Jedním z témat, která hýbou veřejností, aspoň podle četnosti výskytu v médiích, je šikana učitelky na průmyslovce. Je to téma, které vyvolává emotivní reakce, vášnivé spory, vynořují se nové otázky. Média jsou zděšena, odborníky a učitele tato kauza až tak moc nepřekvapila. Nezvyklá je intenzita a dlouhodobost útoků a samozřejmě úmrtí oběti, ať již souvisí se šikanou více či méně.
Zamysleme se, co k tomuto a mnoha podobným případům vedlo. Kdo nebo co za to může? A co dál? Můžeme to nějak ovlivnit jako rodiče?
Co můžeme dělat, aby bylo naše dítě v pohodě?
Obecně lze říct, že čím ranější období života, tím je zásadnější pro rozvoj osobnosti. To, jestli se naše dítě stane obětí či pachatelem šikany, záleží ve značné míře na tom, jaké byly první měsíce a roky jeho života. Šikanovaný i šikanující mívají problematické sebevědomí, jsou v něčem nejistí.Často se setkávám s odhodláním rodičů připravit své děti na požadavky doby tím, že je odmalička (někdy i před dovršením jednoho roku) dávají na všemožné kroužky, kurzy, sporty, protože kdo zaváhá, už to nikdy nedožene a nikam to nedotáhne. Nic proti kroužkům a vzdělávání obecně, ale zkušenost mi napovídá, že dohnat se v tomto směru dá mnohé.
Co se dohnat nedá, je takzvaná bazální/základní jistota, na jejímž základě se utváří naše zdravé sebevědomí, láska k sobě, která je zase základem schopnosti opravdu milovat druhé. Zároveň nám dává nezávislost a právě tu potřebnou jistotu, podvědomou víru, že jsme v pořádku a že náš život je v pořádku, že to zvládneme, když nastanou problémy.
Celý článek na Tukutuku magazín
0 comments:
Post a Comment