Jana Maříková: Kdo a o jaké peníze z EU se má bát kvůli „neinkluzi“?

Ministryně školství Kateřina Valachová nám minulý týden z Bruselu vzkázala, že inkluze prostě bude, protože už jsme to měli mít „dávno splněno“. Prý je to nutné - protože nás Brusel opakovaně kritizuje za vysoké procento Romů v praktických školách. Což prý musíme odstranit. Nezapomněla připojit oblíbenou výhružku, že jinak nám Brusel zastaví platby z fondů EU. Jaksi přitom „zapomněla“ dodat, o jakých penězích mluví. Veškeré platby z fondů EU nám totiž v žádném případě nemohou být zastaveny, i kdyby do praktických škol chodili všichni čeští Romové.


První spornou věcí je už tvrzení, že problematické je vysoké procento Romů v praktických školách. Z jakých podkladů tato tvrzení vychází? Podle Listiny základních práv a svobod má každý právo si zvolit národnost, k níž se hlásí. Nežijeme v nacistickém Německu s norimberskými rasovými zákony, podle nichž musel každý prokazovat svůj árijský nebo neárijský původ listinami až do „pátého kolene“. Každý Rom má tedy možnost si vybrat a nechat do dokladů zapsat národnost českou. A nemalá část z nich tak činí. Ani ve školství není povoleno evidovat Romy zvlášť a zpracovávat „romské statistiky“. Takže z jakých zdrojů čerpají oni kritici vysokého podílu Romů v praktických školách? Z „udavačských listů“ našich neziskovek. Těch, kteří žijí z části fondů EU utrácených tu s většími (a mnohem více) s menšími výsledky, za inkluzi (začleňování) Romů do „gadžovské“ společnosti. Kdo pochybuje o výsledcích jejich práce, ať se jede podívat na legendární sídliště Chánov.

Na základě čeho tedy „neziskoví inkludisté“ čerpají svoje data o tom, jak bílí Češi rasově diskriminují Romy tím, že Romové chodí ve velkém počtu do praktických škol? Pokud si odmyslím, že si ta data čistě „cucají z prstu“, tak mě napadá jediný možný způsob jak k nějakým číslům dojít. A to na základě čistě rasistického kritéria „barvy kůže“. Spočítáním „tmavých“ žáků v praktických školách. Jenže to je protiústavní a protizákonný rasismus. Na základě protizákonné činnosti tedy mají být prováděna zákonná opatření. No to je Kocourkov.

I pokud vezmeme takto „rasisticky“ získaná čísla v potaz, tak se dostaneme k jinému, o to však zásadnějšímu problému. Náš vzdělávací systém patří k těm lepším na světě. I když školství za řadu věcí kritizuji (malé platy učitelů, nedostatečná vybavenost), tak při srovnání s většinou zemí světa je to špičková úroveň. Kdo nevěří, ať se jede podívat na školství v Ugandě nebo v Iráku.

I úroveň školství lze do určité míry statisticky měřit. Takovým měřítkem je například míra negramotnosti. U nás je negramotnost (neschopnost část a psát) zcela neznámým jevem. S výjimkou těžce mentálně postižených u nás každý umí číst a psát. Včetně Romů. Kdybych byla rasistka, tak bych mohla argumentovat tím, že přece každý Rom umí vyplnit žádost o sociální dávky. Musí tedy umět psát a přečíst si návod k vyplnění formuláře. Dá se to také říci tak, že umí vyplnit žádost o občanský průkaz. Což je „politicky korektní“ tvrzení. Ani nejbohatší země světa jako Německo, Rakousko, Francie nebo Belgie nedosahují těchto výsledků. Téměř 15% příslušníku menšin (převážně Turci a jiné muslimské národnosti), neumí německy číst a psát. V Rakousku je negramotnost mezi přistěhovalci a jejich potomky v některých oblastech téměř třetinová. A neúspěšně vynakládají velké peníze na zlepšení. Takže v inkluzi to není.

Znovu opakuji, že naše školství není ideální. Od některých západních zemí stále ještě máme co kopírovat. Třeba od Dánů, kteří mají ve státní normě stanovený počet dětí ve třídě maximálně 20. Učitelský úvazek 16 hodin přímé vyučovací povinnosti. Počítá se s tím, že učitel musí mít placený čas na přípravy. Nebo platy v Holandsku. Kolem 3,5 tisíce Eur, což je téměř dvojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství. To by u nás dělalo kolem 50 tisíc Kč. Tak to bychom měli v zájmu zlepšení školství a zvýšení jeho kvality přebírat. Ne inkluzi, která pořádně nefunguje ani tam.

Na druhou stranu ne všechno, co jsme v minulosti vytvořili - a na Západě nikoliv - je špatné. Např. systém mateřských školek, jakým jsme měli za „bolševika“ nám Rakušanky a Němky závidí. Chyba je v tom, že jsme ho po „plyšáku“ místo rozvoje destruovali. Speciální školství tak, jak u nás vzniklo ve 20. století, je absolutní světovou špičkou. Systém začal vznikat již za 1. republiky - speciálním školstvím pro slepé a sluchově postižené a později se rozvíjel i pro jiná postižení. Důkazem jeho špičkové úrovně je nevidomý náměstek ministra financí pro správu státního majetku JUDr. Ondřej Závodský, PhD. Je všeobecně ceněn jako kvalitní odborník. Bez speciálního školství by nikdy nemohl vystudovat ani střední školu. Natož universitu.

Systém speciálního školství si zaslouží naši úctu. A rozhodně by do něj mělo jít více peněz proto, aby více nadaných „postižených“ mohlo prožít kvalitní život a najít uplatnění svých vloh jako pan náměstek. Opak je však pravdou. Již 5 let je tato větev školství ministerstvem „utlumována“. Postupně jsou jí škrtány peníze více než normálním školám. V pořadu Máte slovo Michaely Jílkové na podzim veřejnosti jeden z ředitelů takové školy poodkryl „veřejné tajemství.“ Speciální a praktické školy se nesmí hlásit do rozvojových projektů a čerpání grantů EU. Tedy hlásit se mohou, ale nic nedostávají, protože jsou podle MŠMT „určeny k likvidaci“. Sem by přitom měly být peníze EU pumpovány přednostně. Ne do nějakých nesmyslných neziskovek, které na inkluzi a fondech EU parazitují.

A nyní k té hrozbě zastavení všech dotací, kterých čerpáme za desítky miliard. Brusel nic takového neudělá. Je to planá a lživá hrozba „naší“ ministryně směrem k našim poslancům, kteří mají na zítra zahájené schůzi hlasovat o odložení nepřipravené a škodlivé inkluze.

Předně je třeba si uvědomit, že Brusel nic takového ani udělat nemůže. Komise takovou pravomoc prostě nemá. K tak extrémnímu kroku v krajním případě je oprávněna pouze Rada EU (summit šéfů států a vlád). Takovým extrémním případem je nástup fašistické diktatury a la Hitler nebo Pinochet. A je otázka, jestli i v jejich případech by se EU nezbytnou složitou procedurou „prokousala“. V minulosti bylo podobně vyhrožováno bojkotem Rakousku po nástupu do vlády strany Svobodných (dnes již mrtvého předsedy a korutanského hejtmana Jörga Haidera). „Vyhrožováno“ bylo opakovaně i maďarským Orbánovým vládám. Jednou třeba za to, že novelou ústavy porušují politická práva opozice. Podruhé za to, že údajně v rozporu s právem EU zavedly zvláštní daň na telekomunikační a bankovní giganty. A nestalo se nic. Ani v tom druhém případě, kde jde o hodně peněz. A takové nadnárodní korporace jako Erste Bank nebo Deutsche Telekom mají u svých vlád (Rakousko a SRN) i u Evropské komise prostřednictvím svých lobbistů mnohem větší slovo než naši neziskovkáři.

Lidská práva jsou v EU porušována na mnoha místech. A mnohem hůře než se to týká našich Romů. Čímž neříkám, že v jejich případech je vše v pořádku. Jenže jejich situace je „selanka“ ve srovnání s postavením etnických Rusů v pobaltských zemích. Těm je mnoho let upíráno právo na občanství. I když umí žádost o „občanku“ vyplnit v několika jazycích. A tím i řada základních a politických práv zakotvených v mezinárodních a evropských lidskoprávních smlouvách a dokumentech. Estonští nebo Lotyšští Rusové, na rozdíl od našich Romů, nejenže nesmí volit, ale dokonce v řadě případů nesmí vykonávat řadu profesí, nebo nabývat majetek. A nebo studovat určité školy a obory za stejných podmínek jako etničtí Estonci či Lotyši. To je skutečná diskriminace „jak řemen“. Ne studium v praktické škole. Zastavil Estonsku nebo Lotyšsku někdo platby z fondů EU? Nezastavil. A nezastaví.

Evropské platby jsou navíc členěné i druhově. Největší část peněz je na Společnou zemědělskou politiku. Jde o platby zemědělcům (např. na hektar). Na tu má každý zemědělec právo podle přímo aplikovatelných nařízení EU. Náš Státní zemědělský intervenční fond je pouze účtárnou a platebnou pro Česko. Je tu proto, aby každý zemědělec nemusel žádat o nárokové platby přímo v Bruselu a v cizím jazyce. Tak je to ve všech zemích. Dokud má náš SZIF funkční a Bruselem schváleny účetní a kontrolní systém (a to má), tak platby přes něj našim zemědělcům nemohou být zastaveny. Ani kdyby někdo českým Romům přímo zakázal chodit do českých škol. To je princip fungování rozpočtu EU.

Komise vůbec nemá pravomoc trvale zastavit čerpání plateb jako trest za nesprávnou politiku. Může sice v případě rozkrádání (např. formou nefunkčnosti kontrolního a účtovacího systému) pouze platby pozastavit a žádat nápravu. Po odstranění vad však peníze, na něž má stát nárok, musí uvolnit. „Trestat“ může při neplnění nařízení a směrnic pouze Evropský soudní dvůr. Ovšem výhradně v konkrétních případech a pokutou stanovenou v konkrétním rozsudku. Tedy opět nikoliv plošným zastavením dotací. To je prostě lež jako věž. Která doufám nebude platit ani na naše poslance.

O jakých penězích to paní ministryně mluvila? O dotacích vyčleněných jí řízeným ministerstvem z fondů EU na granty na programy inkluze! MŠMT na to vyčlenilo minimálně 700 milionů (téměř tři čtvtě miliardy korun). Možná je to víc (další peníze možná půjdou přes MPSV), ale na tyto peníze jsem na stránkách MŠMT našla inzerci. A kohopak to najdeme mezi příjemci jimž je program určen? NNO (nevládní neziskové organizace). Tedy ti „paraziti“ co na nás píší do Brusele udavačské dopisy, že diskriminujeme Romy.

Někdo si možná řekne, že tři čtvrtě miliardy v rámci nákladů na školství zase tak moc peněz. To je pravda. Za to nepořídíte ani do všech škol výtah pro vozíčkáře. Jenže na „krmení darmožroutů“ z neziskovek je to pořádná hromada peněz. Za hanlivým označením si stojím. Zažila jsem řadu akcí placených z fondů EU v souvislosti se zavedením státní maturity nebo školních vzdělávacích programů. Na tyto akce také praskla nějaká ta miliarda (uvádí se kolem 4 miliard – prameny se různí). Učitelé z těch peněz neviděli nic nebo téměř nic. Většina skončila ve „spalovnách peněz“ jako je CERMAT nebo různé neziskovky. Pedagogy s často dvacetiletou praxí na těchto akcích školili lektoři, kteří často neznali ani zlomek toho, co absolvent pedagogické fakulty. Ono totiž „točení peněz“ z EU přes „neziskovky“ může být náramný kšeft.

A TENTO KŠEFT může být ohrožen, pokud bychom inkluzi zrušili. Ale tento velký „kšeftík“ ať EU klidně zatrhne. Mnohem menší škodou, než tyto peníze do Bruselu vrátit, by bylo kvůli nim definitivně zničit naše školství.

Paní ministryně, kdyby byla co k čemu - tak kolegům z Rady pro vzdělávaní i lidem z Evropské komise vysvětlí co je naše speciální školství. A jaké má výsledky. Na rozdíl od „kšeftíčků“ našich neziskovkářů (obchodujících se vzduchem nebo se lží) jde o reálnou existující věc, která má dobré výsledky. Z Bruselu by se klidně mohli přijet podívat „na kontrolu“. Nebo i načerpat zajímavé poznatky.

Jenže to by naši paní ministryni nesměla radit paní Klára Laurenčíková. Bývalá náměstkyně ministra školství za stranu Zelených. Dnes kromě toho, že radí ministryním školství (Valachové) a práce a sociálních věcí (Marksové Tominové), je angažována nejméně ve dvou veřejnými penězi dobře saturovaných „neziskovkách“. Je předsedkyní Agentury pro začleňování a též České společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Střet zájmů jako dům!

Čert ať si klidně vezme tu třičtvrtěmiliardu. Ale ať si na cestu přibalí i „darmozřouty,“ pro něž je určena (jako paní Laurenčkovou). Vzít by to mohl i s paními ministryněmi Valachovou a Marksovou Tominovou, které umožňují roztáčet kola tohoto „skvělého neziskového“ byznysu…