Kateřina Valachová: Systém speciálních škol se nijak nemění a speciální školy se neruší

Projev v třetím čtení novely školského zákona v Poslanecké sněmovně ve středu 9. března 2016. "Beze změny budou vzdělávány děti se středním, těžkým a těžkým mentálním postižením. U dětí s lehkým mentálním postižením dochází k jediné změně - rozšiřují se možnosti jejich vzdělávání. Děti na druhém stupni vzdělávané podle přílohy pro lehké mentální postižení své vzdělávání dokončí podle této přílohy. Bude pro ně tedy platit až do roku 2020/2021. Hlavní slovo má stále rodič. Ani na tomto se nic nemění."



Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi uvést před třetím čtením vládního návrhu zákona, kterým se mění školský zákon, stručně jeho stávající stav, obsah a pozici Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ke klíčovým pozměňovacím návrhům.

Jeden z cílů novely školského zákona je zavedení postupného nároku na předškolní vzdělávání dětí od čtyř, tří let, s tím, že současně zavádíme povinné předškolní vzdělávání.

Jak už jsem se vyjádřila v rámci prvního čtení, toto povinné předškolní vzdělávání je doprovozeno také možností individuálního vzdělávání, to znamená ti z rodičů, kteří si nebudou přát od pěti do šesti let své děti vzdělávat prostřednictvím školských zařízení, mají možnost dítě pouze zapsat a zvolit vzdělávání individuální.

Co se týká povinného předškolního vzdělávání, je to samozřejmě jedna z možností, kterou můžeme předškolní vzdělávání zajišťovat. Další možností může být detailní úprava postupných nároků dětí na přístup do mateřských škol. Zvolili jsme způsob kombinace povinného předškolního vzdělávání od pěti do šesti let věku a následné přednosti při přístupu do vzdělávání od čtyř, tří let s tím, že to respektovalo legislativní techniku stávajícího školského zákona a je to podle nás i pro jejich adresáty, jak učitele, tak rodiče, srozumitelnější.

Chtěla bych upozornit, co se týká této metody, to znamená jít cestou detailního popisu nároků nebo kombinací povinného předškolního vzdělávání a přednosti přístupu do předškolního vzdělávání, ve státech Evropské unie se objevují oba přístupy. Co se týká účasti předškolních vzdělávání z hlediska povinnosti, chtěla bych říct, že se jedná o Švýcarsko, Bulharsko, Chorvatsko, Dánsko, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko či Řecko. V některých dalších zemích Evropské unie sice nehovoříme o povinnosti předškolního vzdělávání, ale de facto existuje, protože povinná školní docházka zde existuje od čtyř nebo od pěti let - Lucembursko, Nizozemí či Spojené království.

Co se týká jednotné přijímací zkoušky z hlediska středních škol, zavádíme jednotnou přijímací zkoušku v testech z českého jazyka, literatury a matematiky, navazujeme na pilotní ověřování, které ověřilo životaschopnost této jednotné přijímací zkoušky i její přínosnost pro praxi. Drtivá většina škol, která byla do tohoto pilotního ověřování zapojena, osvědčila výhodnost centrálních jednotných přijímacích zkoušek.

Co se týká účelu jednotné zkoušky, jde o to zajistit uchazeči o vybrané obory vzdělání ukončené maturitní zkouškou předpoklady pro studium, poskytnout ředitelům středních škol objektivní zhodnocení znalostí a dovedností uchazečů, poskytnout ředitelům středních škol srovnatelné a jednotné kritérium v rámci přijímacího řízení a také snížit administrativní náročnost přijímacího řízení.

Chtěla bych jenom říct, že v případě centrální jednotné zkoušky se nešlo cestou, že by se určovala natvrdo hranice, přes kterou, pokud daný uchazeč nebude úspěšný, nebude mít možnost studia na střední škole, a zůstává povinností středních škol a gymnázií uvést anonymně posledního přijatého, včetně toho, jak si v centrální zkoušce vedl, tak aby se zvýšila informovanost rodičů, ale také abychom z těchto údajů mohli vycházet z hlediska Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci nastavování kvalitnějšího vzdělávání v našich školách do budoucna.

Společná část maturitní zkoušky je dlouho diskutovaná. Zavádíme tři povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky - český jazyk, literatura, cizí jazyk a matematika, nicméně poprvé od školního roku 2020/2021. Toto bylo posunuto právě v návaznosti na zavádění jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Pokládáme za korektní, že se nespokojujeme pouze se zvýšením dotace matematiky v rámci rámcového vzdělávacího programu, což jsme již učinili, ale zajímá nás také, jaký je obsah vzdělávání matematiky, a přijde nám fér, že matematika bude součástí maturitní zkoušky právě čtyři roky poté, co začnou platit jednotné přijímací zkoušky.

Účinnost změn souvisejících se zavedením povinného posledního roku předškolního vzdělávání je od 1. ledna 2017, včetně přednosti přístupu do předškolního vzdělávání pro děti čtyřleté nárokově a rok později, tedy od roku 2018, pro děti tříleté.

Nová pravidla spočívající v jednotné přijímací zkoušce se poprvé uplatní ve školním roce 2016/2017. Žáci, kteří konali jednotnou přijímací zkoušku, tak nastoupí do školního roku 2017/2018. Tři povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky včetně matematiky budou poprvé ve školním roce 2020/2021. Sjednocený systém hodnocení písemných prací z českého jazyka se uplatní poprvé od školního roku 2016/2017. Ostatní změny budou účinné od 1. září 2016.

Nyní krátce k jednotlivým pozměňovacím návrhům.

Co se týká pozměňovacího návrhu na podporu předškolního vzdělávání od dvou let od roku 2020, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy souhlasí.

Co se týká potřebné rozšíření sítě poskytovatelů předškolního vzdělávání o tzv. lesní školky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy souhlasí. Nepodpoříme naopak návrh, podle kterého by bylo možno ředitele školy odvolat i bez udání důvodu. Považuji tento návrh za nebezpečný. Rozhodně by nevedl ke zvýšení kvality řízení škol a vzdělávacího procesu, naopak by mohl vést k destabilizaci.

Poslední věc, ke které se vyjádřím, je návrh na odložení účinnosti novely školského zákona, takzvaného § 16 nebo chcete-li společného vzdělávání. Také tento návrh doprovodím negativním stanoviskem, a to z toho důvodu, že novela vytváří podmínky pro vzdělávání některých žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách, ale současně i nadále umožňuje existenci důležitého článku vzdělávacího systému, a to speciálního školství.

Systém speciálních škol se nijak nemění a speciální školy se neruší. Beze změny budou vzdělávány děti se středním, těžkým a těžkým mentálním postižením. U dětí s lehkým mentálním postižením dochází k jediné změně - rozšiřují se možnosti jejich vzdělávání. Děti na druhém stupni vzdělávané podle přílohy pro lehké mentální postižení své vzdělávání dokončí podle této přílohy. Bude pro ně tedy platit až do roku 2020/ 2021. Hlavní slovo má stále rodič. Ani na tomto se nic nemění.

Společné vzdělávání proto není novinkou, která by začínala 1. září 2016. Základní principy inkluzivního vzdělávání obsahují jak dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy, tak strategie vzdělávací politiky do roku 2020. Z hlediska práva se jedná o rovný přístup ke vzdělání dětí, a to samozřejmě není pro nás jako Českou republiku novinka. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami dnes tvoří necelých 11 % ze všech žáků na základních školách, kterých je asi 880 tisíc. Většina těchto dětí je již dnes vzdělávána v běžných třídách běžných základních škol. U žáků se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním je to 97 %, u žáků se zrakovým postižením 73 %, se sluchovým postižením 56 %, s vývojovými poruchami učení 92 % vzdělávaných v běžných školách. Více než 25 % dětí s lehkým mentálním postižením se již dnes vzdělává buď v běžných, nebo ve speciálních třídách na běžných základních školách.

Není také pravda, že systém není připraven nebo že není dostatek finančních prostředků. V letošním roce je rozpočet připraven. V příštím roce bude zcela přirozeně jako u ostatních věcí, které jsou nárokové, vyjednáván.

Odložení účinnosti novely tak nemohu podpořit, protože se nejedná tady o žádný nucený proces ani revoluci, a naopak se jedná o to, že reagujeme na systém, který dnes je založený jen velmi na pokrytectví, systém, který je nedostatečně financovaný a který školám neumožňuje realizovat vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v dostatečné kvalitě. Podpůrná opatření jsou nyní nedostatečná, často je školy dofinancovávají z platů pedagogů nebo se na jejich financování podílejí sami rodiče. Věřím, že uznáte, že taková situace je nadále nepřijatelná.

Zajištění podpůrných opatření a stabilizace speciálních i běžných škol je hlavním cílem novely zákona schválené v únoru 2015, a proto věřím, že se nakonec v rámci rozpravy se mnou ztotožníte, že odklad této části původní novely školského zákona schválené Parlamentem v minulém roce by nám nepomohl. Naopak by ten stav, který oprávněně učitelé kritizují, zakonzervoval.

Děkuji vám za pozornost.