či snad systému. Řeč je o hodně složitém sociálním jevu. Jde o souvislosti sahající přes vliv rodiny, faktické možnosti učitelů či výchovných institucí až po obecný hodnotový žebříček a vzory, které jsou dětem, mimo jiné i médii, každodenně nabízeny.
Nebudu předstírat, že Pionýr či já osobně víme o obecném a snadném řešení. Ale s klidným srdcem můžu říct, že nabízíme vyzkoušené osvědčené cesty. Z mnoha zkušeno! stí víme, že jinde tzv. problémové děti často v oddílech mohou působit pohodově a možná se díky tomu "srovnat" například i ve škole. I proto je u nás výskyt šikany a podobných jevů skutečně nízký. Naše oddíly jsou, slovy Programu Pionýra, "školou vztahů, respektu a řady dalších sociálních dovedností". Místem, kde je prostor pro soutěživost a zdravé sebeprosazování, ale i pro přátelství a porozumění. Jsou prostředím podněcujícím osobní rozvoj jedince, ale ne hrubý individualismus, protože týmová spolupráce je tu nezbytná. Je nutné se umět dohodnout a přizpůsobit, jindy zase ukázat své schopnosti a třeba i převzít iniciativu.
Nepěstujeme kult dítěte chráněného před každou překážkou, cílem není o děti přehnaně pečovat a umetat jim cestičky, ale nabídnout jim prostor, kde se mohou podílet na tvorbě své činnosti, poznávat rovnováhu práv a povinností i přijímat odpovědnost za svá rozhodnutí.
To ale není jediný přínos, který Pionýr i další spolky dětí a mládeže nabízejí. ! My máme funkční žebříček hodnot zformulovaný do Ideálů Pionýra, například Přátelství, Pomoc, ale i Překonání či Pravda. Hodnoty popsané v jakémsi dokumentu mohou zavánět formalismem, ale ony vycházejí ze skutečného života našich oddílů, jsou naplňovány mnoha praktickými činnostmi. Smyslem není, aby je děti papouškovaly, ale aby je podvědomě vnímaly a ctily. Pomáhají nám v tom i naše výchovné programy, z nichž část je přímo zaměřena na rozvoj sociálních dovedností, které jsou nepochybně klíčové pro předcházení rizikovému chování, jako je šikana.
Jistě, i v oddíle se může takové chování vyskytnout, příčin je totiž velmi mnoho. To vyžaduje, abychom si tento problém uvědomovali neustále, ne jen v době, kdy média víří vodu kolem jednoho případu, abychom uvažovali nad souvislostmi a místo rozmíšek vedli veřejnost diskuzi a společně vytvářeli pro děti prostředí podnětné a zároveň bezpečné. Pionýr podobnou debatu uvítá a zapojí se do ní.
Mgr. Martin Bělohlávek
předseda Pionýra
(martin@pionyr.cz)
Pionýr - www.pionyr.cz
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
51 komentářů:
Na školení o agresi před pár dny se účastníci shodli na několika zásadních příčinách:
1/neskutečná připoprděnost vedení škol vůči rodičům, kteří naopak vyrostli až do nebes a dovolují si
2/placení od hlavy
3/nemožnost potlačovat šikanu jinak než administrativně, což je tak zdlouhavý proces, že agresor nabývá dojmu, že je nenapadnutelný (nemožnost vyloučit ze základní školy, zdlouhavé procesy OSPOD,soud...),nevyužívání represivních opatření ze strany zřizovatele - obce
4(současná moderní NE výchova dětí v rodinách
Účastníci se zřejmě opomněli shodnout na další zásadní příčině, jmenovitě nedostatečné osobnostní a profesní vybavenosti učitelů k práci se sociální dynamikou ve skupině dětí a adolescentů. Typické.
Účastníci se zřejmě opomněli shodnout
Tiše děti, jen hezky seďte tiše!
Osobnostní a profesní mistr sociální dynamiky ve skupině promlouvá...
Ne, ti účastníci byli často právě specialisté přes prevenci, Nabušení mnoha školeními.A taky tu byli etopedi, jako já, opět prošlí takovým množstvím školení, že se z toho hlava točí. Vyprávěli o velice suprově vybavených školách - myslím po stránce personální, o suprové spolupráci ve sboru apod. A přesto velice často nezvládají. Jak zvládnout agresivního žáka, který hází židlemi? Ze třídy správně odejít nesmíte.Jsou tam další děti.Ve škole stejně v té době skoro všichni učí. Spacifikovat nespacifikovat? Nebudu popotahován za to, že jsem dítě povalila na zem ,aby už neházelo a nemohlo zranit ostatní?Uvědomte si, že jsou to často jedinci o dvě hlavy vyšší než vy - no to asi ne ,ale než já. Nejde o nevybavenost učitelů. V tu chvíli je sociální dynamika platná jak mrtvému polobotky. Jsou to často frustrovaní jedinci, kteří si problém z rodiny vybíjejí ve škole. Tomu nezabráníte,ani kdybyste komunitně kroužil každou druhou hodinu.Nebp jsou to děti se psychiatricky léčící.To je potom maso. Zažila jsem 3 takové a nepřeji ani svému nepříteli.Jednou mi šlo skutečně o zdraví při záchraně jiné kolegyně, která byla fyzicky napadena. Víte, teorie je hezká věc.Pak přijde praxe a bác-ho.
No, třeba Tajný učitel pod "nedostatečnou osobnostní a profesní vybaveností učitelů k práci se sociální dynamikou ve skupině dětí a adolescentů" myslel, že učitelé nejsou trénováni v bojových uměních a vybaveni pepřovými spreji.
Ale nejspíš jen zase více žvanil a méně přemýšlel, protože v jeho vidění světa za všechno vždy mohou jen učitelé. Typické.
Jestli on už na tu budku nedostal? Taky může být duševně nemocný. Já bych ho nedráždil. Stačí, když poslouchám paní ministryni a cuká mi v oku. Přece nezazdíme tu inklůzi, když se všechno ostatní tak daří. Stávám se inkluzostředným.
Pozor, pane kolego poste.restante,
Vaše tvrzení je nutno mírně, leč podstatně upravit - za všechno vždy mohou učitelé s výjimkou Tajného Učitele. V jedné diskusi zde na ČŠ mu uteklo, že nedokáže smysluplně pracovat s maturanty, protože ti se soustředí hlavně na přípravu k maturitě. Vinu na tom ovšem on sám nenese žádnou (pochopitelně), jde to plně na vrub CERMATu a jeho maturitní koncepce.
Ale nejspíš jen zase více žvanil a méně přemýšlel, protože v jeho vidění světa za všechno vždy mohou jen učitelé. Typické.
Mně přijde podivné, že se příčiny šikany identifikovali výhradně jako externí. Zas a pořád, kolem do kola. My nic, to děti, rodiče, společnost, vadná legislativa, Brusel, ministr, geopatogenní zóny, plný měsíc, zaražené větry.
Paní Karvaiová, děti s nekontrolovatelnou agresí podmíněnou psychiatrickými diagnózami přece jen nejsou běžnou součástí tříd.
děti s nekontrolovatelnou agresí podmíněnou psychiatrickými diagnózami přece jen nejsou běžnou součástí tříd
Školní třída, toť taková laboratoř běžného života, a diskusních fór pak zejména.
I s tím pozastaveným povětřím.
p. Stanzel,
ano, je obtížné a někdy téměř nemožné pracovat hlouběji s učivem, pokud maturanti mají v hlavě filtr katalogových požadavků a povrchních "minim" potřebných k prolezení zkouškou. Pak je přirozenou otázkou, k čemu nám bude hlubší analýza dynamiky vztahu mezi Sofií a Nathanem ve světle prožitých traumat a bude se to zkoušet u maturity? Odpovědí ve čtvrtém ročníku je, k prdu a ne, nebude. Já bych se na jejich místě choval stejně. Podotýkám, že pracuji a nevýběrové škole a pro část maturantů není zkouška formalitou jakou je pro vyselektované a vycepované žáky na gymplech. Tento pragmatický filtr je uměle vytvořen Cermatem s vaším přičiněním, v zájmu objektivity.
Lepší venku než uvnitř, že ano Pytlíku.
"ano, je obtížné a někdy téměř nemožné pracovat hlouběji s učivem, pokud maturanti mají v hlavě filtr katalogových požadavků a povrchních "minim" potřebných k prolezení zkouškou. Pak je přirozenou otázkou, k čemu nám bude hlubší analýza dynamiky vztahu mezi Sofií a Nathanem ve světle prožitých traumat a bude se to zkoušet u maturity? Odpovědí ve čtvrtém ročníku je, k prdu a ne, nebude. Podotýkám, že pracuji a nevýběrové škole a pro část maturantů není zkouška formalitou jakou je pro vyselektované a vycepované žáky na gymplech. Tento pragmatický filtr je uměle vytvořen Cermatem s vaším přičiněním, v zájmu objektivity."
Inu, pro "nevyselektované" žáky bude asi minimum vrcholem, těžko od nich chtít více. A ti další mají ve vašem případě smůlu, že narazili na učitele, který není schopen pochopit, co od něj vyžaduje ústní zkouška. Protože domnívá-li se někdo, že analýza textu a literárního díla nevyžaduje jeho hlubší pochopení, pak by si měl sbalit svých pět švestek a uvolnit místo někomu, kdo své práci rozumí a hodlá ji dělat tak, jak se dělat má. A může si pak ozkoušet, zda mu v nějakém jiném oboru projde jeho neschopnost spojená s držkováním, že za ni může někdo jiný. Právě tyhle typy dělají dnešní škole ostudu, a právě jejich kecy pak jiní žvanilové využívají k tomu, aby pomlouvali ty, kteří svoji práci umí.
Deti s nekontrolovatelnou agresi bez psychiatricke diagnozi je neurekom v kazde skole,pane Tajny. Jsou to nevychovane deti,deti frustrovane ( rodina i skola). Rodine rozebirat nebudu,je to na knihu. Deti frustrovane skolou jsou casto tzv. hranicni deti,s IQ nekde 70-80.Skolu nezvladaji,tak se stavaji v lepsim pripade sasky v horsim agresory.
Lepší venku než uvnitř
Jak se to vezme.
Ty vnější nevadí těm, co jsou uvnitř, a ty vnitřní za se těm, co jsou venku. Víme?
Mně třeba vůbec není jasné, proč by normální učitel měl být odborník na nenormální jevy.
Před lety jsem se stal učitelem, protože jsem nezvládl neodbytné puzení dělat z lidí techniky na tenkrát ještě elitní škole, jíž jsem byl sám absolventem. S chlapci ledajakými jsme se srovnali záhy. Ale to už je dávno.
Jako učitel končím na škole, která má připravovat žactvo pro náročná vysokoškolská studia. Přijde mi poněkud zvláštní, když budoucí hybatelé naší společností vyvíjejí nemálo energie na to, aby nemuseli dělat nejlépe nic. Jen polovina té energie by jim mohla stačit na smysluplné strávení času pobytu.
Nevidím mnoho důvodů, proč bych se měl při svojí práci zabývat anomáliemi. To bych asi studoval jiný obor. Argument, že svět se změnil, nevnímám jako pádný. Než řešit následky případných nenadějných změn, vidím smysl spíš v jejich nedopuštění.
Bohužel, činovnická trubcoidnost a tatrmanství, zahalené do předzvětí potřeb nových věků, je pro zdárný vývoj celé společnosti devastační nepřiměřeně. Bez diskuse.
pane NP, netušíte náhodou, proč by mladý člověk vyvíjel tolik energie, aby se vyhnul nějaké školní práci? Já si tuto otázku také kladu již dlouho a dospěla jsem k závěru po diskuzích s mými studenty, že model výuky na většině škol pro ně postrádá smysl, prostě se škola nesetkává s jejich světem. Mohou za tento pouze studenti? Paní doktorka Nováčková nějaká vysvětlení má, pan Sugata Mitro a jiní také. Nespočívá tedy problém v nějakém míjení se potřeb a nastavení jednotlivých aktérů vzdělávacího procesu?
proč by mladý člověk vyvíjel tolik energie, aby se vyhnul nějaké školní práci?
Jakou energii? Ono je potřeba k tomu, aby mladý člověk nedělal nic, nějaká energie?
model výuky na většině škol pro ně postrádá smysl, prostě se škola nesetkává s jejich světem
S modelem výuky jděte do háje. To je bezobsažný blábol.
Co jim konkrétně vadí? Že nemohou sedět při výuce v kruhu na koberci?
Jak se škola nesetkává s jejich světem? S facebookem?
Co je to "jejich svět"? Nepatří do něj náhodou také škola?
Nejsou v ní proto, aby se něco naučili?
Poslyšte, všimnul jsem si zajímavé věci. Občas potkávám některé své žáky jako brigádníky v supermarketu, nebo jako členy různých souborů, kroužků, sportovních oddílů a pod. A představte si, že ti, kteří opravdu reálně něco dělají, se vůbec nebabrají v nějakých modelech výuky, nebo smysluplnosti učiva. Zato ti, kteří hledají důvod proč okecat svou lenost mají úplně nejvíc keců.
Nespočívá tedy problém v nějakém míjení se potřeb a nastavení jednotlivých aktérů vzdělávacího procesu?
Jednoznačně. Třeba ti aktéři, kteří jsou nastavení na flákání se, hraní her a projíždění sociálních sítí se míjejí s jakýmikoliv potřebami úplně ve všem.
Víte, škola se může v mnohém změnit, v mnohém vylepšit, to je jistě pravda.
Také je pravda, že klasická výuka nemusí vyhovovat všem.
Ale pořád platí, že je to také práce a povinnost. A ta nebude nikdy zajímavější, nežli hraní her nebo čumění na video.
A propos.
Už jste se ptala svých žáků, v čem se chtějí zkompetentňovat?
Jako jednu u hlavních příčin tohoto jevu vidím nedostatek disciplíny.
dospěla jsem k závěru po diskuzích s mými studenty, že model výuky na většině škol pro ně postrádá smysl
Rozuměl bych tomu, kdyby museli do té které konkrétní střední školy povinně, nebo vůbec netušili, co je asi tak čeká. Nepřečetli si školní vzdělávací program, nebyli se ve škole podívat, neměli doma starší sourozence, žáky současné či bývalé, nebo rodiče taktéž bývalé žáky.
Když už jste tedy, paní Kalabisová, se svými žáky o problému hovořila, čím a především jak by se rádi zkompetentňovali? Jaké že mají svoje vzdělávací potřeby? Asi tak, rámcově... Podělte se s námi o jejich stanovisko, prosím.
A na kolika školách, průměrně, se už měli ti Vaši žáci příležitost vzdělávat?
"Škola přestává stíhat, co se v životě mladých děje, a ti ji čím dál víc vnímají jako zbytečnou a opruzující blbárnu, kterou z nějakého formálního důvodu ještě navštěvují, ale rozumný smysl to nemá. Je to na nich v hodinách vidět a vnímavý učitel, za kterého se při vší skromnosti považuju, to musí vidět, napsal na blogu nick MaB." Více k tomu viz třeba zde: http://www.eduin.cz/clanky/mf-dnes-ma-se-skola-vracet-do-minulosti-nebo-se-zacit-menit-k-obrazu-sveta/
poste.restante řekl(a)... 2. března 2016 22:33
Nespočívá tedy problém v nějakém míjení se potřeb a nastavení jednotlivých aktérů vzdělávacího procesu?
Jednoznačně. Třeba ti aktéři, kteří jsou nastavení na flákání se, hraní her a projíždění sociálních sítí se míjejí s jakýmikoliv potřebami úplně ve všem.
No fajn, a kdyby to bylo, jak píšete. Co čekáte, že se stane? Že někdo zakáže hry nebo sociální sítě? Že rodiče začnou ty děti jinak vychovávat? Proč? Kdo je k tomu přiměje? Jak? Nemohu se zbavit dojmu, že pokud se nezmění "vzdělávací proces", bude se to zhoršovat.
Ale pořád platí, že je to také práce a povinnost. (I s tím jde polemizovat viz D. Pink: Pohon. Ale ok.) A co myslíte, že se stane, když v práci a povinnosti, který se vám ukládá, nevidíte smysl? Dlouhodobě.
Skoly by se menit mely a meni se.Menit se pouze k obrazu zactva povazuji za velmi skodlive.Svet se kvuli nikomu z nas nezmeni.Muzeme neco malo posunout.A ti zaci tam nemuzou sedet jak pecky a cekat ze se neco stane.Dalle je treba se ptat,co brani procesu zmen.Neni to mysleni ucitelu,ale pripitomely system rizeni a kontroly skol,kdy skola by mela neco rozvijet a zaroven ma na stole stohy predpisu co ce nesmi a jake budou postihy(naposledy kravinismus s kyselinami).Ne jednu stranu maji skoly nadiktovano co vsechno musi s detmi probrat a na druhou stranu se detem ucit nechce.Neni to jen o metodach vyuky.Casto na nejake saskovani na koberecku neni cas.Matiku se nenaucite taneckama.
A mohu rici nyni z pohledu zpet,taky jsem si o spouste veci ve skole myslela,ze je to blbina a nepotrebuji je.Dnes bych rekla,ze toho bylo minimum.Ale to clovek pozna prave a jen s tim odstupem.Mladi je hezky naivni,je treba mlade zaroven vest a zaroven nechat trochu volnosti.
A může si pak ozkoušet, zda mu v nějakém jiném oboru projde jeho neschopnost spojená s držkováním, že za ni může někdo jiný. Právě tyhle typy dělají dnešní škole ostudu, a právě jejich kecy pak jiní žvanilové využívají k tomu, aby pomlouvali ty, kteří svoji práci umí.
Jak jsem již psal, nejsem, díkybohu, středoškolský češtinář. Tudíž je vaše tiráda bezpředmětná. Co však musím na své škole ve 4. ročníku praktikovat, chci-li aby VŠICHNI mí žáci u maturit prospěli, je dělat kompromisy s hloubkou učiva na úkor nacvičování nesmyslných cermatovských zadání, zákeřných cermatovských chytáků a práce pod zcela zbytečným časovým presem, jinými slovy cvičím žáky v hopsání na cermatovské opičí dráze, namísto zabýváním se důležitými věcmi. Chci aby všichni žáci, kteří vyvinou úsilí a mají potenciál k min 45% úspěšnosti, ten pitomý štempl dostali a nejsem ochoten akceptovat přijatelné ztráty na úkor ochrany prestiže jakéhosi drahého paskvilu z dílny přitroublých teoretiků.
Nicméně abychom se vrátili k tématu, také tento předmaturitní pragmatizmus poškozuje celkovou atmosféru školy, otevírá prostor přehlížení "nedůležitých" předmětů a jejich učitelů, nechuti dělat věci nesouvisející přímo se zkouškou apod.
Maturita je zakončení střední školy, nechápu proto, proč se nezahrnujte mezi středoškolské češtináře.
Jinak zase jen všeobecné řeči, kterými si můžete získat prestiž leda tak mezi sobě rovnými.
A pokud neumíte dovést své žáky k tomu, aby měli pocit, že se skutečně něco naučili, a nikoli jen dosáhli něčeho pitomého, je to výpověď jen a jen o vás.
Nejsem češtinář, to bych musel založit ASČPSMZ.
Takže další odborník, který se vyjadřuje k češtině, aniž cokoli ví.
jsem češtinář, domnívám se, že něco i vím, přesto jsem došla ke stejným závěrům jako Tajný Učitel, a to na základě pozorování stovek hodin, přečtení mnoha slohových prací žáků vyjadřujících se ke kvalitě a smysluplnosti výuky velmi kriticky a velmi artikulovaně, slušně.
To já bych skutečně ráda věděla, jak zvládáte připravit své studenty na cvičení typu Cermat a zároveň s nimi pracovat v hodinách tak, aby literaturu, jazyk chápali jako ohnisko myšlení o sobě, společnosti, viz výborný článek zde: http://www.eduin.cz/clanky/the-student-times-vzdelani-je-teren-ktery-musi-clovek-prozkoumat-a-zmapovat-sam/
To se asi nepodaří nacvičováním pojmů typu personifikace atd.
U ústní zkoušky studenti podle toho, co jsem zhlédla z nahrávek často pouze plkají fráze typu výcuc z díla. Češtinář mé dcery na střední škole jinak výuku nevede - pouze přežvýkává obsahy děl.....a není výjimkou podle toho, co slyším ze širokého okolí.
Nemáte někde nějaké nahrávky kvalitních výkonů u ústní zkoušky? Ráda bych získala nějakou pozitivní inspiraci.
RK
Vy jste doopravdy boží, paní kalabisová. Neustále tady poletujete jako anděl božího zjevení, ale abyste nám bědným už konečně prozradila, jak si Vaši žáci představují tu ideální výuku, a jak jejich tužby naplňujete, toho se úporně zdráháte.
Již nějakou dobu setrvávám v přesvědčení, že žádné žáky nemáte, protože učitelka nejste, neboť jako Renata Kalabisová ani neexistujete. Řekl bych, že si z nás děláte ale naprosto zjevnou prdel.
Viz ona úplně skvostná formulace:
"domnívám se, že něco i vím, přesto jsem došla ke stejným závěrům jako Tajný Učitel".
"U ústní zkoušky studenti podle toho, co jsem zhlédla z nahrávek často pouze plkají fráze typu výcuc z díla. Češtinář mé dcery na střední škole jinak výuku nevede - pouze přežvýkává obsahy děl.....a není výjimkou podle toho, co slyším ze širokého okolí."
Dobře. A na základě čeho se domníváte, že právě toto onomu češtináři předepisuje státní maturita?
"To se asi nepodaří nacvičováním pojmů typu personifikace atd."
Nezlobte se, ale kdyby tuhle hloupost napsal Tajný, nedivil bych se. Ale češtinář? Vy nechápete, že chcete-li žáky naučit pracovat s určitým pojmem, musí ho nejprve znát a rozumět mu? Občas tu píšete něco v tom smyslu, že hledáte, snažíte se, nastiňujete nějaký ideál, ale tohle všechno je nanic, pokud nebudete schopna analyzovat konkrétní jednoduché věci. A všeobecné vágní řečnění ještě nikdy k ničemu kvalitnímu nevedlo, viz například vyjádření konstruktérů a obhájců inkluze.
Myslím, že nahrát dnes vyučovací hodinu je nesmírně náročné, hlavně pro právníka, který to vše bude muset "ošetřit". Ale snad se v dubnu a v květnu dostanu k tomu, abych na stránkách ASČ publikoval alespoň poznámky žáků k textům, i z těch se dá poznat, zda učitel vede své svěřence k přemýšlení o literatuře, nebo s nimi cosi nacvičuje jako na spartakiádu.
odpovím vám slovy pana Kryštofa Vosátka, viz jeho článek na eduinu, The Student Times:
Ale ve škole (v USA, VB) s námi pročetli pár knih, pak nám dali tři otázky a řekli, vyberte si jednu a napište, co si myslíte. Najednou jsem měl vymyslet odpověď, která nebyla v žádné učebnici, kterou nevěděl Google ani Wikipedia. Je Homérova Odyssea feministické dílo? Je soudní moc důležitější než zákonodárná? Samozřejmě nikdo nečekal, že přinesu „správnou“ odpověď nebo že všechno přečtu. Chtěli, abych přemýšlel. Nechci říct, že jsem o něco takového v Česku nezavadil, ale často to bylo spíš v mimoškolních aktivitách, které u nás máme skvěle rozvinuté, a pokud ve škole, tak nikdy s takovou mírou svobody.
Nebo slovy pana Sugata Mitry: až bude ke zkouškám povoleno používat internet, pak teprve budou mít zkoušky smysl, budou se totiž umět ptát, umět zkoušet podstatu, aplikaci, ne naučené fráze.
A abych se vrátila k šikaně, ano, systém svou nepružností, zkostnatělostí ji sám podporuje.
Pěkný den přeji.RK
Transformátorů cizích myšlenek všude dost.
"Dobře. A na základě čeho se domníváte, že právě toto onomu češtináři předepisuje státní maturita?"
Odpovědí je převrácení té vaší otázky: Jak to, že je možné, že k tomuto může vůbec docházet v tak hojné míře? Můj logický závěr je, že nastavení požadavků k maturitní zkoušce je natolik formalisticky nastavený, že k jejich splnění stačí ono přežvýkávání obsahů.
Obrátit potřebuji i vaši další otázku: "Vy nechápete, že chcete-li žáky naučit pracovat s určitým pojmem, musí ho nejprve znát a rozumět mu?" Není pro porozumění sobě samému, textu,aj podstatné rozumět podstatě, interpretaci? Znalost termínu tyto pocity, skutečnosti popisující usnadňuje komunikaci, ale primárně má jít o ni, ne o zkoušení termínů. Toto podle mne lépe zkouší v jiné systémy než ten český cermatovský.
Proč je nebezpečné soustředit se na pojmy? Protože ve shonu školního života, tlaku úspěšnosti u zkoušek se obsahy pojmů vytratí a zbydou pouze pojmy samé, bezobsažné směšné kostřičky. Podíváme-li se pozorněji, všimneme si, že studentům už se snůška těchto pojmů scvrkla do hromádky smetí, kterou odmítají. Proč se nepokusit obnovit podstatu, dialog, hledání?
Příklad - v 9.ročníku při procvičování přechodníků jsem neprozřetelně sáhla ve spěchu po textu v učebnici Fraus. Vím, že od této učebnice nemohu čekat nic závratného, ale tento text na str. 38, cv.4 byl opravdu trapnost sama. Přechodníky šly stranou, žáci využili příležitosti poskytnuté jim tímto hrůzným skvostem a užili si velké dávky veselí. Posuďte sami: nepodcenili autoři této učebnice úroveň deváťáků? "Ježek na zimu neopadává, i když je zvíře jehličnaté. Na podzim se uskladňuje ke spánku. Celou zimu musí prospat, aby ho ve sněhu nezábly nohy. Rozmnožuje se opatrně. Jeho mláďatům vyrůstají ostny později, aby maminku nepopíchala...." (Z knihy Mezi námi zvířaty 2 Ludvíka Štěpána). Textů aktuálních, podnětných je v učebnici jako šafránu.
Učitel musí hledat a hledat, aby na předepsanou látku našel vhodný text. Vhodných aktuálních a podnětných textů je mnoho, ovšem budou procvičovat to, co máme předepsané učit? Co tím chci říci? Ráda si se žáky čtu a analyzuji texty, které je nebo mne zaujaly, ve slohu píší texty, úvahy na aktuální situace. Ovšem v ŠVP máme napsané a naprogramované dopředu, co musíme probírat. Mne i žáky mnohem více baví zamýšlet se nad souvislostmi, reagovat na aktuální situace. Pokud musím stíhat personifikaci, druhy zájmen, větné rozbory a další lingvisticko-literárněvědné pojmy, na angažované samostatné myšlení času zbyde žalostně málo. Alespoň rovnováha by měla být, ale ani ta není v presu zkoušek a testů zaručena. A to už nemluvím o primární potřebě k fungování společnosti.
...Mne i žáky mnohem více baví zamýšlet se nad souvislostmi, reagovat na aktuální situace. Pokud musím stíhat personifikaci, druhy zájmen, větné rozbory a další lingvisticko-literárněvědné pojmy, na angažované samostatné myšlení času zbyde žalostně málo...
Třeba paní Kalabisová přijde nebo už přišla na to, jak udělat zajímavě "agažovaně" přemýšlivou i výuku základních lingvisticko-literárněvědných pojmů, které jsou základy i stavebními kameny opravdové znalosti jazyka, které je potřeba umět sesazovat, pojit, omítat i krášlit a po celý život udržovat i adaptovat. Umět vhodně spojit strukturovanost a prožitkovost výuky do funkčního celku - to je základ pedagogického umu. Je to věc, která se získává praxí. V tom by měl mít učitel dostatečnou svobodu. Je pravda, že ŠVP v tomhle směru učitelům dost svazují ruce...
J. Týř
CERMATE, KOSTEČKO, SOUKALE JDĚTE SE VYCPAT. Říkám to jako člověk člověčí a při (téměř) zdravém rozumu. Osvícenci V Praze změnili DT z ČJ, teď tam prý bude několik otázek z literární historie. Náš češtinář už od září se žáky bezduše bifluje telefonní seznamy lumírovců a kdejaké jiné havěti, aby žáci byli připraveni na tajtrlíkování na zadních.
Strukturovaně prožitková společensky angažovaná výuka volného pádu při fyzice na SŠ
Manžel se večer předčasně vrátil ze služební cesty a svou drahou polovičku našel v ložnici s někým třetím. Jí si moc nevšímal. Toho třetího jednou rukou uchopil, vystrčil ho z otevřeného okna v pátém patře a řekl "Tentokrát tě ještě pustím. Příště už ti ale rozbiju hubu" a pak rozevřel prsty uchopové ruky.
Tuto anekdotu jsem někdy dětem řekl po výkladu volného pádu (pohyb rovnoměrně zrychlený v gravitačním poli Země) při fyzice na SŠ. A pak jsme s žáky počítali podle příslušných vzorečků z jaké výšky těleso padalo (jedno poschodí má cca 3 m), jaká byla doba volného pádu a jak velká byla dopadová rychlost. Výsledky byly vždy v pořádku a na dětech bylo vidět, že mají strukturovaně prožitkovou společensky angažovanou výuku fyziky rády :)))*
J. Týř
PS: * Angažované učení je tu myslím dobře navozeno: Je tu příležitost a nutnost zmínit se o interpersonální, sociální a právní stránce věci. A také příležitost zmínit se i o genderových a případně i dalších záležitostech...:)
Když to jde ve fyzice - proč by to nemělo jít např. v češtině třeba při výuce Osvícenců? :)))
ano, takto společnost vychovává přiblblé konzumenty přiblblých televizních pořadů a la vtip. Jsou už ti studenti tak uondaní rutinou, že vezmou zavděk i tímto kratochvílným rozmarem učitelovým.
Jak rozmarně či nerozmarně se s tím konzumentotvorným atakem přiblblých televizních pořadů a la vtip, z nichž jsou studenti tak uondaní rutinou, vyrovnávate vy, paní Kalabisová? Mohla byste se podělit s ostatními nějakou zkušeností? Možná, že by to bylo účinnější, než jen mentorovat nebo dokonce "nevrle vrčet".:))) J. Týř
Pane Týř, jste velmi tolerantní, máte dobré připomínky, neberte si toto osobně. Pouze jsem chtěla naznačit, že velkého netvora jedním malým vtípkem nezdoláme. Možná pouze naučíme lidi, aby si na něj zvykli.
K výuce češtiny: Lumírovci ani jiná havěť mi samozřejmě sami o sobě nevadí, ráda je čtu, i s dětmi. Ovšem nikdo si přece nemůže myslet, že si studenti od nich všechno přečtou. (A aby uspěli bez podvádění, přečíst by si museli v podstatě všechno, protože v DT může být COKOLIV, co se autorům zrovna zachce. Jen tak pro jejich kratochvíli. Nikdo jiný neví, co tam přesně bude, takže - učte se VŠECHNO, to jsou ty základy!!!) Pokud si studenti všechno přečíst nestihnou, což je logické, pak ovšem musí nutně sáhnout jak učitelé tak žáci k nutnosti přeříkat a pak se nabiflovat zjednodušené vyprázdněné fráze. A neděje se to pouze ten jeden rok před maturitou, již od první třídy je výuka takto nastavena. Prospívá snad tento způsob učení rozvoji myšlení, rozvoji zdravého fungování společnosti, která by uměla předcházet šikaně?
Vůbec nechápu, proč si tuto jednoduchou rovnici není schopen udělat Cermat a jeho klika. Zkouší se snad někde jinde ve světě ze všeho, prý podstatného? Ze všech autorů?
Proč nezkoušíme tak, jak je tomu např. v Anglii (i když už i tam konzervativci začali utahovat šrouby, jak vidno z výborného článku pana Kryštofa Vosátka) - Najednou jsem měl vymyslet odpověď, která nebyla v žádné učebnici, kterou nevěděl Google ani Wikipedia. Je Homérova Odyssea feministické dílo? Je soudní moc důležitější než zákonodárná? Samozřejmě nikdo nečekal, že přinesu „správnou“ odpověď nebo že všechno přečtu. Chtěli, abych přemýšlel.
Kdo chce krasobruslit, musí umět chodit a bruslit.
Kdo se naučí špatně chodit a bruslit, nebude dobře krasobruslit. Kdo tvrdí, že je možné začít od výuky krasobruslení, ten klame sám sebe i druhé. Jde o to, aby byly v pořádku podmínky pro výuku chůze a bruslení. Souhlasím, že v tomhle strukturálním přístupu mají tvůrci RVP, prosazovatelé tzv. inkluze a CERMAT zmatek.
Ovládnutí mateřštiny má tři čtyři základní strukturální složky
Prvouka (pojmologie) - chápání významu jednotlivých slov a rozlišování druhů slov
Gramatika - pravopis a větná skladba
Literatura vč. tzv. Slohu - Vyjadřovací schopnost získá teprve ten, kdo chápe pojmy, rozlišuje druhy slov, umí slova gramaticky správně spojovat do srozumitelných vět a ten, kdo poznal základní literární útvary. Teprve pak může člověk plnohodnotně myslet a vyjadřovat se slovem i písmem (literárně tvořit).
Školní výuka tedy musí být vhodně strukturovaná a přitom zajímavá a dostatečně svobodná. Ten, kdo ji ve škole umí takto podat, je pedagog (průvodce, který vede žáka k cíli). Kdo to neumí, není pedagog, i kdyby na to měl deset či sto papírů z PedF, DVPP atd. Ve škole tedy jde o to, aby ten, kdo to umí, to směl a mohl dělat.
J. Týř
Kdo chce "literárně tvořit" ať se personifikaci naučí. Za ta desetiletí v zaměstnání jsem potřeboval strukturovaný životopis, motivační dopis a krátkou informační zprávu rodičům (email). K tomu abych se dovedl radovat z dobré literatury nepotřebuji znát personifikaci, přístavek volný a dokonce ani Lumírovce.
"Odpovědí je převrácení té vaší otázky: Jak to, že je možné, že k tomuto může vůbec docházet v tak hojné míře? Můj logický závěr je, že nastavení požadavků k maturitní zkoušce je natolik formalisticky nastavený, že k jejich splnění stačí ono přežvýkávání obsahů."
Mýlíte se, paní Kalabisová, to není odpověď, to je pokus vyhnout se odpovědi. Vy jste na Českou školu nepřišla diskutovat, ale pouze chrlit své názory. Počet hloupostí, které vyslovujete, stoupat, blížíte se Tajnému Učiteli, s nímž si začínáte být podobní jak Bratři v triku.
Ale abych se vrátil k Vaší neodpovědi: Zaprvé si tedy asi uvědomujete, že nic takového státní maturita po učitelích nevyžaduje. Zadruhé váš "logický" závěr je chybný - problém není v nastavení požadavků, ale v možnosti je obcházet. Berte to jako pars pro toto - na diskutování o hloupostech nemám chuť ani čas.
V životě jsem takzvaně nepotřeboval spoustu věcí, a přesto jsem rád, že jsem se je naučil.
K literární tvorbě není znalost personifikace zapotřebí.
...stoupá...
Myslíme v pojmech.
Pokud pojmy neznáme, pak "myslíme" v dojmech.
Tajný Učiteli,
to, co popisujete, je problém vašeho češtináře. Nikdo jej k výuce postavené na bezduchém biflování nenutí - jen on sám. Z májovců je v seznamu konkrétně uveden pouze jediný - Jan Neruda. Stačí tedy znát povšechnou charakteristiku skupiny, pár jmen jejích členů a něco málo k JN. Oproti "telefonním seznamům", které se běžně zkoušely dříve, je to procházka rúžovým sadem. Pokud chcete kritizovat, čiňte tak oprávněným a inteligentním způsobem, ne hysterickými výlevy.
Paní Kalabisová,
nazvat lumírovce či jiné literáty havětí, to Vám jako češtinářce nedává dobrou vizitku. Že tak činí TU jako "nebohemista", je ukázkou jen jeho omezenosti; ve Vašem případě je to však dvojnásob tristní.
Z Vašeho komentáře je vidět, že o nové maturitě z ČJaL nevíte takřka nic. V DT nikdo nechce, aby maturanti četli všechno - pouze mají prokázat povědomí o některých literárních směrech, epochách vývoje a jejich představitelích. Račte zavítat sem (http://www.novamaturita.cz/sdeleni-reditele-centra-seznam-literarnich-zanru-a-autoru-k-didaktickemu-testu-z-ceskeho-jazyka-a-literatury-1404038027.html), podívejte se seznam samotný i na ukázky testových úloh. Na individuální četbě je založena hlavně ústní zkouška, alespoň to byste mohla vědět nebo to přinejmenším neignorovat; tam je nutno vyjít ze čtenářské zkušenosti s konkrétním dílem. Dobře připravený pracovní list pak zabrání tomu, aby se vystačilo s pouhým mechanickým našprtáním se obsahu.
Za ta desetiletí v zaměstnání jsem potřeboval strukturovaný životopis, motivační dopis a krátkou informační zprávu rodičům (email).
Doopravdy nejvyšší čas, aby se činovníci odpovědní za rozvoj české vzdělanosti už konečně začali zabývat otázkou, kolik žáků skončí jako tajní učitelé. Možná, že by nebylo od věci, alespoň v okresních městech, iniciovat ustavení škol s výrazně redukovaným učivem. Mohly by se jmenovet třeba 'Nezbytné školy'.
Pár příkladů dobré praxe.
Český jazyk - abeceda palcem.
Matematika - výpočet padesáti procentní slevy.
Přírodopis - zvířata, která jsou k jídlu.
Angličtina - kde je nejbližší noclehárna.
Tělocvik - útěk z restaurace.
Hudebka - pouliční zpěv.
Kolego a co fyzika?
- "Přeplavu to?" nebo
- "Opravdu mě ten drát zabije?" nebo
- "Opravdu tam dnes táto nedojedem?"
No jo, fyzika. K čemu to? Svět docela funguje, tak proč do toho štourat.
Tak snad jen ten zákon padajícího výkalu. A i to spadá spíš do sociologie.
Okomentovat