Inkluze od představ a ideálů k praxi

Mezinárodní konference Škola pro všechny ukáže, jak inkluzivní přístup dokáže propojit různé oblasti vzdělávání a proměnit pojetí školního prostředí.


Inkluze neznamená pouze integraci, tedy začlenění dětí, které mají nějaké speciální vzdělávací potřeby do kolektivu dětí v běžné škole. Jde o komplexní proměnu školního prostředí, která se týká jak samotné úpravy prostor školy a tříd, tak změny metod práce, hodnocení dětí až po práci s učitelským sborem, rozvíjením komunitního charakteru školy a její spolupráce s rodinou a dalšími institucemi a organizacemi. To vše se pokusí ukázat na příkladech z praxe a zkušenostech těch, kteří se o takovou proměnu školy snaží, konference Škola pro všechny, která se koná 16. a 17. 3. v Praze.

• Proměna na úrovni školy: Účastníci konference se přímo ve školách seznámí s tím, jak může vypadat inkluzivní prostředí, které je upraveno tak, aby vyhovovalo potřebám různých dětí, a jaké metody práce volí učitelé v těchto školách pro práci s dětmi ze sociálně nepodnětného prostředí, s dětmi, pro které čeština není rodným jazykem a přicházejí z jiného kulturního zázemí, s dětmi s poruchami učení a jinými speciálními vzdělávacími potřebami, ale i s nadanými dětmi.

V rámci workshopů se pak budou účastníci moci seznámit s tím, jak mohou strukturované nástroje hodnocení napomáhat vytváření klimatu inkluzivní školy, jak pracovat s pedagogickým sborem a proč vůbec měnit kulturu ve škole a jakou roli při začleňování romských dětí hraje šikana.

• Proměna na úrovni širší komunity: Inkluzi v kontextu celoživotního vzdělávání bude věnován blok přednášek, který připravila Agentura pro sociální začleňování. Tematicky se dotkne různých oblastí od podpory osob ohrožených sociálním vyloučením vzděláváním v oblastech dluhové a finanční gramotnosti, sociální a zdravotní gramotnosti, po vzdělávací programy pro migranty a osoby po výkonu trestu.

Radek Jiránek, ředitel Agentury pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR, říká: „O inkluzi v kontextu celoživotního vzdělávání se mluví méně než o inkluzi ve školách, ačkoliv se týká všech vrstev naší společnosti, sociálních, věkových, etnických a dalších. Vzdělávání je mocným nástrojem prevence sociálního vyloučení a jeho obsah i forma se musí přizpůsobit potřebám zástupců různých částí společenského spektra. Proto jsme rádi, že máme na konferenci příležitost toto téma otevřít, a hodláme jej dále rozvíjet.“

• Proměna na úrovni vzdělávací politiky: Jedním z nejpalčivějších problémů vzdělávací politiky v České republice je její nestabilita. Chybí zde vize sdílená napříč politickým spektrem, která by v horizontu několika desetiletí představovala jasný a vydiskutovaný směr, kterým se má školství a vzdělávání ubírat. Proto jsme se rozhodli hledat inspiraci v zahraničí tam, kde mají v tomto směru více zkušeností.

Bob Kartous na konferenci představí publikaci Skandinávské zkušenosti s inkluzivním vzděláváním, která mapuje situaci ve skandinávských zemích a přináší řadu podnětů právě z oblasti vzdělávací politiky. Jeho prezentace je ke stažení ZDE, publikace bude dostupná na konferenci.


Bob Kartous, EDUin, říká: „Skandinávské společnosti mají s vytvářením inkluzivního vzdělávání bohaté zkušenosti. Od prohlášení ze Salamanky z poloviny 90. let se snaží Norsko, Švédsko, Dánsko a Finsko najít částečně společnou, částečně vlastní cestu k tomu, jak proměnit ideu začleňování dětí se speciálními potřebami do běžného vzdělávání. Jejich zkušenosti lze vytěžit k tomu poukázat na specifika systémových změn spojených s inkluzí, problémy, které je třeba překonat i k vytvoření souhrnu společných znaků a doporučení, z něhož by se země, které jsou na cestě ke společné škole, mohly inspirovat.“

Na konferenci vystoupí Susanna Rajala z Finské národní rady pro vzdělávání, která představí základní stavební kameny finské společné školy jako vize sdílené napříč politickým spektrem.

Siri Ellen Sletner, Velvyslankyně Norského království, říká: „Norsko zavedlo inkluzivní vzdělávání před téměř 25 lety a zkušenosti s ním jsou velmi pozitivní. Tisícům hendikepovaných dětí byla dána možnost realizovat svůj talent, a díky tomu se stát aktivními členy společnosti. Neméně důležité ale je, že tisíce nehendikepovaných dětí se naučily žít společně s dětmi, které mají nějaké speciální potřeby. Pro ně pak inkluze znamená praktickou výuku v lidské solidaritě. Ze zkušeností, které máme v Norsku, je inkluze win-win situace jak pro hendikepované, tak pro ty, kteří žádný hendikep nemají, a tím i pro společnost jako celek.“

• Proměna na úrovni veřejné debaty: Konference by kromě praktických příkladů pro ředitele, učitele a zřizovatele měla vnést také věcný pohled do veřejné debaty o inkluzi, která u nás momentálně probíhá.

O tom, jak se debata o inkluzi vyvíjela v Norsku, bude během slavnostního zahájení mluvit Jette Steevenson.

Christian Johann z Německa k tomuto tématu říká: „Inkluze ve školách je v Německu široce akceptovaný a sdílený cíl. Času, který spolu tráví všechny děti dohromady – ať už hendikepované nebo ne – by mělo být rozhodně více. Nicméně, existuje řada otázek týkajících se začleňování, které zatím stále nejsou dostatečně zodpovězené – některé z nich jsou docela zásadní. V Německu se debata právě teď zaměřuje jak na praktickou implementaci, tak na filosofické a pedagogické otázky: Může inkluze znamenat to, že potřeby dětí se speciálními vzdělávacími potřebami už nejsou v centru zájmu? Kdy může volání po inkluzi vyvolávat nerealistické cíle? Jaký je nyní stav inkluze v německých školách?“

Konference se koná 16. a 17. března v Impact Hub Praha, Drtinova 557/10, Praha 5.