Aktuality ČsT: Linkování školních sešitů

sobota 12. března 2016 ·

Pro nostalgiky přinášíme Aktuality Československé televize z 20. září 1985.

37 komentářů:

tyrjir řekl(a)...
12. března 2016 v 13:51  

Satira? Ono už se nelinkuje?! O tempora, o mores! Kam to naše školství spěje?!! :)

tyrjir řekl(a)...
12. března 2016 v 13:57  

Prosím Českou školu, aby význam linkování školních sešitů připomínala koncem srpna nebo začátkem září. V březnu už je to dost pozdě!

J.Týř :)))

Janek Wagner řekl(a)...
12. března 2016 v 14:26  

Pane Týři,

jsme si plně vědomi naší nedostatečné podpory linkování v kritických dobách na počátku školního roku. Pořad určitě zopakujeme a věříme, že dostojíme heslu Linkovat, linkovat, linkovat!

S pozdravem Buď zlinkován!

Janek Wagner

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
12. března 2016 v 14:36  

Jediné, co já k sešitům říkám, je že až je uvidí (sešity žáků) inspekce, tak mě zavřou.

Tvrdím jim, že to nejsou moje sešity, ale jejich a já jejich sešity nepotřebuji. Jsou z toho mírně zmatení, ale i tak si je většina vede.

Zatím největší problém se sešity mají někteří rodiče :-)

Takže nějaký linky...

tyrjir řekl(a)...
12. března 2016 v 15:22  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jirka řekl(a)...
12. března 2016 v 16:17  

Ono už se často nelinkuje, protože to za ty nervy nestojí. Odnesou to matikáři při pokusu o rýsování. Na tabletu se asi neprocvičí ty správné svalové skupiny a nervové dráhy.

Unknown řekl(a)...
12. března 2016 v 18:10  

Znám základní školu, kde se za nelinkování píší poznámky. Tam opravdu zamrzl čas. Bavím se o druhém stupni a deváté třídě. Vše je přísně kontrolováno ředitelstvím školy. Soused to již nevydržel a napsal paní učitelce, že sešit je majetkem jeho rodiny, pač ho koupil za své peníze. Úpravu má jeho syn velmi pěknou, ale v sešitě chybí "přece OKRAJE".

Ondřej Šteffl řekl(a)...
12. března 2016 v 19:26  

I já znám školy, kde se linkuje. A když se jeden tatínek ozval, sjeli ho ostatní rodiče, že přece "za nás se taky linkovalo". A to je přesně to, co jsem myslel, když jsme před časem napsal, že největším problémem českého školství jsou rodiče.

Ano, 40 let "linkujeme", a dokud se nezmění rodiče, budeme "linkovat" dál.

Nicka Pytlik řekl(a)...
12. března 2016 v 20:02  

Linkování je překonaná věc.
Ve škole pro jednadvacáte století už jen a výhradně hyperlinky, přecééé!

Petr Chaluš řekl(a)...
12. března 2016 v 20:04  

Nesouhlasím Ondřeji, rodiče se mění, spoustu jich chce změnu. Jsou označováni jako nekompetentní :-) ...jenže to pomalu končí. Občan (i rodič) přestává chtít být ovcí.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
12. března 2016 v 20:09  

Petr Chaluš řekl(a)...
Nesouhlasím Ondřeji
Na tomhle serveru je zřejmě všeobecně platným pravidlem nesouhlasit, i když druhá říká v podstatě úplně totéž ;-).



Nicka Pytlik řekl(a)...
12. března 2016 v 20:47  

V tom s Vámi, pane Šteffle, souhlasím.
Takže nemáte pravdu.

Oldřich Botlík řekl(a)...
12. března 2016 v 21:08  

Ještě chvíli tady budete o tom linkování diskutovat a MŠMT vydá pokyn o linkování: buď všem školám linkování nařídí, anebo je na všech školách zakáže. Bez výjimky a bez pokusného ověřování. Nic jiného ostatně nemá v repertoáru.

Rodiče už jsou víceméně probráni.

Mě by však zajímalo, kolik učitelů se pokynu podřídí, i když to mají na jejich škole zařízené jinak, než rozhodlo ministerstvo. A kolik z nich případně vynese inspektora z učebny v zubech, kdyby si snad dovolil na nedodržování ministerského pokynu poukázat. Inspektor jim de facto nemůže nic udělat: berou tak málo (a tak zanedbatelné odměny), že případný finanční postih by byl směšný, a koneckonců by si v jiném povolání nejspíš vydělali víc.

A pokud snad ještě pracují ve školství kvůli dětem, pak je opačný pokyn k linkování přesně tím důvodem, proč by ho měli igorovat. Když už se předtím na škole dohodli, že budou postupovat jinak.

Eva Adamová řekl(a)...
12. března 2016 v 21:24  

Trochu mi to připomíná naši diskuzi ve sborovně v minulém týdnu. Inspekci se nelíbilo, že někteří učitelé na naší škole dávají pštky za nevypracované domácí úkoly. Ředitel rozhodl, že to musíme vyřešit a nějak se sjednotit. Výsledkem diskuze pak bylo, že budeme ty pětky za DÚ dávat všichni. Až přijedou inspektoři příště, asi jim bylezou oči z důlků.

Oldřich Botlík řekl(a)...
12. března 2016 v 21:30  

Jaké argumenty se v té diskusi o pětkách za DÚ na vaší škole objevily?

Přišel někdo s tím, že by se domácí úkoly mohly úplně zrušit?

Nicka Pytlik řekl(a)...
12. března 2016 v 22:43  

někteří učitelé na naší škole dávají pětky za nevypracované domácí úkoly

Na naší poradě zaznělo, že neodevzdanou práci nelze klasifikovat.
Jeden z dalších kroků k mému snu, to jest zrušení jakékoli klasifikace.
Dnes vlastně stačí, aby to dítko lehce pošolíchalo až v druhém pololetí. Po-ho-da.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
13. března 2016 v 0:16  

Je hezké, že i na oddechovém tématu si pánové z "moderní školy" přihřejí polívčičku.

Tak abysme se z tech linek neposrali, ano?

Unknown řekl(a)...
13. března 2016 v 6:55  

Eva Adamová

Odpověděl Vám pan Nico - neodevzdanou práci nelze klasifikovat. U části kolegů dokonce narazíte na otázku o zadávaní a nezadávání domácích úkolů, protože se tady kdysi šířila myšlenka, že dítě se má všechno naučit ve škole. Stejný je neustále přetrvávající problém se známkováním mínus. Chci vidět to, jak to některé základní a střední školy mají zakomponované ve školním řádu.

krtek řekl(a)...
13. března 2016 v 7:59  

Ano, za zkontrolovaný domácí úkol si píšu jedničky, občas z úkolu zkouším. Dokonce i neodevzdanou písemku (občas se stane, zvláště u malých) netrestám, jen dotyčného vyzkouším.

Unknown řekl(a)...
13. března 2016 v 8:51  

13. března 2016 7:59

Postupuji identicky, jen si značím neudělané domácí úkoly. To pro rodiče.

Eva Adamová řekl(a)...
13. března 2016 v 11:22  

To pan Botlík - O možnosti nezádávání úkolů se v diskuzi nikdo nezmínil.

To Nico - "Na naší poradě zaznělo, že neodevzdanou práci nelze klasifikovat."
A odevzdávají Vám v tom případě žáci písemky a testy? Já bych Vám je odevzdala, jen v případě předpokladu dobré známky.

To Franta - "Stejný je neustále přetrvávající problém se známkováním mínus."
Tento pseudoproblém mi v dobách možnosti slovního hodnocení, ze kterého mnohdy nepoznáte, zda se jedná o dvojku, trojku, čtverku nebo pětku, jako naprosto zcestný a umělý, ale samozřejmě, že ve výtkách inspekce se to objevilo.

poste.restante řekl(a)...
13. března 2016 v 11:30  

Tak já zase pro změnu hodnotím sešity malou, "pomocnou" známečkou jen u prváků, někdy u druháků. A u čtvrťáků je mi téměř jedno, zda si vůbec poznámky dělají, nebo zda si je píší třeba do notebooku, či tabletu.
Vycházím z logiky, že jednou z věcí, tzv. (soft-skills), kterou by si žáci měli během střední školy osvojit, je schopnost psát si zápisky a vlastní poznámky.
V prváku jim radím, doporučuji postupy a vlastní vyzkoušené finty.
U čtvrťáků jim opakuji, že část z nich si bude za pár měsíců dělat poznámky na vysoké, nebo v zaměstnání. A tam to také každému bude jedno.
(Podotýkám, že neučím třeba matematiku, kde bych od povinnosti psaní vlastních poznámek neustoupil.)

Jo a dávám nejen mínusy, ale také plusy, hvězdičky a dokonce rozlišuji 1- a 1-2.
Jen do výkazů zapisuji v souladu s klasifikačním řádem jen "celé" známky.
A čekám, kdy budu za svůj postup napaden, nějakým "nespravedlivě" ohodnoceným žákem a jeho rozlícenou matinkou. Zatím mi to prochází. :-)

Josef Soukal řekl(a)...
13. března 2016 v 11:32  

Neodevzdávání domácích úkolů je stejně jako nedostatečná práce v hodině jev řekněme kázeňský, nelze ho promítat do klasifikace. Pokud se někdo vyhýbá hodnocení tím, že odmítne odevzdat písemku, je to totéž. Řešení nemůže být jiné než individuální.

Eva Adamová řekl(a)...
13. března 2016 v 11:54  

Jenže ono se to celé má tak, že po udělené pětce se žák obvykle velmi rychle vzpamatuje. Kázeňská potrestání jako třídní důtky se dle vyjádření inspekce mají udělovat až po opakovaných a dlouhodobějších problémech, čímž se vše protahuje a žák zabředává do problémů čím dál tím více a neochota pracovat v hodině či doma se projeví na známkách a znalostech daleko více než nějaká jedna včas udělená koule.
V konečném důsledku se pak neustálá ochrana dětiček obrátí proti nim samotným.

Josef Soukal řekl(a)...
13. března 2016 v 11:55  

Nevnáší-li se plusy, minusy, hvězdičky apod. do oficiálních dokumentů, nelze tento způsob hodnocení napadnout, v tomhle ohledu není zakázáno či normováno.
Osobně hodnocení rozděluji na část povinnou a část motivační (zde si lze hodnocení z povinně absolvovaných prací apod. vylepšit). Domácí úkoly spadají do druhé části. Ale učím žáky, kteří jsou ve většině případů motivovaní.
Podstatné jsou věci jako srozumitelnost, přiměřenost atd; ale to je abeceda hodnotícího.

Josef Soukal řekl(a)...
13. března 2016 v 12:00  

Chápu snahu vést děti k práci, ale formálně jde o nesprávný postup.

poste.restante řekl(a)...
13. března 2016 v 12:01  

Neodevzdávání domácích úkolů je stejně jako nedostatečná práce v hodině jev řekněme kázeňský, nelze ho promítat do klasifikace.
Nemyslím, kolego Soukale.
Jendou z činností školy je připravit žáka pro reálný život.
A v realitě také není rozdíl mezi tím, jestli práci odevzdáte špatně, nebo ledabyle odevzdanou, zkrátka jestli vyrobíte zmetek, anebo jestli ji neodevzdáte vůbec.
Pokud žák práci neodevzdá, nebo třeba písemku odmítne odevzdat, mám za to, že sám posoudil svou práci jako nedostatečnou a proto ji neodevzdal. Nevidím tedy důvod, proč bych ji neměl hodnotit stejně.

Pochopitelně by takové případy měly být zakotveny v klasifikačním řádu školy.

Oldřich Botlík řekl(a)...
13. března 2016 v 12:46  

ad Eva Adamová, 13. března 2016 11:22

O možnosti nezadávání úkolů se v diskuzi nikdo nezmínil.

Děkuji.

poste.restante řekl(a)...
13. března 2016 v 12:58  

Protože nezadávání domácích úkolů je pitomost.
Pokud snad někde vznosně deklarují, že domácí úkoly nezadávají, pak je to prachsprosté PR a k nezadávání domácí práce dochází jen "formálně".
Když proberete v angličtině slovíčka, chce mi snad někdo tvrdit, že to stačí?
Že není nutno se doma na další den ve škole připravit?

Oldřich Botlík řekl(a)...
13. března 2016 v 13:28  

Nechci tvrdit vůbec nic.

Prostě jsem se zeptal, dostal jednoznačnou odpověď a poděkoval za ni.

Když už se ale ptáte, pane kolego (... chce mi snad někdo tvrdit, že ... není nutno se doma na další den ve škole připravit?):

Chce mi snad někdo tvrdit, že domácí úkol a domácí příprava na další den ve škole jsou totéž? Že u nás neexistují školy, kde je naprosto běžné, že žáci opisují domácí úkol v hodině, která předchází té, na níž se bude úkol kontrolovat? A kvůli tomu jim uniká většina toho, co se v hodině děje. Případně, v lepším případě, opisují či "vyrábějí" domácí úkol o přestávce?

Josef Soukal řekl(a)...
13. března 2016 v 14:12  

Klasifikační řád je skutečně zásadní.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
13. března 2016 v 14:34  

DP na Novém Zélandu

Duke University:"Cooper provedl komplici 120 studií v roce 1989 a dalších 60 studií v roce 2006. Tato komplexní analýza výzkumných studií nenalezla žádné důkazy o prospěšnosti (domácích úkolů) pro první stupeň." "Dokonce i na střední škole je vztah mezi domácími úkoly a akademickým úspěchem (známkami) v nejlepším případě minimální."

Zatracení Američani. ;-)


Anonymni z 21:30 řekl(a)...
13. března 2016 v 14:54  

Samozřejmě je velmi jednoduché vytáhnout studii o "čemsi".

Napřed byste musel opravdu vyřešit pojmy domácí úkol a domácí příprava a pak můžete mávat studií. Ono totiž pokud domácí úkol představuje (pro někoho totéž, co domácí příprava), nemohla by to být pravda. Pokud se ovšem žák připravuje poctivě a "učí" se, pak logicky dělá to, k čemu by ho dovedl pravděpodobně domácí úkol a ten pak není potřeba.

Tady to většinou ale opravdu znamená, že nejsou domácí úkoly = žák se nemusí doma připravovat.

Mám doma dítě, které má "domácí úkol" ode mne, jako od rodiče, i když nemá úkol ze školy. A je to prosté, pokud by (je na prvním stupni) netrénoval doma vyjmenovaná slova a počty, měl by ve škole prostě potíže. Na to nepotřebuji výzkum - vidím, co zvládá a jestli se zlepšuje. A nemyslím, že mám doma výjimečné dítě, spíše naopak "průměrné", mohu-li to tak zjednodušit.

poste.restante řekl(a)...
13. března 2016 v 15:36  

O. Botlík
Nemyslel jsem svou řečnickou otázku útočně, nebo konfrontačně.

Faktem je, že v mnohých případech deklarují některé alternativní (už zase) a v poslední době i veřejné školy, že dětem nejsou zadávány domácí úkoly.
Má to, podle mého soudu, implikovat sdělení pro rodiče:
- "u nás pracujeme tak efektivně ve škole, že domácí úkoly nejsou potřeba"
- "vy rodiče nebudete muset s dětmi doma nic dělat".
No který z "přepracovaných rodičů" současnosti by to odmítnul, že?

Myslím si, že je to spíše PR, nežli potvrzení kvality práce ve škole.

Domácí příprava a domácí úkol není totéž.
Ale domácí úkol má implikovat domácí přípravu.
Třeba tak, že jazykář zadá dětem vypsat si slovíčka do notýsku. Známe to, že jo.

Aby si žáci nedělali práci do jiného předmětu ve škole při výuce předmětu jiného, to je o organizaci práce v hodině, její obsahové náplni a tedy především o práci učitele.
Kdo z nás neopsal domácí úkol o přestávce, nebo cestou do školy ve vlaku? Kdo z nás někdy nedal jinému opsat? Kdo z nás aspoň někdy na něco nezapomněl?
Kdybych chtěl, mohu teď zapříst debatu na téma, jak je to vlastně pozitivní pro vytváření vztahů v kolektivu, jak jde o formu posílení prvků společného učení, komunikace, atd. Nebo že se přitom děti učí i základům obchodování. - "Ty mně úkol do matiky, já tobě svačinu, nebo ti nerozbiju ústa." :-)
Ale to bych se posunul na rovinu práce "expertů na vzdělávání", takže to berte jen jako vtip.

Každopádně, myslím, že tady všichni známe základy, jako jsou křivka učení a zapomínání, problémové učení, atd.
Domácí úkol je tedy jedním z prvků, jak proces učení podpořit.
Čili podle mne nejde ani tak o problém zda domácí úkoly ano či ne, jako spíše jejich přiměřenosti. To se dobře daří zvládat na prvním stupni, kde je většinou jedna učitelka, podstatně hůře na stupni druhém, kde jen málokde učitelé své úkoly vzájemně koordinují. Což je, mimochodem, i jednou z příčin už výše vzpomínaných jevů, jako je vzájemné opisování, atd.

Zmíním ještě jeden prvek. V dnešní době rozvolněného přístupu k výuce si žáci fakt, že není žádný domácí úkol překládají tak, že není nutná ani žádná domácí příprava. - "Co máš na zítra do školy?" "Nic. Žádné úkoly."
Vytváří se tím návyk, který podle mne není dobrý.


Citovanou studii pan Šteffl už jednou vzpomínal. Přiznám se, neměl jsem zatím kdy se s ní podrobněji seznámit. Pár hypotéz mám, ale nechám si je na později. :-)

tyrjir řekl(a)...
14. března 2016 v 5:24  

Neoliberalismus a péče MŠMT a Českého republiky o veřejné školství

To, co bez obalu vcelku slušně říkají pan O. Šteffl a pan R. Veleta a mnohem neslušněji představitelé některých nevládních organizací Eduin a Člověk v tísni, je myslím v mnohých ohledech, bohužel, dost velká pravda:

- Český stát školství hrubě podfinancovává a MŠMT ho podivně koncipuje a řídí. Tak, že veřejné školy se postupně mění z organizací převážně vzdělávacích v organizace se zdůrazněnou u sociální a sociálně inženýrskou funkcí. Nespokojenost rodičů s tímto stavem vede k posilování postavení soukromých škol a nevládních oganizací na trhu vzdělávání a zdá se velmi pravděpodobné, že tento proces bude pokračovat.

- Soukromé školy a zejména další nevládní organizace (soukromý vzdělávací sektor) vedou s veřejnými školami dost agresivní konkurenční boj ve vzdělávacím trhu. Tento boj se projevuje často i hrubými ataky na veřejné školství a učitele veřejných škol, útoky jak v rámci resortních organizací tak i v mediálním prostoru včetně veřejnoprávních médií. Soukromý sektor tak uskutečňuje všeobecný neoliberální koncept postupné privatizace státních podniků a veřejných služeb, který může vést až k tomu, že soukromí vzdělavatelé budou dostávat veřejné (rozpočtové a dotační) peníze na úkor sítě veřejných škol v režimu, který budepodléhat soukromým zájmům a bude tedy hůř ovlivnitelný demokratickými mechanismy zastupitelské demokracie. Tento všeobecný trend v zemích Západu (tj. i v EU) byl vyjádřen v roce 1989 tzv. Washingtonským konsensem, který se stal základem tzv. neoliberalismu*. Tomuto neoliberalismu Ústava ČR ani Listina základních práv a svobod nebrání prosazovat své ideje, neboť i zprivatizované tj. soukromé školství může za určitých okolností poskytovat bezplatné počáteční vzdělávání, bude-li na to dostávat od státu peníze. Hrozí tu tedy, že síť veřejných škol a kvalita vzdělávání v nich se za určitých okolností velmi oslabí a prospěch z toho bude mít soukromý vzdělávací sektor.

Český stát a MŠMT, jím řízené organizace a zřizovatelé škol v boji soukromého sektoru s veřejným školstvím nestojí jednoznačně na straně veřejných škol a některé prvky v jejich jednání naznačují, že privatizaci počátečního vzdělávání fakticky přímo i nepřímo podporují. Svědčí o tom například podfinancovanost českého školství vedoucí k nezájmu o učitelství mezi absolventy PedF a odchodům zkušených učitelů z veřejných škol a také podivný způsob využívání EU dotací na systémové vzdělávací projekty, které vykazují znaky neoliberálního přístupu ke školství. Zatímco podfinancovaným veřejným školám je ze strany MŠMT práce koncipována a organizována tak, že práce mizerně placených učitelů veřejných škol se stává stále složitější a náročnější, soukromý sektor, který má např. v práci podle Národní soustavy kvalifikací práci o mnoho jednodušší než veřejné školy v systému RVP, veřejné školy a jejich učitele dehonestuje a profituje z toho mimo jiné i tím, že učitele veřejných škol přivýdělkově zaměstnává za relativně malý peníz mnohdy i bez zdravotního a sociálního zabezpečení.

Školské odbory učitelům v tomto boji příliš nepomáhají a téměř nečinně mu přihlížejí. Učitelé veřejných škol vášnivě diskutují např. o inkluzi, o linkování či nelinkování sešitů, o ukládání či neukládání domácích úkolů atd. Celkový smysl toho, co se s veřejným školství, s dalším osudem dětí, rodičů a učitelů děje, jim zřejmě dosud velké části uniká anebo třeba neuniká, ale nemají dost stavovské a občanské odvahy se neoliberalismu ve školství rozhodněji postavit. Neoliberálně pojatá agrese soukromého sektoru do veřejného školství je boj. V boji se zbytečně nediskutuje. V boji se sebevědomě vyjednává nebo tvrdě bojuje. Boj není jen věc srdce. Boj se vzdělávacími neoliberály je věc schopnosti veřejných škol, jejich zřizovatelů a MŠMT uplatnit rozumný a účinný postup ve věci zachování veřejného školství v potřebném rozsahu.

tyrjir řekl(a)...
14. března 2016 v 5:29  

Uplynuly dva roky vlády ČSSD, ANO a KDU ČSL. Sociálně demokratická ministryně školství stále jeví známky, zdá se, dogmatické obhajoby některých neoliberálních trendů ve školství a jasné stanovisko k výše popsanému boji zatím neprojevila. Zatím myslím jen trochu “pozdvihla obočí”, když vyplula na hladinu špička ledovce šikany učitelů veřejných škol ze strany žáků. Šikany učitelů ze strany představitelů některých nevládních organizací projevující se v otevřených pokusech o dehonestaci veřejného školství a učitelů veřejných škol v některých médiích si, zdá se, zatím příliš nevšímá. Předseda vlády má, zdá se, plné ruce práce se zdánlivě mnohem závažnějšími problémy, než je například jinde obvyklé rozpočtové financování školství alespoň 6 % z HDP a než je potřebné řádné (tj. účelné a efektivní) hospodaření se vzdělávacími EU dotacemi. Nepostaví-li se rodiče dětí, veřejné školy, jejich učitelé a zřizovatelé spolu se školskými odbory a MŠMT důrazněji proti projevům neoliberalismu ve školství, může se myslím dost pravděpodobně naplnit tento černý scénář:

Nu což, kvalitně vzdělávajícím veřejným školám není pomoci, když ”Stát je přeci špatný hospodář a vzdělání lidí je privátní statek, z něhož jedinec, který ho získal, celý život tyje.” Soukromý sektor se o vzdělávání postará zřejmě lépe, než současní učitelé, ředitelé a zřizovatelé veřejných škol v Česku. Vždyť do soukromého sektoru už přece mnozí dobří učitelé z veřejného školství odešli nebo byli odejiti. Naše MŠMT, jím řízené organizace a zřizovatelé škol alespoň budou mít s veřejným školstvím méně práce...

S pozdravem Učiteli české veřejné školy, Buď se vzchop anebo Buď zlinkován!

J.Týř

* Viz např.
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/prectete-si-k-cemu-jsou-skoly.html http://www.ceskaskola.cz/2016/03/kdo-ma-ucit-na-ceskych-skolach.html http://www.ceskaskola.cz/2016/03/stanislav-stech-inkluze-zadny-blaznivy.html http://www.ceskaskola.cz/2016/02/msmt-zasady-karierniho-radu.html http://www.ceskaskola.cz/2016/03/janek-wagner-bida-propagatoru-inkluze.html http://www.ceskaskola.cz/2015/12/jiri-tyr-podfinancovana-jednotna-skola.html
http://www.ceskaskola.cz/2015/09/jiri-tyr-s-jsme-spojeni-jde-o-odlozit.html

tyrjir řekl(a)...
14. března 2016 v 5:32  

* Viz např.
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/prectete-si-k-cemu-jsou-skoly.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/kdo-ma-ucit-na-ceskych-skolach.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/stanislav-stech-inkluze-zadny-blaznivy.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/02/msmt-zasady-karierniho-radu.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/janek-wagner-bida-propagatoru-inkluze.html
http://www.ceskaskola.cz/2015/12/jiri-tyr-podfinancovana-jednotna-skola.html
http://www.ceskaskola.cz/2015/09/jiri-tyr-s-jsme-spojeni-jde-o-odlozit.html

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.