Marta Semelová: Inkluze za každou cenu poškodí děti

Projev ve třetím čtení novely školského zákona v Poslanecké sněmovně ve středu 9. března 2016. "Asistent pedagoga nemá odpovídající vzdělání, které potřebuje pro odbornou pomoc pro tyto děti, nemůže nahradit učitele, natož speciálního pedagoga, nemá ani odpovídající plat. A navíc v mnoha krajích ti asistenti nejsou. Nejsou - školy žádají opakovaně a nemají šanci získat asistenty. Inkluze vyžaduje opravdu připravené učitele. Učitelé základních škol běžného typu jsou velice kvalitní, ale jsou prostě připraveni na něco jiného. Žádný kurz, krátkodobý kurz, žádné školení nemůže nahradit pětileté studium na vysoké škole pedagogické, které absolvuje speciální pedagog, který se seznamuje se všemi možnými druhy postižení, se stupni postižení, s kombinovanými vadami, s tím, jak má působit, jaké metody, jaké formy práce má uplatňovat."


Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsme ve třetím čtení, už toho bylo hodně řečeno kolem školského zákona. Nakonec ten bývá vždy hojně diskutován. My za klub KSČM se samotným zákonem problém nemáme, i když považujeme některé ty změny, které jdou správným směrem, ale za nedotažené, že zůstávají na poloviční cestě. Pochopitelně konečné hlasování našeho klubu bude záviset i na některých pozměňovacích návrzích, které směřují buď přímo k novelizovaným paragrafům či k zákonu školskému jako takovému.

Dovolte tedy pár slov k některým těmto návrhům. Pokud jde o individuální vzdělávání, tak jsou tady dva návrhy. Je tady návrh na rozšíření na druhý stupeň, já jsem podala pozměňovací návrh, aby bylo zrušeno individuální vzdělávání na prvním stupni i v tom posledním ročníku předškolního vzdělávání. A proč jsem dala tento návrh, to už jsem vysvětlovala, takže jenom stručně. Podle mě škola pochopitelně nejdůležitější funkcí, kterou má, je funkce vzdělávací, ale také výchovná, sociální a právě ta sociální gramotnost je velice důležitá. My zde neustále hovoříme nebo slyšíme o společném vzdělávání a já si myslím, že v tomto případě právě by to společné vzdělávání mělo fungovat, to znamená ne aby se děti vzdělávaly doma, ale aby se spolu učily žít, spolu učily diskutovat, aby se naučily prohrávat, slyšet jiné názory a aby nebyly ani ochuzeny o společné zážitky třeba ze školy v přírodě atd. Myslím si, že vnímat člověka i se všemi odlišnostmi - to patří prostě k životu.

Pokud jde o další důvod, proč navrhuji zrušení individuálního vzdělávání, tak je to prestiž učitelů, odbornost a kvalita vzdělávání. My jsme přijímali zákon o pedagogických pracovnících, kde jsme žádali, aby měli pedagogové prvního a druhého stupně co nejvyšší kvalifikaci, odbornost, aby byli dobře připraveni, a to po všech stránkách. To znamená i po té stránce metodické, psychologické, didaktické atd. Zároveň často mluvíme o prestiži učitelů a ono to souvisí i s tím, o čem já tady teď hovořím, to znamená pokud budeme dávat veřejnosti najevo, že učit může vlastně každý, to znamená na prvním stupni kdokoli, kdo má střední vzdělání s maturitou, na druhém stupni další, tak to si myslím, že určitě ke zvýšení prestiže učitelů nepovede, a že bychom se spíš měli zamyslet nad tím, jak učitelům pomoci včetně spolupráce s médii, ale také např. - a to je velice důležité - zvýšením plastů.

Zamyslet bychom se také měli nad tím v té souvislosti, proč řada učitelů nebo absolventů pedagogických fakult do škol nenastupují, proč někteří nebo značná část mladých učitelů ze škol odchází. I to si myslím, že souvisí s těmi otázkami, o kterých jsem tady mluvila, to znamená s prestiží, platem učitelů, ale také tím, jak je srážíme, i tím, že jak už jsem říkala, učit může každý doma.

Pokud jde o druhou oblast, ke které bych se chtěla vyjádřit, tak to je předškolní vzdělávání. My ten směr, to znamená povinné vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy před vstupem na základní školu, podporujeme. Myslíme si, že tady nedochází k ohrožování práv rodičů. Tady jsou stanoveny čtyři hodiny denně, což si myslím, že neohrozí to, že by se rodiče nemohli dítěti věnovat včetně jeho různých zájmových činností, ale považujeme ten krok právě i vzhledem k tomu individuálnímu vzdělávání za polovičatý, protože co se vlastně změní? Změní se to, že přijde rodič s dítětem k zápisu, to ano, ale stačí, když jenom oznámí u zápisu, že dítě bude vzděláváno doma a tím to končí. Pak přijde k ověřování znalostí a když se zjistí, že dítě nesplňuje to, co by splňovat mělo, úroveň, na jaké by mělo být, tak se opět nic nestane, jenom se doporučí rodiči, ať s dítětem víc pracuje.Takže tady si myslíme, že jde o formalismus a ne skutečné povinné vzdělávání, o které by nám mělo jít. A beru to i vzhledem právě k těm skupinám, o které si myslím, že by mělo jít, ze sociálně vyloučených lokalit, skupiny dětí ze sociálně znevýhodněných rodin, kde se jim nevěnuje taková péče a kde právě velké procento těchto dětí mateřskou škol u nenavštěvuje a je vlastně už od počátku svého potom povinného vzdělání do určité míry diskriminováno, nemá prostě stejnou startovací čáru v té další dráze svého vzdělávání.

O tom, jak to vypadá v Evropě, paní ministryně mluvila, to nebudu opakovat, ale chci zmínit ještě jednu věc. Je předložen pozměňovací návrh, aby do mateřské školy byly přijímány děti dvouleté. Ono je to do určité míry umožněno už teď, ale tímto pozměňovacím návrhem, který tady je předložen, se to vlastně umožňuje ještě víc. Podle mého názoru dvouleté děti potřebují úplně jinou péči, než je vzdělávání v mateřské škole. Potřebují péči, kterou zajišťují ještě na některých místech jeselská zařízení. Pokud jsou v mateřské škole dvouleté děti a jsou ještě ve smíšených třídách, to znamená i s předškoláky šestiletými, někdy sedmiletými, tak ta kvalita výchovně vzdělávacího procesu při předškolním vzdělávání určitě nebude taková, jaká by měla být a jaká by měla být příprava na školu.

Zároveň to pochopitelně silně zatěžuje učitelky mateřských škol, když tam mají dvouleté prcky a sedmileté děti, které patří už do základní školy.

Poslední poznámka - u předškolního vzdělávání, jak už jsem říkala, my podporujeme jinak to předškolní vzdělávání jako povinné v posledním ročníku. Myslím si, že by bylo potřeba právě u těch skupin, o kterých jsem mluvila, už mnohem dříve, to znamená od těch tří let. Mateřská škola plní funkci vzdělávací, výchovnou i sociální a stále častěji supluje rodinu, nebo některé rodiny, pokud jde o vytváření základních návyků, rozvoj komunikativní, řečové schopnosti, jazykové schopnosti atd.

K jednotným přijímacím zkouškám na střední školu - my souhlasíme s tím, aby byly jednotné přijímací zkoušky, centrálně zadávané. Považuji ovšem za chybu to, že ministerstvo školství nepřistoupilo k tomu, aby byla centrálně stanovena hranice úspěšnosti při přijímání. To znamená, ta nepodkročitelná hranice, kdo může, kdo už nemůže být přijat. Já jsem proto dala ten svůj pozměňovací návrh, aby tato hranice centrálně stanovena byla, protože si myslím, že i v souvislosti s tím, jakým způsobem jsou financovány střední školy, to znamená na žáka, tak pochopitelně když si tuto hranici stanoví každý ředitel střední školy sám, bude mít zájem o to, aby jeho škola byla co nejvíc naplněná, aby měl pro tu školu co nejvíc peněz.

Já jsem ráda, že v tuto chvíli se diskutuje o novém způsobu financování regionálního školství a věřím tomu, že právě ty změny, které se tam připravují, by měly vést k úpravě a ke zlepšení. Protože to pochopitelně souvisí i s kvalitou vzdělávání. Pokud jsou na některé střední školy na maturitní obory přijímáni žáci, kteří mají trojky, čtyřky na vysvědčení z devítky, tak určitě to té kvalitě neprospěje. My si musíme uvědomit, že ne každé dítě, ne každý student, ne každý člověk může mít maturitu. Někteří jsou šikovní na různé manuální obory, na učňovské obory. A tady bych velice, velice apelovala na to, aby ministerstvo školství pomohlo při vytváření už těch základních návyků nebo takových přístupů k manuální práci co se týká už základních škol, kde by mělo ministerstvo pomoci při obnovování školních dílen, při tom, aby byli připraveni i učitelé těchto oborů na pedagogických fakultách a aby to bylo zafinancováno. Protože tady se vytváří ten vztah k učňovským oborům, tady se vytváří ten vztah k technickým oborům na středních školách.

Další, k čemu bych se chtěla vyjádřit, jsou návrhy, které jsme nepodávali my, ale týkají se funkce ředitele škol. Mám na mysli dva návrhy. Jeden se týká šestiletého funkčního období, které by bylo přerušeno na dobu vykonávání veřejné funkce. Já mám s tímto návrhem problém, protože si myslím, že v momentě, kdy ředitel školy je zvolen buď jako uvolněný zastupitel, radní nebo poslanec, senátor a je tady třeba dvě, tři volební období, tak si vezměte, kolik je to let, a ta škola už je úplně někde jinde. Ta škola má určitý směr, pedagogové jsou za tu dobu vzděláváni, proškolováni atd., atd. a ředitel, který by se měl vrátit na toto místo třeba po dvanácti nebo šestnácti letech, tak to si nedovedu dost dobře představit. Navíc je to zabetonovaná funkce, kdy v současné době po šesti letech jsou konkurzy a tady po celou tu dobu by konkurzy vůbec nemohly být.

Druhý pozměňovací návrh, s kterým nesouhlasíme zásadně, je odvolání ředitele bez udání důvodu. Tady už o tom bylo řečeno v úvodním slově paní ministryně. Já si myslím, že tady je vysoká možnost, vysoká pravděpodobnost zneužití takového postoje, takového postupu, a to v žádném případě nepodpoříme.

Poslední, k čemu bych chtěla hovořit, je otázka tzv. společného vzdělávání nebo inkluze. Já bych tady chtěla požádat o podporu mého pozměňovacího návrhu, který odkládá účinnost § 16 o dva roky, to znamená, že by nevstoupil v platnost 1. září 2016, ale až 1. září 2018. Chtěla bych říci, že v zásadě souhlasím s tím, co tady řekl pan poslanec Fiala, který vyargumentoval, myslím si velice logicky, proč je důležité, aby se ta účinnost odložila. Vnímám protesty krajů - Zlínského, Jihočeského, Ústeckého a dalších, nechci je všechny jmenovat. Protesty učitelů běžných škol i škol speciálních, resp. základních škol tzv. praktických, ale také poradenských zařízení. Jsou tady obavy nejen z finančního zajištění, ale z toho, že poklesne kvalita vzdělávání, z toho, že skutečně dojde k rušení základních škol praktických, i když neustále slyšíme, že k tomu nedojde, nebudou rušeny. Ale ony se zruší více méně samy. Protože ta poradenská zařízení už v tuto dobu podstupují takový nátlak, aby nezařazovala děti do těchto speciálních škol, že pochopitelně tato místa ubývají.

Druhá věc je, co se týká kvality vzdělávání, co se týká pomoci prostřednictvím asistenta pedagoga. Asistent pedagoga nemá odpovídající vzdělání, které potřebuje pro odbornou pomoc pro tyto děti, nemůže nahradit učitele, natož speciálního pedagoga, nemá ani odpovídající plat. A navíc v mnoha krajích ti asistenti nejsou. Nejsou - školy žádají opakovaně a nemají šanci získat asistenty. Inkluze vyžaduje opravdu připravené učitele. Učitelé základních škol běžného typu jsou velice kvalitní, ale jsou prostě připraveni na něco jiného. Žádný kurz, krátkodobý kurz, žádné školení nemůže nahradit pětileté studium na vysoké škole pedagogické, které absolvuje speciální pedagog, který se seznamuje se všemi možnými druhy postižení, se stupni postižení, s kombinovanými vadami, s tím, jak má působit, jaké metody, jaké formy práce má uplatňovat.

Pokud jde o speciální školy, tak zde jsou i zvlášť vybavené prostory, zvlášť vybavené třídy. Jsou zde speciální pomůcky. Jsou zde zavedeny školní dílny a různé pracovny pro praktické činnosti, protože právě u dětí s lehkým mentálním postižením je důležité, aby byla posílena, a také je posílena, ta praktická činnost na úkor té teoretické, což jim pomáhá a mnohdy díky speciálnímu školství se dostávají tyto děti - nejen že projdou všemi těmi ročníky základní školy, ale dostávají se i na učňovské obory a procházejí jimi a mají lepší uplatnění.

Zároveň si myslím, že ta inkluze za každou cenu poškodí děti v tom, a už to tady bylo také řečeno, že nezažijí pocit úspěchu. Ony - i kdyby se přetrhly samy děti, kdyby se přetrhli sami ti učitelé, tak prostě na to nemají, tak to nedokážou a postupně se budou stávat outsidery, kteří nemají žádný pocit úspěchu, kteří jsou na okraji té třídy, na místo toho, aby ve speciální třídě se dostaly třeba na první, druhé místo, nebo průměru, to je jedno, ale určitý úspěch tam zažívaly. Takže ve skutečnosti tyto inkludované děti by byly vlastně diskriminovány v té běžné třídě základní školy.

Další věc. Pochopitelně to bude mít velký dopad na učitele. Učitelé základních škol už teď mají spoustu administrativy. Tato administrativa se jim velice navýší a zkomplikuje práci. Velice se navýší práce i poradenským zařízením. Už dnes jsou poradenská zařízení, pracují prostě nadoraz. A další a další zatížení hrozí, že tady bude kolaps poradenství, nestíhání zákonných termínů, formalismus při vyšetření dětí a tak dále, a tak dále.

Myslím si, že je chyba zrušení přílohy LMP pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Jenom připomínám, že při schvalování novely, když se o tom hovořilo, tak bylo přislíbeno, že nedojde ke zrušení novely (přílohy?). Bohužel opak je pravdou.

Pokud jde o to odložení o dva roky, myslím si, že lze využít ty dva roky k ověřování na několika školách, jaké to bude mít vůbec výsledky, jestli to bude k dobrému, nebo špatnému, a to jak u žáků běžných, tak u žáků s lehkým mentálním postižením, ale tak také pro učitele a pro poradenská pracoviště. Takže za toto ověřování bych se moc přimlouvala. Ono se totiž také může po těch dvou letech ukázat, že to takto možné vůbec není, že není možné přistupovat takto k inkluzi, že se to bude muset přehodnotit. Myslím si, že je škoda, že skutečně mnohdy podléháme různým neziskovým organizacím, které mají jiné zájmy, Bruselu a těmto požadavkům.

Myslím si, že speciální školství tady má nezastupitelnou úlohu včetně těch základních škol takzvaně praktických, že ve vzdělávacím systému mají své místo, odvádějí vysoce profesionální práci a že by byla chyba, kdybychom tento systém zatracovali.

Na závěr bych vás, dámy a pánové, chtěla ještě jednou požádat o podporu mého pozměňovacího návrhu, který se týká odložení § 16, tedy inkluze zjednodušeně řečeno, o dva roky. Tento pozměňovací návrh je pod označením C10. Zároveň si nejsem jistá, jak je procedura, ale zároveň bych chtěla, aby tento pozměňovací návrh byl hlasován zvlášť.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)