Andrea Rozkydalová: Dovednosti propojeného světa

čtvrtek 24. března 2016 ·

Ve 21. století dochází ke změně ve způsobech získávání informací a komunikace. Stále větší roli hraje internet, to klade nároky na změny v uvažování. Osobní přístup je stejně důležitý jako práce na dálku. Využití moderních technologií na nás klade nové nároky.


V dnešní době stále více pracujeme na dálku, spolupracujeme s lidmi v různých částech světa, a tak se i náš způsob komunikace a spolupráce proměňuje [1]. V tomto propojeném světě panují odlišná pravidla než ta, která známe z fyzického světa. Mým cílem není obsáhle popisovat všechny odlišnosti a zákonitosti, ale ráda bych se zaměřila na ty z mého úhlu pohledu nejdůležitější.

Jak poznáváme?

Vzhledem k tomu, že jako učitelé pracujeme s dětmi, není pro nás žádným překvapením, že se každý učí jiným způsobem, různou rychlostí a s využitím odlišných pomůcek [2]. Uvědomění si nastavení svého mozku nám pomůže při práci s dalšími lidmi. Za každou větou a činem je nějaké pozadí, které nás dovedlo tam, kde jsme. Hlubší pohled a pochopení procesů našeho myšlení nám pomůže k sebezdokonalování – ke zlepšení v práci, komunikaci s druhými, při plánování a srovnání životních priorit. Vždy je dobré se zastavit a podívat se na své jednání s odstupem.

Kritické myšlení

Toto zprofanované slovní spojení je často mylně vykládáno jako hodnocení druhých na základě vlastních názorů. Nic není pravdě vzdálenější. Kritické myšlení je třeba chápat jako proces třídění informací relevantních k danému tématu. Dnes již není problémem nedostatek informací, ale jejich přebytek. Ze všech stran se na nás sype stále více novinek z různě věrohodných zdrojů, a dokonce i ty, které jsme kdysi považovali za „kvalitní“, často v rámci úspor či lenosti přináší informace neověřené či zcela vymyšlené. Ohledně kritického myšlení bych ráda vypíchla následující momenty[3]:

  • rozpoznání problému a hledání cesty k řešení;
  • porozumění určování priorit;
  • shromažďování relevantních informací;
  • rozpoznávání nepsaných předpokladů a hodnot;
  • porozumění a použití jazyka s přesností, taktem a jasným sdělením;
  • interpretování dat, vyhodnocení argumentů;
  • rozpoznání logických souvislostí nebo naopak nezávislosti jednotlivých jevů;
  • schopnost vžít se do role druhého člověka a pochopit jeho jednání.
  • Z těchto bodů je jasně patrné, že kritické myšlení je třeba ve všech oblastech lidského života a při řešení různorodých životních situací.


Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

Tento článek vznikl jako studentská práce.

1 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
24. března 2016 v 8:01  

Aha Kritické myšlení zase vystrkuje růžky. Všechno je to hezké, ale funguje to na lidech, kteří mají portfolio základních znalostí se kterými mohou pracovat. Čím širší mají znalosti, tím snáze a cíleně jsou schopni využívat další zdroje informací a pracovat s nimi. A to se jaksi zapomíná zdůranit!

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.