Kateřina Mahdalová: Kdo se bojí Hamída?

„Jednou se zase setkáme, Sanam“ je komiks, který vypráví fiktivní příběh afghánského chlapce Hamída na pozadí událostí po teroristickém útoku na Spojené státy v září 2001. A vyvíjí se dál v čase, kdy se v Afghánistánu začalo znovu dostávat k moci hnutí Tálibán.

V jakých poměrech se ocitli reální lidé, je veřejně známo například od Malaly Júsufzaiové, jež se ve svých sedmnácti letech se stala historicky nejmladší laureátkou Nobelovy ceny za mír. Tu v prosinci 2014 získala společně s indickým kolegou Kailášem Satjárthím. Ocenění muslimky a hinduisty se stalo mimo jiné symbolem toho, že žádná náboženská víra není reprezentována homogenní masou lidí beze jmen.

Hamídův příběh pokračuje v době, kdy se spolu se svou matkou a sestrou ocitne nejen bez perspektivy, ale i v nebezpečí života (matka už nesmí vykonávat povolání učitelky, sestra nesmí do školy a chlapci hrozí, že bude násilím přinucen přidat se k Tálibánu). Rodina se odstěhuje k příbuzným do sousedního Pákistánu.

Drony

Na jaře 2014 web Datová žurnalistika připomínal, že bezpilotní letouny používají nejen Spojené státy, ale i Velká Británie a Izrael a že mezi cíle útoků patří Afghánistán, Pákistán, Jemen, Libye, Irák, Somálsko a pásmo Gazy. Útoků bylo podle zprávy zvláštního zpravodaje OSN mnoho stovek, přičemž některé statistiky uvádějí až několik tisíc zejména civilních obětí. Afghánští sourozenci Nabeela a Zubair, skuteční, nikoli fiktivní, před dvěma a půl lety při slyšení v americkém kongresu vzpomínali, jak jim dron v říjnu 2012 zabil babičku, a světová média silně kritizovala, že si sourozence vyslechlo pouhých pět kongresmanů. Chlapec pak ještě později vyprávěl novinářům, že už nemá rád modrou oblohu, ale naopak dny, kdy nesvítí slunce, protože to drony kvůli nízké viditelnosti nelétají.

A nyní zpět k Hamídově příběhu: Když jeden z dronů zabije jeho otce, zbytek rodiny se snaží alespoň jemu zajistit lepší život. Další děj komiksu zachycuje Hamídovo putování z Pákistánu až do Evropy.

Média i hlava státu přispívají k předsudkům

Komiks přichází do škol právě v této době, kdy českou společností hýbe debata o migrační krizi. Řada médií přispívá k šíření paniky a kromě tzv. alternativních webů, které cíleně a ve velkém publikují hoaxy a lži, například i velké televizní stanice podporují předsudky, jak si všímají odborníci. Autoři jednoho z výzkumů poukazují na to, že televize prakticky nereferují o životních příbězích uprchlíků nebo o příčinách jejich cesty ze země původu do Evropy. „Pokud ale média nezdůrazňují, že se v daných oblastech válčí, působí to tak, že příčinou krize jsou uprchlíci sami,“ citovaly Hospodářské noviny sociologa Pavla Pospěcha, který výzkum vedl. Potlačení humanitárního hlediska a nedostatečná pozornost věnovaná kritické situaci v zemích původu mohly divákům odebrat či výrazně omezit možnost soucitu s lidmi na útěku.

Celý článek na webu Datová žurnalistika.

Psáno pro HateFree.cz.