Český vzdělávací systém, to je něco, o čem se v poslední době mluví ve stále negativnějších konotacích. Mezinárodní srovnávací průzkumy dopadají jednou hůře, potom zas trochu lépe, čekat na opravdu špatné výsledky by však bylo nemoudré vzhledem k dlouhodobosti procesů, které dané výsledky ovlivňují. Mluví se o poklesu úrovně maturit, ale srovnávat výsledky něčeho, co se stále mění, není zrovna objektivní. Děsíme se, že dnešní maturanti nevědí, kdy skončila která světová válka, co bylo 21. srpna… Zase ale znají plno jiných věcí.
Každopádně zde vládne všeobecná nespokojenost. Aniž bych to rozebírala, dovolím si prohlásit, že oprávněná, ať již jde o nespokojenost pedagogů s podmínkami, v nichž učí, či o rozpaky rodičů z toho, jak vzdělávací proces probíhá a jaké přináší výsledky. A to, že se problémy školství zhusta objevují v médiích, mluví samo za sebe.
Nenasloucháme si
Sledujeme-li čím dál vášnivější diskuse na téma vzdělávání a výchovy, nelze si nevšimnout, že jde spíše o paralelní monology bez nějakého výsledku. Tábory zastánců antagonistických názorů na to či ono jsou stále radikálnější, dovolím si říct i militantnější, slovní zásoba nejen mluvených, ale i psaných argumentačních soubojů se znatelně vyostřuje, a ač jsou bojovníci převážně akademicky vzděláni, očekávám, že by při stávajícím trendu mohlo brzy dojít i na fyzické inzultace.Nějak v probíhajících názorových střetech postrádám umění naslouchat, přemýšlet o argumentech protistrany. Tím nemyslím hledání, jak tvrzení oponenta vyvrátit, ale přemýšlení, jestli na tom, co ten druhý říká, není něco pravdy. Obvykle má každý kus pravdy a bez potřeby vymezování se a škatulkování bychom se snad i mohli dočkat závěrů, které by vedly ke zlepšení situace. Zatím to ovšem na nějaké zlepšování nevypadá.
Celý článek na Tukutuku.cz
0 komentářů:
Okomentovat